96
.
rI. 6/II 1904: Yašeprd,ceiestoušem,hlife nežpourchněuyložena(v knize Karás.
kově Impresionisté a ironikové). Cit m chuťurťttitise k Vaši,činnostia ostatni ltri.
tickégeneracezultÍ,štníknihou. Pítil bych si rni'ti stanoaisko,jež Yy dnes zuji,md,te:
soud,íteo ašerntah nouěa ji,nalca lépea d,oued,eteííci,ušechnodeÍinitiuně(podt'rženo)'
Zdui,ili'nt,eVdrn toho t'rochumy, jichž učerejší,soud'g jsou qlotirár,y dnešnimi'
Tedy dnes ,,mora] insanity..a fuěíkovštinaa kunrulovaná nuda - a vÓera cosi,
co budilo podiv p' Karáskriv' o čemchtěl napsat knihu, co mně závidé]-a,naÓ' vy.
1Íval pne' měl
.jsembfti lrrdl Co to jest? ,,Motal insanity..? Ale načcizíhc s]ova?
Jest zbvtečné.Stačíiíci prostě: karáskovština.
Romance bezesloa (II)
V poslední Moderní revui obrací zase sYou starou prolhanou methodou J. Ka.
ras9\
1as.p93ěr
naruby:.ol pry mriě odpustil, on pr;i mrrě podal ruku, zapcmenuv
v slabéchvíli mé minulé.hanby. Jsem iedy nucen vlastními Karáskáv iri slooy,
která nině napsal v listech, usvědčitijej ze iži a ďokázati, žeopak 1" p.o.iď zu x".
rásek se trápil v lepšíchchvílíchpro ničemnosti,jichž se dopustil proti mně ve své
1o|9mi9e-r.
lg00, a žejá to byl, kdcž podal rytiŤsky (slová není ode mne, ale
,od
J. Karáskat) ruku provinilci, zaponenuv jeko hanby, a žeKarásek vidě] a oce oval
v mém činu pro sebe mravní dobrodiní.
Tist z 13.Ťíjna1903: Vrižen!pane, douolí'tetnd ještěnělcoli|cslo,l,k uimž d,alpol,-
nět
.Vtiš
noa!,.tak |crdsn\jlist, jenž _ pročbych tohopopíral,?_ jalco69 nějakou rna.
gi'ckou
-silou d,oued,lpojednou utišiti posledni,zbgtek-pochybností,zmiiula.,
,P2d,1l.iste.m,i
talc rgti,fsky rulcu. Jsem hrd,,á t, .-.. nakuit va-' (}uěfil jsem, že
a Cechdch,za těchtod,nt\ď,rsn ch a nehostinnlch, neughynuin ještěašechna,kultura,
a cí,titn,'žemohu uolnějdzased,1jchrl,ti.List Váš je m,id,rahln, d,oícumentemVaši,iťIeoué
a citouénoblesg.Pozd,ratlujeVtis uctiaě u odd'anostiKaniselc.
List ze 77.května 1905: Ř,ektjsent,si,jen, žeje lépebljti,alibec nepochopennež
t'
li 7:1emt.
pochopen _ a žeje nutno jí,tid,dle,bez ohíed,u,-je-Ii ohlas ii nic..Neui,te,
jak děkuji ani,tině Vaši knize (míněny méBoje o zítňek)za totoposíleni,.Jeji, urouci,,
rozní,cen1jhlas mně praui,,žeje krtísnopracouati l;ed,leVtis, aedli Vašíuiry L Vašeko
vysokéhopojeti,ašechuěci,.A ženeníbeznad,ějněztracenoi to n,dlo,co nlohud,átičeskémll
umění,.PozcJrauuji,Vds a od,danostia prosím, byste lasltauěpamatoual na nLne.
List z 12.května 1905: .4 ještě.d,ouolte,abych Vtiln uyiaant radostz prÓzy, ližjstetiskl pfed'časema ZlatéPraze (míněnapovídka o Frau íand, hÍíšnícia kajícnici).
Dostala se mi tepraengni do rulcou,byl jsan ji, |ascinoutin,její,lnazni,cenlm,ixa,g*
lyrismem: a posled,nl,jeji,strang mdm za nejlepši,co uytiskla'mtaď,riprÓzi, u,ná,s. Ne.
uyjde o sobě?
.
Takov mi citáty mohl bych vyplnit' několik sloupcri tohoto listu, kdyby mně
nebylo líto papíru. ostatně
-již
tyto ukázky bezesporně dokazují, jak5i byl poměr
Karaskriv ke mně, _ právě opačny tomu, jak líÓí jej nyní
"
lroá".íi .á.,o'i.
