Poznámky ke strukturování odborného textu Psaní odborných textů Duben 2018 Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. Pojmy - formy vědeckého sdílení • •Primární vědecké publikace (peer review) •První sdělení vědecké obci o výsledcích vědecké práce •Přehledové, souborné články (reviews) •Kapitoly v knihách, monografie, disertace •Odborné články (ne vždy posuzované) pro širší odbornou veřejnost •Nejedná se o první sdělení • • Jak budovat strukturu - čtyři klíčové otázky •Jaký problém budu studovat? (1. úvod) •Jak to budu dělat? (2. metody a materiál) •Co jsem zjistil/a? (3. výsledky) •Co to znamená? (4. diskuse) • • •Východiska: •Co je o problému známo? •Co známo NENÍ? •Jakou základní otázku si kladu? •Co je NOVOU stránkou mého zkoumání? •Jak zní odpověď na mou otázku? •Jak můj odborný text doplní chybějící informace o problematice? • • Cíl práce a hypotéza •Cíl: •na základě studia literatury identifikovat mezery v poznatcích •Hypotéza •Každý vědecký text hledá odpověď na otázku •Čím je otázka jasnější, tím je přesvědčivější projekt i text samotný • •Společenské vědy – někdy problém s formulací pracovních hypotéz •Za platnou hypotézu není možné pokládat obecně známou skutečnost •Např. fakt, že hypotézu zmiňují 3 jiní autoři, a prohlášení, že souhlasné stanovisko tří autorů je potvrzením hypotézy • Název odborného textu • •Dialekty na Moravě • • všechny? na celé? • • Vybrané dialekty na střední Moravě • • • které? kde přesně? • Abstrakt •Stručné (150-300 slov) shrnutí celého článku: • (problém, metody, výsledky, závěr) •Abstrakt NEHODNOTÍ, ale pouze INFORMUJE •Slouží čtenáři k rozhodnutí, zda číst celý text, někdy je to jediná část článku, která je čtena L •Tvoří se až po dokončení hlavního textu • (lépe potom reflektuje obsah textu) • •Každá věta musí být informativní a jednoznačná •Vyloučíme všechna zbytečná a nepřesná slova (sadař a pilka) •Bez zkratek, akronymů, citací, tabulek, obrázků, odrážek • Typy abstraktů •Strukturovaný (informativní) •Co bylo cílem práce? (1-2 věty) •Co jsme dělali? (popis objektu, metod, sběr dat, analýza, nástroje) •Co jsme zjistili? (nejvýznamnější čísla + statistická významnost a text) •Co to znamená pro vědu? (so what???) • •NE: citace, grafy, tabulky, nic, co není ve výsledcích • •Indikativní (deskriptivní) •Naznačuje obsah textu (eseje, článku…) •Napovídá čtenáři, aniž uvádí detail metod nebo výsledků •Použití u přehledových článků, popisů konferencí •Obvykle v minulém čase • Typy abstraktů • •Abstrakt v žádosti o grant •Často první a jediná část čtená hodnotiteli •Respektuje požadovaný rozsah, srozumitelný laikovi •Proč je projekt významný, jak se vztahuje ke známému kontextu, co plánujeme studovat, jakými metodami, jaké jsou očekávány výsledky, jaký bude jejich význam Úvod •Musí vzbudit zájem čtenářů •Použijte termíny srozumitelné hypotetickému čtenáři •Vyvažujte obecnost a detailnost •Odlište známá fakta od toho, co chcete dělat (důležité např. v žádostech o grant) •Musíte přesvědčit čtenáře, že článek není pouhým opakováním známého, ale skutečným příspěvkem do diskuse •Pouto mezi autorem a čtenářem J • Úvod •Jasně specifikujte cíle práce: •1) řešenou úlohu (problém) •2) její kontext, využití, důležitost •3) motivaci pro celou práci •Jaké jsou otázky, na které hledáme odpověď, • a hypotézy, které se snažíme ověřit? •Uveďte odkazy na ostatní relevantní práce •Srovnejte metody s již publikovanými přístupy •Závěrem stručný popis nového, vlastního navrhovaného přístupu a provedených experimentů Tabulky