LEGES REGIA E ROMULUS 1. ' Dionysias 2, 9: Romulus poslquain poLiores ab inferioribus secrevit, mrot leijes tulit et. quid utrisque faciendum esset Jtatuit: patricii sacčrdotiis et lUa&istráíibtlS furige rentur et iudicarent, plebeü veto agros ädernd et pec us alererii ei meinainarias aitcs exercerenL Paindoruiti Jidei addidit et commisit pleheios, permiticns unicukjue quem ipse üibf veJlct eligere patronům, patronátům appetlans hoc patrodnium. 2. 1 Dionysias 2. J&. Constitutum tunc est ab illo ins patro natus tale: pameios oportebat chciitihus suis iura intapretari, Utes pro eis, ä injuria afficereritur. intendere, a^mtittis ■ i-■ ii. - verooporlebai palrunossuos :uvnrein collocaiidisfi.l jabus, si parcnles opibus carerent, ab hostibus ncdimcic eos si jpsj am liberi capti ei&enL et tarn iudkiu-rum pnvatorum aestimationes quam publican mulias, si candcmnaii casent, pro eis solvere. Cornmumlex uiitem utrisque tus fasque new erat invjccjm scaccusare, tesrimo-nium atfversum alterum tu owe vel sirfiřagitun ccntrarium ítíft. Qucd si quia eiusmodi alicuius facinofJS COlllvictllS esset, průdiliúfus lege quam Kumulus saiKcrat, nbnnsius erat, concfenuiHtiimque Lnterficere, lit Piti SBCrum, cuilibet licebüt, 3. ' Dionysios 2, 12—i4: Romulus cum haec cnnstimissctconsultores institueredecre- vit, quibuscum res puhlicas administraret, e patrieiis C viros eltgens, Hifcconslilu-lif. (tisiribuit potestates, quä&ünumquemquehabere vnlchat. Ac regi quidem haec-ce Httribuit iura: primům ut Racmram et sacrificionim haheivx princijiamm, mm tit legum morumque pati ionmi esset CUStOS, de gravioribus delictis ipse cognosceret. Je1, ütj seriatoribus commillerel, senatum cogeret et populum convocaret et in hello sumnura haberet impérium. Comjlio setiatus haue potestatem dedit, ut delibe-rarer et suffragium ferret de qualibel re. quam irx ad cum retulisset. Populo vero haec Iria concessit, magistrate ciearie et leges sancire et de bellů decemereh quän-do ng( rngationem ad eujn müsset Suffragia autem ferebat non simul totus popu-lus, sed curiattm convöcaius. 4. " Dionysias 2. 15'. Neeessilatem Lmposuit Romulus eivibus, omnem virilem prolcm educate et filius; primogenitas, necare vero nullum fetum triermio mirtorem, uisi nüum mulilum aut nioiistrum statuü pofll pdrtiiin, quus a parentibut Btpcaii nein prohibtiit, duriuiiodo em prius oüicnderent quinque vicinis pr™ i mis, iiqu* id com-piubiissent; in era van, qui legibus istis non obtcnciperareiit, poenas statuit cum alias tum ctiim haue, bona eonim pro parte dimidin publican. 5, " Dionysias 2,21-22: Multia personis sacia admjniscranda adsignavit; legem posuiL, Ut ex singulis CUhis bihi Creaientur, L annis majores, quos non ad certum aliquod tempus honores istus hHbere ennstituit, sed quamdiu vivefenth imrmiües a militia propter acta rem, ab urbajiis vero IBUfteribtJS per legem. Ohuks iaeerdotes a curiis cotistltuit creari, ab ititerpretibufi veto renrm divinamm per au^pieia copfirmari. LEGES REGIA K KOMULUS 1. Dionysios 2, 9: Jakmile Rumulus oddelil mocrě od niiäich, vydu.1 íiikuiiy a Míuiu-vil, co je povinností každé skupiny: patricijově míli zi-tavai úřady a kncr.skč hodnosti a soudit, plebejové obdělávat pole, chovat dobytek a v>'kúiiavat námezdné prace. Patricijům byla svěřena a přiznána pece o plebeje, jimž dovolil, aby si kai-áý řvolil svého patrona podle své vfile, Tento vztah tiaíval patronát. 