Každodennost knihovnictví v období od 70. let do současnosti PŘEDMĚT DĚJINY KNIHOVNICTVÍ V KAŽDODENNOSTI PAVLÍNA MAZÁČOVÁ KVĚTEN 2018 Obsahem § 80. léta 20. století § Sametová revoluce a krátce po ní § Rok 2001 § Současnost § Budoucnost? 70. léta § Normalizace § Opětovné ustanovení cenzurního úřadu (Odbor knižní kultury Ministerstva kultury ČSR) § Z podnětu tohoto úřadu (a některých nakladatelství) bylo z edičních pánů na léta 1970-72 vyřazeno celkem 700 titulů – publikace již vyrobené, tituly rozpracované, rozvázány smlouvy na vydání připravovaného díla (informace ve Zprávě o současné situaci v nakládat. Oblasti a knižním obchodě, návrh opatření k upevnění socialistického charakteru činnosti nakladatelství a knižního obchodu, schůze předsednictva vlády ČSR, 19. 6. 1972) §Např. v Mladé frontě: Egon Hostovský, Bohumil Hrabal, Jan Patočka, Jiří Stránksý §Např. v Československém spisovateli Jan Procházka, Jaroslav Durych, Josef Škvorecký, Karel Teige, Ludvík Vaculík 70. léta § Potlačováno vydávání děl autorů revizionistů a posrpnových emigrantů § Potlačování populární literatury – „nehodnotných kýčovitých brakových titulů a sešitových edic“ §V rámci nápravy se snížil počet vydávaných překladů detektivek (1/3 v r. 1971, 1/8 v r. 1972) a o polovinu počet českých detektivek §Ve shodě s ideologií nárůst socialistických iteratur v r. 1971 o polovinu oproti roku 1970, ve dvojnásobném nákladu celkově §Rychlé šípy – zákaz komiksů dospělým pro komerční podtext, povolena jen dětská verze Příklady titulů na indexu Literatura závadného politicko-ideového a protistátního charakteru (s. 1176) Cenzura Jaroslav Seifert – Všecky krásy světa, vzpomínkové části cenzurovány (jména některých osob: Jaromír Hořec, Milan Kundera, Mikuláš Medek, úprava 9 kapitol…) - sbríka Morový sloup Texty Jazzové sekce a rockové scény Bohumil Hrabal - od r. 1976 prózy vycházejí, ale pouze selektivně - potíže s románem Obsluhoval jsem anglického krále Obcházení cenzury Pseudonymy Manipulování schvalovacích procesů na vydávání publikací Volba vlivného lektora (recenzenta) Alegorie, paratexty Skryté narážky, náznaky, čtení mez řádky Alonymy (tzv. pokrývačství) = nepřiznané autorství – spolupráce s divadly, televizí (možnost výdělku) - např. pod jménem režiséra Zdeňka Pospíšila se v Huse na provázku skrýval Milan Uhde), Pavel Landovský v Jak se máte, Vondrovi (Josef Kučera ho zastoupil) Autocenzura §Např. v díle Bohumila Hrabala Krasosmutnění (viz s. 1184) Ózetefka a jejich role v dějinách knihovnictví Oddělení zvláštních fondů Státní knihovny ČSR (OZF) §1. dubna 1971 vzniklo Bylo pověřeno sestavením soupisu zakázaných knih Soustředily se tu libri prohibiti – v knihovnictví tzv. elpéčka (LP) §knihy vyřazované z veřejných knihoven 2 vlny: na počátku 50. let, na počátku 70. let Mezitím v 60. letech návrat knih zpět a opět do vyřazených až do r. 1989 Např. Kunderův Žert – vyřazeno 3 756 výtisků / Škvoreckého Zbabělci – vyřazeno 4 638 výtisků (mnoho titulů v domácích knihovnách…) Tehdejší Státní knihovna také vyřazené knihy soustředila a měla se o ně postarat – centrální místo v Nučicích OZF Základní kategorie závadných knih: §tiskoviny s protistátním obsahem – „P“ (hanobící ČSSR, a jiné socialistické země, emigrantské tiskoviny, trockistické tiskoviny, tituly fašistické, propagující rosovou a národnostní