Českdmaderna
:;raŽ,enatypickj'mi representanty starj'ch sntč:rriv jcrlen šik, pr-.inucctraoblraio.
vati svépiesvčrlčerií'voltrost slovc, právo bezo}tlednéliritiky nejprurlšírna rrejvášnivčjšímbttjcn,
ia}<1Íčeská literatura vťtbec zaznamelbvá, piiiala ť,ás;lt;tlarlég..rte.
racc li[erárrrí jnrérro,které s dcspcktem bylo hozeno na ni: Česk1rnt<lclcrna.
Ilyio jí vytlinrrto jako nerlostatek bčŽnÓho společelrskéhodolrt.tlrotÓnu. Žc sc
nepiiJroiila tiše lt piedclrázciícímu staršílntrproudu, Žc neuznává za svaté jciro
iliriny, Že porrhá slropiicky autoritami, ženeniá ticty k starlm fetišťrm:bvl pranj'iov/llr
je|í revolrrciotráňsIi.j.tluc}r.Vyt'liy ty b5'i.'vjí učiněny právent, ie hrrlá rra ně. ()ítí,
že ntczi generacÍ sLarší a jI jest ncp}elilenuteiná propast. Povrlrla rrjctou silrricí
a prijde svou cestou. Princi1t1z,které zastávali jeji lidé od několika let porťtznu,
potlrŽíona i nariá|e' Jsou tnrclem' literj. ji spojil.
Clrcetne v l(r.itice to, zač jsme bojor'ali a crr jsmc si vybojovali: míti s\'épňcsr'ěrlčcnl,
volnost slova, bezohlcdnost. I(riticltá činnost jcst prací tr'rlrčí, umčlccliovčticckott,samostatnym
literrilnÍm genrem' ror'nocennltn všem ostatnÍtn.Chcelne
incJir'itlualitu.Chcente ji v liritice, v rrmr''ní.Umělce cllccnie, ne echa cizíc|rtÓnťr,ne
eltlclitiky, nc diletanty. NeváŽine si pcstrobarevnéhrl látáni pňcjatj.ch m."-šlenek
a forcnt, zrfmov:rnjch poli[icltych progralnti, irnitací trárodních písrrí,veršovari1fch
Írllkloristicliych trctek, šcdivého fangličl<áŤství,realisticlré ploc}rt!objcktivnosti.
]ndir.idua|ita nade všc, ŽitÍm l<ypí<:ta život tvoi.íci. I)nes, krl1' est)retit<anašla
ittulltu jcn v rrčcbniciclrstĚcclníchšk.ol,krly boje o ťlčelnos;tv unrčnijsou smčšnÝm
picŽitkem, kdy všeclrtlostaré padá do runt a počíná se svčt novj', žádáme od
um.]lce: RutÍ svyrn a but.Ito lyl Neakcentujcmc rriktcral<.resicosl..budsvym a bttrleš
tYcskj'm.llancs, Smctana, Nerucla, tito nvrríť.istěčeštÍrrnrčlciptrr cxce,llence, plotiii
celou polovici svélroživota za cizáky českyse vyjarllujicí. Neznánrc rtárorlnoslttích
nlaIl. Chcetrte urnčnl, jež nerrÍpÍedmčtentluxu a tteporllehá mčrtiv.m vrtoclrťrm
lilcrární mÓdy. Naše moderní nenÍ to, co jc právě v mÓrlě: pieclvčlrr:mrealistnus,
včcra tratura]istt1us,dnes symboliSmus' tlclradence, zJtra satanismus, okultisntus,
ta cfcnrerníhcsla, jcŽ niveiisrrjía urriÍorrnujivŽdy rra nělio1ik mčsjcťrviarltr litcrár.
ni(:h děl a po rrichŽ opiči se litcrárnÍ gigr|ata. Urnělče,dcj do svého djl2.ts\'ou l(rev,
svrij mozek, sobc - ty, tvťrjnrozek, tvá krev bude žÍtia d1i'chativ nčm, a ono ŽÍti
lludc jirni. Clrccmc prav<1uv utrrěnÍ,no tu, jcž je fotogralií věcÍ vnčjšíclr,ale ttr prrcti.
rou ilrat'du vnitlni, jížje normou jen její nositel - inclividuum.
