Bastl, Emanuel, dirigent, skladatel a houslista, narozen 19. 5. 1874, Praha, zemřel 1. 1. 1950, Plzeň. V letech 1885–92 studoval hru na housle na Pražské konzervatoři ve třídě Antonína Bennewitze. Od roku 1892 zaujal místo koncertního mistra operního orchestru v Plzni. Dále byl ve funkci koncertního mistra, vždy v letní sezóně od roku 1893, a zástupce dirigenta v lázeňském orchestru v Badenu u Vídně, v zimním období koncertním mistrem Městského divadla v Plzni. V roce 1905 přijal místo kapelníka opery v Plzni, kde působil do roku 1912. V letech 1916–27 byl kapelníkem operní scény v Ostravě. V květnu roku 1919 zazněla pod jeho taktovkou opera od Bedřicha Smetany Libuše a za zásluhy o vzestup ostravské operní scény byl jmenován 22. 5. 1922 jejím prvním šéfem. S velkým úspěchem zde řídil základní klasický repertoár s velkým důrazem na dílo Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka a Zdeňka Fibicha. Významnou událostí bylo dvojí provedení Mé vlasti 2. a 9. 5. 1924 od Bedřicha Smetany v rámci Smetanovských oslav. Stává se zakladatelem českého hudebního života na Ostravsku. Zavedl symfonické koncerty operního orchestru. Pod jeho vedením se v Plzni uskutečnila premiéra komické opery Jessika od Josefa Bohuslava Foerstera, později opera Jakobín od Antonína Dvořáka, opera Čertova stěna od Bedřicha Smetany, v roce 1906 Madam Butterfly od Giacoma Pucciniho, polská opera Stanislava Moniuszka Halka a také trilogie melodramat od Zdeňka Fibicha Hippodamie. V letech 1928–32 zastával funkci šéfa opery v Olomouci, kde zorganizoval zájezd do Vídně, Liberce a Ústí nad Labem. Během svého angažmá v Olomouci nastudoval opery, například Prodaná nevěsta a Dvě vdovy od Bedřicha Smetany, od Leoše Janáčka Její pastorkyňa, Král a uhlíř od Antonína Dvořáka, Nevěsta messinská a Šárka od Zdeňka Fibicha, Cosi fan tutte od Wolfganga Amadea Mozarta. Roku 1932, kdy vypršela jeho smlouva a požádal o přeložení do důchodu, žil jeden rok v Praze. V letech 1932–36 dirigoval Plzeňskou filharmonii. Složil hudbu k divadelním hrám, které byly provedeny v Plzni (1905) a Ostravě (1937), několik sborů a písně pro klavír a soprán. I. Lexika PHSN. ČSHS. II. Ostatní DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Sešit 5. (17.), Nová řada. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2004. JANOTA, Dalibor a Jan Pavel Kučera. Malá encyklopedie české opery. Praha: Paseka, 1999. Zdroje: https://operaplus.cz/sto-padesat-let-divadla-v-plzni-2/?pa=2 Adéla Vacková