Obrázky (grafy) •Prezentují čísla •Přesnější ilustrační prostředek •Vhodné více řádků než sloupců •V číselné tabulce se vyvarujte příliš velkých hodnot •Číselné hodnoty stejného řádu pod sebou, NEzarovnávat na střed •NE tabulka o 1-2 řádcích •Prezentují vztahy a tendence (vývoj ukazatele)) •Grafy, schémata, fotografie, obrázky, náčrty •Grafy dvojrozměrné: - - sloupcové • - bodové • - spojnicové • - výsečové •Šetřit barvami • Výsečový (koláčový) graf •Přednáška nevyžadující přílišné detaily •Novinový článek •Popularizační sdělení • •Rychle upoutá pozornost • Sloupcový graf • •Prezentace s detaily •Pro ilustraci komparace stavových veličin Spojnicový graf — •Lépe vyjadřuje průběh změn hodnot, většinou v čase • Schémata •Umožňují čtenáři lépe pochopit •základní strukturu pojmu •návaznost struktury vysvětlované věci, události •klasifikaci (třídění) pojmu • •Použití ve společenských vědách •k „dovysvětlení“ •jako ilustrační pomůcka = zjednodušení • •(V technických a přírodních vědách naopak schémata velmi přesná – např. schéma přístroje) • Na co dbát při používaní grafických prvků •Jedná se o důležité vypovídací prostředky • •Neprezentujte stejná data tabulkou i obrázkem •Nezapomínejte na jednotky, stupnice, měřítka •Na každou tabulku/obrázek nutno v textu odkázat •Číslujte všechny grafické prvky dohromady •U vlastních grafických prvků jako zdroj uveďte „vlastní zpracování“ • Diskuse •Vlastní výsledky kriticky hodnoťte •Vždy v kontextu ostatních publikovaných prací, nezapomeňte na výsledky v rozporu s těmi vašimi •Odpovězte na otázky položené v úvodu článku •Vyjádřete se k hypotézám (potvrzení, zamítnutí) •Veškeré závěry musí přímo plynout z dosažených výsledků •Nedějte příliš odvážné ani příliš obecné závěry •Diskutujte případná omezení svých experimentů •Můžete spekulovat o překvapivých výsledcích, obzvlášť • pokud se liší od již publikovaných zjištění •Odkazujte na tabulky, grafy, schémata podle jejich čísel • Souhrn, závěr •NENÍ totožný s abstraktem! •Souhrn – určený tomu, kdo práci přečetl • •Shrnutí hlavních výsledků práce v kontextu celé problematiky (oblasti) a dříve dosažených výsledků: •Splnily výsledky vaše očekávání, potvrdily se hypotézy, odpověděli jste na položené otázky? •V jakém vztahu jsou výsledky k již publikovaným zjištěním? •Jak přispěla práce ke zkoumání problematiky a poznání v dané oblasti? •Jaké budou/by měly být další kroky výzkumu? Přílohy •Místo pro uvedení dodatečných informací •rozsáhlejší tabulky •detailnější/kompletnější výsledky •ukázky dat a výstupů apod. • •Do příloh přesuňte vše, co by jinak narušovalo • strukturu článku a zhoršovalo tak jeho přehlednost Práce s pojmy v odborném textu • •Definování pojmů • •Důležitá součást struktury odborného textu •Potřeba udělat sobě i čtenáři jasno v tom, které pojmy a s jakým významem budete v práci používat •Cíl: porozumění mezi autorem a čtenářem nebo posluchačem Přístupy k definování pojmů •Esenciální definice – popis nezbytných vlastností daného pojmu, v jakých ohledech se s čím shoduje, a v čem se naopak liší. •„Jelen je savec“ x „Strýček je lidové označení pro muže, který není členem blízké rodiny“ • •Výčtová definice – vyjmenování součástí celku, členů skupiny či množiny apod. •„Elementárními částicemi myslíme elektron, foton, neutrina a kvarky“ • •Definice na základě původu – vysvětlení pojmu pomocí toho, jak vznikl nebo odkud se vzal. •„Republika je pojem vycházející ze spojení slov ‘res’ a ‘publica’ –- tedy věc veřejná; jde proto o takovou formu zřízení, o které rozhodují