Osmanská říše v raném novověku a v 19. století Jana Musilová Původ názvu „İstanbul“ •Po dobytí se Mehmed II. přesunul hlavní město z Edirne (Adrianopole) do Konstantinopole/Istanbulu/Kostantiniyye – původ jména; 1930 – oficiální název İstanbul • • Mapa 1927, İstanbul Mapa 1525, Kostantiniyye Pohlednice 1925, Konstantinopol a Stamboul Mapa 1803, „Istanbul“ – Istanbulská úžina Ražba Ahmeda III., 1703 – „Islambol“ Ražba Osmana III., 1754-57 – „Islambul“ Ražba Mehmed II., 1478/79, „Konstantaniye“ Klasické období Osmanské říše •Po dobytí Konstantinopole mluvíme o tzv. klasickém období Osmanské říše •Mehmed II. konsolidoval svoji moc v Anatolii a na Balkáně •Bayezid II. konsolidoval pozici OŘ na dobytých územích, sám tolik neválčil •Selim I. řada tažení a rychlé rozšiřování území •Sülejman I. – výboje, rozvoj práva (Kanun‐i Osmani), literatury (básník Bâkî), umění a architektury (architekt Sinan) • Mehmed II . konsolidoval svoji moc v Anatolii a na Balkáně Bayezid II. Selim I. Sülejman I. Architekt Sinan Vliv: Starý most v Mostaru; Tádž Mahal,… Básník Bâkî •„Elegie o sultánovi Sülejmanovi (Nádherném)“ •https://bosphorusreview.com/elegy-to-sultan-sulieman/ • Bitva u Moháče 1526 •Süleyman I. hodlal z Uher učinit nárazníkový stát proti vzrůstající moci Habsburků •Křesťanská Evropa se vůči Tureckému nebezpečí nepostavila jednotně, dokonce některé země, jako např. Francie, viděly v Turcích spojence proti Habsburkům •1526 – J Uhry •Bitvu naplánoval především arcibiskup Tomori – zkušenosti s bojem proti OŘ, taktika: využil mokřady •Ztráty utrpěla především křesťanská strana – padl i Ludvík Jagellonský •Uhry se tak na dlouhý čas rozdělily na tureckou, habsburskou a sedmihradskou část •https://www.youtube.com/watch?v=N6_ZzJBUKjM • Obléhání Vídně 1529 •Léto 1529 vyrazila OŘ na Vídeň •K Vídni dorazilo vojsko v září 1529 – cesta armádu hodně vyčerpala •Ferdinand I. Habsburský – neúspěch při formování protitureckou aliance •Ferdinand I. Habsburský snaha podplatit sultána a vezíry •Obléhání začalo 27. 9. 1529 – podpokané hradby a snaha – tunely; silné dělostřelectvo •První útok 10. 10. 1529 •OŘ zradilo počasí – mrazíky a déšť – úpadek morálky •14. 10. 1529 byl naplánován definitivní útok – Vídeň nepadla •Následovalo období prakticky nepřetržitých válek, během nichž OŘ postupně ovládla Dolní Uhry Budinský elájet 1541- 1686 •Administrativní jednotka OŘ v Podunají, centrum Budín •1663 OŘ dobyla Nové Zámky v Horních Uhrách •OŘ – obrovský územní rozsah •9/1686 – Svatá liga • • Abraham Ortelius, 1570 Zlatý věk Osmanské říše Úpadek Osmanské říše •Příčiny •- nástupci Sülejmana I. – Selim II. a Mehmed III. – méně schopni – do politiky zasahovali jejich manželky a velkovezírové („předseda vlády“) •- zhoršení ekonomické situace (uzavření obchodních cest V.B a NL, a příliv Ag z Peru - inflace) •- zastaralá vojenská strategie a problémy s janičáři -tlak na OŘ – Habsburská monarchie, Rusko a Persie •Velkovezír Mehmed Paša Sokolović – poslední mocný velkovezír, jeho následovníci slabí – poprvé síla padla do rukou ženám v harému „Ženský sultanát“ (1570 – 1578) a roste i postavení „janičářů“ •Bez ohledu na to, kdo ovládal státní aparát, byly výsledky stejné - rostoucí paralýza správy v celém OŘ, narůstající anarchie,… •Ministerstvo financí ztratilo více svých výnosů na úplatky „devşirme“, začalo plnit své závazky tím, že znehodnocovalo ražbu mincí, prudce zvyšovalo daně a uchýlilo se ke konfiskacím,… •Inflace •Levnější zboží z Evropy •1571 bitva u Lepanta – OŘ námořnictvo bylo poraženo Svatou ligou, ale OŘ si udržela postavení a dokonce získali: 1574 – Tunis (šp. Habsburkové), Féz (Portugalsko) a 1669 Kréta (Benátky) • Pokus o obnovení sultánské moci v 17. st. •Po dlouhé době nestability, která se projevovala i určitou nezávislostí vzdálených provincií, nastaly v OŘ zásadní změny v šedesátých letech 17. století •Pokusy o první reformy Osman II. a Murad IV. ve spojení s velkovezíry •Potřeba reforem – válečné neúspěchy – ohrožení OŘ •Köprülüové obnovili autoritu státu i