Profesionální atletika (od helénismu po Řím) Helénismus • výrazná profesionalizace (žoldnéřství) • nová γυμνάσια, στάδια a hry • nebyla obnovena původní řecká gymnastika • přelom 3. a 2. století př. Kr. zvýšení počtu her – všeřecké 20+ – místní 100+ – ukázka honosnosti, chlubivosti a komerce Nové hry Helénismus • Isolympijské hry = ekvivalent či část série OH • některé IOH byly rovny jejich modelům v kategoriích, jiné v cenách atd. • ptolemaie (Alexandrie) • eumenie (Sardy) • níkéforie (Pergamon) Ptolemaie • Isoolympijský status – král Ptolemaios II. • Jím ustaveny k poctě jeho otce • Roku 279 BC, byly první Ptolemaie slaveny v Alexandrii. • šlo o první iso-olympijské hry – staly se modelem pro stovky podobných her na helénistickém východě • Pt. nepodporoval hry mimo jeho království – vyjmutí z daňové povinnosti Římská říše • hry pro zdraví Caesara • ludi Acitiaei – od r. 28 do 4. století – Apolón • hry v Naples – 2 AD k poctě Augusta – Pokr. Claudius, Nero, Domitian – Gymnický, hippický, múzický (peníze) a dramatický agón – Ženy dromos • sebasteie – v Sebastě u Neapole – Augustus – Italika Romaia Sebasta Isolympia • Neronie (Nerovy hry) – r. 60 a 65 • hry na věčnost říše – Nerova účast na obojích, Olympia … • štítové hry v Argu – oslava Héry • kapitolské hry (kapitolské olympijské hry, kapitolie) – Isolympia … – od r. 86 do konce doby trvání římské říše – k poctě Iova Kapitolského – po 4 letech – věnec z dubového listí, občanství – nový odeion a στάδιον – Jedny z předních her v římském světě • aktijské hry, sebasteie, štítové hry a kapitolie – nahr. panhelénských her 2. století • hry v: – Itálii – jižní Galii – severní Africe … • Traianie • císař Hadrián v Athénách • 140-144 – rekonstrukce panathénajského στάδιον – Héródés Attický přelom 2. a 3. století • 300 + her Nápis s 8 věnci ukazuje několik her: (z L do P) : OH Kapitolie v Římě hry v Naples Aktijské hry Efesos Smysrna Pergamon Místní olympijské hry • Adana • Alexandreia • Anazarbos • Antioch • Apamea • Aphrodisias • Athens • Attaleia • Beroia • Cyzicus • Damascus • Dion • Ephesus • Epidaurus • Hierapolis • Magnesia • Nicaea • Pergamon • Prusa ad Olympum • Prusias as Hypium • Sardis • Side • Smyrna • Taba • Tarsus • Tegea • Thyateira • Tralles • Tyre • Bostra • Sparta ATHENS DION BEROEA TEGEA SPARTA EPIDAURUS Aphrodisias Attaleia Cyzicus Ephesus Hierapolis Magnesia Pergamon Smyrna Tabai Tralleis Adana Anazarbos Antioch Damascus Tarsus Tyre Bostra Alexandreia Prusa Prusias Thyateira Data lokálních OH • Adana (1st cent. AD) • Alexandreia (176 AD?) • Anazarbos (117-138 AD) • Antioch (27 BC – 14 AD) • Apamea (361 or before) • Aphrodisias (268 AD) • Athens (6th cent. BC) • Attaleia (260 or before) • Beroia (242 AD) • Cyzicus (135 AD) • Damascus (after 27 BC?) • Dion (ca 420 –400 BC) • Ephesus (1st cent.) • Epidaurus (1st cent.) • Hierapolis (249 or before) • Magnesia (268 or before?) • Nicaea (?) • Pergamon (129 AD) • Prusa ad Olympum (268 AD) • Prusias as Hypium (1st Cent.) • Sardis (235 or before) • Side (232 or before) • Smyrna (117-138 AD) • Taba (268 AD) • Tarsus (117-138 AD) • Tegea (2nd cent. BC ?) • Thyateira (260 AD) • Tralles (60 AD) • Tyre (2nd cent.re-founded 27 BC) • Bostra (2nd-3rd cent. AD) • Sparta (3rd cent. AD) Mapa stadionů (Pausanias) Stadiony v MA Stadion of Aphrodisias Stadion of Ephesus Program lokálních OH • hippický agón nebyl pravděpodobně zahrnut • z gymnického agónu byla zahrnuta většina či všechny soutěže • byl zahrnut múzický agón • absentují odkazy na soutěže chlapců a • někdy byly zahrnuty soutěže múzické, dramatické a řečnické (e. g. Antioch, Dion, Ephesus…) Soutěže na lokálních OH • Adana (Pythian flute playing contest) • Alexandreia (pankration - men) • Anazarbos (pankration-men, Pythian flute playing contest) • Antioch (pankration, boxing, races, competitions in music, drama and poetry) • Athens (anthippasia, pentathlon, pankration, boxing) • Beroia (Heralds) • Cyzicus (Heralds) • Damascus (pankration – men) • Dion (music contests) • Ephesus (dolichos, heralds, wrestling, pankration) • Epidaurus (Heralds) • Smyrna (Heralds, pankration, wrestling) • Tarsus (Pythian flute playing contest) • Tralles (dolichos, pankration-men) • Tyre (pankration – men) Nejstarší lokální OH • Athény – ustaveny Peisistratem roku 530 BC – Hadrian je znovuobnovil v roce 131 AD • Tyros (Heracleia Olympia) • Tegea Antiochie v Sýrii • založena na 4. století BC • velká metropole – 3. největší město světa • Obyvatelé A. známí kvůli své zanícené zálibě pro sport a sportovní a divadelní diváctví Antiochské olympijské hry • založeny Augustem (27-14 AD). • reorganizovány v roce 181 AD císařem Commodem • Antiochijští si koupili povolení od Elis k pořádání Olympijských her • zrušeny Justinem I., roku 521 AD • 1x za 4 roky • červenec a srpen • vítěz – olivová koruna • zasvěcení: – Zeus Olympijský – Hérakles – Apolón • soutěže i v hudbě, dramatu, básnictví • rozhodčí hellanodikai • trvaly 45 dní • muži i ženy, ale zvlášť Ženské isoolympijské hry? • “There were also [in Antioch] virgin girls who practised philosophy and who were present under a vow of chastity, competing, wrestling in leggings, running, declaiming and reciting various Hellenic hymns. These women fought against women and the competition was fierce whether in the wrestling, the races or the recitation” Malalas, Chronographia, 12.10 cca 6. století AD Koexistence olympijských a pýthijských her • Tralles – OLYMPIA PYTHIA, OLYMPIA AUGUSTEIA PYTHIA, OLYMPIA, PYTHIA • Thyateira – AUGUSTEIA PYTHIA HADRIANIA OLYMPIA • Perge – OLYMPIA PYTHIA HIEROS Efezské olympijské hry EΦECIΩN MONΩN AΠACΩN// TETPAKI NEΩKOPΩN; na hraně desky, O[IKOYMENIKOC]AΓΩΝ; uvnitř věnce, OΛYMΠIA; nápisy uvnitř 3 výherních nádob, EΦΕCIA; AΔPIANA; ΠYΘΙΑ. Deska, na níž jsou 3 výherní nádoby a věnec; pod deskou amfora a 2 větve Hadrian (117-138 AD). Cistophorus. Obv. HADRIANVS AVG COS III P P. Bust of emperor. Rev. ΙΟVIΣΟΛΥΜPIVS Pergamské olympijské hry Makedonské olympijské hry “When Alexander decided to compete in the Olympic Games and arrived in Olympia for this purpose, his opponents from amongst the rest of the Hellenes reacted because, supposedly, no barbarians but only Hellenes had the right to participate in the Games. Alexander, however, having proved his Argeian origins and having been judged as an Argeian by descent, competed in the stadion and finished almost simultaneously as the winner.” Herodotus 5.22.2 (ca. 430 BC) - Účast krále Alexandra I. na olympijských hrách Makedonští králové jako olympijští vítězové • Archelaus (408 BC: tethrippon) • Filip II. (356 BC: keles, 352 & 348 BC: tethrippon) • Ptolemaius I. – Berenike (314 BC: synoris) • Ptolemaius II. – Arsinoe (261(?) BC: tethrippon(?)) Olympijská vítězství krále Filipa II. Makedonské OH • hry byly ustaveny králem Archelaem (413-399 BC) na počest Dia Olympského a Múz • pořádali je i další králové jako např. Filip II. a Alexandr Veliký Politika krále Archeláa • hry založil po svém vítězství na olympijských hrách v tethrippon (408 BC) • Mak. OH v Dionu byly vytvořeny i kvůli většímu spojení s jižními Řeky • jeho hlavním cílem byla podpora a prosazení olympijské ideje a řecké kultury ve vlastní zemi MOH vs. OH – rozdíly • program zahrnoval sportovní soutěže i umělecké soutěže • trvaly 9 dní • pořádaly se v říjnu Aigai či Dion? Kontradikce • podle Arriana byly hry za vlády Archeláa i Alexandra Velikého pořádány v Aigai • Diodorus zmiňuje Dion • Demosthenes zmiňuje Dion • archeologické nálezy objevily chrám zasvěcený Diovi Olympskému i stadion v Dionu Stadion v Dionu Olympijské hry v Beroea - pořádány za vlády císařů Gordiana II. (238-244 AD) & Filipa Araba (244-249 AD) - Dále také mezi léty 253-257 AD. Beroea-atletické centrum • gymnasium • gymnasiarchický zákon • hry Koenon • Olympia • Olympia-Alexandreia Hry v makedonském Koenon Olympijské-Alexandrejské hry - byly kombinovány s Alexandreian v letech 242 a 246 AD • Alexandreijské hry přímo odkazovaly na Alexandra Velikého a jejich jméno odhaluje jeho památku a kult, který přetrval Zlatá medaile z Alexandreia-Olympia DION BEROEA Shrnutí k MOH • král Archeláus ustavil OH v Dionu ne jako “anti-Olympic Games” of Elis, ale k rozvoji olympijské ideje • pořádány byly pravděpodobně v Dion, ne v Aigai • olympiády v Dionu byly rozdílné od těch pořádaných Elidou • místní MOH byly za císařství pořádány také v Beroea. • OH v Beroea byly kombinované s Alexandrejskými hrami Hlavní charakteristika atletiky v helénistické a císařské periodě 1) šíření atletických staveb (gymnasia, palaistry, stadia) 2) přijetí barbarů do řeckého gymnasia 3) šíření atletických her 4) profesionalismus v atletice 5) zdokonalení tréninkových metod; specializace atletů 6) sportovní ideál a římské sportovní diváctví 1) šíření atletických staveb • Gymnasia existují ve 140 řeckých lokalitách • Gymnasia byly centry řeckého života • Gymnasia získala rostoucí počet území pro lekce • Instituce efébie se rapidně rozšířila v celém helénistickém světě – efébie existovala dohromady na 124 místech Gymnasium Ai Khanoum v Afganistanu GYMNASIUM v Pergamonu Gymnasiarchscký zákon z Beroea (2. století BC) • povinnosti gymnasiarchů • aktivity • povinnosti mládeže • zákazy • výdělek Obsah a cíl instituce efébie • vojenská příprava • atletická příprava • intelektuální výchova • socializace • zpolitizování Gymnasiarch • byl dohlížitelem v gymnasiu • byl zodpovědný za zásobování olivovým olejem, organizování her, poskytování cen a placení učitelů • autorita gymnasiarchy byla dána nejčestnějším a neušlechtilejším ze všech občanů Efébský zákon Amphipolis - trénink efébů - (lukostřelba, hod oštěpem, jízda na koni, …) - účast v soutěžích Helénistická a římská perioda • V této době mělo vyloučení barbarů nadále sotva nějaký význam • Anyone undergoing Hellenic education was also considered as Hellene irrespective of their origin. • za císařství do gymnasia mohli vstoupit všichni, kdo měli římské občanství 2) přijetí barbarů do řeckého gymnasia Seznam efébů z Athén Účast v athénské efébii Date Athenian Foreigners Total 119/8 BC 124 17 141 102/1 BC 102 36 138 39/8 BC 53 66 119 84/5 AD 80 157 231 169/0 AD 80 154 234 199/0 AD 94 104 198 od roku 125 do roku 21 BC zde bylo 208 cizinců, 28 Římanů, 43 Miléťanů a 7 Féničanů (Follet’s notes on prosopography) Gymnasium na Délu DÉLOS • analýza seznamu efébů z let 166 až 94 BC (Mancinetti Santamaria) • mezi 340 si povšimla jmen barbarů. 22 z nich jsou Římané, 48 z Východu (Sýrie, Foinicie ). Malá Asie • Pergamon: ve 2. století BC Mysoi a Masdyenes byly přijati do efébie a sloužily v Pergamonské armádě. • Priene: přístup do efébie byl volný pro paroikoi (πάροικοι) a také Římany. • Iasus: od 1. století BC zahrnoval efébský seznam i římská jména. Makedonie • Kalindoia: Podle Hatzopoulos-Loukopoulou zahrnoval efébský seznam mezi léty 69 a 98 AD romanizovaná jména (12%) a 17 římských jmen. • Edessa: 27 efébů s římskými jmény. • Stubera: z 266 efébů na efébském seznamu bylo 22 Římanů. EGYPT • Alexandria: v jednom zákonu (Gnomon Idiou Logou) bylo stanoveno, že Egypťan, který svého syna zaregistroval do instituce efébie mohl ztratit polovinu jeho majetku. • Alexandria: helenizovaní židé navštěvovali