hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Kapitoly z dějin čínského starověku (do začátku 3. století n. l.) vMytičtí vládci raného starověku. vPrehistorická Čína. vArcheologické nálezy z doby před rokem 2200 př. n. l. vPředchůdci čínského písma PhDr. Vladimír Liščák, CSc. Orientální ústav AV ČR, v. v. i., PRAHA vliscak@orient.cas.cz hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Mytologická doba •doba pověstí a mýtů •Veliké pojednání ke Knize proměn (I-ťing ta čuan 易经大传 Yìjīng dà zhuàn) •Pchao-si 庖牺 Páoxī = Fu-si 伏羲 Fúxī •Božský rolník, Šen-nung 神农 Shénnóng •Žlutý císař, Chuang-ti 黄帝 Huángdì •Jao 尧 Yáo •Šun 舜 Shùn 2 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Mytologická doba •čchi-lin 麒麟 qílín 3 V době Čeng Cheových 郑和 Zhèng Hé (1371–1435) námořních výprav ztotožněn s žirafou (1414). Dodnes se v japonštině žirafa nazývá kirin キリン. hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Mytologická doba •wu lung 五龙 wǔ lóng •Pchan-ku 盘古 Pángǔ •chun-tun 混沌 hùndùn – velké vejce, které se rozbilo •z hořejší světlé skořápky utvořil pak nebe, z dolejší tmavé zemi •pět prvků: dřevo, oheň, země, kov a voda •Pchan-ku poté, co vyšel z vejce, vyrostl každý den o 1 čang 丈 zhàng (asi 2,31 metry v době Válčících států) •za 18 000 let svého života tak vyrostl do obřích rozměrů 90 000 li 里 lǐ (1 li [čínská míle] = asi 301 metrů v době Šang) 4 Pchan-ku hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Mytologická doba •Jižní moře - Nan-chaj 南海 Nán Hǎi •chrám v Kuej-linu 桂林 Guìlín •později i jinde •v pozdním náboženském taoismu - Pchan-ku jedním z nejvyšších božstev, součást božské trojice •zpočátku spolu s Lao-c’em 老子 Lǎozi a Žlutým císařem, později s Lao-c’em a Nefritovým císařem 玉皇 Yù Huáng či 玉帝 Yù Dì 5 Pchan-ku http://image.digitalarchives.tw/ImageCache/00/0f/09/60.jpg 6 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Obsah obrázku text, kniha Popis vygenerován s velmi vysokou mírou spolehlivosti Mytologická doba •Fu-si 伏羲 Fúxī a Nü-wa 女娲 Nǚwā •Otázky k nebesům (Tchien-wen 天问 Tiānwèn) •Čchü Jüan 屈原 Qū Yuán (343–278 př. n. l.) •čínský básník, první velká básnická osobnost Číny •z vládnoucího rodu v království Čchu •zachovalo se několik jeho básní •skončil sebevraždou skokem do řeky •tradiční čínský festival Svátek dračích lodí prý vznikl na jeho počest •Z Čchuských písní, BB art, Praha 2004, přeložil Jaromír Vochala (* 1927). 7 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Mytologická doba •Nü-wa - zpodobňována jako položena-polohad •původně snad prarodička kmenů Sia 夏 Xià (ze středního toku Žluté řeky) •základem jejího kultu byl zřejmě kult hada, spjatý s kultem matky-prarodičky •Fu-si (též Pchao-si) je v konfuciánské historiografické tradici již pokládán za historickou osobnost 8 Fu-si a Nü-wa, svitek na hedvábí, 8. století, nalezený v Sin-ťiangu hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Mytologická doba – Fu-si •prapředek a kulturní hrdina a snad i prapředek východočínských kmenů I 夷 Yí (na poloostrově Šan-tung) •představovaly si ho v podobě člověka-ptáka •první ze tří vznešených vládců (san chuang 三皇 sān huáng) •údajně naučil lidi lovit zvěř a ryby, vařit maso a zhotovovat sítě •stanovil prý pravidla svatby 9 Houtian Bagua.JPG •připisuje se mu i vytvoření piktografického písma, které vystřídalo starší uzlíkové písmo •osm trigramů (pa-kua 八卦 bāguà) •Kniha proměn (I-ťing 易经 Yìjīng) hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Mytologická doba – Šen-nung •Šen-nung 神农 Shénnóng - „Božský rolník“ •s jeho postavou je spjat počátek zemědělství v Číně •vynalezl pluh a seznámil lidi s uměním obdělávat půdu •byl rovněž pokládán za prvního „farmakologa“ •chodil prý s červeným bičem, švihal