2. Dwnytios 2, IC\ Tehdy bylo ohledne pnSva patronátu nařízeno toto: patricijové byli povinni vykládat svým klientům prAvo, vést sa ní ípory, pokjd se jim stalo nejaké bezprivi, a prtmihat jim, kdyř podávají řaloru. Klienti hyli pak povinni své patrony, pokud neměli njdiíeK podporovat prostředky pfi provttávání dcei'i vykupovat je cd nepfůleJ, pokud byli oni nebo jejich drti zajati; v prípade, íc by li odsouzeni k pokuCĚ v soukromém nebo ve verejnem sporo, rapladt ?a ne. Navzájem na sebe ncsmĚLi pod^ žaloby, proti soba svedčil a hlasoval proti sobí. Pokud byl kdokoliv z. nich iLsvfcdŕen z néjakěl n ■ lakuvehu /lučinu, byl vinen pudle zäkixia v zxadé, který ustl- ito\'il Romulus, a kdokoliv ho mohl zabit jako propadlého DLtovt. 3. Dionysios 2, I2-Í4: Pote, co toRomulus stannvil, rozhodl se jmenovat poradce, se kterými by spravoval sláiní zaležilosti, Vybral na to z patricijů sto mužii. Když jc určil, rozdelil jim podle svěno uvážení pravomoci. Králi přifld tato práva; za prvé alty mEl hlavní funkci u nJihoíenskych ohřadň a ohStí, dále ahy byl ochráncem zákonů a starých obyčejů vlasti, aby sám rozhodoval o lOžíich zločinech, méně závažná provinční přenechal senátorům, svolával senát a lid a ve válce míl nejvyi-.íí veleni. Senátu udelil pravomoc radil se a hlasovat o jakékoli věcí. kterou král predloží. Lidu povolil tato tři oprávnení: volil úředníky, vytvářet zákony a rozhodovat o valec, kdykoliv to navrhne král Lid ovšem nehlasoval najednou, nýfcr?. byl ivylávin po kuriícJi. 4. Dionysios 2r 15: Romulus stanovil obřunům povinnost vychovat všechny potomky mgííkěho pohlaví a prvorozené dcery a zakázal zabíjet deri mladsi th' let. Bezprostředné po iiaioaeni smély být zabity pouze ty, které se naiodlly zmrzačené nebo znelvořenr. V tom případe nebránil rodičům, aby je odkladali, pokud je předtím ukázali ptti ncjbhž&im sousedům a ti tento čin schválili. Těm, kteřť se nebudou řídit ■."'■n zákony, uložil tresty, mezi niini i odnétí poloviny jejich majetku. 5- Dionysios 2, 21-22; Mnoha osobám pih'dchl správu náboženských obfadů. Vydal .■•-iL.-i-j-fi. aby 7. jednij'.ln1^-;] kur.í h-,li '.iii^rn ■■■ ioy dv;i ~\. h st-nsi [\i'Jv,--;'i'.i im. .i i.n'il, i* nchudoti mil ryto hodnosti pouze do nejaké stanovené dnby, ale budou doživotné zproštěni vojenské vlužby l důvodu veku a jn&iskýcli břemen, a to na základe zákona. Nařídil, aby všichni knéži byli voleni kuriemi a potvrzováni vykladači božských znamení pomoci auspicil. -14- — 15 — LEGES REGIAE 6. " Ditwysios 2. 25ri: Romulus una lege lata ad modestjam SHJdun.il muliere*. Quae le.ithace ciat: uiorero iusrara,quaenupfriis sacratis (cuatkrreaiionc) in manum manti convcni&set, eoitrmuiuonem cum eo habere bonorum ct sacrarum. 