gymnasium. Jedním gymnasiarchem byl Peršan a jiným byl Thrák. • Oxyrhynchus: jedno egyptské jméno mezi jmény těch, kteří se chtěli účastnit efébie. THRACE ODESSUS Z 221 jmen na 8 seznamech: •18 Romans •12 Asians •24 Thracians THRACE DIONYSOPOLIS z 30 jmen: •2 Romans •3 Asians •5 Thracians. Města povolující «barbary» v instituci efébia • Athens • Delos • Pergamum • Stubera • Kalindoia • Alexandria • Theadelphia • Priene • Odessus • Dionysopolis Proč vstupovali «barbaři» do řeckého gymnasia • gymnasia, oslavy a hry byly atraktivní pro ne-Řeky • mnoha «barbarům» musela být k přijetí do gymnasia dáno řecké občanství • Pro mnohé bylo dovolení vstupu do gymnasia umožněním zisku vyššího sociálního statusu Helénská gymnasia «barbarů» • Židé – vzhledem ke 2. knize Makabejských, vysoký židovský kněz, Jason, podplacený Antiochem (175-164 BC) postavil gymnasium a uvedl institucí efébie židy na cestu řeckého života. (Macabees II. 4.7-17) Hellenes 7 Scythians 9 Sindians 2 Asians barbaři na lokálních hrách HERMAIA OF GORGIPPIA Z 226 jmen: Účast Hellénů a barbarů na atletických hrách • Isthmia: Korinťané dovolili účast Římanům na Isthmia Games od roku 228 BC. • Olympic Games: po římské nadvládě se Římané mohli účastnit i Olympic Games Jména olympijských vítězů s národním významem • Anouvion Egyptian • Avrelios Phoevamon Egyptian • Avrelios Helix Phoenix • Magnos Libys Kyrenaios Účast arménských králů na olympijských hrách • “ekumenický” (?) charakter OH byl určen přítomností arménského prince Varazdata vítěze boxu v roce 369 či 385 AD. • Arménští vědci věří také, že Trdat III Arsacid zvítězil v zápase v roce 281 A.D., ale to ještě není potvrzené. 3) šíření atletických her A) Hry pořádané Alexandrem Velikým • Soli (Cilicia) • Memphis (Egypt) • Tyre (Lebanon) • Susa (Iran) • Zadrakarta (Iran) • Alexandria Ultima (Uzbekistan) • Taxilia (India) • Hydaspes river (India) • Hyphasis river (India) • Karmania (Pakistan) • Ekbatana (Iran) • Babylon (Iraq) B) Helénistická perioda • K šíření přispěly nové ekonomické, politické a sociální podmínky a skvělá reputace panhelénských her, a ambice vládců helénistických států spojit svá jména s impozantními skutky. • Kdekoliv byly Řeky vytvořeny nové hry, tak také proklamovali jejich celonárodní uznání. Byly uznány jako isopythia nebo isolympia hry • Tyto hry byly charakteristické luxusem a snahou zabezpečit největší možný komfort pro diváky Periodos v římských časech – Olympic Games – Olympia – Pythian Games – Delphi – Nemean Games – Nemea – Isthmian Games – Korinth + – Heraia – Argos – Actia – Nikopolis – Sebasta – Naples – Capitolia – Rome C) císařství • během císařství byly hry znásobeny. Mnoho jich bylo pojmenováno po panhelénských hrách (Olympia, Pythia…) • města začala lichotit římským císařům a hry pojmenovávalo po jejich jménech jako např. Augusteia, Hadriania, Severeia ad. • pochlebováním dosahovala města více privilegií Atletické hry v Thrákii během císařství • hry k poctě řeckých bohů – Appolon – Pythia • hry k poctě polo-bohů a thráckých bohů – Nymphes, Asklepeus, Darzalas, Kendrisus • hry k poctě římských císařů – Septimius Severus, Caracallas, Eliogaballus Filippopoliské atletické hry • Pythia • Alexandria Pythia nebo Alexandreia • Kendreisia Pythia nebo Kendreisia Filippopolisské mince Filippopolisský stadion stadion Perinthuské atletické hry • Pythia • Actia • Actia Pythia • Heracleia Pythia • Severeia Theia • Hepidemia Sevirus II • Philladelphia Perinthuské mince HEPEDEMIA SEVERUS II OF PERINTHUS NEOKOROI Perinthuský stadion stadion Atletické hry v Byzanci • Antoninia Sevasta • Sevasta • Alexandreia Sevasta Byzantská mince ANTONINIA BYZANCE’S SEVASTA Anchialuské hry •Severia Nymphia •Nymphia Odesské hry •Hermaia •Darzalia Mozaika, Batten Zammour, severní Afrika, 4. století AD 4) profesionalismus v atletice profesionální ἀθληταί • Cirri Lázně Caracally Papyrus z Hierapolis • 253 – 268 po Kr. • vláda císaře Galliena „Vítěz ‚svatých her‘ dostával císařskou pensi zvanou ‚obsonia‘, která činila 180 až 200 drachem měsíčně. Kromě toho mohl mít ještě dvě i více dalších pensí za jiná vítězství. Dále se za dvě vítězství dosažená v rozmezí čtyř let dávaly zvláštní odměny dvou talentů a 3900 drachem.