Pedagogická diagnostika Bohumíra Lazarová lazarova@phil.muni.cz Význam pedagogického a psychologického poznávání •Poznávání lidí – běžná každodenní činnost, důležitost v pomáhajících profesích •Rozdíl diagnostiky a každodenního poznávání (cíl, metody, postup, výsledky) •Dg = podpůrný proces pro učení a vzdělávání, východisko •Vztahována ke školnímu prostředí •Nevztahuje se jen k výkonům žáků a ke srovnávání •Otevřenost škol všem dětem – nutnost poznávat jejich vzdělávací potřeby •Snaha porozumět lidem/žákům a jejich potřebám Co je to diagnostika? •Postup od sběru dat… k popisu, interpretaci •Souhrn operací, postupů a technik s cílem je stanovit diagnózu? a to v závislosti na cílech diagnostiky. • •Popis stavu – jevů, interpretace, zařazení do kategorie (terminologické označení - diagnóza) • •V psychologii a pedagogice nejde jen o zjišťování abnormit, ale o rozpoznávání kvality a úrovně některých psychických funkcí, zjišťování individuálních zvláštností Pedagogická diagnostika •CO: proces zjišťování, rozpoznávání, klasifikování, posuzování a charakterizování úrovně pedagogického rozvoje objektu výchovy…. •Koho: Objektem je edukant – žák, skupina, vzdělávací instituce, systém. •Jak: pedagogické metody •Kde: školy, výchovná zařízení, •Kdo: učitelé..., • •Pojem „přirozená diagnostika“ – nespecifické poznávání (každodenní sledování, sociální percepce…) Pedagogická diagnostika – přístupy, definice •Vztahuje se ke shromažďování přesných a spolehlivých informací o vědomostech, znalostech, dovednostech jedince •Nomotetické přístupy (obecné zákonitosti) versus idiografické •Rozlišuje se testování a diagnostika (komplex dat) •Formativní diagnostika a sumativní diagnostika (formální účely) • • Formativní diagnostika •V průběhu osvojování učiva •Cíle: např. rozpoznat slabé a silné stránky… cílem je napomoci k pozitivní změně •Slouží k podpoře učení •Poskytuje ZV, pouřčení žáka •Je dynamická Cíle dg •V pedagogice např.: •zjištění úrovně znalostí žáka •zjištění příčin školního neúspěchu •zjištění předpokladů žáka pro vykonávání určité činnosti (studium) •kognitivní úroveň •postoje k učení, styly učení •vztahy ve třídě …. •prognóza školní úspěšnosti •V psychologii např.: •určení stupně vývoje •zjištění příčin odchylného vývoje od normy •zjištění individuálních zvláštností člověka •prognóza nebo predikce • Diagnóza •Diagnóza je v lékařství chápána jako klasifikace, zařazení jevu do určité třídy (pro psychologii a pedagogiku je to příliš patologizující a statické). • •V pomáhající profesi není diagnóza cílem, ale prostředkem ke změně (nápravě) • •Psychologická diagnóza je odborně fundované a prakticky •užitečné rozpoznání relevantních znaků, vlastností nebo stavů u •jednotlivce, příp. i s odpovědí na činitele podmiňující individuální •zvláštnosti a predikci dalšího vývoje. • •Pedagogická dg. je odborně fundované a prakticky •užitečné rozpoznání relevantních znaků, (vlastností nebo stavů u •Jednotlivce – spíše jde o motivaci, schopnosti a dovednosti), příp. i s odpovědí • na činitele podmiňující individuální zvláštnosti a predikci dalšího vývoje (v a •pro pedagogický proces). • Druhy diagnóz •Diferenciální diagnóza - porovnávání příznaků chorob, které přicházejí v úvahu u vyšetřovaného s cílem vyloučit diagnostický omyl. • •Diagnóza statická - např. dyslektik, porucha chování •Diagnóza dynamická – dyslektické obtíže se projevují zejména v situaci… od první třídy…. • •Diagnóza popisná – čte s chybami, zaměňuje písmena… • •Diagnóza symptomatologická - bolesti hlavy, zvracení – jsou symptomy školní fobie •Diagnóza syndromatologická - ADHD syndrom (školní fobie) • •Diagnóza etiologická – jde o poruchy chování zapříčiněné emoční labilitou a nedostatečnou péčí …. Psychologická dg. ve školní praxi •Klinická psychologická diagnostika – DSM III – klasifikace duševních nemocí (jiné znění diagnóz), např. poruchy školních dovedností • •Poradenská psychologická diagnostika využívá více popisnou a dynamickou diagnostiku Možnosti a limity diagnostické práce •Antidiagnostické a antipsychiatrické tendence •konce 20. století • •Zdůvodnění odmítání diagnostiky: •Humanistické teorie -jedinečnost jedince i situace -nedirektivita vztahu odborník (přestává být expertem) -klient má potenciál, je expertem na své problémy – autodiagnostika, -klient má možnost volby, rozhoduje o