Beran, Václav, violoncellista, skladatel a pedagog, narozen 14. 7. 1908, Týnec nad Labem

Hudbě se učil u svého bratra Josefa Berana v Chrudimi. V roce 1930 byl přijat na brněnskou
konzervatoř, kde studoval do roku 1935 ve třídě Maxe Škvora.  Roku 1937 absolvoval
na Pražské konzervatoři pod vedením Bedřicha Jaroše. V letech 1937–38 krátce působil
na hudební škole v Chocni. Po příchodu do Prahy založil spolu s Vítězslavou Kaprálovou
a Františkem Vránou klub, kterému se všeobecně říkalo “Beraní klub“, kde se starali o uplatnění
především absolventů konzervatoří. Počet členů v klubu vzrostl, a proto roku 1937 založil Sdružení
mladých umělců Ars, kde působil jako sólista a komorní hráč. Tohoto sdružení
byl pět let předsedou. V letech 1938–45 byl členem Symfonického orchestru hlavního města
Prahy FOK, v roce 1941 byl krátce členem Orchestru Národního divadla. Od roku 1945 zastával post
violoncellisty Sukova kvarteta v Českých Budějovicích, kde působil do roku 1950.
Ve stejném městě přijal místo učitele na hudební škole Bohuslava Jeremiáše
a hudebně pedagogické škole. Stal se členem učitelského smyčcového kvarteta, s nímž pořádal komorní
večery učitelů. Mezi lety 1948–50 účinkoval jako sólista v hudebních pořadech rozhlasové stanici
České Budějovice. První samostatný koncert uspořádal 24. 3. 1950,
kde zazněla Cello Sonata, Op. 130 Josefa Bohuslava Foerstera
nebo Sonata for Cello and Piano No. 10 in E major Giuseppa Valentiniho.
Od roku 1950 byl součástí Orchestru Jihočeského divadla v Českých Budějovicích
a o pět let později violoncellistou Komorního sdružení Vítězslava Nováka,
kde pořádali výchovné koncerty zejména pro školní mládež v pohraničí. Je tvůrcem školy
violoncellové hry a etud.

I. Lexika

ČSHS.







Adéla Vacková