Dějiny knihovnictví v každodennosti 1915-45 Pavlína Mazáčová Duben 2018 Knihovnictví po odstoupení Sudet – v číslech •Únor 1939 – knihovníci ze zabraných území pracovně umístěni •České veřejné knihovny a česká menšinová oddělení německých knihoven zůstaly většinou uzavřeny •Statistika ztrát knihovních fondů po odstoupení Sudet: •Neúplnost dochovaných informací •Sčítání jen dílčích ztrát •Československo okupací pohraničí ztratilo cca 34 % veřejných knihoven a 19 % odborných a vědeckých knihoven • 1941 – v protektorátu 7 582 obecních knihoven •Omezování půjčování části fondu (podílení činnosti soukromých knihoven) •Období nejtvrdších zásahů do skladby fondu – 1942-1944 (zákaz témat národně politických, témat smrti, zrady, naděje apod.) •Cenzurou nepovoleno v tomto období téměř 50 % titulů (viz V obecném zájmu II, s. 953-56) Počet titulů vydaných za okupace na našem území Skladba knižní produkce za okupace Fond v knihovnách za protektorátu •Příkazy k odstranění tzv. “škodlivého a nežádoucího písemnictví“ •Podpora šíření „říšské myšlenky“ a plnění výchovných úkolů •Odstraněno mimo území Sudet 606 375 svazků / v pohraničí cca 3 000 000 svazků (tedy 40 % knižního fondu tehdejšího Československa) •Situace nebyla tak vyhrocená jako v jiných okupovaných zemích (nacistický režim měl záměr zajistit nerušené využívání výrobních kapacit pro německé hospodářství, kultura a literatura česká se staly nástrojem k tomuto cíli) •Politický kalkul nacistů – tolerování např. českých národních klasiků, ale ne jako projev nároků na samostatnost •Česká kultura (např. díky Smetanovi, Dvořákovi…) měla být Čechy vnímána v souvislosti s nadřazenou kulturou německou, ne jako symbol vzdoru vůči německé vládě Fond v knihovnách za protektorátu •Obecní knihovny – jeden z nástrojů „výchovy“ českého obyvatelstva – viz s 921-24, 941-53) •fondy získávaly z knihoven zrušených spolků •Po zákazu půjčování knih ze žákovských a učitelských knihoven v r. 1941 obecní knihovny jedna z mála fungujících knihovnických zařízení •Vědecké knihovny – pod správou a kontrolou německou, fondy uzavřeny •Německé veřejné obecní knihovny (nižší návštěvnost) •Praha – pojízdná knihovna 1939 – bibliobus pro 14 okrajových částí města (po roce zrušena, pojízdné knihovny opět po roce 1949) • • Národní knihovna a univerzitní knihovna 1939-45 •Listopad 1939 – uzavření českých vysokých škol •Dočasně uzavřena NK a UK, obsazena SS •Znovuotevření prosinec 1939 – POUZE pro německé studenty a akademiky (Češi pouze pro odevzdání vypůjčených knih) •Propagace knihovny – články v denním tisku, film, v rozhlase projevy Jaroslava Drtiny propagující knihovnu •Po okupaci se do NK začaly svážet fondy zrušených institucí •Zřízeno oddělení knih pod uzávěrou (škodlivé a nežádoucí) • • • • Národní knihovna a univerzitní knihovna 1939-45 •Staré a vzácné fondy: dislokovány mimo Prahu na Karlštejn, do cisterciáckého kláštera e Zlaté Koruně, na zámek Horažďovice a Pohled u HB (cca 500 000 sv.) •Statisíce svazků umístěny do přízemí a Zrcadlového sálu Klementina •Po skončení války v r. 1945 – NK pověřena zajištěním zabavených německých knihoven (po počátečním chaosu …začal bibliografický soupis v závěru roku 1945) •Zajímavost: mnoho knihoven zavlekli a uložili Němci v průběhu války na zámcích v severovýchodních Čechách (Nový Bernštejn, Nový Falkenburg a Mimoň) • •Místo likvidace knih za války: továrna na lepenku v Bělé pod Bezdězem (dle pamětnických pramenů) • Okupace a omezování přístupu k literatuře •Upravován a rozšiřován seznam škodlivé literatury vydaný původně Tiskovým odborem předsednictva ministerské rady •První seznam rozeslán všem členům Svazu knihkupců 10. 8. 