Bergobzoom, Katharina (roz. Leitner), pěvkyně-sopranistka, narozena 21. 6. 1755, Vídeň (Rakousko),
zemřela 18. 6. 1788, Praha.

Byla pěvkyní velkého pěveckého rozsahu, velice kladně hodnocena za výrazný dramatický přednes. V
Praze zpívala také německý repertoár, a to převážně singspiely. Zde však její role komplikoval
nedostatek příslušných hereckých a pěveckých zkušeností.

Se začátkem její pěvecké kariéry pomáhal především manžel nevlastní sestry Ph. E. Schindler, který
Katharinu Bergobzoom po smrti jejích rodičů adoptoval. Do sňatku s hercem a divadelním ředitelem
Johannem Baptistou Bergobzoomem (16. dubna 1777), tedy vystupovala pod jménem Schindler.

Debutovala 6. září 1770 rolí Pirama v tragickém intermezzu Johanna Adolfa Hasseho Piramo e Tisbe na
zámku Laxenburg. V tomtéž roce ztvárnila hlavní roli v premiéře opery Christopha Willibalda Glucka
Paride ed Elena. V této době vystupovala ve společnosti Guiseppeho Bustelliho jako primadona. Zde
si mimo jiné zahrála hlavní roli v opeře Demofoontes skladatele Jana Antonína Kuželuhy.V roce 1771
zahajovala operní sezónu v pražském Divadle v Kotcích v opeře Demetrio pod vedením Antonia
Ferradiniho v roli syrské královny Cleoniceč. Své angažmá zde ukončila v roce 1773 rolí Mandane v
Paisiellově opeře Artaserse a v říjnu téhož roku začala vystupovat v Benátkách. Zde si zahrála v
operách Ipermestra, Narbale, Lirimero a La clemenza di Tito společně se svou neteří Marií Annou
Antoniou. Poté začala vystupovat na londýnských jevištích. Zde se představila společně s Venanziem
Rauzzinim v přepracované verzi intermezza Piramo e Tisbe. Od roku 1776 žila ve Vídni, kde vytvořila
vlastní společnost pro operu seria. To však trvalo pouze do roku 1777. Následně v roce 1782 začala
zpívat ve dvorní operní společnosti v Braunschweigu opět jako primadona. Tu vedli Michele Patrassi
a L. Simoni, bývalí členové Bustelliho společnosti. Zde například ztvárnila roli Rosina v opeře La
vera constanza, avšak působila tu také jen krátce a od dubna roku 1783 začala vystupovat v
Nosticově divadle ve společnosti Carla Wahra, kde poprvé vystoupila v roli Kalliste. Její výkon byl
nicméně ovlivněn nedostatkem příslušného pěveckého a hereckého školení. Pravděpodobně zde
účinkovala i v nově nastudovaných singspielech například v Romeo a Julie od skladatele Jiřího
Antonína Bendy a Únos ze serailu od Wolfganga Amadea Mozarta. Společnost se však v roce 1784
rozpadla. Zbytek své pěvecké kariéry strávila v Brně v městském divadle na Zelném trhu, které vedl
její manžel.  Zemřela v Praze roku 1788 na tyfus.


I. Lexika

Česká divadelní encyklopedie.


II. Ostatní

Grossegger, Elisabeth: Theater, Feste und Feiern zur Zeit Maria Theresias 1742–1776 (Wien 1987, s.
284).

Michtner, Otto: Das alte Burgtheater als Opernbühne (Wien 1970, s. 41–105).

Wiel, Taddeo: I Teatri Musicali Veneziani del Settecento (Venezia 1897, reprint Leipzig 1979, s.
295, 299–301).


Filip Jebavý