občané na základě transparentních procesů a zákonů“ • Přístupy k definování pojmů •Definice na základě úzu – odkaz na dohodu nebo zvyklost, na základě které je daný pojem používán v konkrétním významu. •„Pojem normalizace budeme chápat jako formu vlády v Československu v letech 1968–1989“; •Definice vymezením se vůči protikladu – např. definice tmy jako absence světla; negativní definice (jaké něco není) by se měly používat namísto pozitivních jen tehdy, pokud to je nezbytné. •„Tomáš Akvinský definuje zlo jako absenci dobra, zlo tedy samo o sobě neexistuje, existuje jen jeho nedostatek“. • Pryč s ochranným křovím •Příčina degenerativních změn není známa, ale jednou z možných příčin by mohla být infekce předpokládaným parazitem… • •Test korektního textu: •je-li text při hlasitém čtení srozumitelný, i když některé slovo vynecháte, tak je to slovo zbytečné J • Základní složky struktury textu - VĚTA •Věta •Autor – začátečník = tendence komplikovat a „natahovat“ věty •Autor složitých souvětí = mít na zřeteli srozumitelnost , rozdělit obsah sdělení na menší celky •Jedna věta nese jednu „atomickou“ myšlenku •Otázky, které si může autor klást: •Má v dané části textu své místo? •Co se z ní čtenář dozví? •Potřebuji ji skutečně takovou? •Nejde o větnou „vycpávku“? (Pokud dává text smysl i bez některé z vět, smažte ji – bez ohledu na to, zda jde o vědecký článek nebo popularizační text). Základní složky struktury textu - VĚTA •Věty s generalizujícími soudy •každý ví, že… •je všeobecně známo, … •všichni se shodují na tom, že..., •Opakující se věty v obecných úvodech (typicky spojené s delšími historickými exkurzy nebo příliš povrchními začátky) •Věty, které nenesou žádný obsah •Častý kaz libovolného textového útvaru •Zbavovat se jich nemusí být pro autora příjemné, kvalitní text s nimi ale většinou nesestavíte. Základní složky struktury textu - ODSTAVEC •Ostavec vyznačuje myšlenkový posun v tématu • •Anglofonní pravidla pro psaní odstavců v odborných textech = po obsahové stránce je odstavec „skupina vět, která rozvíjí jednu hlavní myšlenku“. • •Pravidla odstavců orientována na čtenáře – čte výběrovým způsobem: v první fázi celý text zběžně přelétne očima, aby získal povědomí o obsahu materiálu, nebo aby v něm cíleně vyhledal předpokládané informace = postupuje po odstavcích. • Základní složky struktury textu -- ODSTAVEC •Odstavec se věnuje jedné konkrétní myšlence. •Někdy se užívá metoda, kdy první věta je vlastně nadpisem odstavce a další ji rozvíjí (styl vhodný pro anglické texty, eseje, učební texty). •Odstavec má přiměřenou délku •cca 100 slov •Odstavec je nejen strukturou myšlenky, ale také pomáhá při orientaci v textu a při četbě samotné. •Odstavce na sebe navazují. •Při první revizi textu si zkuste říci, zda každý odstavec má v textu své pevné místo a nemůže být umístěn jinde nebo smazán. •První věta odstavce bývá často výplňková. Nebojte se jí. Začnete díky ní psát a později ji můžete smazat. • • Spojování vět a odstavců •Používat spojovací slova (přestože, dále…, na rozdíl od, v souvislosti s…) •Zopakovat slova z předchozí věty •Napojovat každou větu na větu předchozí • •Srozumitelný text •Většina vět o 15 až 20 slovech (více znamená nepřehlednost) •Čtivost versus délka odstavců •Optimum – odstavec má 100 slov • Téma a aspekt (struktura) odstavce • •Základní pojmy anglofonní teorie strukturování textu • •Téma = obecně základní myšlenka, námět •Aspekt = úhel pohledu, hledisko uplatňované při posuzování • •Každý odstavec muže rozvíjet pouze jedno téma