Jest ostatně ještějedno klasickésvědectvi, ze p. r<aresckv mjch šifrách,,Kunz..
a ,,Ptáěník.. do nedávrra neviděl nic nežprostou a běžnouliterarní konvenci. Ještě
t'otižve svébrošurceAnonymní dopisy, vydané Y létětohoto roku, na str. 9 napsal:
,,Tétoanonymity tiskové používafna pÍiklad, an,ižrnu mdn, tohoza zlé, ve|ícevy.
datně F. X' Šalcla,jenž v Literárních listech podpisoval se jako ,Kunz. & ,Ptáčník.
na ritoky proti osobám.. atd.
B,isum teneatis: tedy ještéo čertlencút' r. ,,neměl mně za z|é,,ctn,! Karásek
,,I(unze..a ,,Ptáěníka..- vědělpŤílišdobie,žejsem se vžd'ya všude znal a hlásil
k těmto pseudonymťrm,jichž jsem užívalprostě proto, ženěkdy jsem vyplĎoval
skoro cel1/referát' Literárních listir, a že jsem autor m kritisovanym iekl piímo
do tváÍí věci mnohem horší,než jsem o nich napsal -, zloÓin stal se z nich teprvo
u posleil,nlcltd,aouměsici,ch,až ho pan Karásek nut,ně ve své zoufalé situaci potŤeboval!Na
takovéhomravního i rozumovéhovfteěníka škoda inkoustu!
Anketa diuailelní
1. Jak sm šlímo hodnotě dnešníhoěinoherníhorepertoáru Nároilního divaťlla?
Nevalně. Není pochyby, že dnešnírepertoár jest zde piíliš častovšelijak1i a hrii
nežvšelijak1i;nenípochyby, žeNárodní divaďo nevyhovuje dnes ani velmi skrom.
n1im požadavkťrm.Není methody ve qiběru, a kde náhodou methoda jest' bfvá
velmi malodušná: pÍíliščasto,dělá-[ se něco, dělá se to ne pro věc samu, ale proto,
aby se tomu nebo onomu ucpala rista . . . A to je methoda horšinežžádná. Raději
bych viděl, aby se hrál fraškovit1/repertoár z pfesaěď,čen|,nežpolouměleck;íreper.
toár jako koncese a s nechutí'
PŤíčinytéto bídy nejsou však jen v zodpovědn ch osobnostech. K této polo.
vičatosti a neupŤímnostisvádí piímo naše veíejnost: tolik požadavkri klade na
divadlo a tak žádnéna sebe. Povšimněte si jen, prosím, čehovšeho požadujíod
Národního divaďa! Národní divadlo má nejprve respektovati všecl..ucennější
produkci domácí _ rozumí se všech věkťra odstínri: od Št,olbya Jiráska pies
Šimáčkaa Svobodu ažk DvoŤákovi a Mahenovi. DáIe: má podávati v1/běrnejlepší
současnéprodukce evropské _ od Španělskaaž do Norska. Po tňetí: obětovat
dramatick3Ím klasikrim (íeětítragikové, Shakespeare, Moliěre, Goethe atd.). Po
čt,vrté:nezapomínat na domácí retrospektivu (Tyl' Bozděch, Zeyer, Vrchlick1f
atd.). Po páté: věnovati zvláštní pozornost repertoáru slovanskému (Poláci,
Rusové, Jihoslované).
Klást'i tyto požadavky a domnívati se' že je mťrženěkteré divadlo na světě
splnit', jest mně buď pošetilost nebo pokrytectví. Nota bene, kdyŽ každ,! vi, že
činohra Národního divaďa jest ristav necel,lr,polooični,,kLer,! vládne jen asi 180
večery! (Již proto mělo b1fti Národní divad]o spojeno s divaďem Vinohradskfm;
t'eptve pak měli bychom jednu riplnou činohru a jednu ríplnou operu.)
V moderním divadelnictví jako všude jest dnes nutna dělba práce. Všecka
moderní clivadla se specialisují: pěstuji svou notu, svťrjžánr, svrij zplisob viděti
a.podávati herecky i režisérsky.Reinhardt má zce|a izk,! zotn!, rihel; jím q'bírá
8l hry, kteréodpovídajíjeho perspektivě, kterése nechaji,stylisovat jeho metlrodou'
.ltnak vybírá Brahm; jinak Antoine; jinak vybíral Burckhard' Pan Kvapil zapra.
coval se velmi pěkně jednou dobou do Shakespeara; rozumí se, žeho z toho musili
vytrhnout. Jen žádnoulásku k niěemu; v Čecháchjest to jednostrannost!My jsmo
ovŠemvšestranní:od všeho trochu a celkem: rrokaŽenÝ žaludek.
