Kvalita a efektivita
výuky
Kvalita výuky
Kvalita výuky: vlastnosti či charakteristiky konkrétní výuky, které ji odlišují od
výuky jiné, a které je možno zkoumat a srovnávat například v závislosti na
standardu nebo ideálu.
Komponenty kvalitní výuky I.: jasná organizace a řízení třídy, strukturované a
jasné zprostředkování cílů a obsahu vzdělávání, učební úlohy podněcující
kognitivní aktivizaci žáků, podpůrné učební klima (Janík, Slavík a kolektiv, 2013).
Komponenty kvalitní výuky II.: příprava výuky v souladu s cíli definovanými v
kurikulu a potřebami žáků, využití širokého spektra výchovných a vzdělávacích
strategií, sledování cílů akademických i osobnostně rozvojových, systematické
sledování vzdělávacího pokroku každého žáka, individualizace výuky, harmonický
rozvoj žáka (Česká školní inspekce, 2016; Chvál, 2018).
Carrollův model učení
Čím méně je výuka kvalitní,
tím více času žáci potřebují k tomu,
aby se naučili požadované učivo.
Efektivita výuky
Efektivita výuky: komplexní výsledek, nebo měřítko, které znázorňuje poměr mezi
vynaloženými prostředky a výsledkem, nebo mezi skutečným a možným výsledkem.
A. hodnocení efektivity výuky skrze charakteristické vlastnosti učitele
B. hodnocení efektivity výuky jako vztah „proces-produkt“
Klíčové faktory efektivní výuky I.: jasná struktura výuky, přítomnost intelektuální výzvy ve
výuce, výukové prostředí orientované na práci, maximum komunikace ve třídě, pozitivní
sociální klima třídy a školy (Mortimore a kolektiv, 1989).
Klíčové faktory efektivní výuky II.: jasnost výkladu, flexibilita učitele v používání metod a
forem výuky, entuziasmus učitele, podněcující a důsledný přístup učitele, přiměřený
kriticismus, povzbudivé působení učitele na žáky, seznamování žáků s kritérii hodnocení,
stimulaci myšlení a učení žáků, aktivní interakce se žáky (Scheerens, 2004).
Co ovlivňuje učení
Rozdíly mezi dobrým a špatným učitelem
Žáci vnímají výuku především prizmatem svých učitelů (srov. Starý et al., 2012), a to mimo jiné
znamená, že dobří učitelé z obyčejných vyučovacích předmětů vytvářejí předměty nejlepší.
Žákovské hodnocení výuky je dynamickým procesem, a pokud v některém z vyučovacích předmětů
dojde ke změně učitele, dochází i ke změně žákovského hodnocení výuky.
Rozdíly mezi dobrou a špatnou výukou
Kognitivní
náročnost
výuky
Pestrost
výuky
Participac
e žáků na
výuce
Žáky
vnímaná
významnost
vyučovacíh
o předmětu
Vzdělávac
í výsledky
žáků
Kázeň
žáků ve
výuce
Žáky
vnímaná
péče
učitele
o žáky
Představy
učitele a žáků o
dobré výuce
Dobrá
výuka
vysoká vysoká vysoká zjevná dobré kázeň pečující
učitel
představy žáků a
učitele jsou velmi
podobné
Špatná
výuka
nízká nízká nízká skrytá špatné nekázeň liknavý
učitel
představy žáků a
učitele se
rozcházejí
Syntéza výzkumných poznatků: kategorie
- aktivita žáků, vyšší míra výukové komunikace a participace žáků na výuce
- jasná organizace a řízení třídy a jasná struktura výuky
- vyšší kognitivní náročnost výuky
- podpůrné učební klima
- pestrost výuky
- seznamování žáků s kritérii hodnocení
- systematické sledování vzdělávacího pokroku každého žáka
- kázeň žáků ve výuce
- formulovat cíle akademické i osobnostně rozvojové
- entuziasmus učitele
- dobré vzdělávací výsledky žáků
- žáky vnímaná významnost vyučovacího předmětu
- shoda představy učitele a žáků o dobré výuce
- dostatek času na učení se