vymezené jedním aspektem. • • Téma a aspekt •Námětová nebo též tematická věta – slouží k vytyčení tématu odstavce a jeho aspektu (v anglofonní terminologii Topic sentence): •obvykle úvodní věta odstavce •shrnuje obsah odstavce a úhel nazírání •prozrazuje čtenáři, co má v odstavci očekávat. • •Př.: Je-li tedy například tématem kapitoly vliv sportu na člověka, v každém jednotlivém odstavci je toto téma nazíráno z jiného úhlu pohledu. • Téma, aspekt, podpory, detaily •Aspekt předchozího většího celku či odstavce se stává tématem následujícího odstavce. •Detaily a důkazy, kterými autor rozvádí tvrzení, vytyčené v tematické větě, jsou obsaženy v dalších větách odstavce, tzv. podporách. •Případné rozvinutí podpor se odehrává v tzv. detailech. •Odstavec končí vyčerpáním tématu, nebo závěrečnou shrnující větou. •Tematická věta •Podpora •Detaily •Podpora •Detaily •Podpora •Detaily (Závěrečná věta) Jednota a soudržnost (struktura) odstavce •Dle anglofonních pravidel každý odstavec odborného textu (akademického) splňuje dva požadavky: •1) pravidlo jednoty (unity) •2) pravidlo soudržnosti (coherence). • •1) JEDNOTA •Jednotný odstavec obsahuje právě a pouze věty vztahující se k tématu a k aspektu, které jsou vymezeny v tematické větě. •Tematickou větou lze poměřovat, zda: •všechny ostatní věty do odstavce patří, •mají být přesunuty do jiného odstavce •nebo z textu zcela vyškrtnuty Příklad nejednotného odstavce • •Tóny podobné povahy vznikají, když proud vzduchu narazí na ostrý okraj klínu z kovu nebo z nějaké jiné pevné hmoty. Tento úkaz velmi podrobně zkoumali Lootens, Hensen, Weerth, Wachsmuth a jiní. Celkový postup spočívá v tom, že se vzduch udržuje v nádržce R pod stálým tlakem a vzduchový proud se vypouští úzkou štěrbinou S tak, aby narážel na ostrý okraj E, rovnoběžně s ní umístěný. 2) Soudržnost (struktura) odstavce •Věta, která do odstavce nepatří, vytváří tzv. nezapojenou odbočku. •Soudržný odstavec obsahuje věty v logické posloupnosti. •Odstavec muže být nesoudržný i v případě, že je jednotný. • •Když si nevím s odstavcem rady •Technika „Řekni, co řekneš / řekni to / řekni, co jsi řekl.“ •Trojfázový přístup: díky němu si můžete být jisti tím, že odstavec nese obsah a sděluje to, co jste v něm chtěli mít. Průchod odstavcem (struktura) •Určuje ho autor •vzhledem k účelu práce •vzhledem k cílové skupině čtenářů •s ohledem na to, jak jsou uspořádány ostatní části textu •Může existovat několik možností uspořádání odstavců •V každém případe je nutno dodržet logickou posloupnost •Dodržet anglofonní pravidla obtížné pro začínající autory •Pravidla tvorby odstavců - přinášejí užitek čtenáři i autorovi ve fázi vlastního psaní = vedou k dovednosti logicky uspořádávat myšlenky na každé úrovni textu. Příklad nesoudržného odstavce •Pravlastí vinné révy, která se od nepaměti pěstuje v Asii a od římských dob také v Evropě, je Kavkaz. Pěstováním se vyšlechtilo mnoho odrůd. Někde se vyskytuje též divoká réva, která má ovšem velmi trpké plody. Zralé bobule ušlechtilé révy jsou zdravé a lahodné ovoce. Šťáva z nich vylisovaná začíná za volného přístupu vzduchu sama kvasit. Vyrábí se z ní lihovina různých druhů. Rozlišují se dle kvality a dalších vlastností hroznů i dle způsobu přípravy. Ve starých vinných sudech se usazuje vinný kámen, destilováním vína se vyrábí líh a pak dalším kysáním pravý vinný ocet. Sušené bobule jsou známé jako hrozinky. Vinná réva se u nás ve vinicích obyčejně uřezává až na tlustý mnohaletý dolejšek, tzv. matici. V Itálii a Řecku ji ovinují kolem