V Čechíchudávají stálc ještětÓn lidé, t.tcii cnto;i jíst svěb velkou lŽicí. od
? Kr.lticképro]avy I
g7
i
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
I
Ii
I
I
I
I
I
i,:
$
i
{
j
Í
I
I
r,
98 Nároilního divaďa žádajíse u nás věci, kterésplniti nemtiže,_ a trest jde vzápětí:
neplní ani toho, co by plnit mohlo. Ten resultát dostavuje se všude tam, kde nutí
lidi' aby byli všestranní.Všestrannost kazí karakter: aglháud se činnost, ktero1
není možno vykonat. Eklekticism končív potpourri.
Bude se mnoho vyčítatasi Národnímu divaďu, že zatedbá,vá,domácí produkci
dramatickou, zvláště nejmladší.Upňímně Ťeieno: nevidím toho. U nás ,jostal so
na scénuještěkažd;y'autoť,v němŽ bvla jiskŤiěka, a dostal se na scénudÍíve,neŽ
by se byl dostal na ni v jiné zemi! Jinde musí míti autor, chce-li ml'-lvit se scény
k svému národu, ne.li více talentu, jistě alespoĎ více umění, tecb.niky i kultury
než u nás' Jinde negrasíruje prostoduchy pŤedsudek,že jest dramatem všecko,
co jest náhodou psáno ďalogem! Já naopak byl b5lchpro praxi ,opaěnou,pro praxi
piísnější:rispěchy všech velikych a siln],Íchdnes literatur dají se vyložit jen tím,
žeměly odvahu a dovedly sepjati se tuhou kázní po celá staletí! Nepomriže-linám
k siln;ím kult,urním zjevrim uměleck;ím pňísnáumělecká censura, láxnost to jistě
nebude. Silnym duchrim mrižepraxe taková jen prospět; za ní mohou jen sesílit
a zmohutnět. MrižeJi tím co utrpr)t, jest to jen prostÍednost _ a]e na té nemělo
by nám vribec zá]eŽet!
(Rozpomínám se, žejsem se nezmínil o divaďe Vinohradském. Ale jest,možno
zmiĎovat se o něm vribec v dnešníjeho podobě?)
2. Nek]ammežse ostaině' Divaďo jako kulturní ritvar jest dnes všudev ripadku.
Poesie jest vyhnána odevšad. Kulturně národní vlznam moderní divaďď ztrácí
den ze drre; v Řecku jej mělo, ale dnes u nás ho nemá. V Řecku bylo divadelní
pŤedstavení konem bohoslužebnym,u nás jest zábavou a jako zábavu musí si je
každ;Ízaplatit.' S kulturního stanoviska jest velmi nepatrn;i rozdíl v tom, hraje-'li
se na divaďe na pŤ.Wildova Salome nebo nějaká fraška čiopereta od firmy XYZ
& Cie. Dramatická poesie není ani jedno, ani drulré _ obojí jest sensace nervti,
rafilrovanélechtad]o a narkotikum. Rozď] mezi nimi jest jen stupiiov5í,ne druhov]i:
jedno jest hrubé stimulans, druhé jest raÍinované stimulans, jedno jest tabák,
druhé jest hašiš,ale narkotikum jest obojí. Požitek hrubší,požitek jemnější,alo
obojí požitek. V Řecku pŤísnávelkost, zde lechtaďo; o Řeci.o náboiensk} kult,
jehož se vědomě ričastnícelá obec jako národního svátku, zde soukromá zábava,
kterou si dopŤává každ ďe svych potňeb a prostŤedkri.
Tedy: nepieceůoval bvch kulturního v}iznamu moderního divadla. Trpí tím
beztak jiŽ cel;i náš kulturní život, žedivaďo stává se osou všehoveňejnéhozájmu.
I v tom jsme opice Vídně a Berlína,anižo tom víme;VídeĎjest město hercri a divadla
katexochén. Již ve tr'rancii není tak divaďo stiedem všeho a ovšem ještě méně
v Anglii. Kulturu nenesou návštěvnícidivadel, kulturu nesou, vnášejív život mno.
lrem víc čtenáŤiknih, lidétišía nehluční.Starejme se trochu méněo první a trochu
víc o druhé!
.
