Lekce 5. Text: Oidnetgo Niillasa? Áhkku: Oidnetgo don ikte Niillasa? Piera: Oidnen. Mun ledjen ikte Niillasa geahčen. Áhkku: Leigo Máhtte maiddái doppe? Piera: Lei dat Máhtte maiddái. Dat bođii mu maŋŋel. Áhkku: Attiigo Niillas dasa ruđa? Piera: De attii. Áhkku: Ja Máhtte válddii dan? Piera: Juo. Áhkku: Na maid dat logai? Piera: Na dat logai, ahte gal son buktá dutnje bierggu go boahtá. Áhkku: Goas dat vulggii? Piera: Dat vulggii iđ'đes. Áhkku: Ja goas dat boahtá fas ruoktot? Piera: Gal son goit vahku doppe orru, logai. Nohkágo dus biergu? Áhkku: Ii dat aitto vel noga. Gal mus lea vel biergu. Piera: Na jus dus nohká ovdalgo Máhtte boahtá, de gal don oaččut mus. Ánne: Bođiigo Máret? Biret: Ii boahtán. Dat bázii vel dohko, stobu lusa. Ánne: Maid dat doppe áiggui dahkat? Biret: Dat áiggui vel fitnat Sire luhtte, ovdalgo vuolgá. Ánne: Áigguigo Sárá luhtte maid fitnat? Biret: In mun dieđe. Ii dat goit lohkan maidege. Ánne: Gal dat doppe maiddái sáhttá fitnat. Gean geahčen dat lei doppe siste? Biret: Iŋggá geahčen, doppe gos munge. Ánne: Na maid Iŋgá diđii? Biret: Ii dat diehtán maidege. Bures veadjá ja dearvan eallá. Ánne: Naba Sire? Bures dat vis'sa vejii datge. Biret: In mun dieđe. In mun oaidnán Sire. Ánne: Na oidnetgo Sárá? Biret: In oaidnán gal Sáráge. Gal dat Máhtte diehtá, go boahtá. Jussá: Mun gullen, ahte don fitnet ikte Heahtás. Issát: Geas don dan gullet? Jussá: Niillas logai, ahte don áigot vuolgit dohko. Issát: Maid dat logai dan birra? Jussá: Ii dat lohkan maidege. Geainna don fitnet doppe? Issát: Okto mun fitnen. Iđ'đes vulgen ja eahkes bohten fas ruoktot. Sámmol: Leago dus fanas? Ánde: De lea. Sámmol: Luoikkatgo munnje fatnasa? Ánde: Maid don fatnasiin áiggut dahkat? Sámmol: Mun vuolggán dainna oaggut. Ánde: Geainna don áiggut vuolgit? Sámmol: Áhčiin ja Issáhiin. Ánde: Goas don buvttát fatnasa fas ruoktot? Sámmol: Gal don oaččut dan juo eahkes. Slovíčka ikte /ikte/ včera eahkes /eä'hkes/ večer (pravidel. SgLok eahkedis!) geahčen /keä'hčen/ u maŋŋel /mââ'ŋŋel/ po addit – attán /âdtiih(t) – ââttään/ dát ruhta – ruđa /ruuhta – ruuδa/ peníze lohkat – logat /loohkaah(t) – loo.aan/ říct; číst; počítat; považovat za go /ko/ když goas /koä's/ kdy iđ'đes /iδδes/ ráno (pravidel. SgLok iđidis!) goit /koo'J/ však, aspoň vahkku – vahku /vâhkuu – vââhkuu/ týden nohkat – *nogan /noohkaah(t) – noo.aan/ spotřebovat se; být u konce, dojít aitto /ââ'jhto/ teď, nyní; vždyť ovdal /ovtal/ před (časově) ovdalgo /ovtalko/ dříve než oažžut – oaččun /ŏăžčuuh(t) – uaččuun/ dostat báhcit – bázán /päähciih(t) – pääcään/ zůstat dohko /tohko/ tam stohpu – stobu /stoohpuu – stoovuu/ dům bures /puu'res/ dobře vis'sa /vissa/ snad, asi Heahttá – Heahtá /hĕăhtää – hiähtää/ Hetta (toponymum) birra /piirra/ kolem, o okto /okto/ sám fanas – fatnasa /fâânaas – fââtnasa/ loď luoikat – luoikkan /lŭĕj^hkah(t) – luojhkaan/ půjčit (si) oaggut – oakkun /ŏăgkuuh(t) – uakkuun/ chytat ryby ruoktot /rŭĕktoh(t)/ domů; zpět Mluvnice A. Preteritum jednotného čísla sloves s gradací kmene V sámštině jsou čtyři časy (neminulý čili přítomný, préteritum a složené perfektum a plusquamperfektum). Preteritní singulární tvary sloves se tvoří následujícím způsobem: Sg1 (mun): narovnání diftongu + silný stupeň + vokalická změna + koncovka -n Sg2 (don): narovnání diftongu + silný stupeň + vokalická změna + koncovka -t Sg3 (son): (narovnání diftongu +) slabý stupeň + koncovka -i Vokalické změny v 1. a 2. osobě jsou stejné jako v Du1 a Pl3 přítomného času: a > e, i > e, u > o. -at: vuoš'šat ‘vařit’ -it: vuolgit ‘odejít’ -ut: doalvut ‘odnést’ mun vuš'šen vulgen dolvon don vuš'šet vulget dolvot son vuoššai vulggii doalvvui Významové sloveso má v záporné větě zvláštní tvar, jenž se tvoří takto: (narovnání