trávy a zkoumal jejich léčivé vlastnosti a chuťové kvality •někdy ztotožňován s Jao-wangem 药王 Yào Wáng, bohem lékařství •Jen-ti 炎帝 Yán Dì, sluneční božstvo •mýty o obou postavách je velmi těžké od sebe oddělit 10 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowShort.png Obsah obrázku strom, exteriér, budova, stůl Popis vygenerován s velmi vysokou mírou spolehlivosti 11 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Mytologická doba 12 Žlutý císař z hrobky z pol. 2. stol. n. l. Šen-nung z hrobky z pol. 2. stol. n. l. hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Mytologická doba – Žlutý císař •Žlutý císař, Chuang-ti 黃帝 Huángdì •považován za ztělesnění magických sil země, jeho jméno mělo spojitost s barvou žlutých sprašových půd •spojován s totemy různých zvířat včetně medvěda a draka •řada vynálezů – kolo, sekyra, luk, střely, oděv a obuv, naučil prý lidi odlévat zvony a trojnožky, hloubit studně, vyrábět tažné vozy a čluny atd. i některé hudební nástroje •pokládán rovněž za zakladatele společenského řádu - každé rodině prý přidělil jedno příjmení 13 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Mytologická doba – Žlutý císař •považován za pokračovatele Šen-nunga v určování léčivých rostlin •je mu připisováno první lékařské dílo v Číně Chuang-ti nej-ťing 黄帝内经 Huángdì Nèijīng (Vnitřní kniha Žlutého císaře) •v náboženském taoismu je Žlutý císař uctíván jako jeden z jeho zakladatelů (spolu s Lao-c’em tvoří dvojici Chuang-Lao 黄老) •připisováno stvoření lidí, vynález písma, chov bource morušového, vynález hrnčířského kruhu a kompasu 14 http://img2.cn.china.cn/0/2_562_13243_622_622.jpg hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Mytologická doba – Žlutý císař •jeden z pěti mytických císařů (wu ti 五帝 wǔ dì) •jako vládce středu (nejdůležitější ze světových stran v čínském pojetí), měl v jejich hierarchii zároveň nejvyšší postavení •mauzoleum Žlutého císaře Chuang-ti-ling 黄帝陵 Huángdì Líng (v Chuang-lingu 黄陵 Huáng Líng v provincii Šen-si, severně od Si-anu) •první oběti Žlutému císaři na tomto místě již roku 442 př. n. l. •roku 2004 každoroční oběti Žlutému císaři obnoveny 15 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Mytologická doba – Žlutý císař 16 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Mytologická doba – Žlutý císař •Žlutý císař údajně zavedl čínský lunisolární kalendář - za první rok prvního šedesátiletého cyklu byl určen (podle pozdějších výpočtů) buď rok 2697, nebo 2637 př. n. l. •např. rok 2018 (začal 15. února ) je 35. rokem 79. nebo 78. cyklu, popřípadě rokem 4715 nebo 4655 podle Žlutého císaře •pozdější historická tradice zaznamenaná historikem S’-ma Čchienem 司马迁 Sīmǎ Qiān (145 př. n. l. nebo 135 př. n. l.? – 86 př. n. l.?) klade do období vlády Žlutého císaře i jednu z prvních známých bitev 17 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Mytologická doba – Žlutý císař •bitva u Čuo-lu 涿鹿之战 Zhuōlù zhī zhàn (blízko dnešních hranic mezi provinciemi Che-pej a Liao-ning) •v ní podle tradice Žlutý císař zvítězil kolem roku 2500 př. n. l. nad několika kmeny a získal nadvládu nad střední Čínou •podle S’-ma Čchiena se bitvy účastnilo 8 000 až 15 000 bojovníků, proti nimž stálo 15 000 až 26 000 válečníků ze 72 až 81 kmenů •tato událost prý vedla k zformování čínského národa (Chua-sia 华夏 Huáxià) 18 http://img.wuhanart.com/lplg/1230261771281.jpg Obsah obrázku text, mapa Popis vygenerován s velmi vysokou mírou spolehlivosti hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Mytologická doba – Jao a Šun •panovníci Jao 尧 Yáo a Šun 舜 Shùn (podle tradice vládli ve 24. a 23. století př. n. l.) •upravil kalendář a zavedl úřednická místa odpovědná za čtyři roční období •deset sluncí •božský lukostřelec Chou-i 夷羿 Hòu Yì •Šun byl údajně příslušníkem „východních barbarů“ •vyznal se v hrnčířství a sám obdělával pole 20 Hedvábná vyšívaná tkanina s devíti sluncí (v pravém horním rohu) z dynastie Západní Chan, hrob v Ma-wang-tuej 马王堆 Mǎwángduī (2. stol. př. n. l.). hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Mytologická doba – Jao a Šun •Šun procestoval prý čtyři nebeské kraje •zahnal čtyři neblahé bytosti, které střežily brány čtyř směrů •přestože se ho otec snažil několikrát zabít, Šun se neprovinil proti synovské poslušnosti •Jao a Šun jsou v Konfuciových Hovorech (Lun-jü) i jiných konfuciánských spisech pro své vynikající vlastnosti pokládáni za ideální panovníky zlatého věku 21 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowShort.png Obsah obrázku kniha, text Popis vygenerován s vysokou mírou spolehlivosti Obsah obrázku text, kniha Popis vygenerován s velmi vysokou mírou spolehlivosti 22 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období - úvod •Moderní archeologické, antropologické a paleoekologické výzkumy ukazují, že tyto představy nejsou pouze pozdějšími spekulacemi, jimiž by snad měla být prokázána kulturní převaha a výjimečnost čínského světa •Díky přírodním podmínkám a vyspělosti obyvatel patří území dnešní Číny spolu s Předním východem, jihovýchodní Asií, náhorními rovinami Mexika a vysokohorskými oblastmi Peru a Bolívie (a možná i Novou Guinejí) k těm několika místům světa, kde vzniklo a vyvinulo se původní zemědělství. 23 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období - úvod •Neolit představuje v Číně období asi mezi 8000 a 2000 př. n. l. •přechod od sběračské a lovecké společnosti ke společnosti zemědělců a chovatelů dobytka, od nevýrobního hospodářství k výrobnímu – „neolitická revoluce“ •Z archeologického hlediska se neolit vyznačuje broušenými kamennými nástroji a většími sídelními společenstvími vesnického typu s příbytky obývanými více let. 24 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období - úvod •kolem roku 8000 př. n. l. došlo současně na jihu a severu dnešní Číny ke změně, již lze shrnout ve třech bodech: •nástup zemědělství, přičemž nejstarší kulturní plodinou bylo proso; •objev ostření kamenů hlazením a tím mimo jiné objev výroby seker, které se používaly při mýcení atd.; •vynález hrnčířství, čímž člověk začal být schopen vyrábět pomůcky pro zemědělství a vaření i nádoby k uchovávání sklizně, tedy k vytváření zásob •paralelní vývoj kultur na území Číny v období neolitu – neexistoval jeden čínský neolit, ale celá mozaika regionálních kultur •s technickým pokrokem docházelo i k významným změnám ve společnosti • 25 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období - úvod •již ze 3. tisíciletí př. n. l. máme doklady počáteční metalurgie •na keramice značky připomínající pozdější čínské znaky •nejméně od 5. tisíciletí př. n. l. zvýšená pozornost ukládání mrtvých a vzpomínce na ně •seskupení podle příbuzenství •kultura Ta-wen-kchou 大汶口文化 Dàwènkǒu wénhu •kultura Jang-šao 仰韶文化 Yǎngsháo wénhuà, naleziště Pan-pcho 半坡 Bànpō •v první polovině 5. tisíciletí př. n. l. existovala praxe kolektivního druhého pohřbu, např. v nalezišti Jüan-ťün-miao 元君庙 Yuánjūnmiào (provincie Šen-si, kultura Jang-šao) - kosti až sedmdesáti či osmdesáti těl byly zbaveny masa a společně znovu pohřbeny 26 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období - úvod 27 Hlavní neolitické kultury v Číně hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období - úvod •od konce 4. tisíciletí př. n. l. skapulimancie (věštění z kostí zvířat) •kultury Lung-šan 龙山文化 Lóngshān wénhuà a Čchi-ťia 齐家文化 Qíjiā wénhuà (asi 3000–2000 př. n. l.) •kultura