Obecně o pohanství
13. července 2010 v 16:34 | Zakladatel | Pohanství
Slovo pohanství (neboli paganus) bylo původně používáno s pejorativním nádechem pro
vyznavače starých kultů a znamená "venkovan". Prostí vesničané byli většinou těmi
posledními, kteří přistupovali na christianizaci. Přestože po přijetí křesťanství se stávali
velice zbožnými lidmi, nevzdávali se své víry ani zvyků které přejali od svých předků. V
jejich prostředí přeživaly mnohé pohanské kulty i v hluboké křesťanské éře. Spekuluje se,
že kult boha Velese, boha podsvětí a ochránce dobytka, u nás existoval až do 14. století.
Některé rituály jako např. "vynášení smrti" se kontinuálně praktikovalo na mnohých
místech východní Evropy až do dnešních dnů. Původní smysl těchto rituálů byl nakonec
zapomenut, nahrazen křesťanským svátkem a významem, nebo začal být chápán jen jako
zvyklost.
Slovo pohanství se používalo v křesťanském prostředí pro vyznavače starých kultů v našem
evropském kulturním prostředí, takže k tomuto pojmu řadíme víru starých Slovanů,
Germánů, Keltů, Římanů, Řeků, Etrusků, popřípadě i víru starých Egypťanů, Mezopotámců
nebo semitských národů. Pohanství nebylo nikdy jednotnou vírou s jedinou doktrínou,
nýbrž soubor poskládaných kultů. Pohané měli víc bohů (polyteismus), nebo nadřazovali
některého ze svých bohů nad ostatní (henoteismus). Nové vzkřísené pohanství spíše
označuje za novopohanství a jejich následovníky za novopohany. K novopohanství patří
severská Asátrú, slovanská Rodná víra, keltský druidismus, antické rekonstrukcionalismy,
popřípadě čarodějnická Wicca a kemetismus (víra ve staré egyptské bohy). U nás v ČR
působí Asátrú i Rodná víra. Jednotlivé proudy také zašťiťuje Pohanská federace.
Spousty lidí se k této víře dnes hlásí, protože je provázaná s přírodou a určitým etnikem.
Proto mají často novopohané smysl pro vlastenectví i životní prostředí. To má i svou
negativní stránku - provázanost pohanství s etnikem totiž láká i neonacisty, obzvláště
germánské pohanství kterému vévodí severské Asátrú (Víra v Ásy). Provázanost s přírodou
naopak láká příznivce zdravé výživy, vegetariány, naturisty/nudisty (lidé kteří jsou nejraději
v přirozené nahotě). Provázanost pohanství s magií láká různé přiznivce esoterních směrů,
okultisty, vykládače tarotu, věštce apod. Jedná se ovšem jen o krajní případy.
Pohanství významně ovlivnilo také hudební scénu: vznikly nové žánry jako např. pagan folk
(podobající se středověké hudbě se starými nástroji), pagan metal nebo pagan folk metal.
Na závěr by se dalo říci, že novopohanství je dnes plnohodnotným životním stylem.
Spousty lidí mu dává přednost, neboť ho považuje za přirozenější víru a filosofii než
náboženství která jsou nám běžně známa jako například křesťanství. Pohanství nemá
žádnou doktrínu, která by své stoupence svazovala, dokonce to mnohdy neznamená ani
změnu způsobu života. Staří pohané chápali duchovno jinak než křesťané, například své
bohy ctili přípitky z rohů naplněnými medovinou nebo pivem. U Slovanů bylo normální, že
během některých významných svátků a oslav se nesetrváváníní ve stavu střízlivosti
dokonce považovalo za projev zbožnosti.
Zdroj: http://odkazpredku.blog.cz/1007/obecne-o-pohanstvi