diftongu +) silný stupeň + vokalická změna + znak -n. Ve druhé slabice dochází k těmto vokalickým změnám: i > á a u > o. Vokál a se nemění. Tyto změny jsou tedy odlišné od změn v konjugaci: vuoš'šat > mun in vuoš'šan ‘nevařil jsem’ (beze změny) vuolgit > don it vuolgán ‘neodešel jsi’ (i > á) doalvut > son ii dolvon ‘neodnesl’ (u > o; N.B. narovnání diftongu!) Preteritní tvary slovesa leat jsou nepravidelné: mun ledjen ‘byl jsem’ don ledjet ‘byl jsi’ son lei ‘byl’ B. Jména s konsonantním kmenem Jména s konsonantním kmenem mají obvykle i kmen vokalický. V nominativu singuláru však končí na konsonant. nummir – SgGen nummira – SgLok nummiris číslo gávpot – SgGen gávpoga – SgLok gávpogis město fanas – SgGen fatnasa – SLok fatnasis loď Jména s konsonantním kmenem se dělí do dvou skupin dle toho, dochází-li v jejich kmeni ke střídání stupňů, nebo ne. Koncovky jmen s konsonantním kmenem jsou trochu jiné než jmen s pouhým kmenem vokalickým. Všechny koncovky, jež jsme dosud probrali, začínají konsonantem, a jejich připojení ke konsonantnímu kmeni by tak bylo porušením fonologických pravidel sámštiny. Proto se u těchto jmen používají koncovky začínající na vokál: pád vok. kons. SgNom – – SgGen – -a SgLok -s -is SgIll -i -ii SgKom -in -iin PlNom -t -at PlGen -id -iid Skloňování jmen bez kmenové gradace je jednoduché, koncovka se jednoduše připojí ke kmeni: vrchol počítač zajíc kuchyně Niillas SgNom gahpir dihtor njoammil gievkkan Niillas SgGen gahpir-a dihtora njoammila gievkkana Niillasa SgLok gahpir-is dihtoris njoammilis gievkkanis Niillasis SgIll gahpir-ii dihtorii njoammilii gievkkanii Niillasii SgKom gahpir-iin dihtoriin njoammiliin gievkkaniin Niillasiin PlNom gahpir-at dihtorat njoammilat gievkkanat Niillasat PlGen gahpir-iid dihtoriid njoammiliid gievkkaniid Niillasiid N.B.: kmenový konsonant se může při skloňování zmenit. To se příházívá, když pravidla sámské fonologie nedovolují výskyt jistých konsonantů na konci slova (např. b, g, d, m, ž): přítel město žlutý hřeben ptáček Máret SgNom ustit gávpot fiskat čohkun cizáš Máret SgGen ustiba gávpoga fiskada čohkuma cizáža Máreha SgLok ustibis gávpogis fiskadis čohkumis cizážis Márehis SgIll ustibii gávpogii fiskadii čohkumii cizážii Márehii SgKom ustibiin gávpogiin fiskadiin čohkumiin cizážiin Márehiin PlNom ustibat gávpogat fiskadat čohkumat cizážat Márehat PlGen ustibiid gávpogiid fiskadiid čohkumiid cizážiid Márehiid Deklinace jmen s gradovaných kmenem je trochu složitější. Výskyt slabého a silného stupně neodpovídá jejich výskytu ve jménech s vokalickým kmenem. V SgNom je vždy slabý stupeň, v ostatních pádech vždy silný. U těchto jmen dochází také k vokalické změně i > á a u > o. Změna u > o je motivací pro narovnání diftongu první slabiky: oblečení hora pás starý výsledek SgNom bivttas duottar boagán boaris boađus SgGen biktasa duoddara boahkána boarrása bohtosa SgLok biktasis duoddaris boahkánis boarrásis bohtosis SgIll biktasii duoddarii boahkánii boarrásii bohtosii SgKom biktasiin duoddariin boahkániin boarrásiin bohtosiin PlNom biktasat duoddarat boahkánat boarrásat bohtosat PlGen biktasiid duoddariid boahkániid boarrásiid bohtosiid Vyskytuje se též skupina jmen s gradovaným konsonantickým kmenem, jež končí v SgNom na vokál – chybí jim v tomto tvaru kmenový konsonant. Tento konsonant, jímž je vždy g, m, n či v jednom případě h, však je v ostatních pádech: pes bota země tchyně moruška krk SgNom beana gáma eana vuoni luomi čeabi SgGen beatnaga gápmaga eatnama vuotnáma luopmána čeahpáha SgLok beatnagis gápmagis eatnamis vuotnámis luopmánis čeahpáhis SgIll beatnagii gápmagii eatnamii vuotnámii luopmánii čeahpáhii SgKom beatnagiin gápmagiin eatnamiin vuotnámiin luopmániin čeahpáhiin PlNom