Základní informace Zvyky a tradice vycházející z církevního kalendáře jsou  hluboce zakořeněny v mentalitě ukrajinského národa. Obecně lze říci, že na Ukrajině je církevním svátkům  přikládán daleko větší význam než v Česku. Církevní a občanské svátky na  Ukrajině Stejně jako v jiných zemích, lze i na Ukrajině svátky  rozdělit na církevní (slavené podle pravoslavného  církevního kalendáře) a občanské (různá výročí,  památné dny) Církevní svátky jsou na Ukrajině slaveny s větší  pompou než u nás a kromě Vánoc a Velikonoc zahrnují  i jiné slavnosti, které u nás přežívají pouze v kostelích. Pravoslavný (juliánský) kalendář Pravoslavná církev nepřijala tzv. gregoriánský kalendář,  zavedený v roce 1582 papežem Řehořem XIII. V dnešní době je rozdíl mezi kalendářem juliánským a  gregoriánským 13 dní. Proto jsou církevní svátky v zemích s pravoslavnou  tradicí (včetně Ukrajiny) slaveny s třináctidenním  posunem oproti zemím s katolickou (latinskou) tradicí. Nejvýznamnější církevní svátky 7. ledna – pravoslavné Vánoce 13. ledna – Starý Nový rok 19. ledna – Водохреща – Křest Páně Duben – květen – pravoslavné Velikonoce Červen – Slavnost Nejsvětější Trojice (п’ятидесятниця) 7. července – Ivana Kupala (slunovrat – svátek na pomezí křesťanské a pohanské tradice) 19. srpna – Slavnost Proměnění Páně (Яблучний Спас) 19. prosince – Den svatého Mikuláše Pravoslavné Vánoce (Різдво Христове) Jsou slaveny hlavně na západní Ukrajině a na venkově,  ve velkých městech a východních průmyslových  aglomeracích byly Vánoce nahrazeny Novým rokem. Pravoslavné Vánoce Vánoční svátky se na Ukrajině začínají slavit večer 6.  ledna poté, co se na obloze objeví první hvězda. Večer před narozením Páně se nazývá Svatý večer  (Святий вечір) Samotné slavení Vánoc začíná sváteční večeří, která se  skládá z 12 chodů Svatý večer (Святий Вечір) Na svátečním stole se nachází 12 postních jídel, mezi  nimiž nesmí chybět boršč, ryba, houby, pirohy s  fazolemi a zelím, brambory, kompot a především kuťa. Kuťa (Кутя) Nejtypičtější ukrajinské (a také běloruské a litevské)  jídlo na svátečním stole. Jedná se o kaši připravenou z tlučené pšenice, medu,  zrnek máku, ořechů, rozinek a jiných přísad. Některé zvyky spojené se Svatým  večerem Duše zemřelých se účastní sváteční večeře – je potřeba se o nich zmínit  dobrým slovem a po večeři jim nechat nějaké jídlo na stole (mýt nádobí  v tento den je hřích) Na zápraží nebo do rohů místnosti se klade česnek – jako ochrana před  zlými silami. Mnoho zvyků je spojeno také s kuťou – někde do nádoby s kuťou kladou  na noc lžíce všichni členové rodiny – čí lžička je ráno převrácená, ten do  roka zemře. Podle jiné tradice na Svatý večer dobytek dokáže mluvit lidskou řečí.  Proto někde koně, voly a krávy krmili lidským jídlem – chlebem. 7. ledna – 1. den vánoční První den vánoční (“перший день”) je určen k návštěvám příbuzných a  známých. Je zakázáno pracovat, s výjimkou nejnezbytnějších činností Večer se chodí koledovat – skupiny mladých chlapců chodí od domu k  domu, přejí hospodářům všechno nejlepší – věří se totiž, že přání  vyslovená tento den mají magickou moc a budou splněna. Starý Nový rok – 13. ledna Druhý svátek vánočního cyklu, který má pohanskou  tradici. Stejně jako ve Svatý večer, i zde hospodyně připravuje  slavnostní večeři – ale již štědrou, nikoli postní, proto  se večer nazývá „štědrým“. I na Štědrý večer se připravuje kuťa, která je bohatší  (dělá se na sádle) Štědrý večer (Щедрий вечір) Na štědrovečerním stole nechybí „štědrá“ kuťa, maso,  klobásy a jiná tučná jídla. Na Štědrý večer se také chodí po koledě, zpívají se tzv.  