CJA005 Úvod do staroslověnštiny a základy slavistiky, ELF téma 1, Klasifikace
staroslověnského slovesa ‒ formální morfologie
1
Slovanské sloveso vyjadřuje mnohem více gramatických kategorií než slovanské jméno, a to
gramatické kategorie:
 osoby a čísla,
 času,
 slovesného způsobu,
 slovesného rodu,
 vidu,
 jmenného rodu.
Velká část těchto gramatických kategorií je vyjadřována syntetickými slovesnými formami.
Zřejmě z tohoto důvodu je formální flexe slovanského slovesa mnohem strukturovanější než
flexe jmenná.
Pro formální derivaci slovesných forem je klíčový kmen. Drtivá většina slovanských sloves se
tvoří od dvou kmenů, jak je patrné z následujícího schématu novočeského slovesa trpět.
Teprve ke kmeni derivovanému pomocí kmenotvorných sufixů (tzv. témat) -í-, anebo -ě- se
připojují osobní koncovky, event. sufixy s koncovkami (v případě participií), které tvoří
úplnou slovesnou formu:
√trp1
prézentní kmen trp + í infinitivní kmen trp + ě
1. os. sg.
prézentu
trp-í-m l-ové
participium
trp-ě-l-Ø (-l-a, -l-o)
2. os. sg.
prézentu
trp-í-š n-ové
participium
trp-ě-n-Ø (-n-a, -n-o)
3. os. sg.
prézentu
trp-í-Ø infinitiv trp-ě-t
dějové
adjektivum
trp-í-c-í přechodník
minulý
(u)trp-ě-v-Ø (-vš-i, -vš-e)
Z uvedeného schématu je zřejmé, že pro adekvátní klasifikaci (drtivé většiny) českých sloves
potřebujeme znát podobu prézentního a infinitivního kmene. Totéž platí také pro
staroslověnštinu, v níž známe následující typy kmenotvorných přípon (témat):
prézentní (-e-, -ne-, -je-, -i-)
staroslověnský kmenotvorný sufix
(téma)
infinitivní (-Ø-, -a- {-ova-, -va-, -ja-}, nǫ,
-i-, -ě-)
1
Symbol √ slouží k označení lexikálního morfu („slovního kořene“).
CJA005 Úvod do staroslověnštiny a základy slavistiky, ELF téma 1, Klasifikace
staroslověnského slovesa ‒ formální morfologie
2
Z právě představeného přehledu plyne,
1. že pro správné pochopení tvoření konkrétních forem každého staroslověnského
slovesa musíme identifikovat jeho dva kmenotvorné sufixy (prézentní a infinitivní);
2. že staroslověnské sloveso je možno klasifikovat buď podle prézentního, anebo podle
infinitivního sufixu.
Obě klasifikace staroslověnského slovesa se v dějinách slavistiky užívaly a užívají. Jsou
personifikovány dvěma významnými paleoslovenisty:
Josefa Dobrovského ‒ podle infinitivního
kmene
klasifikace staroslověnského slovesa
Augusta Leskiena ‒ podle prézentního
kmene
V našem kurzu budeme používat klasifikaci podle prézentního kmene. Proto členíme
staroslověnská slovesa do 4 slovesných tříd, jež reprezentují následující kmenotvorné sufixy:
I. třída II. třída III. třída IV. třída
kmenotvorná přípona -e- -ne- -je- -iPro
každou třídu je však třeba doplnit jako sekundární klasifikační kritérium podtyp (vzor).
Zpravidla se podtypem zohledňuje odlišná kmenotvorná přípona (I., III. a IV. třída),
eventuálně konsonantické, nebo vokalické zakončení slovního základu, tj. jestli kmenotvorné
příponě předchází konsonant nebo vokál (II. a III. třída):
I. třída I.A třída I.B třída
infinitivní kmenotvorná přípona -Ø- -avzor
nesti
(nes-Ø-ti)
zъvati
(zъv-a-ti)
II. třída II.A třída II.B třída
infinitivní kmenotvorná přípona -nǫ- -nǫzakončení
slovního základu konsonantické vokalické
vzor dvignǫti
(dvig-nǫ-ti)
minǫti
(mi-nǫ-ti)
CJA005 Úvod do staroslověnštiny a základy slavistiky, ELF téma 1, Klasifikace
staroslověnského slovesa ‒ formální morfologie
3
III. třída III.A třída III.B třída
infinitivní
kmenotvorná přípona
-Ø- -a- (-ova-/-va-/-
ja-)
III.A. a) III.A. b) III.B. a) III.B. b)
zakončení slovního
základu
vokalické konsonantické vokalické konsonantické
vzor znati
(zna-Ø-ti)
žęti
(žę-Ø-ti
< žen-Ø-ti)
lajati
(la-ja-ti)
plakati
(plak-a-ti)
Některá slovesa patřící do této třídy náležela původně do I. třídy, neboť jejich -j- bylo součástí
slovního základu, týká se to sloves III. A. a) třídy pěti – pojǫ, poješi (kořen *poi-, infinitiv:
*poitei > pěti, prézens *poi-e-ši > poj-e-ši) biti – bьješi (kořen s ablautovým střídáním *bei/bii-,
infinitiv: *beitei > biti, prézens *bii-e-ši > bьješi), lajati – lajǫ, laješi (kořen * lai-).