7. " Dionysias 2, 25,6: De his COfinosccbant cognali cum rnarito: de adulteriis el a quam vLnum hibdtse argucretur; hoc ulruicique enim mortc poriLre Romulus concessit. 8. " Dionynso! 2, 26-27: (Romulus) omncm potesLatem in tilium patri concessit, idquc into viiae tempore, sivc cum careen; includcre sive veibcTuit, srvc vinctum ad opera rastka dc»inere sive occiderc velJet - ,. Etiam vendcrc tilium permisit patri; ... qjujn etiam hejc concessit patri, ui usque ad tcTTiam veiiditionemrx:r hiiumarfqui-renet: post. Lertiam viero venditionem libcrahatui filiu-s a patre. 9. ' Pita. Rom, 22: (Romulus) cousljhjii quoque leges quasdam, inter quas ilia dura est, quae uxori nun pennittit divertere a maiito, at marito pcrmittit uxorem repudiare propter veneficium circa pmlcm vel siibieetioncm clavium vel adulierium enm-mjssum; si vera aliter quis a se dimitteiet uiiorem, bononun eius partem uxoris lien, partem Oereri sacram bksc iussit; qui aiutem vendenet uxorem diis infeiis immolari. 10. * Plul. Rom. 22: Singulare est, quod (Romulus), cum nuUam in parrieidas slatucrit poenam, omne bomicidiuni appeliavit panic idium. 11. Fesms, P (omrr: SI Nl !RIJ5 ..., HACRA DIVIS PARENTLM FSTOD. 12. Macmbiitf, Scu. 112, 18: fclacc fiiit a Romulo annua ordjnata dimensio, qui ... annum X mensium, dicrum veto CCC'UII habendum esse cunstLtuii menscsque ila disposuit, ut quafhjor e* his XXXI. sex vero XXX babercnt dies, II. Afacmbius, Sat. IJ J. 20: Qjuundo ... primum LrnertaJutLun sit, vane reYemir, el Macerquidem LicmiaS cius red original) Romulo adsignat, LEGES REGIAE rj. Diotxysios 2,25,1: Romulus vydal zákon vednuci ženy k pusJusnosu. Tento icakon byl takový: právoplatná manželka, která přešla do pravomoci muže obětí (konfa-rcací), s ním sdílí společenství veSkereho majetku i náboženské obřady. I. Dionyilííi 2, 25,6: V následujících případech rozhodovali příbuzní s manželem: o cizoložství a když se prokázalo, äc pila víiw. Obojí dovolil Romulus trestat smiti. 9. Dionysim Z 26-27: (Romulus} ponechal otcům veškerou moc nad syny, a 10 po celou dobu jejich živuia. ať již je chtěli uvěznil, zbičoval, nechat v poutecb a přidržet ic u venkovských práci, nebo usmrtit... Také otci dovolil prodat syna;... dokonce olei dovolj] nabít syna až třetím pjodejem. Po třetím prodeji se syn osvobozoval z moci utec. 9. Ptof. Rom. 22: (Romulus) vydal také několik zákonů, mezd nimiž je přísní Kn, který žcnĚ zakazuje opustit manžela, avšak manželovi dovoluje, aby ženu vyhnal, pokud se dopustila travičství, podvríem détí, rtebo pokud padSlaia klíče či sc provinila cizotožslvitn. Jestliže by tnui zapudil manželku zjiněliů důvodu, přikázal (Romylus), aby jí připadla část manželova majetku a část byla zasvěcena Cetefe. Kdo by prodal ženu, mfi propadnout podsvĚmiin bohům. 10, Plut. Rom, 22'- Je zvláštní. Že (Romulus) neustanovil žádny trest 7a otcovraždu, ItHÍťlnii vthíjIii rtr.iuiFťn/:\\jakft rili-iivrní/ln II. Feitm. PJoTrjrp: POKUD SNAC[IA..BUDE ZASVĚCENA BOHŮM PfiBDTí Ď. 12, Macrvbim, Sal, 112, 38- Romulem bylo zavedeno toto rozdčlcní roku, podle něhož ... mel rok 10 měsíci a 304 dnů, a měsíce rozdelil rak, aby čtyři z nich mely 31 dnu a Jest melo i;i dnů. 13. Macwbiits, Sir. / í.