beatnagat gápmagat eatnamat vuotnámat luopmánat čeahpáhat PlGen beatnagiid gápmagiid eatnamiid vuotnámiid luopmániid čeahpáhiid C. Použití predikativních tvarů adjektiv Ačkoli jsou atributivní tvary adjektiv nesklonné, jejich predikativní tvary skloňovat lze. Adjektivní predikativ musí být v plurálu, pokud je v plurálu subjekt predikátové věty: Sof'fá lea ruoksat. Kanape je červené. Lássaliinnit leat ruoksadat. Záclony jsou červené. Mánná lea čeahppi. Dítě je šikovné. Mánát leat čeahpit. Děti jsou šikovné. D. Postpozice. V sámštině je velké množství postpozic (v menší míře i prepozic). V postpozičních vazbách bývá jméno v genitivu: Beavddi birra leat njeallje stuolu. Kolem stolu jsou čtyři židle. Iŋgá lea Jovnna geahčen. Iŋgá je u Jovnny. Mnohé lokální postpozice se vyskytují v párech, jejichž jeden člen má význam lokativu (kde, odkud) a druhý illativu (kam).ice lejméno v genitivunší míře i prepozic) ekt predikativní věty. ogickým pravidel sámštiny. Přesto ne všechny takové postpozice mají koncovku lokativu či illativu (-s, -i). Zde uvádíme několik nejběžnějších postpozic: lokativní: illativní: alde ’na, s’ ala ’na’ bálddas ’vedle, u, od’ báldii ’vedle, k’ duohken ’za, zpoza’ duohkái ’za’ gaskkas ’mezi, ”zpomezi”’ gaskii ’mezi’ geahčen ’u (doma), od’ geahčai ’k (domů)’ -guoras ’u, od, na straně, ze strany’ -gurrii ’k, na stranu’ luhtte ’u, od’ lusa ’k’ maŋis ’za, zpoza’ maŋŋái ’za’ ovddas ’před, zepředu’ ovdii ’před’ siste ’uvnitř, zevnitř’ sisa ’do, dovnitř’ vuolde ’pod, zpod’ vuollái ’pod’ Některé postpozice nemají odlišné tvary: birra ’kolem, okolo; o’ buohta ’naproti, proti’ Příklady: Girji lea beavddi alde. Kniha je na stole. Eadni váldá girjji beavddi alde. Matka bere knihu se stolu. Boasta lea gávppi buohta. Pošta je naproti obchodu. Stuolut leat beavddi birra. Židle jsou kolem stolu. Biila lea stobu duohken. Auto je za domem. Áhčči vuodjá biilla stobu duohkái. Otec jede s autem za dům. Máhtte lea Iŋggá geahčen. Máhtte je u Iŋgy. Máhtte boahtá Iŋggá geahčen. Máhtte přichází od Iŋgy. Máhtte manai Iŋggá geahčai. Máhtte šel k Iŋze. Niillas boahtá min maŋis. Niillas jde za námi. Son vulggii mu maŋŋái. Šel za mnou. Bus'sá lea beavddi vuolde. Kočka je pod stolem. Bus'sá ruohtai beavddi vuollái. Kočka zaběhla pod stůl. Postpozice -guoras a -gurrii jsou výjimečné, poněvadž se užívají jako část kompozita: jméno je v takovém kompozitu v nominativu! Máhtte čuožžu lássaguoras. Máhtte sedí u okna. Čohkán beavdegurrii. Sedni si ke stolu. Cvičení. 1. Popiš jednotlivé předměty svého domova. Jakou mají barvu? Ke každému předmětu napiš dvě věty. V první použij atributivní tvar adjektiva, ve druhé predikativní. bargobeavdi ______________________________________________________ ______________________________________________________ beaivegovččas ______________________________________________________ ______________________________________________________ bivttasskáhppe ______________________________________________________ ______________________________________________________ boradanbeavdi ______________________________________________________ ______________________________________________________ girjehildu ______________________________________________________ ______________________________________________________ láhtterátnu ______________________________________________________ ______________________________________________________ lássaliinnit ______________________________________________________ ______________________________________________________ mieiganstuollu ______________________________________________________ ______________________________________________________ seaŋga ______________________________________________________ ______________________________________________________ sof'fá ______________________________________________________ ______________________________________________________ stereot ______________________________________________________ ______________________________________________________ telefovdna ______________________________________________________ ______________________________________________________ televišuvdna ______________________________________________________ ______________________________________________________ 2. Konverzujte dle daného vzoru. Makkár ... dus lea? Jaký ... máš? Man ivdnás ... dus lea? Jakou barvu má tvůj ... ? Man ivdnái du ... lea? Jakou barvu má tvůj ... ?^ 3. Změn čas následujících vět na preteritum. Mun oainnán Máhte. Don dieđát dan. Dat oastá vuoja, láibbi ja mielkki. Mun in gal muitte fitnat boasttas. Vuolggátgo ihttin Avvilii? Itgo boađege biillain? Son bargá oppa beaivvi. Mun asttan oađđit dušše golbma diimmu. Čálátgo dan sámegillii? 4. Vyprávěj, co jsi dělal v daných časech. 8:00 ______________________________________________________ ______________________________________________________ 9:30 ______________________________________________________ ______________________________________________________ 11:45 ______________________________________________________ ______________________________________________________ 13:20 ______________________________________________________ ______________________________________________________ 16:35 ______________________________________________________ ______________________________________________________ 19:50 ______________________________________________________ ______________________________________________________ 22:15 ______________________________________________________ ______________________________________________________ 23:55 ______________________________________________________ ______________________________________________________ 5. Z níže uvedených jmen s konsonantními kmeny vytvoř SgGen a další pád dle zadání. Symbol ”=” znamená, že jde o slovo bez kmenové gradace. Pokud se ve slově mění koncový konsonant, je jeho alternativa uvedena v závorce. bahča (g) ’nechutný’ _______________________ SgLok _______________________ buolaš ’mráz’ _______________________ SgIll _______________________ čála (g) ’písmo’ _______________________ SgKom _______________________ čielggas ’jasný’ _______________________ PlNom _______________________ čuorpmas ‘kroupy’ _______________________ PlGen _______________________ fanas _______________________ SgLok _______________________ gielis ’lež’ _______________________ SgIll _______________________ goaskin = (m) ’orel’ _______________________ SgKom _______________________ gorut = (d) ’kmen’ _______________________ PlNom _______________________ govččas ’pokrývka’ _______________________ PlGen _______________________ govdat = (g) ’široký’ _______________________ SgLok _______________________ jaskat = (d) ’tichý’ _______________________ SgIll _______________________ juogus ’oddíl’ _______________________ SgKom _______________________ lađas ‘kloub’ _______________________ PlNom _______________________ luoppal ’tišina’ _______________________ PlGen _______________________ oahpis ’známý’ _______________________ SgLok _______________________ sámil ’mech’ _______________________ SgIll _______________________ solon = ’párátko’ _______________________ SgKom _______________________ veahčir = ’kladivo’ _______________________ PlNom _______________________ vielgat = (d) _______________________ PlGen _______________________ vuolgga (g) ’odjezd’ _______________________ SgLok _______________________ 6. Napiš krátký esej na téma Somás beaivi. Použij preteritum!