Marek Hendrych  489211  Jantar střední až pozdní doby bronzové v Čechách  Jantarové nálezy, kterými jsem se zabýval, jsou datovány do období počátku střední doby  bronzové  až  konce  pozdní  doby  bronzové  (v Reineckeho  periodizaci  BB1‐HaB3).  Všechny  zatím  zkoumané  nálezy  jantarů  (daného  období),  neboli  zkamenělé  pryskyřice  jehličnanů,  byly původem z Pobaltí.  Terminologii jantarových nálezů vypracovala Marika Tisucká. Určila a) korálky, tj. obvykle ve  středu  provrtané  výrobky  o  průměru  do  cca  15  mm,  b)  korály,  tj.  ve  středu  provrtané  výrobky o průměru přesahujícím cca 15 mm, c) rozřaďovače a d) amorfní kousky (surovinu).  Celkem určila 9 základních typů, které se mohou dále dělit do konkrétnějších podtypů.  Ve  střední  době  bronzové  se  vyskytují  pouze  hotové  jantarové  výrobky  v mohylových  hrobech,  kdežto  v mladší  a  pozdní  době  bronzové  se  více  vyskytuje  surovina,  navíc  na  sídlištích. Za úbytkem hotových výrobků může být i přechod k žárovému ritu. V procentech je  ve střední době bronzové vidět velká převaha nízkých válcovitých korálků (71 %), zatímco  v mladší  a pozdní  době  bronzové  převažuje  se  47  %  amorfní  surovina,  která  je  nejspíše  dokladem  počátků  přepravy  surového  jantaru  přes  naše  území  a  zároveň  může  naznačit  počátky zpracování jantaru u nás. V mladší a pozdní době bronzové také zcela zmizely velké  korály  spolu  s nízkými  válcovitými  korálky,  přitom  nízké  válcovité  korálky  ve  střední  době  bronzové dominovaly (Chvojka – Chytráček – Metlička – Michálek 2017).  Jantarové  nálezy  lze  rozdělit  do  tří  skupin.  První  skupinu  tvoří  hrobové  nálezy,  druhou  sídlištní nálezy a poslední skupinu tvoří depoty. Pro ukázku jsem vybral z každé skupiny ty,  dle mého názoru, nejvíce zajímavé nálezy.  Pro střední dobu bronzovou jsem vybral hrobový nález z Velké Dobré, sídlištní nález Velím  okr. Kolín a depot Křenovice.  Velká Dobrá, okr. Kladno: Zde byla nalezena část náhrdelníku, na kterém byly nejzajímavější  rozdělovače s jazykovitými výběžky.  Velím, okr. Kladno: Nález čtyř jantarových korálků. Nejzajímavější byl dvojkónický korálek  o průměru 17 mm a síle 6 mm.  Křenovice,  okr.  Písek:  Zajímavý  nález,  ve  kterém  bylo  celkem  619  korálků.  Bohužel  se  dochovalo  jen  589,  nejspíše  kvůli  náchylnosti  jantaru  k destrukci  (Chvojka  –  Chytráček  ‐  Metlička ‐ Michálek 2017).  Pro mladší a pozdní dobu bronzovou jsem si jako nejzajímavější nálezy vybral hrobový nález  Ústí nad Labem, sídlištní nález Senožaty a depot Plzeň‐Radčice.  Ústí nad Labem‐Střekov, okr. Ústí nad Labem: Nález jednoho jantarového oválného korálu  délky 2,8 cm a šířky 2 cm.  Senožaty, okr. Tábor: Nálezy dvou korálků ze dvou blízkých sídlištních objektů. Bohužel byly  oba  fragmentovány,  avšak  slepeny  k dokumentaci.  Větší  z korálků  šel  slepit  do  původního  tvaru.  Radčice  u  Plzně,  okr.  Plzeň:  Detektorový  nález  115  jantarových  korálů  a  korálků  různé  velikosti, z nichž nejzajímavějším byl jeden velký nepravidelný dvojkónický korál se zvlněným  ostrým lomem na jedné straně probraným, s vypouklými podstavami a středovým průvrtem.  Marek Hendrych  489211  Průměr 33–38 mm, síla 14 mm, průměr průvrtu 3 mm, hmotnost 8,8 g (Chvojka ‐ Chytráček ‐  Metlička – Michálek 2017).  V práci Mariky Tisucké se mluví o jantaru jako o luxusním zboží, ale díky novým výzkumům se  začíná ukazovat, že to nemusí být úplně pravda, a že jantar mohl být poměrně dostupným  zbožím. Z jantarových nálezů, u kterých byla provedena analýza původu, vyplývá, že zatím  všechny analyzované nálezy jsou původem z Baltu. V době bronzové také zatím nemůžeme  mluvit o jantarové stezce, která by vedla konkrétně naším územím, jelikož nálezy jantaru jsou  ve  střední  Evropě  souměrně  rozptýlené,  u  nás  nejvíce  na  území  Čech.  Lze  o  ní  mluvit,  až  v době železné (Chytráček a kol. 2017).  Největším  „nepřítelem“  jantaru  je  jeho  náchylnost  k destrukci,  nicméně  k jeho  častějšímu  nalezení  mohou  nyní  dopomoci  i  kvalitně  vedené  moderní  výzkumy.  Jelikož  i  pouhým  plavením, či pouze pečlivě vedeným odkryvem (jako např. v Senožatech) lze nalézt více těchto  zajímavých předmětů.  Zdroje:  • Chvojka, O. ‐ Chytráček, M. ‐ Metlička, M. ‐ Michálek, J. 2017: Jantar střední až pozdní  doby bronzové v Čechách. Památky archeologické 108, 89‐120.  • Tisucká, M. — Ohlídalová, M. 2013: Luxus ze vzdálených zemí. Jantar doby bronzové  ze sbírky Národního muzea. Praha.   • Chytráček, M. a kol. 2017: Jantar starší doby železné a průběh jantarové stezky ve  střední Evropě. Památky archeologické 108, 121‐256.