Kostrové hroby z období popelnicových polí na Moravě  Filip Ševčík, 460938    Úvod  V tomto textu se budu zabývat problematikou kostrových hrobů z doby popelnicových polí na území  Moravy. Při psaní této práce jsem čerpal z článku Kostrové hroby z doby popelnicových polí na Moravě  od Davida Parmy a Stanislava Stuchlíka. Jedná se o velmi zajímavé téma, jelikož sama skutečnost, že  někteří jedinci byli v rámci popelnicových polí pohřbíváni odlišným způsobem než kremací, vyvolává  množství otázek. Proč byl někdo pochován jiným způsobem? Kdo byli tito jedinci? Měl být tento způsob  pohřbívání vyčleněn pouze pro některou skupinu populace? Pokud ano, tak pro jakou? Pro sociálně  nejvyšší jedince nebo naopak? Na tyto otázky nejspíš nikdy nebudeme znát přesnou odpověď, ale  můžeme se pokusit tyto otázky zodpovědět, jak nejlépe budeme moci.    Kostrové hroby na Moravě  Autoři článku zařadili do přehledu kostrových hrobů z území Moravy pouze takové hroby, u kterých  bylo  zřejmé,  že  hrobová  jáma  byla  určená  k deponování  lidského  těla  a  obsahovala  jasně  datovatelné  artefakty.  Do  tohoto  přehledu  tedy  nebyly  zahrnuty  kostrové  pohřby  v sídlištních  objektech, až na jeden případ, kdy byl pohřeb uložený v sídlištním objektu mimo sídliště a tento objekt  byl vyhlouben právě za účelem pochování jedince. Celkem bylo do přehledu zařazeno 16 kostrových  hrobů z 10 lokalit.   Mladší doba bronzová  Mladší době bronzové v tomto přehledu připadá 9 hrobů, z toho byly 3 určeny jako ženské a 3 jako  dětské.  Hrobová  výbava  pochovaných  jedinců  nebyla  nijak  výrazně  bohatá  z pravidla  obsahovala  součásti kroje ve funkční poloze a několik keramických nádob.  Pozdní doba bronzová  Pro období pozdní doby bronzové je v přehledu zařazeno 7 hrobů. Antropologicky byly hroby určeny  jako 2 ženské, 1 mužský a jeden dětský. Zajímavé je, že kostrové hroby z pozdní doby bronzové se  nachází pouze na jižní Moravě. Co se hrobového inventáře týče, je nejzajímavějším to, že v některých  hrobech byly objeveny zlaté součásti kroje, což je považováno za cizí nebo také nomádský prvek.    Diskuze  Problém přichází v okamžiku, kdy chceme tyto hroby nějakým způsobem interpretovat. Autoři článku  přeložili několik možností, jak lze na tyto pohřby nahlížet. První možností je, že se jedná o pozůstatky  pohřebišť ze starší fáze popelnicových polí, v tomto případě by po zániku mohyl zůstal neporušený  pouze hrob ve spodní části mohyly a ostatní, které byly v jejím plášti zmizely. V tomto případě můžeme  z přehledu  v článku  pro  tuto  interpretaci  shledávat  vhodné  takové  hroby,  které  se  nachází  na  pohřebišti nebo v jeho těsné blízkosti nebo jsou alespoň ve skupině. U hrobů na pohřebištích bychom  mohli  předpokládat  tradici  spojenou  s místem  pohřbívání  a  že  popelnicové  pohřebiště  zde  vzniklo  právě proto, že se zde dříve pohřbívalo už dříve. Problém u této interpretace spočívá v tom, že nám  tento jev vysvětluje pouze pro období mladší doby bronzové. Takže pro tuto interpretaci můžeme  shledávat za vhodné příklady hrob z Rajhradic a Hoštic. Jako další možnou interpretaci autoři článku  uvedli, že by se mohlo jednat o návaznost na birituální pohřebiště ze střední doby bronzové. Z logiky  věci by se mohlo zdát, že tato možnost by mohla být pravděpodobná, ne všechny komunity museli  přejít na výhradně žárový ritus a mohli si ponechat způsob pohřbívání od svých předků. Na druhou  stranu jsou však kostrové hroby v takovém nepoměru k žárovým, že jsou to spíše naprosté výjimky,  takže o nějaké tradici podle mě nemá smysl moc uvažovat.  Zajímavou myšlenku autoři uvedli v případě  pohřbů se zlatými šperky, které nejsou prvkem místní materiální kultury a jedná se tedy o import, ať  už  přímo  lidí  nebo  alespoň  idejí.  V případě  těchto  hrobů  se  s interpretací  autorů  plně  ztotožňuji,  protože se materiálně jedná o cizí element, a navíc byly tyto hroby umístěny osamoceně, ale v krajině  s poměrně  hustou  sítí  pohřebišť,  přepokládám  tedy,  že  tito  jedinci  byli  oddělení  záměrně.  