í, 20: bxisuuji rúzne zprávy o tom, kdy ... se poprvé vkladal do kalendáře, Licinius Mater pBpisuje původ tohoto opatření Romulovi. NUMA POMPILIUS CÍC De rep. U14, 26: Pompilius animos propůsitis legilnus his,qua& in munumen-tis habemus,... religionůmcacrimoniismiiigavit,ctmncsquepartesreliginnissta-tiiir sanciissimc. Ciť. r>t rep. V 2,1: fNuma) legům eiiam Kcriptor fuil. qnas scitis extare. Liv. i 19, ľ- (NuiJia)... urhem novám, ccmdiiam vi et armis, iure ... (egíbosquc ac moribus de Lnlcgrocondcie paraL NUMA POMP1LIUS Ck. Dt: n>p. fl 14, 26: Pompilius uklidnil duse zvcíeijnením zákonů, kieré nňm dochovaly na památnících,... a náboženskými obřady a stanovil všechny náho-ženské obrady. Cic. De jrp. V 2, 3: (Kunta) byl lake amor zákonů, které znáte. Lni 119, I: (Numaj... noví. mčsto, zaloíené silou, a zbraiDĚmi. znovu založit právem ... a zákony a mravy. — 16 — -17 — LEG KS REGIAE LEGES RĽtilAĽ L f Hu NH KXKI! 2, 2(k JNuma eongtiruit Ut pLfues, qui squamosi non essern, m pnl-Jucercnk 2. ■ ■■ tlL J^J. Vami g it.., esse eliam PniupMi jegis. legem upimnrum , AŤ POKAZÍ U OLTÁRE NA MARTO-VÉ POLT VEPŘE, OVCI A K Ý K A A CHCE-UI VÍCb [TEN, KDO JI UKOŘISTIL, AŤ DOb-IANE ÍOO ASSO], 7A ZBROJ, KTEROU ZÍSKAL PROSTÝ VOJAK AT OBETUJE R KRÁNKA1ANOVIQUIRJNOV [. TEN, KDO JI UKOR ISTIL, AŤ DOSTANE 100 A55ÍI TEM r Z A JEHOŽ VRCHNÍHO VELBNl BYLA UKOŘISTĚNA, Aľ VYKONÁ OČISTNOU O BET I30HŮM, jT>j'íwy>írrj.r2,57: a Numů^ích jjilíiuů. mezi nimiije luké tento: polcuíiDtecrlůVůíiL synovi vzít ai manicLtu, tterä se nodle pravÄ ncastni rjibtiíenskjích obratech a iriajeLku. utd jíl více neprfsluSí ptávo aynu prchat. Diůnysioi 2, 6£-74: vScchnv-, ktefi se zabývali twĚstými vfccmi, rozdílu na osm Eástí, tolii bylo kníískýíh toäegií ^kurinni, fluminůvé, tribuni eclcrumr auguifi, pjúiňy Vcatinyf inliovú, ftstiúlov-é, -paniifikovií), Divnysl&s 2,74: zákon o hrunicícll ptP£mků: přikázal, uby ksídý stanovil hranice svéliupíMeraJcu a postavil rLahrarucichltaiuenyřty zaívčtil IcvuviTerniiiiiOTíi, Ro?-bodli aby len, kíki mjesníky vytahá nebo přesune, by] Eftsveren hotin. Lm /1% 7: (Numa) Také uiíil dny, kdy se ncrůSlú zahajován scHirbn" řiiťm ů kdy ano, V budíHlcnn sc mela ukázat uziíeí HOSt toho, Ěc se s Udem Ěuc od času nic nevyjedu4v3. '7. Piin. NH XIV i2. SS: NEKROP HR ANIC1 VÍNEM. K Pliis. NU XÍY 12.SS: (Numaj staTinvil, ie konat ÚlitbtL bohim vínem i nepořesaDÍ révy je proti bnískěmu přivil. Plut. Niona JU: O^stallcam) pHřkl vetkí nudy, niezi nimi právo príidit závéf ía íivota o«í i) oslapí íálczitaati spra^O^atbí?. souhlasu pc™cmka Stejní jako matlej' iK-dÄO. .10. PUit- ArNMia }2: (Nunta) ustanovil ravnez dubu uvartf sniutku podle délky imUa-Nikik) neiňí! tmchlit pro dítĚntladší tři tet a pro siaríd ne více místdi, ne* knlik let íilo, a tn ai tlu desed. Díle nctj'lo pavuie™ trudllit nlkjdy. NejdelSi doba smutku rHĚla bít díset mĚsícu a po stejnou dobu sc