topolu nebo jilmu. Teprve Římané se usilovně snažili pěstovat révu ve střední Evropě. Dnes ji nalézáme i v mírném klimatickém pásmu. Formální stránka odborného textu textu •Důležitá součást badatelské činnosti • •Podmínky •Vysoká úroveň srozumitelnosti •Čtivost •Zachování pravidel českého pravopisu •Cílová skupina čtenářů •Kdo je hodnotitel • •Dotváří konečnou vizitku badatele • Kompoziční funkce využité autorem • • •Podání informací •Uvození tématu •Vysvětlování definic •Vlastní tvrzení •Kritický přístup k jiným názorům •Vyjadřování pochybností •Pozorování •Diskusní rozbory •Vyvozování závěrů •Hodnocení •Shrnutí • • • • • Pohled čtenáře: tři/čtyři úrovně čtení •1) Název článku • • v obsahu sborníku, časopisu •2) Název + abstrakt • • rozhoduje o tom, zda čtenář přečte článek celý •3) Název + abstrakt + celý text • • téma článku čtenáře zajímá • • cílem je hlubší porozumění •(4) Název + abstrakt + celý text několikrát • • kompletní porozumění, např. pro replikaci • experimentů Postup při psaní původního odborného článku / eseje – 5 kroků •1. POTŘEBNOST •Komu je článek určen (komu bude nabídnut k publikování) •Odborný článek hodnocen odborníky dané vědní disciplíny •Hodnocena originalita •Hodnocen přínos práce pro odbornou veřejnost • • •2. KONCEPT •vytvořit si plán postupu prací •Co chci napsat? •Jakým způsobem? •Využiju grafické „pomocníky“? •Jaké vyznění bude můj článek / esej mít? • Postup při psaní původního odborného článku / eseje – 5 kroků •3. REALIZACE •Zpracování první verze textu •Formulace faktického obsahu článku / eseje •Používání ustálené struktury (akceptace vědeckou komunitou) • •4. JEDNOTLIVOSTI •„Vychytat“ jasnost, čtivost, styl •Precizování jednotlivých částí článku / eseje •Sjednocení stylu psaní •Koordinace vyváženosti kapitol a jejich logické návaznosti • Postup při psaní původního odborného článku / eseje – 5 kroků •5. VÝSLEDEK •konečná verze, vnější podoba •Kontrola pravidel českého pravopisu (pozor především na interpunkci a zkratky) •Kontrola správného číslování tabulek, obrázků •Citační etika •Úplnost uváděných pramenů Zdroje •Jak efektivně číst odborné texty a správně psát vysokoškolské odborné práce? 1. část Jak efektivně číst odborné texty. Textová opora kurzu KPI – Kurz práce s informacemi, 2007. Dostupné z www: http://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/pages/cteni-psani1_opora.pdf •Jak pracovat s informacemi [online]. Ústřední knihovna Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. [cit. 2010-2-10]. Úvod – obecné základy práce s informacemi. Dostupné na WWW: http://knihovna.vsb.cz/kurzy/uvod/index.html. •POKORNÝ, Milan a Dana POKORNÁ. Redakční práce: jak připravit text k publikování. Vyd. 1. Praha: Grada. ISBN 978-802-4737-737. • Zdroje •PRICE, Geraldine a Pat MAIER. Efektivní studijní dovednosti: odemkněte svůj potenciál. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010, 361 s. ISBN 978-80-247-2527-7. •SYNEK, Miloslav; SEDLÁČKOVÁ, Helena; VÁVROVÁ, Hana. Jak psát bakalářské, diplomové, doktorské a jiné písemné práce. 2., přeprac. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. s. ISBN 9788024512129 •ŠANDEROVÁ, Jadwiga. Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: několik zásad pro začátečníky. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2005. 209 s.ISBN 80-86429-40-7. •Šesták, Z.: Jak psát a prednášet o vědě. Praha, Academia 2000. •ŠIROKÝ, Jan. Tvoříme a publikujeme odborné texty. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 208 s. ISBN 978-80-251-3510-5. •