Chung-šan 红山文化 Hóngshān wénhuà (asi 3400–2300 př. n. l., podle jiného datování 4700–2900 př. n. l. •kolem poloviny 3. tisíciletí př. n. l. se značně rozšířil hrnčířský kruh a začaly vznikat vynikající řemeslné práce z černé a bílé keramiky •kultury Ta-wen-kchou a Lung-šan prosluly překrásnou černou keramikou nejrůznějších tvarů 28 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období - úvod •elegantní lungšanské číše a poháry s velmi tenkými a pevnými stěnami („eggshell pottery“) byly vyrobeny z vysoce kvalitní směsi a staly se vzorem pro pozdější bronzové nádoby z období Šang •velkou zručnost prokázali řemeslníci i bílou keramikou kultury Ta-wen-kchou •lakové předměty, škumpa lakodárná (Rhus vernicifera) •nejstarší lakové výrobky pocházejí z hrobů kultury Che-mu-tu 河姆渡文化 Hémǔdù wénhuà (5.–4. tisíciletí př. n. l.) 29 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období - úvod •Specifickým uměleckým řemeslem typickým pro Čínu bylo zpracování nefritu a jadeitu. •Tyto dva vzácné nerosty byly vysoce ceněny již od raného neolitu. •Nejstarší nálezy předmětů z těchto dvou nerostů pocházejí až z doby před přibližně 7 000 lety. 30 jadeitová nádoba cchung 琮 cóng, 3. tisíciletí př. n. l. hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowShort.png 31 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowShort.png 32 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období - úvod 33 Hlavní neolitické kultury v Číně hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Některé neolitické kultury Dated English name Chinese name Modern-day location 7500 BCE – 6100 BCE Pengtoushan culture 彭頭山文化 central Yangtze River region in northwestern Hunan 7000 BCE – 5000 BCE Peiligang culture 裴李崗文化 Yi-Luo river basin valley in Henan 6500 BCE – 5500 BCE Houli culture 后李文化 Shandong 6200 BCE – 5400 BCE Xinglongwa culture 興隆洼文化 Inner Mongolia-Liaoning border 6000 BCE – 5500 BCE Cishan culture 磁山文化 southern Hebei 5800 BCE – 5400 BCE Dadiwan culture 大地灣文化 Gansu and western Shaanxi 5500 BCE – 4800 BCE Xinle culture 新樂文化 lower Liao River on the Liaodong Peninsula 5400 BCE – 4500 BCE Zhaobaogou culture 趙宝溝文化 Luan River valley in Inner Mongolia and northern Hebei 5300 BCE – 4100 BCE Beixin culture 北辛文化 Shandong 5000 BCE – 4500 BCE Hemudu culture 河姆渡文化 Yuyao and Zhoushan, Zhejiang 5000 BCE – 3000 BCE Daxi culture 大溪文化 Three Gorges region 34 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Některé neolitické kultury 35 Dated English name Chinese name Modern-day location 5000 BCE – 3000 BCE Majiabang culture 馬家浜文化 Taihu Lake area and north of Hangzhou Bay 5000 BCE – 3000 BCE Yangshao culture 仰韶文化 Henan, Shaanxi, and Shanxi 4700 BCE – 2900 BCE Hongshan culture 紅山文化 Inner Mongolia, Liaoning, and Hebei 4100 BCE – 2600 BCE Dawenkou culture 大汶口文化 Shandong, Anhui, Henan, and Jiangsu 3400 BCE – 2250 BCE Liangzhu culture 良渚文化 Yangtze River Delta 3100 BCE – 2700 BCE Majiayao culture 馬家窯文化 upper Yellow River region in Gansu and Qinghai 3100 BCE – 2700 BCE Qujialing culture 屈家嶺文化 middle Yangtze River region in Hubei and Hunan 3000 BCE – 2000 BCE Longshan culture 龍山文化 central and lower Yellow River 2800 BCE – 2000 BCE Baodun culture 寶墩文化 Chengdu Plain 2500 BCE – 2000 BCE Shijiahe culture 石家河文化 middle Yangtze River region in Hubei 2100 BCE – 1500 BCE Erlitou culture 二里頭文化 Yanshi, Henan Province hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období •8500–7700 (nebo 9500–9000) př. n. l. kultura Nan-čuang-tchou 南庄头遗址 Nánzhuāngtóu yízhǐ •taro (Colocasia esculenta), jam (Dioscorea opposita) •7000–5500 př. n. l. (nejstarší vrstvy jsou však staré kolem 12 000 let) kultura Ceng-pchi-jen 甑皮岩遗址 Zèngpíyán yízhǐ •řeka Liao-che 辽河 Liáohé •6200–5400 př. n. l. kultura