Baltské jazyky během sovětské okupace Etno-sociální procesy po 2. světové válce •1. Útěk statisíců Litevců a Lotyšů proti sovětské armádě, vznik exilových komunit v USA, Německu, Švédsku a jinde. •2. Masové deportace Litevců a Lotyšů v létech 1940 a 1945-47. •3. Tisíce obětí partizánské války v 40. a padesátých letech. •4. Sovětská průmyslová kolonizace, urbanizace a příliv ruských dělníků. •5. Demografický růst v 60. a 70. letech, který se skládal ze dvou složek: přirozený růst počtu obyvatelů + imigrace. • Etno-sociální procesy po 2. světové válce •Etno-sociální změny se v Lotyšsku projevily mnohem výrazněji než na Litvě. Srovnejme etnické poměry před druhou světovou válkou a v 70. letech (uvádím dle Dini, s. 497): •Lotyšsko: 1930 1970 Litva: 1930 1970 •Lotyši 73% 56,8% Litevci 80% 82% •Rusové 12% 29,8% Rusové 9% 8% • Poláci 8% 8% • •Důvody pro rozdílný vývoj situace: silnější partizánský odboj na Litvě a menší míra industrializace. • Etno-sociální procesy po 2. světové válce •Etno-sociální změny po 2. světové válce lze shrnout následovně: a)Počet obyvatelů Litevské a Lotyšské SSR se během sovětské okupace zvýšil díky demografickému růstu a přílivu dělnictva. b)Etnická a sociální skladba obyvatelů se dramaticky změnila (deportace, urbanizace, industrializace) c)Lotyština a litevština po 2. světové válce existovaly ve dvou téměř nekontaktujících podskupinách: místní a exilové. Kulturně-lingvistické procesy po 2. světové válce •Všeobecné podmínky pro národní jazyky v Sovětském svazu: 1.Deklarativní rovnost všech jazyků (vychází z tzv. leninské ideologie) 2.Formální zachování národních jazyků v plném spektru použití: školství, věda, průmysl, media apod. 3.Ruština jako inter-kulturní jazyk (tudíž hierarchicky nadřízený národním) 4.Totalitní kontrola všech aspektů života, včetně jazykové komunikace: cenzura, zákaz styku se západní kulturou, zákaz cestování mimo Sovětský svaz, zákaz náboženství, zákaz četby vybraných úseků literatury (knihy z meziválečné doby, stará literatura, teologická literatura, západní literatura). Kulturně-lingvistické procesy po 2. světové válce •Procesy podporující rozvoj baltských jazyků •a) Přerušení původních kulturních vlivů (polského v Litvě a německého v Lotyšsku) a vývoj kultury v nových jazykových podmínkách. •b) Deklarovaná rovnost všech jazyků v Sovětském svazu. •c) Nové skutečnosti, které si vyžadovaly vývoj lexikálního a terminologického systému baltských jazyků (průmysl, armáda, medicína, transport, nové kulturní jevy). Kulturně-lingvistické procesy po 2. světové válce •Procesy ohrožující rozvoj baltských jazyků a)Masivní vývoj bilingvismu s ruštinou: • 1. ruština jako lingua franca Sovětského svazu; • 2. smíšené rodiny; • 3. rusifikační vliv armády: armádní posádky okupačních vojsk v Litvě a Lotyšsku; povinná vojenská služba Litevců a Lotyšů. • Kulturně-lingvistické procesy po 2. světové válce •Procesy ohrožující rozvoj baltských jazyků •b) Rusifikace jako reálná jazyková politika (oproti deklarované jazykové rovnosti): • 1. ruština podmínkou pro jakoukoliv kariéru; • 2. ruština jako povinný jazyk již od základní školy; • 3. vyšší stipendia pro studenty ruštiny a vyšší platy pro učitelé ruštiny; • 4. nadřízené postavení ruštiny v každodenním životě: ruský musí umět každý Litevec a Lotyš, ale žádný Rus nemusí umět litevsky ani lotyšsky • 5. přicházející dělníci neměli žádné tušení o místní kultuře a jazycích. Kulturně-lingvistické procesy po 2. světové válce •Procesy ohrožující rozvoj baltských jazyků •c) Ruština jako mediální jazyk (televize, rádio, noviny, překlady literatury) •d) Ruština jako určující faktor pro novou odbornou terminologii. •e) Jazyková interference jako masivní jev: četné makaronismy; přejímání ruských pejorativ (nadávek) apod. •f) Ideologické kulturní restrikce: nelze ani vzdáleně se dotknout dějin nezávislé Litvy resp. Lotyšska; nelze číst starou literaturu (je náboženská); nelze mít kontakt s exilovou komunitou. Kulturně-lingvistické procesy po 2. světové válce •Defensivní jazykové reakce na rusifikaci •a) Posílení tzv. purifikační a všeobecně normativní jazykovědy: lingvisté se zabývají obranou jazykového systému, jeho purifikací. •b) Kulturní přitažlivost studia litevštiny resp. lotyštiny: to je vnímáno jako jistý druh odboje, jako duševní a existenční mise člověka, jako něco posvátného. •c) Vznik silných lingvistických kateder na Vilniuské univerzitě. •d) Rozvoj dialektologie díky zneužití „mezery“ v sovětské ideologii: ta podporovala výzkum lidové kultury, tudíž bylo možné pořádat dialektologické expedice a sbírat jazykový materiál. • Příklady jazykového vlivu ruštiny •Syntax v litevštině •Do původního přímého ovládaní pádu interferuje předložka: • Pavirsti kuo → pavirsti į ką (stát se někým / něčím) • •Substantivní konstrukce dominují nad původními slovesnými: • Geriau panaudoti techniką → Gerinti technikos panaudojimą • (lépe využívat techniku) Příklady jazykového vlivu ruštiny •Syntax v lotyštině •Změny původního slovosledu: • původně: konservētu ābolu kompots ar putu krējumu • v sovětské lotyštině: kompots ābolu (konservētu) ar putu krējumu • (kompot z konzervovaných jablek se šlehačkou) • •Ústup debitivu a rozšíření složené konstrukce dle ruského modelu: • původně: man jāstrādā • v sovětské lotyštině: man vajag strādāt • (musím pracovat) Příklady jazykového vlivu ruštiny •Změny lexika •Masivní příliv nových lexémů, vzniklých během sovětské okupace: • kosmonautas – astronaut • traktoristas – řidič traktoru • kolūkis – kolchoz • penkmetis – pětiletka Příklady jazykového vlivu ruštiny •Změny lexika •Marginalizace ideologicky nevhodných původních lexémů (lidé je postupně zcela zapomněli): • gimnazija - gymnázium • kapelionas - kaplan • savivaldybė – [místní] samospráva Příklady jazykového vlivu ruštiny •Změny lexika •Markantně se zvýšil počet lexikálních kompozit (složených slov) • kelialapis – poukaz do lázní • bendrabutis – kolej • savitarna – samoobsluha Příklady jazykového vlivu ruštiny •Změny lexika •Markantně se zvýšil počet slov se specifickými předponami • tarprespublikinis – mezirepublikový • saviraida – vnitřní vývoj („sebevývoj“) • bendrakeleivis – spolucestující •