Téma: ODĚV SLOVANŮ jako typ izolace před vnějším nebezpečným světem 1. Obecný úvod 2. Ženský a mužský oděv 3. Rozdělení dle ukr. regionů 4. Ukr. národní kroj 5. Ukrajinská přísloví Oděv je nejvýraznějším a z hlediska etnické historie nezastupitelným projevem lidové kultury. Jeho nejpůvodnější funkcí byla ochrana před nepříznivými vlivy okolí a pracovními úrazy. Acheologické výzkumy dokazují, že už dávní předkové používali dlouhé košile, kalhoty, pokrývky hlavy a zvířecí kůže na nohou. Zřejmým determinantem při vývoji oděvu byly klimatické podmínky. Typ pracovních aktivit (zašpinění, opotřebení) si vyžadoval hrubé a trvanlivé materiály, se kterými se vždy šetřilo (viz jednoduché střihy). Původní formy vycházely z povahy a materiálu; dvěma hlavními principy byly ovinování těla pruhem látky (se zapínáním) a navlékání se do látky (sešití, přepásání). Co prozrazuje oděv o člověku? Národnost / Náboženství / Pohlaví / Rodinný stav / Sociální stav / Obřadní poměry / Společenské postavení (profesní zařazení) Slovníček rusky ukrajinsky Kabát Пальто Свита Kožich Щуба, Мех, Тулуп Кожух Krátký kožíšek bez rukávů Полушубок Кептар, Безрукавка Šátek Платок, Косынка Хустка Košile Сорочка, Рубаха Сорочка Halenka Кофта Свитка Zástěra Фартук, Понева Запаска, Фартух Svrchní sváteč. sukně Нарядная юбка Плахта (č. plachta na lodi-парус) Živůtek Жилетка (č.žiletka=бритва) Корсетка Sukně (ukr. cукня=šaty) Юбка (č.jupka=kacabajka) Спідниця Boty Ботинки, Туфли Чоботи, Лапті, Сап´янці Kalhoty Штаны Штани Pásek Пояс, Ремень Очкур, Мотузка, Пояс, Стрічка - do 13. st. společné rysy (tvar tuniky, úzká zástěra, věnečky, doma tkané pásky); - od 13. st. rozdíly v oděvu vých. Slovanů (vlivy Tatarů), nicméně kalhoty nosili jen muži; - od 16. st. módní výstřelky; - ukr. oděv je: jednoduchý, převažuje bílá barva, ozdoby umírněné; - ukr. muži: bílá košile, modré kalhoty, široký červený pásek, vysoká čepice z šedivé beraní kožešiny; - ukr. ženy: krátká košile s nabíranými rukávy, svrchní sváteční sukně, pásek, kozačky, věneček/šátek; - důraz se kladl i na čistotu, eleganci a dávné tradice (copy u dívek, rozplétání sopů u vdaných žen, postřižiny, slavnostní 1. holení chlapce v 16ti letech); - nejvíce archaických prvků si zachovalo na Ukr. Zakarpatí a Polesí; - šperky: prsteny, náramky, náušnice, náhrdelníky-„dukáty“ z plíšků, korále v několika řadách ze skla, keramiky, dřeva; - pověry: perly na zdobení věnečku, z lastury se vyndává při sluneční záři, „luhuje“ se u léčivek; pásek chrání od zlých sil; nezakrytá hlava dané ženy přivolává neúrodu; - „rušnyk“: - starodávný ukrajinský rituální atribut spojující živé lidi s jejich předky; - vyšívání symbolů ohně, měsíce, žita, stromu; - každý ukrajinský okres své tvary a barvy (Podolí – geometrické tvary, Polesí červená a černá); - zavěšování nad obrazy, dveřmi a okny, ale i používání v kuchyni, při dojení, ozdoba ve školách, při svatebním obřadu (jít na námluvy=посилати за рушниками), prvním vyhánění dobytka na pastvu, narození dítěte; - dívka si jich do výbavy chystala 40 ks (viz opět magické číslo čtyřicet); Ukrajinská přísloví: - Своя сорочка ближча до тіла. Bližší košile, než kabát. - Щасливий, бо в сорочці народився. Narodit se na šťastné planetě. - До Святого Духа не скидай кожуха. Do svátku sv. Ducha nos kožich (Trojice, 50 dní po Velikonocích, u nás Letnice). - Хай стелиться вам дорога рушниками. Přejeme hodně štěstí. - Хата без рушників – родина без дітей.