“ - X pracovníci na stavbě kolonády 4 drachmy denně - X průměrná mzda byla 1 drachma denně Sochy vítězů Římští olympijští vítězové • Gaeos Romaios (72 BC) • Gnaeus Markius Romaios (5 & 9 BC) • Tiberius Claudius Nero (4 BC) • Germanikus Caesar (17 BC) • Tiberius Claudius Patrovius (57 BC) • Leucius Domitius Claudius Neron (67 AD) • Lucius Minicius Natalidus (129 AD) Olympijští vítězové aristokratického původu v císařské periodě • Marcus Aurelius Asclepiades • Marcus Aurelius Demetrius • Aelius Aurelius Menandrus • Tiberius Claudius Rufus • Marcus Aurelius Thelimithres • Tiberius Julius Septimius Finanční podpora atletům • Alexandria – Zenon najal Ptolemaia na trénování mladého atleta Pyrra (257 B.C.) • Ephesus – město Ephessos dotovalo mladé atlety (300 B.C). • Alexandria – král Ptolemaios sponzoroval atleta Aristoníka • Athletic Guilds – ? Privilegia atletů • osvobození z vojenské služby (billeting) • kompletní imunita z liturgie • osvobození od daní • penze • … Cechy/ synody • sdružovaly ἀθληταί z povolání – pankratisty, boxery a zápasníky • především na východě říše • sochy ἀθληταί • od 1. století př. Kr. spolek sdružující elitní sportovce – panhelénských her • role Olympie Úředníci v atletických gildách • nejvyšší kněz • xystarches • sekretář • lékař (archiater) Atletické cechy • Cech ekumenických atletů • Cech posvátných atletů (hieronikai) • Héraklův cech v Sardech • Svatý cech z Xystu • Sympas Xystos • Posvátný cech toulavých atletů zasvěcený Héraklovi Řím • Herkulův cech – 2. století – nejvýznamnější – curia athletarum – spolková místnost – ξυστάρχαι, archiereové • funkce představeného lázní římských císařů (1 rok, Traianus) – novinky a úpravy v pravidlech – př.: • T. Flavius Archibius z Alexandrie • P. Ailius Alkandridus ze Sparty • M. Aurelius Damostratos Damás ze Sard 5) zdokonalení tréninkových metod; specializace atletů - tréninková metoda: čtyřdenní cyklus/ systém trenéři • Paidotribes (tělesný trenér) • Gymnastes (trenér profesionálních atletů) • Aleiptes (pomazávač) • gymnastes a paidotribes spolupracovali a pracovali společně. • gymnastes měl širší vzdělání v umění tréninku a rozhodoval o detailech programu, zatímco paidotribes je zaváděl, pomáhal při progresu atleta a dával mu praktické vodítko a rady. Specializace atletů • atleti obvykle preferovali specializaci v jednom těžkém sportu (palé, pygmé či pankration) a brali sport jako svou profesi • cestovali od soutěže k soutěži a sbírali peníze a finanční odměny • výsledkem toho bylo odrazení těch, kteří neměli ani čas ani dispozice soutěžit s nimi, kteří byli na profesionální úrovni Úpadek atletiky v době císařství? • N. Gardiner a H. Harris – ano • současné odhady zmiňují počet známých her římského východu na 500 Proč řecká atletika nezakořenila v římském světě? - důvody: • participace členů vyšších tříd na řeckých hrách nebyla, hry byly jen pro otroky a osvobozené muže • zbytečnost atletického tréninku pro válečné aktivity • Římané byli také zdrženliví k řecké kultuře, protože gymnasium spojovali se zženštilostí a nesmrtelností • představa, že praktikovat sport je „školou neřesti/ nectnosti“, zvláště pro mladé lidi, jelikož to mělo atribut negativního relaxačního vlivu na mládež 6) sportovní ideál a římské sportovní diváctví