3. Xterak zlepšit nynějšístav? Pokud jest možnovribec jej zlepšit,dá se zlepšit
jen takto: VybeŤte si čIověka,Petra nebo Pavla, básníka nebo kritika nebo jiného
]iteráta, kterj, zná,umění a miluje je a jest zanícenpro svéposlání _ tedy N8koho,
osobnost, individualitu zralou a schopnou _, a dejte ml ptrnoumoc, aolnéruce,
všeckapráva a h]avně a pŤedevšímsuouairu' Dejte mu všeckupÍíleŽitost:aťukáže,
co umí' Neobmezujte jej v ničem!A za několik let uvidíte, máte-li jej volat k zod.
povědnost,inebo ne. ÁJe opakuji: individuum, jed.notliuceo riplnévolnosti a riplné
mnci -- jen tak pÍestaneto vymlouvání se druhj'm a to skr1ivání se za druhého.
A pY'eclevšíma znova: dejte mu svou d věru ťrplněa zcela. Jen tak mohou se
zrodit.osvobodivé činy, jichž je nám tieba.
Ale rre spoutat někoho na rukou i na nohou, postavit sg nad ním s metlou'
ooruÓníkovat jej od rána do noci, otrávit mu všecku radost a volnost duše,zpode.
žirat,jej za myšlenky, které posud ani nemyslil __ Tak dají so snad vychovat
káranci, ale ne dramaturgové a režisérové.
Ná,roilní diuadlo: Mahen a Janošík. Tragedie o 5 dějstuích
Estetickou analysu Mahenova Janošíka nalezne čtenái v hla'vním listěI; zdo
v Kronice budiž se zmíněnojen o jeho provedenína našíprvní scéně.PŤedemtieba
Íici, ŽehŤebylo dáno vrchovatě všeho,co jí ná1eži,snad i víc, nežjí náležípo její
hodnotě vnítiní. Hra ovšem jest vděčná jako všecky hry spíšedekoračnía kroni.
káŤskénež st;'lově básnické a odměnila péči,která byla na ni vynaložena. R,ežio
p. Kvapilova, kter;i měl obvykl;im a hcrlivfm spolupracovníkem malíie p. Karla
Štapfra, dala hÍe tempo, jiskru barevnou i rytmickoir, která vzněcovala pÍímo
všecky sympatie hlediště bezt,ak již naladěnéhoco nejbenevolentněji. Selská jizba
vesnická v prvním aktě, věkovitf les druhého jednání, kamenitf vrchol Královy
ho]e v tŤetírndějství' interiér staréopuštěnéhorskékrěmy ve čtvrtémaktě - to
všeckobylo dokona]ébarvou, t6nem, náladov;im doprovodem. I herecky měl Ja.
nošíkna Nároclním divaďle slušnou riroveĎ. Jest jisto síce' žetito zbojníci byli
sem tam trochu operní,žejim scházela pravá koÍenná autentická vťrněa síla' alo
na jiném divadle nebylo by lépe:ďistance mezi opravdovjmi dětmi ]esnícha hor.
skych stezek a civilisovan1fm měšéákemjest piíliš veliká. aby se dala pÍeklenout
povrchním několikanedělním studiem. Nebezpečíse]skrícha zvláště folkloristicky
podbarven;Íchher na ve]koměstskéscéněbude vždycky jakési operetnítalmi a po.
chybuji, ženarodí se kdy režisér,kterÝ zcela št.astněobepluje toto riskalí.
Na rispěchuveÓera má IvípodíIpiedstavitel titulní rilohy' pan Vojan. Pan Vojan
dal s obvyklou štědrostísvé \oze všecko:temperament i noblesu, ritoÓnou kŤep.
kost i me]ancholick;i stín temnéosudovosti. Po něm jmenoval bych jako nejrelief.
nějšíhereck5iv;ikon hry Anku pí DostáIové:nalezla pŤísnoucelkovou linii pro svou
selskou děvčici a pňibUžilaso místy opravdovému stylu'
V l{ainzoui,
nedávno zemielém, odešel nejen jeden z největšíchhercťr,kteií kdy žili, odešel
i herec modernídoby katexochén,kdosi, kdo zaposlouchal se nejh'louběji do vnitÍ.
nícb zÍídelmoderníhočlověka,kdosi. kdo dal tvar nejprchavějším jeho rozmanim
i nejmučivějšímjeho žádostem,kdosi, kdo zachytil, co unikalo všemu pojmovému
vjzení: samo nervovéfluidum doby. Říkávalo se o Kainzovi, žehraje stále jen sebe.
To bylo jen relativně pravda, pravda jen potud, pokud každ;i opravdoqi umělec
99
I - iviz zde str.3T-43.1