Moderna literárnÍ setlrala se v té čistésnaze po novém a lepšÍms modernou
politickou. ZtodiLy se obě z těchŽe disposic.
Za truchlivfch auspicií vyrostla nynější generace. Nesena sympatií k ruchu
a životu,pŤísahalaslepě na prapor strany' o kterése zd,áLo,žele začátkemnovéepochy
v dějinách národa. Drlvěrnost ta nesla hoňkéovoce. ]|IístoduševnÍpotravy
dávány jí Írázea zase Ír6,ze- pŤitomv parlamentech, táborech a mluvčímŽurnálu
delrlamováno o kulturnÍ vjši našeholidu, osvětě, poŽadavcíchdoby, soutěžis osvÍ.
cenfmi národy; v politické vfchově bylo užívánomladosti její jako slep ch pěšáků
na boulangistické šachovnici; společenskyse hejslovanilo pňi pivě. PŤesyceni Írázemi,
vyburcováni pohledem na opatrnépodvázání boulangistického kŤÍdla,zhnuseni
hejslovanstvím a kdedomováním procitli jsme. Podívali jsme se se skepsína
své otce. Trudnf dojem. Za lrlaholu trub vyrazili do světa _ dnes je vidíme jako
bezmocnéparlamentární zastupitelstvo žurnálu, jemuŽ abonentnía rúznéjiné ohledy
diktujl posici ve věcech literárních, politickjch, společenskch. Vidíme lid, jemuŽ
mÍsto světla osvěty dostalo se bengálovfch produkcí. Lid, jenŽ se stal prázdnou
hlasujícl masou, kterése pro udrženídobrénáIady pochlebuje ,,zdrav$m politickfm
smyslem.. a ,,vysokou inteligencí,.. otcové naši pÍevzali dědictvÍ staršÍstrany;
staročech . Těmto rádi pŤtznáváme, žev práci osvětovévykonali mnoho. Hiivny
jejich mladočešibuď zakopali, bud z nich tyli. Jejich činnostvšak bude poznamenána
v kulturních dějinách našichnázvem roktl hubenj'ch.
Procitli jsme a starali se sami o sebe.pracovali jsme fudu ret, dnes vystupujeme
v sevŤenémšiku.
Politika? Nemrižemepochopiti, žeby to byla jednak jakási věda, plna macchia-.
vellismu, kramáŤstvÍ,napalování, rnaskování, jednak jeviště, kd'e se sklÍzípotlesk,
popularita, květiny, polibky drrlžičeka nadšenínároda.
Politika je těžká, namáhavá práce a jen práce. A práce tichá. Politika nenídáti
se zvoliti za poslance. V politice se nepracuje, až když je získán mandát. Politická
práce se neprovádi aŽ v parlamentě.
Jak chcemev literatuÍeindividualismus, tak ho žádámev politice. Politika budiž
prováděna celfmi, v5rpracovanfmi jedinci. Míra jejich individuálnosti bud v pŤlmém
poměru k stupni jejich sebezapÍení:nic pro sebesama,všepro věc.
