DĚJINY ČESKÉHO KNIHOVNICTVÍ V KAŽDODENNOSTI 19. 2. 2018 / Úvod do předmětu Jiří Kudrnáč, Pavlína Mazáčová Cíle předmětu z pohledu studenta J §Získat vhled do literárně-kulturního a společenského kontextu novější historie českého knihovnictví §Chápat novější dějinný vývoj českého knihovnictví v zrcadle každodennosti §Získat přehled o významných meznících a osobnostech novější historie českého knihovnictví §Mít dovednost kriticky číst a interpretovat literární i institucionální dokumenty vztahující se k jednotlivým etapám vývoje českého knihovnictví od poloviny 19. století do současnosti §Získat schopnost písemnou formou kriticky reflektovat téma, které se k novějším dějinám českého knihovnictví vztahuje § Základní obsahový rámec předmětu §1. a 2. hodina (19. 2. / 26. 2.): §Úvod do předmětu; organizace; zadání průběžných úkolů; úvodní tematické přednášky a diskuse §3. hodina (5. 3): 1845-1870 §Rozmach časopisectví i na lokální úrovni, časopisy pro literaturu, humor, pro ženy, osobnosti Neruda, Hálek, Sládek, Krásnohorská; časopisy vztahující se ke knihovnám a spolkům, rozrůzněnost typů publikací, vztah ke čtení v kontextu školství aj. §4. hodina (12. 3.): 1871-1890 §Rozmach časopisectví i na lokální úrovni, časopisy pro literaturu, humor, pro ženy, osobnosti Neruda, Hálek, Sládek, Krásnohorská; časopisy vztahující se ke knihovnám a spolkům, rozrůzněnost typů publikací, vztah ke čtení v kontextu školství aj. §5. hodina (19. 3.): 1891-1914 §Bibliofilie, kultura a styl psaní, moderna, čtenářské publikum, osobnosti Březina, Arnošt Procházka, Šalda, knihovnická činnost pro nevidomé aj. §6. hodina (26. 3.): 1915-1945 A §Vývoj samostatného státu, názorová pluralita; knihovny a kontext republiky a protektorátu, první knihovní zákon, významní autoři Masaryk, Čapek, Mahen, Deml, Lidové noviny, dopad Prvního knihovního zákona, česko-německý kontext historie oboru aj. § Základní obsahový rámec předmětu §7. hodina (9. 4.): 1921-1945 B §Vývoj samostatného státu, názorová pluralita; knihovny a kontext republiky a protektorátu, první knihovní zákon, významní autoři Masaryk, Čapek, Mahen, Deml, Lidové noviny, dopad Prvního knihovního zákona, česko-německý kontext historie oboru aj. §8. hodina (16. 4.): 1946-1960 §Ideologie a její vliv na vývoj, funkci a postavení knihoven, důležité sjezdy spisovatelů a jejich závěry v kontextu literární historie, procesy se spisovateli, problémy intelektuálů, Václav Černý, Knihovnický zákon 1959 a jeho vliv na každodennost knihoven) §9. hodina (23. 4.): 1961-1989 §Ideologie a její vliv na fungování knihovnictví v českých zemích, samizdat, exilová a samizdatová nakladatelství, názorově liberální časopisy, autoři Škvorecký, Hrabal, Šotola, každodennost knihoven – výroční zprávy, cenzura, literatura pro děti a mládež, překladová literatura a knižní kultura jako únik před politickým tlakem) §10. hodina (30. 4.): 1990-současnost §Porevoluční kontext, transformace nakladatelského podnikání, internet, digitalizace, osobnosti Havel, Vaculík, Kundera, nový knihovní zákon 2001 a změna pojetí knihovnické práce) §11. a 12. hodina (7. 5. a 14. 5.): §závěrečné syntézy a společné reflexe předmětu § Organizace předmětu a hodnocení §Docházka §Studenti prezenční §Studenti kombinovaní § §Průběžné činnosti a hodnocení §Esej + její ústní prezentace §nebo §Analytická zpráva o konkrétním dokumentu (zadání viz IS) + její ústní prezentace §Závěrečná reflexe – účast v rozpravě §Práce se zadanými texty §Individuální přístup Každodennost – co znamená / jak a proč ji zkoumat? Vědecký zájem o každodennost §„Každodenní život se skládá z maličkostí, kterých si v prostoru a čase jen sotva povšimneme. Tyto maličkosti o společnosti vše prozrazují. Způsob, jakým v jednotlivých společenských vrstvách lidé jedí, oblékají se či bydlí není vůbec lhostejný.“ (Braudel) §Cíl: zachytit přesně skutečnost §Historikové každodennosti popisují a analyzují dějiny „zdola" a „zevnitř„ §Každodennost - kultura pojímaná v určitém sociálně geografickém časovém rámci jako vzorek lidského jednání a chování §Každodennost - odpověď dané společnosti na podmínky jejího životního prostředí §Každodennost - vlastní životní styl společnosti §Koncept / zkoumání každodennosti: vede k pochopení jakéhosi „přízemí" naší civilizace: proč a jak mohou lidé žít, tak jak žijí, jaké podoby má jejich reflexe této žité reality §Dějiny každodennosti - vedle světa věcí a způsobu jejich využití také dějiny postojů zaujímaných k předmětům, jevům, k technologiím apod. § Alfred Schütz – zakladatel fenomenologické sociologie (každodennost) §Dějiny každodennosti jako dějiny kultury v nejširším slova smyslu - tedy včetně problematiky spojené s kolektivní psychologií našich více či méně vzdálených předků §Dějiny každodennosti jako mikrokosmos životního prostředí lidí, jejich profesí a rolí §Historické děje nejsou popisovány z nějaké ideologické pozice, nýbrž je nutno porozumět jim na základě sociálního kontextu §Dějiny každodennosti se neptají po významu událostí a procesů pro společnost, ale pro konkrétního člověka. §Jednal svobodně? Volil mezi více možnostmi? Co při své volbě požíval? §Každé lidské jednání je rozporuplné, je třeba se soustředit právě na tyto rozpory a nesrovnalosti. §Nelze posuzovat minulé z hlediska dnešních hodnotových představ, je třeba interpretativního porozumění (každá doba a každá kultura má své vlastní představy o životě a vlastní zákony, které je třeba akceptovat) §Historická antropologie - charakterizována zálibou v malých prostorech, sociálních skupinách a malých, transparentních jednotkách. §Životní svět je světem každodennosti, jedná se o subjektivní svět aktérů, který tvoří primární realitu. Co tvoří knihovnickou každodennost §Každodenní, běžné činnosti knihovníků – dokumentace činností §Mikro historie místa, dané knihovny §Postoje knihovníků k dějinným událostem – cenzura §Postoje čtenářů k dějinným událostem §??? § Dějiny knihovnictví v období před masivním vznikem knihoven §1. polovina 19. století §vydáno množství dekretů, které měly zásadní význam pro vznik a vývoj českého lidového knihovnictví §Dekret vídeňské dvorské komise ze dne 23. srpna 1816 §znamenal jisté uvolnění germanizačních snah Habsburské monarchie a tímto byl významným činitelem v procesu vzniku českých lidových knihoven a jejich předchůdců §stanovil, že v českých zemích mají gymnasijní učitelé a státní úředníci ovládat také češtinu §Dekret mocným impulsem dalšímu růstu českého národního života §Mezi nejširší orgány státní správy a učitelstvo se dostali zejména němčinu ovládající Češi a nahradili tímto Němce či zcela germanizované příslušníky českého měšťanstva - významné rozšíření vlasteneckých myšlenek §Probouzející se české lidové knihovnictví, postupné a nesnadné zakládání a udržování českých lidových knihoven Dějiny knihovnictví v období před masivním vznikem knihoven (1. pol. 19. stol.) § §Probouzející se české lidové knihovnictví, postupné a nesnadné zakládání a udržování českých lidových knihoven § §„Každý vlastenec, jemuž vpravdě o vzdělání a osvícení lidu běželo, přál si a dotíral na to, aby se knihovny zakládaly. Ale za staré vlády měla ta věc hrozné obtíže, neboť ona právě chtěla, aby se žádné osvícení mezi lidem nerozšiřovalo; ona chtěla mít jen dobré, poslušné poddané; jestli jim ale také paprsek pravdy mozkem pronikl, na tom jim nezáleželo, ano to hleděla v mnohých případech zamezit.“ §(Josef Kajetán Tyl, článek O knihovnách, dle: KVĚTENSKÝ, Vlastimil. Knihovny Náchodska za obrození. Hradec Králové : Kruh, 1968. s. 24-25.) § Dějiny knihovnictví v období před masivním vznikem knihoven (1. pol. 19. stol.) §„Dosud ne zcela doceněn význam činnosti buditelů při zakládání knihoven §Nebylo podrobně poukázáno na pokrokové tradice knihovnické činnosti §Počátky českých lidových knihoven hledány v církevních a státních nařízeních tehdejší doby. (je to správné hledisko?) §Jednotlivé dekrety týkající se přímo oblasti knihovnictví se sice týkají rovněž přímo zakládání a udržování knihoven, není však možné spojovat je s počátky českých knihoven lidových §Rok 1816 - dekret o zřízení knihoven na gymnáziích §Rok 1817 – dekret o zřízení knihoven na všech hlavních školách s kursy pro učitele §Dekrety neobsahují obrozeneckou myšlenku vzdělávání pro všechny, jež k zakládání českých lidových knihoven vedla §Nemohou být považovány za základní kameny českého lidového knihovnictví (ani z časového hlediska) §Předchůdci lidových knihoven = školní knihovny, knihovny při farnostech a čtenářské spolky §zřizovány již od počátku 19. století a v době vydání dekretů tedy již několik let fungovaly § České lidové knihovny – podmínky vzniku §Ohled na vzdělanostní a jazykovou vybavenost lidu §Nejdůležitější podmínka pro použití názvu „česká lidová knihovna“ = nejširší společenské vrstvy českého lidu, jež ji navštěvují §Období národního obrození §Nově vznikající a vycházející česká díla a rovněž české překlady významných děl cizojazyčných §„Zřizování školních a městských veřejných knihoven považujeme za nejdůležitější a nejlepší prostředek ke vzdělání lidu – totiž z prostředků takových, které v naší vlastní soukromé moci jsou. Školy atd. reformovati jest jenom v rukou vlády, a protož zůstane nám vždy jenom zřizování bibliothek co hlavní základ budoucího pokroku. Neboť knihovna jest také škola a sice škola pro mládež i pro dorostlé – škola všestranná, v které učí mnoho moudrých učitelů a k tomu bez hole, bez metly, bez černé tabulky.“ §(Dle: HAVLÍČEK BOROVSKÝ, Karel. Karla Havlíčka Borovského Politické spisy : Pražské noviny (1846 – 1848). Praha : Jan Laichter, 1900. s. 280.) § § § DĚJINY ČESKÉHO KNIHOVNICTVÍ V KAŽDODENNOSTI §19. 2. 2018