Knihy a knihovny – pohled zpět Dějiny českého knihovnictví v každodennosti 26. 2. 2018 Pavlína Mazáčová Fenomén písma •zaznamenávání myšlenek •ovládnout písmo = být gramotný a mocný •hlavní předpoklad ke vzniku knihy •doklad projevu lidského ducha •paleografie • Hádanka na úvod – co je to? Král – průkopník knihovnictví •Aššurbanipal (7. stol. př. Kr.) –Král asyrský –Vzdělanec a stratég – uměl číst a psát – Asyrská knihovna • •Aššurbanipalova knihovna - nejstarší knihovna v lidských dějinách (7. století př. Kr.) •Ve fondu mnoho různých žánrů „hliněné“ literatury (klínové písmo, tabulky o malých i větších rozměrech – původně několik cm, později až 30xx40 cm) •Klínvé písmo rozluštili: Georg Friedrich Grotefend a Sir Henry Rawlinson • •dvě části: státní archiv (smlouvy, diplomatická korespondence, soukromé listiny apod.) a vlastní knihovna (5000 tabulek; literární texty – mýty, bajky, eposy,…; kulturní texty – hymny, modlitby, zaklínadla; historické, materiální, lékařské a ekonomické texty) –Většina opsaných textů z babylonské provenience –Respekt opisovačů ke kulturnímu dědictví i panovníkovi („nečitelné“, „zničené“) • Aššurbanipalova knihovna •Zavedl systém prvotní katalogizace některých hliněných knih –k vlastním dlouhým textům přikládána tzv. anotace neboli krátký výtah o námětu a ději celého spisu; praktikováno zejména u mytologických a náboženských příběhů •Z vykopávek dochovány zlomky původních katalogů Aššurbanipalovy knihovny (hliněných) •Jedna forma katalogizace – jednotlivé knihy –pod sebe psaná počáteční písmena každé knihy a u nich uvedený záznam počtu řádků •Druhá forma katalogizace – série knih •Každá kniha, pokud byla rozdělená do více tabulek, měla v záhlaví uveden název + pořadí tabulkového „listu“ = předchůdce pozdějšího číslování knižních stran Aššurbanipalova knihovna v Ninive •Stovky opisovačů – knihy babylonské •612 př. Kr. – zkáza tzv. „Lvího pokoje“ v prvním patře (podstatná část knihovního fondu); podlaha se propadla, veškeré tabulky se vysypaly do přízemí, zavaleny dalšími sutinami paláce •Požár neuškodil tabulkám, pád patra ano Hádanka literární – z jakého literárního textu je tento „úryvek“? Starořecké knihovny •Alexandrijská knihovna •3. stol. př. n. l., zakladatel = Ptolemaios •Knihovník/ředitel knihovny = vysoce vzdělaný a vážený muž –Pínakés – seznam všech mužů významných ve vědě a vzdělání a seznam toho, co napsali – 1. vědecký katalog, zakládající dílo svět. bibliografie, základ dějin řecké lit.) •vyhořela v r. 47 př. Kr. za Caesara •700 000 svitků •definitivně zrušena vpádem Arabů v r. 638 • • Starořecké knihovny •Další významné knihovny •knihovna v Pergamonu (2. st. př. Kr. ) –druhá nejvýznamnější ve starověku –200 000 svitků pergamenu •Kleopatra a Marcus Antonius •knihovna Euripídova, knihovna Aristotelova • • •Nejstarší známá školní knihovna: knihovna při škole Pythagorově • Antický Řím •Vznikají i velké opisovací dílny, knižní obchody i velké veřejné knihovny (zejména v době vlády Julia Caesara) •Římané si knihoven vážili - nákladné a bohatě zdobené mramorové stavby, zdobené sochami bohů •Knihovny: –První knihovny dovezeny z Řecka jako válečná kořist –Řecké (početnější) a římské oddělení knihoven (první veřejná při chrámu bohyně svobody na Aventinu) –Knihovny při chrámech, lázních apod. –Vedení knihoven bylo svěřováno významným učencům a básníkům –Mnoho lidí – přepisy rukopisů a pořádek v knihovně –Četlo se v nich ráno, okna na východ umožňovala dobré osvětlení –Půjčování textů i domů –Rukopisy na plátně i na slonové kosti – •Varro – vzdělanec, myslitel, autor prvního známého díla o knihovnictví • • Významné římské knihovny •Bibliotheca Palatina (palatinská knihovna) •Nejvýznamnější veřejná knihovna •založená r. 28 před Kr. císařem Augustem v přístavku chrámu Apollónova na pahorku Palatinu v Římě •Zničena požárem za vlády Commodovy • •Antické knihovny (římské) - po dobytí Říma páleny barbary • • Knihy a knihovny středověku •Raný středověk (5. – 11. st.) •Šíření křesťanství –Knihovny při klášterech, kostelech, církevních úřadech apod. •sv. Benedikt z Nursie (zakladatel 1. kláštera, předpokládal existenci knihoven) •Vnější podoba knih – kodexy •Jazyk textů – latina •Knihovník – vážená osoba •Kniha – vzácnost (libri catenati) •Fond – rozšiřován opisy, dary, výměnou •Funkce klášterní knihovny: knihy uchovávat, chránit •Nejvýznamnější knihovna: Papežská knihovna v Římě • Knihy a knihovny středověku •Vrcholný středověk (11. – 15. st.) •Vznik měst •Rozvíjení školství - knihovny při městských školách (sbírky knih potřebných k výuce •Knihovny pokladnicové (nejcennější sbírky – posvátné pojetí knihy) X studijní knihovny (pracovní nástroj myslícího člověk) •Vznik univerzit 1180 – fr. Sorbonna – největší sbírka knih ve středověku, katalogy •Uspořádání knihoven: –velká místnost – prezenční výpůjčky, nejdůležitější knihy –malá místnost – duplikáty, méně významná díla, absenční výpůjčky •Spojením knihoven s univerzitami – zvrat ve společnosti, její laicizace •Univerzitní knihovna Karlova – 1366 – daroval Karel IV. soubor kodexů > do 1622 univerzita nemá jednotnou knihovnu, v tomto roce je univerzita pod správou Jezuitů – knih. se stěhuje do Klementina > konec 15. st. – 4500 kodexů • • Na počátku bylo Slovo… •L.P. 863 •náboženský kontext (křesťanství v jazyce slovanském) •literární kontext (základ slovanského písemnictví) •staroslověnština – 1. slovanský kulturní jazyk •hlaholice (z malé řecké abecedy) – 1. slovanské písmo –„Duše bez knih zdá se býti v lidech mrtva“ –„Nahé jsou všechny národy bez knih“ • • Sázavský klášter •kulturní centrum přemyslovského státu – do 11. st. •období zápasu dvou kultur = staroslověnské a latinské – 10. a 11. st. Nové kulturní centrum – český přemyslovský stát •nositel vzdělanosti – duchovenstvo •legenda (z lat. ad legendum = to,co má být čteno) –Nestarší tzv. Kristiánova o sv. Václavu – •Kronikářství –Kosmas a jeho Chronica Boemorum – • Literatura ve službách ideologie •Kosmas a jeho Chronica Boemorum (příznivce Přemyslovců) •knižní monopol církve až do cca 13. století –Scholastika –Církevní literatura (Bible, kancionály, misály, žaltáře …) Knihovník a středověk •Funkce knihovníka v raném středověku – hlídač knih •custos (hlídač, dozorce), curator/provisor (pověřený obstaráváním knih), repositor (strážce pokladu) •Později bibliothecarus (knihovník), librarius (od liber – kniha) nebo armarius (od armarium – skříň) • Knihovny a univerzity •Univerzita založená Karlem IV. •Zpočátku knihovny jednotlivých kolejí •Zakládány díky mecenášským darům •Včlenění dominikánského Studia generale i s knihovnou do struktury vysokého učení •Sloučení jezuitského učení s Karlovou univerzitou - knihovní fondy jednotlivých kolejí přeneseny do budovy Klementina (sídlo nejvýznamnější české tiskárny 17. a 18. století) Některé české rukopisy •Nejstarší iluminovaný český rukopis = opis Gumpoldovy legendy o sv. Václavu •2. pol. 9. st. – Evangeliář z knihovny Metropolitní kapituly na Pražském hradě •10. st. – Evangeliář (Strahovský klášter) •11. st. – Vyšehradský kodex •latinské legendy o sv. Václavu a sv. Ludmile •12. st. – Kosmova kronika (latinsky), Kodex Gigas •13. st. – Antifonář sedlecký, Žaltář ostrovský •pol. 14. st. – Velislavova bible • Knihtisk - období před a po •prvotisky = inkunábule –knihy vytištěné do roku 1500 –tiskař = tvůrce knihy –rubrikátor = označoval rubriky (červenou barvou původně, z lat. ruber) –1480 – zjednodušení maleb, ústup od napodobování rukopisů, kniha dostává svou tvář • Žaltář klementinský KNIHTISK - 1453 •Johann Gutenberg (1400–1468) •Důsledky objevení knihtisku: –nejdůležitější objev v dějinách lidstva –revoluční změna v oblasti tvorby, předávání a osvojování si informací –vyhotovení jedné knihy v několika exemplářích –podstatné zlevnění knihy – širší okruh čtenářů – rozšíření vzdělanosti •podstata knihtisku = objev volných pohyblivých liter, které mohly být sestavovány do potřebných soustav a pomocí vhodné barvy otištěny tiskařským lisem na papír • Knihtisk v českých zemích a na Slovensku •České země •2. pol. 15. st. – příznivé podmínky –humanismus, rozvoj školství a vzdělávání •Před knihtiskem existence deskotisků •Centra knihtisku: Plzeň, Vimperk, Brno, Praha (tiskárna Jana Kampa), Kutná Hora, Olomouc •51 prvotisků (http://1url.cz/CtauO) • •Slovensko •Později než v českých zemích •1543 – první zprávy (Banská Bystrica) •V počátcích kočovné tiskárny ve službách reformace •Tiskárny: Trnava, Banská Bystrica, Lintava, Bardiov •První vytištěná kniha ve slovenštině = Katechismus od Martina Luthera • • • Knižní kultura 16. až 17. století •Kniha = levné užitkové zboží pro širší okruh čtenářů •přestává napodobovat rukopisy •tiskne se v národních jazycích •Podoba a úprava knihy se přizpůsobují možnostem a přednostem knihtisku –Zmenšení formátů knihy, písmo se mění ve snaze usnadnit čtení, místo ruční výzdoby tištěné prvky, rozvíjení ilustrační techniky – •Od 2. pol 16. st. rozkvět tiskařství –Mikuláš Konáč –František Skorina, tiskárna Českých bratří –Jiří Melantrich z Aventina (vynikající grafická stránka, přes 200 tisků) –Daniel Adam z Veleslavína • Doba pobělohorská (po r. 1621) – klášterní, zámecké a měšťanské knihovny •Důsledky porážky českého povstání a následné třicetileté války na knižní fondy klášterů a zámků •Protireformace a baroko se odrážejí v obsahu i vnější podobě knihoven té doby •Charakteristika barokních klášterních knihoven (rušení za vlády Marie Terezie a Josefa II.) –historické interiéry •Zámecké knihovny –centrální katalog fondů v knihovně Národního muzea •Ztráta nejvýznamnějších z těchto biblioték Francie 18. století – veřejné knihovny –Dekret z 2. listopadu 1789 - převod církevních statků včetně knihoven do rukou národa –Další dekret ze 14. listopadu 1789 mj. pak nařizoval klášterům a kapitulám, aby zaslaly katalogy knih městským radám a kancelářím městských soudů •Ve většině klášterů vznikly zvláštní knižní sklady •Skladiště hlavními zdroji jak pro doplňování některých stávajících, tak i pro vytváření nových knihoven •Knižní bohatství „v rukou národa“ Francie 18. století – veřejné knihovny •Dekret z 27. ledna 1794 + praktická pomůcka ke zřizování místních veřejných knihoven –prostředky pro správu knihoven i na platy knihovníků byly vypláceny ze státní pokladny –v okrscích Paříže v roce 1794 působí 555 veřejných knihoven –Revoluce: Královská knihovna (1792) příznačně přejmenována na Národní knihovnu –V roce 1830 má knihovna 460 000 tištěných knih a 80 000 rukopisů - jedna z největších