J Stupňovaní přídavných jmen a příslovcí 1. Komparativ - 2. stupeň
Při tvoření 2. stupně platí následující pravidla:
1.1. Chceme-li vytvořit 2. st. pravidelného příd. jména, přidáváme koncovky -iji, -ija, -ije. _
nov + iji, -ija, -ije = noviji {muž. n), novija (žen, r.), novije (stí: r.) star + iji, ija, ije ■ stariji, starija, starije
1.2. Vyskytne-li se v 1. stupni pohyblivé -a-, pak ve 2. stupni vypadává: udoban + iji, ija, ije = udobniji, udobnija, udobnijee
1.3. Čtyři přídavná jména tvoří 2. st. zcela nepravidelně:
1.7. Přípony -ak, -ok, -ek, -eo ve 2. st. odpadají. 2. stupeň se pak tvoří od základu získaného po jejich odpadnutí.
dobar - bolji, bolja, bolje zao - gori gora, gore
malen - manji, manja, muije velik - veči, veča, vece
1
1.4. Přídavné jméno dug má pro 2. stupeň dva tvary: dulji, dulja, dulje / duži, duža, dužc
1.5. Tři přídavná jména tvoří 2. stupeň pomocí přípony -ši, -ša, -še:
I lak - lakíi, likša, lakáe lijep - ljepiíi, ljepša, ljepše
mek - mekši, mekša, mekše
1.6. U některých přídavných jmen má 2. st. pouze příponu -i, -a, -e, před níž dochází pod vlivem původní přípony -ji, -ja, -je ke hláskové změně (tzv. jotaci):
d+j = d	mlad - mladi	tvrd-	- tvrdi	lud-ludi
g + j = ž	blag - blaíi	drag	-draži	strog - stroži
h + j = š	gluh - gluli	suh -	suši	tih-tiSi
	jak - jači			
n + j = nj	crn - crnji			
st + j = šč	čest - češiä	čvrst	-cvršC	i       gust - guí či
t + j = č	ljut - ljuči	žut-	iuči	krut - kiuci
+ t	brz - brii			
b + j = blj	grub - giublji			
p + j = plj	gljup - gluplji	tup -	tuplji	
v + j = vtj	živ - življi	kriv-	- krivlji	..... . .
-ak blizak -ok dubok -ek dalek --eo debeo	-bliži - dublji dalji - deblji	gladak - gladi kratak visok-viši žestok	- kraci   nizak - niži - iešči
1.8. Přídavná jména gorak a krtpak nepatří do výše uvedené skupiny. Vyne chávají jen vkladné -a-:			
gorak - gorci		krepak - křepči	
1.9. Přídavná	nien.i t v' I	u bijel, bijesan krátí ve 7	.. st. -ije- na -je-:
bijel -- bjdji bijesan - bješnji		blijed - bljedi tijesan - tjošnji	
• . .    ..t r H
IVar středního rodu přídavného jména je zároveň i tvarem příslovce.
2. Srovnávání
jako srovnávací než používá Jim v; i,lina nego. Srovnávat můžeme i pomocí předložky od f+ 2. p.):
On je vecl nego ja. On je veéiodmeie.
(chceme-li vyjádřit složenou spojku čím - tím, použijeme što - to:
Što veči to bolji Čím větší tím lepší.
V hovorovém jazyce se můžeme setkat i se složenou spojkou čim - tim.
Čim veči tim bolji.
Chceme-li vyjádřit čím dál..., stále..., použijeme výraz sve + 2. st. přid. jm. nebo příslovce:
sve više mi se svida čím dál víc l stále víc se mi líbí
sve je bolji i bolji je čím dál lepši
roba je sve skuplja i skuplja      zboží je stále dražší
3. Superlativ - 3. stupeň
3. stupeň vytvoříme přidáním předpony naj- před tvary 2. stupně. Chceme-li vyjádřit srovnání pomocí předložky z, použijeme v chorvatštině předložku od (+2. p.):
on je najbolji od svih je nejlepší ze všech
ona je najpamíitnija od nas      je nejchytfejší z nás