щедрівки. Na štědrovečerní noc také dívky věští, co jim přinese  osud v následujícím roce. Водохреща (Хрещення Господнє) Slavnost křtu Páně – 19. ledna Třetí a poslední velký svátek vánočního a novoročního cyklu. Slaví se památka Kristova křtu v řece Jordánu. V předvečer tohoto svátku rodina opět usedá ke slavnostnímu stolu (po  celodenním půstu). Ráno se chodí do kostela světit vodu, kterou poté hlava rodiny kropí  ostatní členy rodiny, zápraží, dům, chlévy. Po Slavnost křtu Páně začíná masopust a všeobecné veselí, které trvá až  do doby postní Pravoslavné Velikonoce Největší křesťanské svátky v roce. Podle juliánského kalendáře začíná jaro o 13 dní později  a datum Velikonoc se určuje podle prvního jarního  úplňku, proto časový odstup pravoslavných Velikonoc  od katolických může být různý. Dny Velikonoc Poslední týden před Velikonocemi se nazývá „Страсна седмиця”, podle  utrpení, kterým musel projít Kristus Čtvrtek (Страсний або чистий четвер) – v tento den se peče  velikonoční chléb, tzv. „paska“  jako symbol Kristova těla, je potřeba  očistit tělo i duši. Vyrábí se svíčka, tzv. „страсна свіча”, která má  ochránit obydlí před požáry a tělo před nemocemi. Pátek (Страсна п’ятниця) – nejsmutnější den – v tento den zemřel  Kristus. Přísný půst a smutek – nelze nic jíst, péct, poslouchat hudbu.  Večer se jde na obřady do kostela. Dny Velikonoc Sobota (Страсна субота) – Velké přípravy na Velikonoce  (úklid, pečení, vaření a malování kraslic) Neděle (Великдень) – Největší křesťanský svátek v roce.  V noci ze soboty na neděli se konají v kostelích slavnostní  bohoslužby na památku vzkříšeného Krista. V neděli  následuje slavnostní oběd, celý sen se nese ve znamení  hojnosti (plný stůl) a veselí. Až do slavnosti Nanebevstoupení Páně by každý  pravoslavný křesťan měl zdravit „Христос воскрес”, načež  by se mu mělo dostat odpovědi „Воістину воскрес” Velikonoční pondělí  (Обливаний понеділок) Na velikonoční pondělí se zejména na vesnicích  dochoval zvyk polévání děvčat vodou. Svátek Ivana Kupala ‐ noc na 7.července Vyvinul se z tradičního pohanského svátku slunovratu. Ve stejný den (24. června  resp. 7. července) křesťané slaví svátek narození Jana Křtitele (Івана Хрестителя) Název vznikl sloučením jmen Jana Křtitele a pohanského boha plodů země Kupala. Děvčata pletou věnečky a pouštějí je po vodě – kterým směrem věneček poplave,  odtud bude ten pravý. V nejkratší noc roku jsou zakládány ohně, které musí všichni přeskočit a takto se  očistit. Svátek Proměnění Páně (19. srpna) (Преображення Господнє або “Яблучний Спас” Jeden z největších pravoslavných svátků (připomíná  proměnění Krista na hoře Tábor) V tento den se v kostelích světí jablka, hrušky a jiné plody Pro obyčejný lid se vždy jednalo o slavnost žní a ukončení  léta Svatý Mikuláš (Святий Миколай)  – 19. prosince Oblíbený dětský svátek, zejména na západní Ukrajině. Podle tradice Mikuláš přináší v noci dětem dárky a dává je pod polštář. Na západní Ukrajině děti píší Mikulášovi dopisy, ve kterých uvádějí, co  během minulého roku udělali dobrého a špatného a prosí o dárky. Občanské svátky Kromě křesťanských najdeme v ukrajinském kalendáři  také množství více či méně důležitých občanských  svátků a významných dnů. Uvedeme jen některé z nich. Nový rok – 31. prosince ‐1. ledna V mnohých oblastech během dlouhého období SSSR oslavy Nového roku  zcela vytlačily původní vánoční tradice. Dnes se na Nový rok strojí stromeček (новорічна ялинка) a za  všeobecného bujarého veselí Děda Mráz (Дід Мороз) přináší dárky. Den svatého Valentýna (14. února) Už i na Ukrajinu dorazil tento veskrze komerční svátek  všech zamilovaných Mezinárodní den žen (8. března)  Svátek amerického původu, který však získal popularitu zejména v  zemích bývalého SSSR. V tento den muži nejdou do práce, darují svým ženám květiny a vydatně  připíjejí na jejich zdraví. Svátek práce – 1. května (День міжнародної солідарності трудящих) Nejvýznamnější svátek v období SSSR. Dnes je jeho význam mnohem menší.V tento den se  obvykle konají nejrůznější politické mítinky a  demonstrace. Den vítězství nad fašizmem‐ День Перемоги (9. května) Oslava vítězství Rudé armády nad fašistickými vojsky ve Velké  vlastenecké válce (1941 – 1945). Konají se různé pochody, vzpomínkové a pietní akce Den nezávislosti – День незалежності (24. srpna) Státní svátek, oslava dne vyhlášení nezávislosti Ukrajiny 24.  8.1991. Konají se nejrůznější politické i společenské akce, koncerty  apod. Města jsou obvykle vyzdobena ukrajinskými vlajkami  a symboly.