ncmčry vduvy znovu prwdaL Pokud se nekteii provdala drive, měla podle>eho nafäzffllt obetoval brezi kravu. - Ií — — 19 — LEGES REGIAE It," Plut, Ntana 17: Dc ceteris eius instinitis maximámadinmistraitonemhabet plebts per iirtifi-i i .ii-'.uhmio: ha*c veto Ml: tibicinum, aurificum., fabrofiim tignario-ruin, tirictorum, sutorum, fullonum, fabtorum aerariorum, figulorurn; rcliquas arte* in unum cocgjt nmimquc ex lis ojnnibus fecit corpus; consortia ct concilia el sacra cuique gcneri tnbuens covenienua, 12. Mart: Dig. XI8, 2: Negat lex regia midierem, quae praegnans mortiw sit, human, antequam partus ei excidatur; qui contra fecerit, spem animanlis cum gravida per-emiss* videtur. 13. Fesrui, Paelicts: PAELEX ARAM IUNON1S NE TANGITO SI TAN CHT, [UNO NI CRMBUS DEMTSSIS AGNUM FEMINAM CAED1TO 14. Fetíus, Occisims: SI HOMINEM HU .MEN (?) OCCISIT, NF. SUPRA GENUA TOLLITO. HOMO SI FULMINE OCCISUS EST, El IUSTA NULLA FIERI OPORTET. 15. Festiv, Aliuta: Aliuiaantiqui diccb&ntproaliler.,.; nine est illud in legibus Numac PompiLi: SI OLTSOUAM ALIUTA FAXIT. 1PSOS lOVI SACER BSTO. 16. Fetíus. Pamcidi quatstorer. SI QUI HOMINEM LIBERUM DOLO SCffiNS MORTI DUIT, PARJCIDAS ESTO. 17. Serv. Ad Egl. 4, 43: In Numae legibus cautum est, ut si quis impruden* occidisset hominem, pro capite occisiagnatis eius in continue ůfferret arietem. 18. Maen&bu, Sas. i, 11. 1-7: Numa (anno Romuli) L dies addidit. ul in CCCLIlII dies, quibus XII tunac o«reus confici credidit, annua ewenderetiiri atque hit L a se addjiii adiccil alios VI, netracus aliis VI mensihus qui XXX habebanl dies, ... factosque LVI dies in duos novo? menses pari ratiwie divisit: ac .,, priorem lanu-ürium nuncupaviL primumque anni esse voluiu ... secundum dkavit Febmo dec ... Paulo post Numa in honorem tnpans numen .., unum adiecit diem, quern Ianu-ariüdedil... lanuariuRigitur. Aprilis,Iwnius, SexCilis,September, November.December. XXVilli censebantur diebus; ,,. Manius vcro, Mains, Quincti Lis el October die* XXX singulis possitfcubant, Februarius XXVIII retinuit dies. \9.* Joh. Lydtti, De mensibus i 31: Id quoque a Numa institutům est, til sacerdotcs ahencis forficibus, noo ferrcis tondcrentur. LEGES REGIAE fflut íVama 17: Z jeho ostatních nařízeni je nejpraspěšncjšj rozdělení lidu podle řemesel. Bylo takovéto: pis/tci, zlatnic], tesaři, barviři. Ševci, vjílcbafi, kováři » hrnčíři Ostatní řemesla spojil dohromady a vytvořil z nich jeden celek. Každé skupme umožnil konal schůze, shromážděni a bohoslužby, Mare. Dig. XI8,2: Královský rakoti zakazuje pohřbil ženu, která 7rmfeJa tíhotná. dokud nebyl z jejího tíla vyňat plod. Kdn jednal proii lonrntu nařízení, byl považován za toho, kdo by vzal naději živé bytosti společně s tehotnou. /fcmw. PaeUcts; AT SE SOULOČNICE NFJ30TÝKÁ OLTÁRE IUNONY, POKUD SE ho DOTKNb, AT s ROZPUSTENÝMI VLASY OBETUJE IUNONF. OVCI. . Festits. Ocasům: POKUD ČLOVĚKA USMRTÍ blesk ť V), AŤ RODÍCE PO-ZDVTHIJJf DÉTT. JESTLIŽE JĽCLOVEK USMRCEN bleskem, NEMAJÍ SE konat ŽÁDNÉ OBVYKLE POHŘEBNÍ OBŘADY. , fíttliu, Alitm: „Aliuta" předkové uíhali