Sing-lung-wa 兴隆洼文化 Xīnglóngwā wénhu •5300–4800 př. n. l. kultura Sin-le 新乐文化 Xīnlè wénhu 36 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období •severně od Jang-c’-ťiangu (= Dlouhá řeka, Čchang-ťiang 长江 Cháng Jiāng) •kultura Pchej-li-kang 裴李岗文化 Péilǐgāng wénhuà (asi 7000-5000 př. n. l.) •pěstování prosa (Setaria italica) - poprvé na světě doloženo jako kulturní rostlina •výroba kamenných a hliněných pomůcek pro zemědělství, uchovávání zásob a přípravu potravy: například srpy, moždíře a paličky, duté nádoby s většinou hladkým povrchem a později ještě s velice často se vyskytující trojnožkou 37 Peiligang map.svg Liu Li and Chen Xingcan (2012), The Archaeology of China: From the Late Paleolithic to the Early Bronze Age, Cambridge University Press, p. 124. hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období •kultura Pchej-li-kang 裴李岗文化 Péilǐgāng wénhu •doplňkem potravy byla vedle domestikovaných i divoká zvířata •kultura zemědělská, ve které však lov a sběr i nadále sehrávaly významnou roli •obvyklými příbytky lidí této kultury byly polozemnice 38 https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e2/PeiligangCulture-RedPotWithTwoEars-Shangh aiMuseum-May27-08.jpg/800px-PeiligangCulture-RedPotWithTwoEars-ShanghaiMuseum-May27-08.jpg hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období •7000–5800 př. n. l. kultura Ťia-chu 贾湖遗址 Jiǎhú yízhǐ - nejstarší naleziště kultury Pchej-li-kang •v hliněných nádobách nejstarší stopy po alkoholu, vyráběném z rýže, medu a ovoce 39 nejstarší hudební nástroje v Číně (kostěné flétny) •v tomto nalezišti objevili archeologové rovněž na 300 hrobů s obětinami, které tvořily např. želví krunýře, keramika či kostěné flétny •na některých želvích krunýřích byly nalezeny značky připomínající pozdější čínské znaky pro „oko“ 目 a „slunce“ 日. hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období •nositelé těchto kultur si stavěli jednoduché stavby s kruhovým nebo čtverhranným půdorysem •vyráběli kamenné nástroje a červenou a hnědou keramiku bez vzoru •zabývali se chovem vepřů, ovcí, psů a lovem zvěře a ryb •své mrtvé pohřbívali v rodovém pohřebišti, což svědčí o počátcích primitivního náboženství. 40 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období •jižní Čína: rýže, asi kolem 8000 př. n. l. v provincii Če-ťiang •7000–5000 př. n. l.: jihočínské kultury se šňůrovou keramikou (绳纹陶文化 shéngwéntáo wénhuà) 41 http://1843.img.pp.sohu.com.cn/images/blog/2009/4/5/12/23/1211f9b5383g213.jpg http://www.cchicc.com/data/upload/photo/1/042_a8XX49.jpg hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období •kolem roku 5000 př. n. l. je prokázáno šest regionálních, většinou přírodně ohraničených, jasně rozeznatelných kultur •z toho tři severně od Jang-c’-ťiangu •tři jižně od této významné přírodní hranice •klimatické rozdíly mezi severem a jihem byly méně výrazné, přesto zde existoval podstatný protiklad v tom, že na sever od Jang-c’-ťiangu se nadále pěstovalo proso a na jihu rýže •nejjižnější kultura se nazývá Ta-pen-kcheng 大坌坑文化 Dàbènkēng wénhuà (asi 5500–4500 př. n. l.) podle naleziště na Tchaj-wanu v okolí dnešní Tchaj-peje •kromě západního Tchaj-wanu zahrnovala části provincií Če-ťiang, Fu-ťien, Kuang-tung a Kuang-si a část území Vietnamu 42 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období •zemědělství, lov, rybolov a sběr rostlin •význačným charakteristickým rysem kultury Ta-pen-kcheng je však keramika •velké, kulovité nádoby zhotovené ze silného, křehkého, pískového až tmavohnědého střepu, jež mají občas krátké nožky a často zřetelně odsazený okraj a dále jsou též pravidelně zdobené šňůrovými ornamenty. 