evropských knihoven –Revoluční heslo „rovnost“ - v době revoluce zpřístupněna ženám i dětem, rozšířena půjčovní doba –Postupná decentralizace knihoven Knihovnictví v USA v 19. století •USA - formovaly vznik a vývoj veřejného knihovnictví •Knihovny vytvořily pevný základ pro vznik a vývoj sítě free public libraries (svobodných veřejných knihoven) v průběhu 19. století •Na rozdíl od veřejných knihoven free public libraries nebyly podporovány z veřejných daní •19. století - přechod od spolkových knihoven ke knihovnám veřejným s bezplatným přístupem •1826 guvernér státu New York de Witt Clinton poselství + výzva budovat obvodní knihovny ve školách pro potřeby nikoliv žáků, ale na podporu vzdělávání dospělých •1845 ve státě New York poprvé přijat zákon, který zavazoval školní obvody k zakládání a udržování těchto knihoven •1849 New Hampshire - zákon o zakládání tzv. municipal libraries (městských knihoven) –Vznikl v USA nový typ knihoven nazývaných free public libraries –Města ustanovovala správní rady těchto knihoven - působily jako dohlížecí orgány –Od počátku součástí také fondy naučné literatury a příruční fondy (reference library) s prezenčním půjčováním - to poněkud odlišovalo obdobné knihovny v Evropě •První zákon o veřejných knihovnách na světě - přijat v roce 1848; platil pouze pro město Boston; mezník ve vývoji veřejného knihovnictví České země 19. století a knihovnictví •1772 První čtenářská společnost v Praze pod anglickým názvem Learned Club (Sečtělý spolek) •1781 - 1796 Veřejná čítárna na Staroměstském náměstí - 14 titulů novin a 30 časopisů •1790 Václav Matěj Kramerius zakládá nakladatelství Česká expedice, středisko obrozenecké Prahy •1798 Rozhodnutí vídeňské vlády – veřejné čítárny a půjčovny zakázány z obavy, že jsou centrem šíření zakázané literatury francouzského původu (Velká francouzská revoluce) •1811 Povolení k půjčování – jen knihy vydané na rakouském území nebo před rokem 1790 •Provozování půjčoven možné pouze v Praze, Brně a Olomouci, protože se rozmáhaly "pokoutní zápůjční knihovny", které šířily zakázané knihy • České země 19. století a knihovnictví •Po roce 1817 - v kontextu s českým národním obrozením vznikají aktivity veřejného knihovnictví - spolky, veřejné knihovny • •1818 - Antonín Jaroslav Puchmajer zakládá český čtenářský spolek v Radnicích •východní Čechy – scházely se čtenářské společnosti v Litomyšli nebo Chlumci nad Cidlinou •1820 - Biskupská konzistoř v Hradci Králové - vydání dokumentu Hradecký plán o povinném zakládání školních knihoven – iniciace vzniku první sítě knihoven!!! –Jedna z nejstarších školních knihoven při základní škole byla v Týništi nad Orlicí •1848 otevřeno 50 obecních knihoven (na přelomu století už více než 500) –nejstarší městské půjčovny: Plzeň, Opava, Beroun, Kutná Hora, Žebrák, Litomyšl –knihovny se stávají veřejnou institucí s úkolem pomáhat rozvoji řemesel a zemědělství • Zdroje k tématu •CEJPEK, Jiří et al. Dějiny knihoven a knihovnictví. 2., dopl. vyd. V Praze: Karolinum, 2002. 247 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-246-0323-3. •SEMRÁDOVÁ, Eva. České veřejné knihovny včera, dnes a--: doprovodné texty k výstavě o historii knihovnictví Královéhradeckého kraje. V Hradci Králové: Studijní a vědecká knihovna, 2012. ll, [1] l. ISBN 978-80-7052-105-2 •VOLF, Josef. Dějiny veřejných půjčoven knih v Čechách do r. 1848. V Praze: Obec pražská, 1931. 64, [I] s. Spisy knihovny hlavního města Prahy; č. 12. •Publikace vydané jednotlivými knihovnami •