místo „aliter"... Proto je v zákonech Nu-my Pompdlia: JESTLIŽE NĚKDO UCTNÍ JINAK, AŤ Jb ZASVĚCEN IOVOVI, 16. Fesím: ParricuR Qttaesions: JESTLIŽE NĚKDO úmyslné usmrtí svobodNÉHO Člověka, je vrahem. Serv. Ad tgl. 4, 43: V Numových zákonem je nařízeno, aby ten, kdo neúmyslně zabije člověka, nahidl za hlavu zabiLého jeho agnátům před sniomiíděným lidem berana. Uaavbius, Sal I, 13,1-7: Numa připojil {k ftomukrvu roku) 50 dní, aby byl rok rozšířen nu 354 diu, kterými se- podle jeho názoru naplní dvanáct oběhů měsíce. K timto padesáti přípoji] dalžich fest, o které zkrátil jiných äest mesícu, kleně měly třicet dni. Těchto padesát šest vytvořených dni rozdílí] stejným dílem mezi dlB nove mesice ... Jeden z nich nazval leden (lanuariusj a určil ho za první měsíc v roce,... drvftý zasvětil bohu Pebniovi... Brzy potom Numa, aby získal liché číslo... připojil jeden den. který přidal k lednu ... Takže leden (huiuarius), duben (Aprihs), červen (iunhis), srpen (SextiLU}, září (September), listopad (November) a prosinec (December) mčly dvacet devět dni. březen (Marlius). kveten (Maius), červenec (Ouinctilis) a říjen (October) třicet dní, V únom (Fcbruarius.) zůstalo dvacet osni dní. Joh, Lydus, Dt mensibitt f 31: Numa rovnéž ustanovil, aby se knéží stříhali bronzovými nůžkami a nikoliv železnými, — 20 — 21 LEGES REGIAE i. TULLL'S HOSTILIUS Cic. Da rep. II17.31: (Tullus) eunstiiuit ius, quo Delta indicerentur, quod.,. auu.it Ictiali religionc, ut oniric helium, quod denuuuutum indiutuinquc noci csset, id miustum ease atque iinpiuni iiKlicarerur. ' Dionysios 3, 22: Lex lata eat propter ilium easum (Horaiicmutu), qua usque ad meam aetatcm utunoir, iubens, si cui tngemiiw nasceredtur filii, ct de publico ali-nuerna ad pubertatem usque suppeditari. 3. " Dionysios 3, 30: Sociis et proditiotüs consciis indicia rex constituit ct convictcs secundum legem de desertoribus el proditoribus interfecit. 4. Liv. / 26, 5-6: Rex (TuKus) .,, .JDuumviivjs'", ittuuit, „qui Horatio pcrtfuellioiicm iudicent, secundum legem facio". Lex homendi cartninis erat: Duumviri perduclFi-nnem iudicent: si a duumYiris pruvocarit, provocatione certato: si vinccrent, caput obmibilo, infeJici arbori rcste suspendito, vctberato vel intra pomeruim vel extra pomerium. 5. Tac. Ann. XllS: Addidit Haudius sacra ex legibus Tulli regis piaculaquc (propter incestutti fratris et sororis)... per ponuficesdanda. __LjEGES REGIAE TULLUS HOSTIL1US ]. Cic. De řep. I! Í7r3ľ. (Tullus) stanovil způsob, podle kterého se vyhlašovaly války ... stanovil podle zvyklosti fetiálů, že každá válka, která nebyla vyhlášena a vypovězena, byla posuzována jako nespravedlivá a bezbožná. H P2. ' Dimysios 3. 22: Kvůli onomu (Hwatiúvu) pfipadu byl vyhlášen záknn, který je v platnosti až do uté doby a naňzuje, jestliíc sc nikomu narodí synové - trojčata, aby bylo až do jejich dospělosti přispíváno z veřejných prostředků na jejich výživu. 3. Dionyaia.i 3r 3V: Král zřídil solid nad velezrada a jejich spoluviníky a r.y. kteři byli usvědčeni, dal usmrtit podle zákona o dezertérccb a vclezrádcich. 