43 http://theme.ntmofa.gov.tw/artnew/image/4/4-1/1-4.jpg http://emuseap.nmns.edu.tw/ResourceXML/09000001/81/d1/db/0900000181d1db1e_pl.jpg hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období 44 •Liu Li and Chen Xingcan (2012), The Archaeology of China: From the Late Paleolithic to the Early Bronze Age, Cambridge University Press, p. 170. Daxi map.svg •4400–3300 př. n. l. kultura Ta-si 大溪文化 Dàxī wénhu •silně ohlazené kameny a perforované srpy, občas zdi kolem sídlišť a bohaté možnosti skladování, důkazy pěstování rýže • hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období •známky relativně pokročilého zemědělství •velké nádoby většinou z rudého, později černého a šedého střepu s krátkými nožkami a obvykle hladkou vnější stěnou •nejstarší doklady umění žonglování 45 Nálezy z Ta-si hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období •5000–3500 př. n. l. kultura Ma-ťia-pang 马家浜文化 Mǎjiābāng wénhu •červenohnědá keramika •5000–4500 př. n. l. kultura Che-mu-tu 河姆渡文化 Hémǔdù wénhu •černá keramika •východní pobřeží Číny: Ťiang-su a severní Če-ťiang •nálezy přeslenu, vřetena a člunku •kultura Siao-šan 小山遗址 Xiǎoshān yízhǐ: člun z vydlabaného kmene starý asi 7000 let 46 Černá keramika z Che-mu-tu hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období •4100–2600 př. n. l. kultura Ta-wen-kchou 大汶口文化 Dàwènkǒu wénhu •hroby s relativně bohatou výbavou, dále proso, četné kostěné srpy, zuby nebo mušle •ze zvířectva jsou mimo jiné doložena domestikovaná prasata, dále jeleni, kuřata, želvy a ryby •hliněné nádoby se vyráběly na hrnčířském kruhu (v pozdním období) •důkazy o výrazné společenské stratifikaci, odrážející se například ve výbavě hrobů 47 Nádoba typu kuej 鬹 guī z Ta-wen-kchou hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období •Na keramice z doby kolem 2800 př. n. l. byly objeveny symboly, představující určitý vývojový stupeň v počátcích čínského písma. 48 Značky z tawenkchouské keramiky Obsah obrázku text Popis vygenerován s vysokou mírou spolehlivosti hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období •5200–4800 př. n. l. kultura Sin-le 新乐文化 Xīnlè wénhu 49 Rekonstruované domy vesnice v Sin-le •při březích řeky Liao-che na krajním severovýchodě, v oblasti, která tehdy oplývala vegetací a zvěří a jež vyschla až v mnohem pozdější době hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období 50 Cishan map.svg •Liu Li and Chen Xingcan (2012), The Archaeology of China: From the Late Paleolithic to the Early Bronze Age, Cambridge University Press, p. 124. •tkaní a šití ve střední neolitu (asi 5000–2500 př. n. l.) •bourec morušový (Bombyx mori) •6000–5500 př. n. l. kultura Cch’-šan 磁山文化 Císhān wénhu •raná výroba hedvábí hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období •přímé doklady o počátcích hedvábnictví v Číně jsou mnohem pozdější •nejstarší nálezy – zbytky hedvábných výrobků, včetně příze a hedvábných stužek – pocházejí z doby kolem roku 2750 př. n. l. •podle nedávných nálezů (2009) byla sídliště kultury Cch’-šan zřejmě osídlena o 2000 let dříve •nálezy zbytků prosa setého (Panicum miliaceum) v oblasti Cch’-šanu datovány do doby před 10 300 až 8 700 lety 51 https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/37/Neolithic_pottery_cauldron_%26_supporting_legs% 2C_Cishan_Culture%2C_Hebei%2C_1977.JPG hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období •5000–3000 př. n. l. kultura Jang-šao 仰韶文化 Yǎngsháo wénhu •zanechala více než tisíc sídel podél středního toku Žluté řeky a jejího přítoku Wej-che •oblast, kde později vznikly první státní útvary na území Číny, byla souvisle osídlena již nejméně v 5. tisíciletí př. n. l. •území dnešních provincií Che-nan, Šan-si, Šen-si, Che-pej a autonomních oblastí Ning-sia a