Podoby s -ova-, -va-, -ja-, které se později proměnily v slovotvorné (kmenotvorné) přípony
vznikly: a) z diftongu na konci slovního základu * věrou-a-tei > věr-ova-ti, b) z hiatických -ja
-v-, které se vytvořily v kontextech, kdy -a- následovalo po samohláskovém zakončení
slovního základu: * umy-a-ti > umy-va-ti, * ubi-a-ti > ubi-ja-ti.
IV. třída IV.A třída IV.B třída
infinitivní kmenotvorná přípona -i- -ě- (-a-)
vzor prositi
(pros-i-ti)
trъpěti
(trъp-ě-ti)
Do IV.B třídy patří slovesa, jejichž kmenotvorná přípona má podobu -a-: vesměs jde o
případy, které vznikly dispalatalizací ě > a po ž š č j (drъžati, bojati), ale také sem náleží
sloveso sъpati.
Přehled slovesných tvarů podle slovesného kmene:
prézentní kmen infinitivní kmen
prézens infinitiv
imperativ supinum
participium m-ové l-ové participium
participium nt-ové n-ové participium
s-ové participium
aorist sigmatický
CJA005 Úvod do staroslověnštiny a základy slavistiky, ELF téma 1, Klasifikace
staroslověnského slovesa ‒ formální morfologie
4
imperfektum ? imperfektum ?
aorist asigmatický
Kromě toho existuje pět staroslověnských sloves, jejichž flexe se netvoří pomocí prézentního
kmene. Proto se tato slovesa hodnotí jako atematická, tj. jako slovesa bez kmenotvorného
sufixu (přesnější by však bylo hodnotit tato slovesa jako slovesa bez prézentní kmenotvorné
přípony – některá z nich totiž mají téma infinitivní):
byti ‚být‘ dati ‚dát‘ jasti ‚jíst‘ věděti ‚vědět‘ iměti ‚mít‘
Diagnostika kmenotvorné přípony
Abychom byli schopni správně stanovit příslušnost slovesa do slovesné třídy, musíme znát:
1. formu 2. osoby singuláru prézentu;
2. formu 1. osoby singuláru prézentu;
3. formu infinitivu.
Znalost těchto osob získáme z jakéhokoli staroslověnského slovníku.
Analýzu provádíme podle následujícího algoritmu:
Ad 1. Z formy druhé osoby extrahujeme prézentní kmenotvornou příponu, a to tak, že
odstraníme osobní koncovku -ši. Pak se nám vyjeví kmen, z něhož separujeme kmenotvornou
příponu (-e-, -ne-, -je-, -i-):
neseši → nes-e-ši → -e- → sloveso I. třídy
znaješi → zna-je-ši → -je- → sloveso III. třídy
trъpiši → trъp-i-ši → -i- → sloveso IV. třídy
mineši → min-e-ši / mi-ne-ši ? → -e- / -ne- ? → sloveso I. třídy / II. třídy ?
pьneši → pьn-e-ši / pь-ne-ši ? → -e- / -ne- ? → sloveso I. třídy / II. třídy ?
pečeši → peč-e-ši / pek-je-ši ? → -e- / -je- ? → sloveso I. třídy / III. třídy ?
plačeši → plač-e-ši / plak-je-ši ? → -e- / -je- ? → sloveso I. třídy / III. třídy ?
Ad 2. Jak je patro ze čtyř posledních dokladů (mineši, pьneši, pečeši, plačeši), v případě
některých ambigních forem nám podoba 2. osoby nepomůže rozhodnout, která ze dvou
možností je správná.
Správné zařazení podoby pečeši X plačeši umožní podoba 1. osoby:
CJA005 Úvod do staroslověnštiny a základy slavistiky, ELF téma 1, Klasifikace
staroslověnského slovesa ‒ formální morfologie
5
pekǫ → pek-ǫ → -ǫ- → sloveso I. třídy
plačǫ → plač-ǫ (< plak-jǫ) → -jǫ- → sloveso III. třídy
Ad 3. U sloves mineši, pьneši podoba infinitivu jednoznačně zařazuje daná slovesa ke svým
vzorům.
minǫti → mi-nǫ-ti → -nǫ- → sloveso II. třídy
pęti → pę-Ø-ti → -Ø- → sloveso I. třídy
Na základě infinitivní formy stanovujeme podtyp:
nesti → nes-Ø-ti → -Ø- → sloveso I.A a) třídy
znati → zna-Ø-ti → -Ø- → sloveso III.A a) třídy
trъpěti → trъp-ě-ti → -ě- → sloveso IV.B třídy
minǫti → mi-nǫ-ti → -nǫ- → sloveso II.B třídy (-nǫnásleduje
po vokálu)
pęti → pę-Ø-ti → -Ø- → sloveso I.A třídy
pešti → *pek-Ø-ti > pešti → -Ø- → sloveso I.A třídy
plakati → plak-a-ti → -a- → III.B b) třídy