4. Liv. f 26. 3-6: Král (Tullus) >. ■ „.Ustanovuji podle zákona duumviry, kteří budou soudil I Ioratia z. velezrady-"1 Formule zákona byla hrozná: Duumvjrové af soudí velezradu, jestliže se prou jejich rozhodnuti odvolá, a( k vede pře pfed komi-eiemi- Jestliže (duumvirovd) zvítězí, ať je mu zahaleno hlava a budiž pověšen na neplodném strome a bičován bud uvnitř hradeb nebo za nimi. &5. Tac. Ann. KU 8: Claudius připojil náboženské obřady podle nařízení krále TuUs li očiíitiié oběd (kvůli kn eiiiiilsKU mezi bratrem a sretnoii) knnuné pfvnriííli>. AWiľUSMARaLS CJk 132, 5: Ut lamen, quoiüam Numa in pao: rcJigioiies instuuisset, a sc bellicae íaenniomae proderenrur, nec gererentut solum sed etiam indicerenturbella aliuuo ntu, ms a|> annua genie Aequieulis. quod nunc fetJaJes Jiabcnt, deseripsit, quľres ANCUS MARCIUS Lni 132 5- Neboí Numa ustanovil náboženskí obřady konané v míru, přál si sám zavést náboženské oMady, které by platily ve-val«, aby války nebyly pw?e vedeny, ale. také. vyhlašovány podlfi ftĚjakíftO řádu. Opsal proto nd starobylého kmene AHffr culú právo, které nyní maji feliálůvc a podle nShoz- se požadnjc aůumXiitlň TARQUTNIUS PRISCUS 1. Cie. De řep. 11 20, 35: Tarquinius, ,.. ut de suo imperio legem tulit, principio dtrplicavit.,. pristinum patrům numerům, et antiques patres „maiorum gentiumH appellavit, quos priores scntentiain rogabat, a se adscitos .^ninorum". 2. * Difínytio.i3. 6!-62: Legati (Eiruseorum) aderant fcientes insignia imperii, quibus tpsi reges suo? ůmabant portantea cor onam auream, sellam ebumeam, scerptum aquila in capiie otnatum, (up.ii.um purpuream auro distinctam, tngam purpureum pietám.Tatquinius tarnen his honoribus non statím usus est, ut pleriqtie seriptarum Komanorum tradunt, sed senatus popu lique arbitrio permittens, an recipiendi ho-nores essent, tum demum cum omneš coiisensišient eos accepit. TARQUIMUS PRISCUS Cic. De řep. 1! 20, 35: Tarquinius,... ze své moci vydal zikon, nejprve zdvojnásobil dřívější poret senátorů. Původní senátory, kterých se ptal na jejich míněni dfi-ve, nazval starších rodů", ty, které sám pribral, ,j mJadsidi". Diortyxios 3, 61-62: Přítomni byli vyslanci ^Etrusků) nesuticí odznaky moci. kterými zdobili své krále: zlatou korunu, slonovinové křeslo, žezlo ozdobene nahoře orlicí, nachovou tuniku a togu zdohené zlatem. Tarquinius vsak cech odznaků neužíval hned, juk říkají mnozí jímití spisovatelé, ale píenec hal rozhodnutí o tom, zda mají hýt užívány, senátu a lidu. Přijal je teprve tehdy, když všichni souhlasili. — 22- -23 — LEGES REGIA E SERVIUS TULLIUS 1. 4 Diůttysios 4, 13: lege cum de cemtractibus turn de dclictis per curias tulit, cranl autem numero fere quinqiiagjirta., 2. " Dionysios 4, 15: inceosJs poenam crnistirui( bonis ptivari et vjfgig. eaesos venum dmi. 3. " Dwnysios4, 22íTu]1íuě.shtír. maniimissis civitaicm habere concessit; iubais enim una cum liberis alus omnihus eiiám libcrtos ccnseri, in quauuor trjbns urbaiias. cos disiribuiL,... cosquc ad omnia qaac publica essenL aicquc grtmisil ny.