Vnitřní Mongolsko 52 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období •červená keramika s černým vzorem (geometrické obrazce, lidské obličeje, obrázky ryb a zvěře a opět značky připomínající písmo) •nositelé kultury pěstovali proso, zeleninu, moruše, chovali prasata a psy, možná i dobytek, ovce, koně a kuřata 53 http://www.gs.xinhuanet.com/gansucaitao/2005-06/05/xinsrc_0606020515081252488317.jpg http://a2.att.hudong.com/75/01/01300000691717127194010758902_s.jpg •doplňkovou činností byl lov, rybolov a přetrvával i sběr plodů •nález tkalcovského stavu svědčí o výrobě tkanin, které se mimo jiné přidávaly i do dna keramických nádob hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období •4800–3600 př. n. l. naleziště Pan-pcho 半坡遗址 Bànpō yízhǐ 54 Značky na keramice hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období •mrtví pohřbíváni do hrobů ve skrčené i natažené poloze, děti v nádobách mezi domy •nálezy dokládají víru v posmrtný život a existenci obřadů k zajištění úrody a úspěchu při lovu •společnost byla pravděpodobně matriarchální, o čemž svědčí zvyk pohřbívání žen uprostřed, objevený v hrobech v řadě nalezišť •v některých nalezištích, včetně Pan-pcho, předměty pohřbívané s ženami svým počtem významně převyšovaly předměty pohřbené s muži. 55 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období 56 •5000–1000 př. n. l. se neolitická kultura dostala přes Kan-su a Ning-sia až do Sin-ťiangu •Chotan, Pchi-šan, Ša-ja a údolí řeky Ili v západním Sin-ťiangu •nejzápadnější výběžek neolitické kultury malované keramiky •Tibet: Čhamdo - v nadmořské výšce kolem 3 100 metrů objeveno sídliště o ploše asi 10 000 m² pocházející z konce 4. až počátku 2. tisíciletí př. n. l. hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období 57 •mezi 3300 a 2000 př. n. l v severozápadních provinciích Kan-su a Čching-chaj a na území dnešního Mongolska vznikly: •kultura Ma-ťia-jao 马家窑文化 Mǎjiāyáo wénhuà (asi 3300–2700 př. n. l.) •kultura Pan-šan 半山文化 Bànshān wénhuà (asi 2600–2300 př. n. l.) •kultura Ma-čchang 马厂文化 Mǎchǎng wénhuà (asi 2400–2000 př. n. l.) hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období 58 Nádoba z Ma-ťia-jao Keramika z Pan-šanu hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období 59 •Ma-ťia-jao - charakteristická keramika se spirálovým vzorem, která se zdobila až po vypálení •vymodelovány lidské hlavičky, které snad zobrazovaly šamany •v mužských hrobech byly nalezeny sekery, teslice, nože a dláta z broušeného kamene, v ženských hrobech zejména keramika nebo kamenné kolovraty a kostěná šídla a jehly •mnohé nálezy naznačují existenci patriarchální společnosti Obsah obrázku interiér, stůl Popis vygenerován s vysokou mírou spolehlivosti teslice hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období •2400–1900 př. n. l. kultura Čchi-ťia 齐家文化 Qíjiā wénhu •1950–1500 př. n. l. kultura S’-pa 四坝文化 Sìbà wénhu 60 Nádoba ze S’-pa Keramika z Čchi-ťia hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období 61 •kultura S’-pa •charakteristická počáteční metalurgie – výroba předmětů z mědi, bronzu, a dokonce zlata a stříbra http://www.tianzhilou.com/dgl/htg/img/attachement/jpg/site64/20110812/002314d4b8c80faf15e953.jpg hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období 62 Liangzhu map.svg •Liu Li and Chen Xingcan (2012), The Archaeology of China: From the Late Paleolithic to the Early Bronze Age, Cambridge University Press, p. 214. •3400–2250 př. n. l. kultura Liang-ču 良渚文化 Liángzhǔ wénhu •předměty z nefritu •kamenné sekery z korundu •obyvatelé Číny dovedli před 4500 lety používat k broušení diamant hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období 63 