Počátky lotyšského písemnictví



Počátky lotyšského písemnictví
Počátky lotyšského písemnictví spadají do první poloviny 16. století. Jsou to tři rukopisné verze
modlitby Otčenáš:
Gisbertův Otčenáš (Gisberta tēvreize)
Brunův Otčenáš (Bruno tēvreize)
Grunauův Otčenáš (Grūnava tēvreize)

Gisberta tēvreize
Text vepsán do knihy Agenda siue benedictio(n)ale (vydána v Lipsku, 1507), nalezen v roce 1955
Dotyčný výtisk se nachází ve Švédsku, v knihovně Uppsalské univerzity
Datace rukopisného textu v rozmezí 1507-1540

Bruno tēvreize
Text nalezen roku 1955 v jednom starém rukopisu ve Švédsku, v královské knihovně v Stockholmu
Datace rukopisného textu v rozmezí 1520-1529

Grūnava tēvreize
Text v rukopisu Pruské kroniky Simona Grunau (Simon Grunaus Preußische Chronik), který se nacházel
v Královecké univerzitní knihovně. Grunau svou kroniku napsal cca 1510-1526
První publikace (včetně lotyšské modlitby) v roce 1875 Adalbertem Bezzenbergrem
Datace rukopisného textu alternuje mezi 1480-1500 nebo mezi lety 1521-1531
Grunau se domníval, že podává pruské znění modlitby, ale de facto zachytil lotyštinu.

První tištěný lotyšský text
Hāzentētera tēvreize (Hasentöterův Otčenáš)
Vytištěno roku 1550 v 2. vydání Cosmographia Sebastiana Münstra

První dochované lotyšské knihy
Kontext: od roku 1561 patřila část původního Livonska pod Litevské velkoknížectví jako tzv.
Livonské vévodství (na mapě vyznačené šedou barvou). Katolická církev se snažila o katolickou
katechizaci místních obyvatelů.
Zbytek Livonska ale byly luteránský a na tomto území vycházely konkurenční luteránské tisky. Vznik
prvních lotyšských knih odráží toto náboženské soupeření.
Jsou celkem spolehlivé zmínky o existenci lotyšských knih resp. textů ze začátku 16. století, ale
samotné knihy se nedochovaly. Nejstarší dochované lotyšské tisky představuje následující slide.

První dochované lotyšské knihy
První dochovaná kniha je z roku 1585, jedná se o překlad katolického jezuitského katechismu Petra
Canisia. Plný název lotyšské verze:
Catechismus catholicorum. Istige pammacischen no thems Papreksche Galwe gabblems Christites
macibes, Vilnius, 1585.
Kontext: Papežský nuncius Antonio Posevino inicioval vydání lotyšského překladu katechismu Petra
Canisia (nejpopulárnějšího katolického katechismu 16. století).

První dochované lotyšské knihy
Druhá dochovaná kniha je luteránský katechismus Martina Lutera, tzv. Enchiridion, z roku 1586:
Enchiridion. Der kleine Catechismus [...] Nun aber aus dem Deutschen ins undeutsche gebracht [...],
Königsberg, 1586.
Kontext: Tisk knihy objednal a financoval livonský vévoda Gotthard von Kettler.

Lotyština jako předmět odborného zájmu
•První tištěný slovník:
•Georgius Mancelius (lot. Georgs Mancelis), Lettus, das ist Wortbuch sampt angehengtem täglichem
Gebrauch der Lettischen Sprache. Rīga, 1638.

Lotyština jako předmět odborného zájmu
•První lotyšská gramatika:
•
•Manuductio ad linguam lettonicam facilis & certa/monstrata a Joanne Georgo Rehehusen, 1644, Rīga
•(Překlad názvu: Jednoduchý a spolehlivý průvodce do lotyšského jazyka, připravený J. G.
Rehenhusenem)

Johann Ernst Glück (lot. Johans Ernsts Gliks) a jeho překlad bible do lotyštiny
Nový zákon: Ta Jauna Derriba muhsu Kunga Jesus Kristus jeb Deewa swehti wahrdi, Rīga 1685
Starý zákon: Ta Swehta Grahmata Jeb Deewa Swehtais Wahrds Rīga 1691
Plné vydání: Tā Svēta Grāmata, Riga, 1694