Chceme bjti v politice pŤedevšímlid'mi v plném smyslu slova. Z toho plyno
ostatní. Z toho plyne, žena otázku národnostni, na otázku galvanisovanou a Živenou
vládami, kteréji formulovaly a apelovaly na ni pŤi každéváIce, pÍikaždédani
krve tak, jako ve stňedověku ritočenov porlobnfch píípadechna cit náboženskf, že
na otázku tu nazíráme zcela jinak, kladně. Nemáme strachu o svrlj jazyk. Jsme
národnostně tak daleko, ženám jej Žádná moc na světě nev5rrve.Zachovánt jeho
nenÍnám tičelem,ale prostÍedkem k vyššÍmcílrlm. odsuzujeme proto brutálnosti,
které se pod národnostnÍm heslem provádějí s německéstrany tak, jak bychom Je
odsoudili,kdyby byly provádénys naší.odsuzujeme téžpolitickéstrany, kteréjen
v prospěchu vlád otázku národnostní živí a v nÍ ubíjejínejtepšísíly národa. My
budeme hledat dorozumění s našimi krajany německj'mi; ne u zelenfch stolú, no
diplomatické spojování se v parlarnentech _ ale dorozuměni na poli humanity a _
-- - žaludku. Jsme piipraveni, že staré strany právě touto otázkou zfanatisuií
masy proti nám - ten pĚtboj vydrŽirne. MyšIenka,jejlmŽ základem jest poctivost'
se neudupá, neukÍičí,neuhlasuje.
chcetne v otdzcesocÍdlní,,b$ti pĚedevšímlidmi... _ PočÍtámedělnictvo k národu?
I tenkrát, když prohlásl,žeje internaciorráln|m?Ano. Národnost nenÍpatentemanl
mladočechúv,ani staročechrlv.Strany rnizÍ,národ zťrstává.Nynějšídelegacernladočeskástala
se representacÍčeskéburŽoasiea částirolnictva. ona to nepokrytě pro.
trlašuje.Návrb na všeobecnéhlasovací právo byl táhem, jenŽ měl pŤivéstvládu
v rozpaky. Nyní je pohozenfm ďtětem, k němužsevlastníotecnetroufá nějak hlásiti.
Buržoasie celé Evropy je stejná. Emancipována Írancouzskou revolucí zapomněla
záhy na trpk$ osud potlačovan$ch a svorně s Íeudály a svorně se sedláky'
i tito prošlipodobnou školou,staví seproti mozolnJrmprosícímrukám bílfch otroků.
Chceme všeobecnéhlasovací právo _ ne proto, žebychom věiili, žese tím změní
smutnj stav iejich' ale proto, žesvéžlsilou jejich spíšese pňivedenynějšíparlamentarismus
ad absurdum, kteréžtonaděje jsme sepŤidelegaci mladočeskédávno vzdali.
ona zapomněla (zovouc se pyšně stranou lidovou) svého poslání, pňizpúsobujeso
ovzdušía poměr m, mlsto kritiky vyjednává' mÍstopráce deklamuje.
My žádámepolitickou práci ziatím cílem,aby blahobyt a spokojenost společenská
rozšÍiila se do všech kruhrl a y15|gy _ žádáme ochranu všech pracujÍclcb
a strádajÍclchod rltisku mocnÝch tohoto světa. Drisledně žádámei pro Ženy pŤístup
do kulturního a sociálnÍhoživota.
Všude, drlsledně i v politice, prohlašujeme se proti stranám, pojímanjm po
vojensku a cÍrkevnicku. stran} v tomto starémsrnyslu jsou nám právě tak potlačujÍcíma
nivelisuj|címprostfedkem jako vlády' Cenímeceléjedince v$šenežabstrakt.
ní hromadu' strany buďtež prostÍedkem společenskéhopokroku, ne však jeho
prekážkou: vychovat lid znamená povznéstjedince na plnou a životnou vjši sebe.
vědomi a rozbÍtlenivost tupé,netečnépňilnavosti, všecku tu pohodlnou zbabělost'
neodpovědnost,nemyslivost a nezásadnost, všechenten názor, ženeplatía neváŽíse
myšlenka, duch, idea po svéhodnotě, n$brž žepočítajlse jen líná těla a hlasuJÍcÍ
rucel
V Ťíjnu1895.
F. V. Ikeičt
F. X. Šaldc
Dr, J.TŤebick{
O. Bfezina
J. S. Machar
J. Y. Mrštik
A. Soua
J, Ii. ŠIeihaÍ
Y. Choc
Dr. K. Koerner
J. PeLcI
F. Soulcup