1939 •Vyloučená díla: marxistická, zednářská, židovských autorů, emigrantská literatura, knihy politických vtipů, pamflety, tzv. propagandistické (tedy pronárodní) časopisy •Později v r. 1940 díla anglické a francouzské beletrie s výjimkou klasiků (vývoj války) •Př. díla Karla Marxe, Bedřicha Engelse, V. I. Lenina…ruských básníků Alexandra Bloka, Ilji Erenburga…knihy levicových autorů západních – Henrichu Barbusse (Oheň), Uptona Sinclaira…protiválečná díla – Romain Rolland (Nad vřavou válečnou, Zabraňte válce)…autorů německých židovských a oponentů nacismu – Lion Feuchtwanger, Thomas a Heinrich Mannové…Maxe Broda, Egona Erwina Kische • Okupace a omezování přístupu k literatuře (zákazy) •Dílo Edvarda Beneše •Knihy autorů popisujících revoluci či situaci v Sovětském svazu: Julius Fučík (V zemi, kde zítra již znamená včera), Marie Majerová (Den po revoluci, Matka a dítě v Sovětském svazu), S. K. Neumann (Anti-Gide), Ivan Olbracht (Anna proletářka, Obrazy ze soudobého Ruska, Zamřížované zrcadlo)…a díla reagující ve 30. letech na vývoj a nástup nacismu – Voskovec, Werich (Kat a blázen, Pěst na oko) •30. září 1940 - seznam zakázaných publikací znovu upraven a rozšířen – 615 jmen autorů •Častěji zákazy veškerého díla daného autora, už ne pouze výběr •Generální zákazy vědeckých spisů i beletrie židovských autorů (S. Freund, A. Einstein, M. Brod, F. Kafka) / z českých autorů J. Haška, K. Poláčka, F. Langera, •J. Š. Baara (Paní komisařka) Zdroj: publikace V obecném zájmu, sv. II Okupace a zákazy českých autorů •Karel Čapek •Smrt na začátku války •Na indexu postupně Bílá nemoc / Hovory s TGM (původně zákaz zrušen za podpory prezidenta E. Háchy) / Válka s mloky •Do r. 1942 některá Čapkova díla vycházela ve větším množství, v r. 1942 vyšla pouze Dášeňka •Čapek jako autor zcela zakázán nebyl - až do sklonku války • Zakázané (eliminované) motivy •Smrt, beznaděj, vlastenecké motivy apod. •Např. texty Jana Zahradníčka vydané v r. 1940 (sbírka Korouhve) •Upraven původní verš Hor ochrana dávná dokořán pozotvírána (z básně Vánoce 1938 – její název změněn na Noc u jesliček) •Ó vlasti změněno na ó sladká •Z 27 básní sbírky cenzurou upraveno 9 básní • •Texty Františka Halase (sbírka Ladění) •Vypadly básně nebo obrazy konotující ztracené pohraničí •Houstnoucí stíny Kosti dne / toť vše co zbylo z poledne / z poledne věcí lide tvých (báseň Psí víno) •Slova o krajině morem vytřené / tím zadkem moru vytřené (báseň Chudák) Zakázané (eliminované) motivy •Chybí báseň Smrt Jiřího Mahena (sebevražda) – odkazuje na Mahenovo drama Jánošík (archetyp lidového odboje) • •V samotách zlých v zlých samotách •Houf věrných Tvých se potácí •A přízrak Nicoty je vtělen v konec Tvůj •Však bouře očistná se sbírá v mracích •Provazy blesků zítřek zauzluje • •Horní chlapi budou mít dnes sněm •Poslední z nich k nim přichází •A obrácen na zad hrozí valaškou • •Mahene, Mahene! • Okupace a eliminace literatury •V r. 1941 zakázány recenze na některé tituly (ale knihy vycházet mohly) •Ivan Olbracht, Marie Majerová, Vítězslav Nezval, Karel Čapek •Odstraněny z knihoven i katalogizační lístky (např. v Praze) publikací, které na Seznamu zakázaného a nežádoucího písemnictví nebyly: Čapkovy překlady francouzské poezie, prózy Boží muka, Trapné povídky, romány Továrna na absolutno, Krakatit, drama Matka • •Od 1. 12. 1942 zakázána literatura skautská, junácká •Zákazy postihly také výkladní skříně knihkupectví (ukázka) • • Zákazy vydávání českých pohlednic • •Zákaz z 3. 8. 1942 •10 pohlednic s výjevy z českých dějin •Vydavatel Jan Vondrejs (Budkov u MB) •Knihkupectví, trafiky, papírnictví •Reprodukce obrazů mj. Václava Brožíka z alba Historie českého národa v obrazech Zákazy vydávání českých pohlednic