Autoři  článku se také vymezili proti interpretaci jako elitních pohřbů, protože při kremaci dojde k selekci  hrobového inventáře při kremaci samotné a poté taky při umisťování kremace do urny, nelze tedy  srovnávat bohatost kostrových hrobů a kremací. Dalším problémem je fakt, že ze současného pohledu  nejsme schopni objektivně posoudit bohatost pohřbu, to že se nám z našeho pohledu zdá, že je nějaký  hrob bohatý nebo elitní, nutně neznamená, že to tak vnímali i lidé, kteří v té době žili. Mohli mít úplně  jinak nastavený systém hodnot, a to co se nám zdá jako bohatství, pro ně bohatstvím být nemuselo.  Jako  dalším  vysvětlením  tohoto  jevu,  by  se  nabízel  vliv  Hornoslezsko‐Malopolské  skupiny  lužické  kultury, která je nejbližší oblastí kde se běžně pochovávalo kostrovým ritem. Bohužel pro uvažování o  této interpretaci nám chybí hroby právě v oblasti sousedící s touto skupinou, kde by z logiky věci měl  být vliv této skupiny největší. Poslední možnou interpretací je, že tento způsob pohřbívání byl spojen  s nějakým rituálem. Tato interpretace může být také pravděpodobná. Lidé, kteří měli ve společnosti  nějaký  kultovní  význam  mohli  být  zcela  jistě  pochováni  odlišným  způsobem  než  ostatní.  V tomto  případě  by  ani  nemusela  hrát  roli  bohatost  hrobového  inventáře,  ale  samotný  způsob,  jakým  byl  jedinec pohřben. Dle mého názoru není hledání univerzálního a komplexního řešení této problematiky  adekvátní, ale měl by se klást důraz na konkrétní případ a interpretovat ho nezávisle nebo alespoň  v menších  skupinách,  protože  i  z přehledu  uvedeném  v článku  si  můžeme  všimnou,  že  jednotlivé  situace se od sebe většinou významně liší. V podstatě jediným spojujícím prvkem je fakt, že jsou  všechny hroby kostrové, ale vše ostatní se v podstatě liší, ať už poloha, ve které byl zemřelý uložen,  hrobový inventář, jestli se hrob nacházel v rámci pohřebiště či nikoliv nebo hrobová jáma samotná. Pro  hroby ze starší doby bronzové bych se v případě Rajhradic a Hoštic přikláněl k interpretaci, že se jedná  o  pozůstatky  mohylových  pohřebišť.  U  zbytku  hrobů  z mladší  doby  bronzové  je  situace  mnohem  složitější, hroby z Blučiny, Ivaně a Ivanovic na Hané jsou totiž svým způsobem tak ojedinělé a zvláštní,  že bych se přiklonil k rituální interpretační rovině. Poslední zbývající hrob z mladší doby bronzové je  dětský osamocený hrob a v tomto případě jsou interpretační možnosti naopak velmi široké. Co se  hrobů z pozdní doby bronzové týče, tak se přikláním interpretaci, že se jedná alespoň v některých  případech o import idejí nebo přímo osob nomádské kultury, konkrétně hrob z Brna Líšně a hroby  z Žuráně, které spojuje výskyt zlatých šperků. Zbývající dva hroby z pozdní doby bronzové už ale zlaté  šperky  neobsahují,  to  však  nutně  nemusí  znamenat,  že  pochované  osoby  nebyly  součástí  této  nomádské kultury nebo se také mohlo jednat, a to platí i pro mladší dobu bronzovou, o „nouzové“  pohřbení, kdy zkrátka nebyla možnost zemřelého spálit.    Závěr  Závěrem by bylo třeba říct, že problematika kostrových hrobů z doby popelnicových polí je velmi složitá  a velmi těžko se dá odpovědět na otázky, které vyvolává. Problémem zůstává jak poměrně malý počet  kostrových hrobů na území Moravy, tak hledání podobností v jednotlivých situacích. Autoři článku  vytvořili vynikající přehledovou studii a nabídli několik adekvátních interpretačních teorií, problémem  však je, že nemůžeme ověřit jejich správnost a zbývá nám pouze jim věřit nebo ne.      Literatura:  Parma,  D.  ‐  Stuchlík,  S.  2017:  Kostrové  hroby  z  doby  popelnicových  polí  na  Moravě.  Slovenská  Archeológia, 65, 207‐236.  Plesl, E. 1988: K otázce kostrových pohřbů v období popelnicových polí. In: Antropofagie a pohřební  ritus doby bronzové. Brno 1988, 211 – 219.