ve vzdálených provinciích a pozornost opět obrátili na válečné výboje směrem na Z •1646 začali Turci znovu válčit s Benátkami o Krétu, kterou roku 1669 obsadili •1658–1661 skoncovali s autonomií Sedmihradska •1663 OŘ dobyla Nové Zámky v Horních Uhrách • •1593 válka HM s OŘ (centrální Maďarsko a Rumunsko); 1596 – náhodný triumf OŘ •1606 Žitvarovický mír (Radvaň n. Dunajom) – rána pro OŘ – rozšíření obchodních privilegia ve prospěch Fr., Benátek a Nizozemí v rámci osmanských držav – ukázka upadající moci OŘ •V Anatolie – šáh Abbás I. konsolidoval moc v Íránu a dobyl Irák •Reformy 17. století – v podstatě nebyly ničím jiným než úsilím obnovit starý systém vlády a společnosti, který úspěšně fungoval v minulost •- takové reformy stačily k ukončení bezprostředních obtíží; pouze dočasné řešení – řešily důsledek ne příčiny • Druhé obléhání Vídně a ztráta Uher •Polský král Jan III. Sobiesky – vůdce evropské koalice x OŘ •Léto 1683 •Sultán Mehmed IV. předal velení Kara Mustafovi •OŘ byla poražena •Karlovický mír - 1683–1699; smlouva vycházela z výsledků bitvy u Zenty 1697 – OŘ prohrála x Svatá liga • - stanoveny hranice mezi Habsburskou říší a OŘ: Transylvánie a většina Uher (vyjma Temešváru), Chorvatsko a Slovinsko byla pod rakouskou kontrolou •- konec turecké expanze do E a dominance HM • •1739 Mírová smlouva z Bělehradu a další dvě mírové smlouvy – OŘ ztratila Uhry, Temešvárský banát, Transylvánii, Bukovinu a hranice byla ustanovena na Dunaji (stejná jako na počátku 16. st.) •1812 OŘ ztratila své državy v oblasti Černého moře „Období tulipánů“ (1717 – 1730) •Vliv ZE (oblečení, dvorská chování,….) •Výstavba honosných domů na Bosporu •Dvorský básník Nedim •Pěstováni tulipánů – obscese – vliv Z • Vojenské reformy •Nejúčinnější – modernizace námořnictva – 70. léta 18. století admirál Gazi Hasan Paşa –modernizace byla důsledek porážky OŘ v boji proti Rusku •Velkovezír Halil Hamid Paşa – 80. léta 18. století – za pomoci techniků ze Z byl vytvořen nový typ vojenské jednotky Selim III. a nizam-ı cedid – „nový pořádek“ •Nová armáda evropského stylu •Pod vedením evropských techniků vznikly manufaktury •Byly otevřeny technické školy • Období „Tanzimat“ (reorganizace) - 1839 až 1876 •Abdülmecid I a Abdülaziz •Reformy byly ovlivněny evropskými myšlenkami - cíl uskutečnit zásadní změnu OŘ ze starého systému založeného na teokratických principech k modernímu státu •Základní dokument z roku 1839 Hatt-ı Şerif Gülhane – výzva k založení nových institucí, které by zaručily bezpečnost života, majetku a cti všem v OŘ bez ohledu na jejich náboženství nebo rasu, vývoj standardizovaného systému zdanění, který by odstranil zneužívání, přísliby rovnosti pro nemuslimy (zejména křesťany a Židy) •Reformy zahrnovaly vývoj nového sekulárního školského systému, reorganizaci armády založené na pruském systému, vytváření provinčních zastupitelských shromáždění a zavedení nových kodexů obchodního a trestního práva (Francie) • Tyto zákony byly navíc spravovány nově zavedenými státními soudy, které byly nezávislé na náboženské radě •V rámci úsilí Tanzimatu o centralizaci správy se veškerá právní moc soustředila do rukou sultána •Navzdory této skutečnosti se reformám Tanzimatu podařilo položit základy pro postupnou modernizaci osmanského státu •1861 – 1871 reformy - byly založeny nové správní obvody (vilájet) (1864), po francouzském vzoru byla založena státní rada (1868), na základě francouzského modelu bylo zřízeno veřejné vzdělávání a byla založena nová univerzita a byl vyhlášen první osmanský občanský zákoník •Abdülaziz pěstoval dobré vztahy s Francií a Velkou Británií a byl prvním osmanským sultánem, který navštívil západní Evropu Křesťané a židé v Osmanské říši •Dhimmi – komunity nemuslimské obyvatelstvo OŘ, které žily pod osmanskou vládou a získali tzv. „ochranný status“ , který jim dovoloval praktikovat jejich víru •Zhoršení postavení během KV •Devşirme – daň z krve, cca od 1380, zrušení janičářů 1826 •Kanun‐i Osmani – svobody a jistoty pro nemuslimské obyvatelstvo • •