nesnášenlivost, tituly v rozporu se zásadami socialistické morálky §tiskoviny se závadným politicko-ideovým obsahem („Z“) – tituly v rozporu se základními principy socialistického zřízení Seznam závadných knih postupně až do r. 1973 rozšířen i o závadné knihy z každého kraje Prioritou vyřazování byly publikace z období 1968 až 1969 (buď všechny knihy daného autora, nebo výběr) Celkem 25 000 svazků z několika oblastí Půjčování prohibit Přísná pravidla Tiskoviny „P“ - dovoleny prezenčně členům ÚV KSČ a členům vlády, dále politickým, kulturním a ideovým pracovníkům se souhlasem ministerstva kultury Tiskoviny „Z“ - politickým, kulturním a ideovým pracovníkům proti potvrzení, se souhlsem děkana některým studentům 80. léta 20. století a (nejen knihovnická) každodennost Prohibita Leden 1989 – ministerstvo kultury nařídilo 1/3 prohibit uvolnit zpět do oběhu, další 1/3 v dubnu téhož roku §navraceny tituly T. G. Masaryka, B. Hrabala, A. Lustiga, E. Beneše §jako prohibita zůstávaly tituly emigrantů a disidentů 27. 11. 1989 – nařízení ministerstva kultury o navrácení všech prohibit do běžných fondů (kromě některých nepoliticky závadných) §prací s prohibity pověřen Vít Richter §materiál Postup při uvolňování zvláštních fondů (etapy, zásady, zajištění materiální a technické) Zdrženlivý postoj některých knihoven k navracení titulů (práce navíc, složitosti s prostorem…) Význam prohibitní strategie normalizačního období 1969-1989 (srovnání s první vlnou) Prohibice 50. let: §Formování nového čtenáře, jeho převýchova (mnoho knihovnických článků) §Ideově formativní program §Režim formoval také své představy a cíle – Fučíkův odznak, knihovnické závazky, literární důvěrníci, různá hnutí, vydávání národních klasiků, preference sovětské literatury apod. Prohibice 70. let: §Mlčení, obestřena neinformovaností §Komunikace pouze formou neveřejných vyhlášek a prováděcích předpisů §Represe, trest za 60. léta §Postiženi především čtenáři! - základní komunikační paradox cenzury §Cíl: odstavit čtenáře od nežádoucí literatury, nikoli jeho výchova v nového člověka s nadějí … Paradoxy obou období – seznamy libri prohibiti vítanou oblastí četby pro mnoho čtenářů, kolovaly a dostávaly se do různých koutů, např. také ve zkomolené podobě Dětská literatura a cenzura Cenzura myšlenková, jazyková – Astrid Lindgrenová (Pipi)/ Mark Twain (Huckel..Fin) Bohumil Říha – Honzíkova cesta / O letadélku káněti Božena Němcová – Babička … 90. léta Expanze na knižním trhu Velký zájem o literaturu a četbu Nakladatelský boom Návrat literárních a kulturních časopisů (nově např. místo Kmene Tvar) Odklon od slovanských literatur k literaturám anglosaským Knihovní zákon - rok 2001 ZÁKON ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) § 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje systém knihoven poskytujících veřejné knihovnické a informační služby a podmínky jejich provozování. (2) Tento zákon se nevztahuje na knihovny provozované na základě živnostenského oprávnění. § 25 Zrušovací ustanovení Zrušuje se zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven (knihovnický zákon). § 26 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002. Nové tisíciletí Internet a knihovny, čtenáři a knihy Soukromá nakladatelství Knižní marketing a jeho strategie E-knihy Audio knihy Práce se čtenářem – nová cenzura?