2. Simultánnost a sekvenčnost 1: Move-Hold model OJ606 Fonetika a fonologie znakových jazyků 28. 2. 2019 Opakování Mluvené jazyky • linearizace fonémů ( morfémů  slov …) + ovlivňování (př.) shoda progresivní/regresivní asimilace • 70. a 80. léta: „objev“ nelineárních jevů, revoluční kataba on psal kátaba on si dopisoval kattaba on způsobil psaní standardní arabština (McCarthy, 1979, 1981; učebnice kap. 3.4) templáty kataba – kátaba – kattaba: simultánní, nemění se počet segmentů kořen inflexe templát podobné sémanticko gramatické výsledky Znakové jazyky • Stokoe: minimální páry • Liší se od minimálních párů v mluvených jazycích: • Rozdíl ve stejné lineární pozici: buk a puk (rozdíl je znělost na pozici prvního fonému) • ve znakovém jazyce: rozdílné rysy se vyskytují současně se shodnými Znakové jazyky jsou simultánní • startovací pozice (60. a 70. léta 20. století) • ikoničnost (znázornění jednoho objektu/konceptu jako celku) DÁT Stokoe: tvar ruky, místo, pohyb - fonémy lineární reprezentace (místo trup [], tvar ruky O, pohyb od těla ) [] O  + stipulace simultánnosti Okamžitě protipříklady (systém nestačí): JAZYK a PLZEŇ Důležité sekvenční struktury v ZJ • DÁT je shodové sloveso (pohyb z jedné lokace ke druhé): já dám tobě já dám jemu ty dáš mně ty dáš jemu • počáteční a koncové místo pohybu: morfém • srov. se Stokoe: [] O  • důležité mít reprezentaci, která zachytí simultánní i sekvenční jevy tvar ruky, nemanuální složky lokace, pohyb, lokace Shrnutí: MJ ZJ sekvenčnost evidentní „objevená“ simultánnost „objevená“ evidentní - odráží tendence v organizaci MJ a ZJ Modely pro ZJ nelineární modely ve fonologii a morfologii MJ (simultánnost i sekvence; např. separace vokálů a konsonantů v arabštině) + popis simultánních fonémů v ZJ (Stokoe)  posun ve fonologii ZJ (simultánnost a sekvence; Stokoe jen simultánnost) Příklady sekvenčních jevů - jedno místo artikulace nestačí (PLZEŇ, JAZYK) - změny lokací odkrývají další strukturní element (argumenty, referenty): DÁT - metateze míst artikulace (sekvenční vliv): ASL: DEAF (tvář → brada) FATHER (čelo) DEAF (tvář → brada) MOTHER (brada) DEAF (brada → tvář) - zkoumání přeřeků (tvary ruky z následujících znaků) Příklady z ČZJ (méně efektní) Kompozita - příprava tvaru ruky na druhý znak: OBĚD (JÍST + POLEDNE) - asimilace tvaru ruky - posun místa artikulace: BARVA (ČERVENÁ + BARVA) (+ převzetí tvaru ruky… viz přednáška 3) Move-Hold model - ruší tříčlennou simultánní strukturu znaku Stokoeho - kritérium je pohyb (ruka se pohybuje nebo ne) - segmenty M (move) a H (hold) → HMHM jako CVCV (H jsou V, M jsou V) - inspirace autosegmentální fonologií (Goldsmith, 1976) tvar ruky + místo tvar ruky + místo pohyb 1. dvě různá místa artikulace (NESLYŠÍCÍ, IDEA) 2. změna tvaru ruky (DOMŮ) 3. „plnohodnotný“ pohyb vs. pohyb jen jako přesun mezi místy: NEMOCI vs. NESLYŠÍCÍ, IDEA - pohyb jako přesun: zkopírování rysů z H 4. dobrá aplikace na templatickou morfologii (např. výměna segmentu pro pohyb při změně aspektu) Problémy: 1. přegenerovává (predikuje nedoložené znaky) 2. nezachycuje predikovatelné jevy → zredukovat rysy, zachytit vnitřní organizaci rysů, omezení na souvýskyt Přegenerovávání např. stejný tvar ruky 1. zredukovat položky znaky se změnou tvaru ruky: predikovatelné? 2. většina údajů v H shodných - vypadá jako náhoda - nevypadá jako výsledek pravidel / restrikcí 3. možné a nemožné struktury na jedné úrovni Poznámka k H • Move-Hold model: citační podoba znaku = podpovrchová struktura • proud řeči: mizí H a) zavedení Hold deletion rule b) H ve struktuře není: - vzniká jako rytmický efekt prosodického členění výpovědi - nebo jako morfologicky podmíněný proces geminace - citační podoby ho mají, protože jsou obklopeny intonační frázovou hranicí Rekapitulace • Stokoe: [] O  - simultánnost, 3 základní kategorie • Move-Hold model: - simultánnost + sekvenčnost - 2 různé lokace (začátek a konec pohybu) - rytmus (střídání M a H) • problémy: duplicita, žádné predikce, otázka H