https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7b/Neolithic_pottery_dou%2C_Liangzhu_Culture %2C_Zhejiang%2C_1955.jpg/1024px-Neolithic_pottery_dou%2C_Liangzhu_Culture%2C_Zhejiang%2C_1955.jpg hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období •kultura Chung-šan 红山文化 Hóngshān wénhuà, východní Vnitřní Mongolsko a Liao-ning – 3400–2300 př. n. l., podle jiného datování 4700–2900 př. n. l. •nejstarší chrám s velmi zdařilou maskou „bohyně-matky“ •neolitický chrám v komplexu v Niou-che-liangu 牛河梁 Niúhéliáng •(Naleziště v Niou-che-liangu a okolí byla v lednu 2013 navržena na zapsání do seznamu kulturního dědictví UNESCO.) •(http://whc.unesco.org/en/tentativelists/5804/) 64 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období 65 http://www.gov.cn/jrzg/images/images/1c6f6506c5d50f8c6be801.jpg Related image hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období 66 http://static1.1.sqspcdn.com/static/f/46054/1471735/1207498804330/hgsw001.jpg?token=e4%2Fx1csWNpKXw zS%2BwH1Cc4Pqlxg%3D hgsw20.jpg hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období 67 hgsw141.jpg hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období •3000–2000 př. n. l. kultura Lung-šan 龙山文化 Lóngshān wénhu •oblast dnešních provincií Šan-tung, Liao-ning, Che-nan, Che-pej, Šen-si a Šan-si: •chenanský Lung-šan •šantungský Lung-šan •chupejský Lung-šan 68 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období •elegantní poháry s velmi tenkými stěnami – „vaječná skořápka“ (black eggshell pottery) 69 https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/22/Longshan_eggshell_thin_cup._VandA.JPG/320 px-Longshan_eggshell_thin_cup._VandA.JPG https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0c/Jadeware_produced_during_Longshan_culture _period.jpg/800px-Jadeware_produced_during_Longshan_culture_period.jpg jadeity hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období •již existovala jasná společenská diferenciace •naleziště Čcheng-c’-jaj 城子崖遗址 Chéngzǐyá yízhǐ nedaleko Ťi-nanu v Šan-tungu – dosud největší neolitické sídliště •2500 př. n. l. – obdélníkový půdorys o rozměrech 400 x 500 metrů; obehnáno zdí z udusané hlíny vysokou až 7 metrů, v základně širokou 10 metrů a na vrcholku 5 metrů 70 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období •nalezené předměty vysoké kvality ve srovnání s předměty z okolních sídlišť dokládají, že Čcheng-c’-jaj již mělo postavení hlavního města oblasti •počet jeho obyvatel se odhaduje na desítky tisíc •v nalezišti Čcheng-c’-jaj byly na kostech zvířat používaných k věštebným účelům nalezeny nápisy datované do doby 2500–1900 př. n. l. - je možné je považovat již za skutečné písmo •vědci předpokládají, že se jedná o přímé předchůdce pozdějších šangských věštebných nápisů, a tedy i současného čínského písma 71 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období •příležitostná praxe lidských obětí či doprovodu na smrt z ojedinělých nalezišť 4. a 3. tisíciletí př. n. l. naznačuje, že o závislém postavení a povinnosti se předpokládalo, že pokračují i po smrti •zároveň ukazují pravděpodobné závislé postavení žen •v mladším neolitu již hluboce zakořenily a značně se rozvíjely rané formy uctívání předků spolu se vším, co znamenají pro společenskou organizaci a povinnosti mezi živými •pozdní lungšanské fáze se staly základem, z něhož se formovaly kultury rané doby bronzové (Sia a Šang) 72 hashOverlay-FullResolve.png HD-ShadowLong.png HD-ShadowShort.png Čína v prehistorickém období •kolem 2800 př. n. l. v provinciích Če-ťiang a Ťiang-si: zkamenělé zbytky oříšků podzemnice olejné (Arachis hypogaea) •Podobné nálezy, i dalších „amerických“ plodin (včetně kukuřice), jsou známy i z jiných míst v Asii. • 73