svém chování i řešení problémů -lze předvídat chování? Lze předvídat účinnost navrženého řešení na základě dg.? • Omezování a odmítání diagnostiky •Kognitivní teorie, konstruktivismus •široké pojetí normality (co je ne-normální???), kdo stanovuje normu? Kdo říká, že něco je-není normální? Není to jen „jinak“? •subjektivismus v poznání - diagnóza je subjektivní poznání (Čí je diagnóza?) •Diagnóza je v jazyce, jen slova (i forma řečeného ovlivní chápání obsahu- významu) • •Odborník přestává být expertem na problém, je •„pozorovatelem“. • Omezování a odmítání měření a testování v diagnostice •Pochybnosti o validitě metod •Testy jsou jen zbožím •Testy jsou kulturně závislé (standardizace) •Testy v různých rukou mohou různě měřit (pochybnosti o objektivitě) •Měření je statické •Elektronické zneužití, rozšiřování testů – ztráta měřící síly Využití diagnóz v pedagogické praxi •V pomáhajících profesích se lze obejít bez diagnostiky v tradičním slova smyslu, mnohdy stačí „přirozená diagnostika“ •Diagnózy jsou široké a statické, mnohdy neřeknou nic o možnostech změny •Riziko oslnění (nezkušených lidí a laiků) diagnostikou a zejména testy •Riziko patologizace žáků ve školách • •ALE: Některá praxe diagnostiku vyžaduje (např. pro formální opatření), je třeba ji rozvíjet a chránit před zneužíváním!!!! • ETIKA •Standardy pro využívání metod •Adekvátní vzdělání (znalosti – nejen o metodách a jejich využití, ale i interpretaci) •Rozvíjet zkušenost (dovednosti) •Soulad s pracovním posláním •Supervize, sebereflexe (kognitivní stereotyp), prof. rozvoj •Mlčenlivost – psaní posudků a zpráv • K etice také patří •etiologické hledisko (chceme-li napravovat, je vždy třeba hledat příčiny…) ??? (Dittrich) •komplexní hledisko (etiologie je multifaktoriální) •spolupráce více pozorovatelů •dlouhodobé sledování •individuální přístup (respekt k odlišnostem) • •Pro kvalitu diagnostiky platí: •mělo by být využíváno více zdrojů, více metod •čím více času, tím lépe (jednorázovost je riziková, je typická pro měření, např. intelektových předpokladů) •interdisciplinární pohled (posouzení týmy pracovníků – pedagog + psycholog + lékař…) Časté chyby •Nedostatek dovednosti a kompetence •(Nad)užívání (nevhodných) dg. metod •Povrchní interpretace (např. kresby) - dětinské nadšení z toho, co lze jednoduše z metody vyčíst. •Haló – efekt a předem determinovaná odpověď. (Potvrzuji si, že můj první odhad byl správný……). •Rychlé diagnózy. Jednorázovost vyšetření, chybějící supervize apod. •Soukromé teorie osobnosti. (Komu nejde matematika, nemůže mu jít ani chemie…) Etapy diagnostického postupu •Formulace a upřesnění diagnostické otázky a vstupní hypotézy •Zaměřené získávání diagnostických údajů, volba metod •Zpracování, utřídění, analýza údajů (statistika, porovnání….) •Interpretace a hodnocení (porozumění vztahům) •Konečná syntéza a závěr, diagnóza a prognóza (odpověď na otázku, diagnóza, prognóza) •Diagnostický závěr (doporučení… alternativy…) • Nálezy, zprávy, posudky •Postup: (Blau) •Co bylo – předcházelo (anamnéza, historie vyšetření…) •Co je (data z vyšetření) •Co bude (doporučení) • •Zásady pro psaní nálezů (existují i formuláře ) • •Z hlediska obsahu: •osobní údaje, účel vyšetření, vývoj problému, současná diagnóza, okolnosti •vyšetření, data sezení a informace o použitých metodách, data z pozorování a •rozhovoru, údaje jiných osob, výsledky použitých nástrojů, diagnostická úvaha… • •Obsah (Kondáš) •identifikační údaje, účel vyšetření, anamnestické údaje, diagnostický postup, •klientovo chování, metody a výsledky, interpretace zjištěných výsledků, závěr, •predikce a doporučení • Nálezy a posudky - zásady •rozsah a struktura nálezu je určena typem vyšetření (orientační vyšetření, znalecký posudek apod.) • •je třeba velmi pečlivě interpretovat data a formulovat tvrzení o osobách (je třeba domýšlet možné důsledky, zvl. jde-li o děti) • •všechna tvrzení by měla být podložena • •je třeba rozlišovat jazyk podle adresáta posudku • •je třeba zachovat důvěrnost těch údajů, které nepatří do rukou žadatele posudku Posudky - zásady •pokud jde o zprávu, která má pomoci klientovi, měla by být zaměřena do budoucnosti (co dál, jak pomoci) • •ve zprávách by měl pracovník odpovídat především na dotazy, které mu byly položeny • •je třeba striktně rozlišovat popis a interpretaci dat • •interpretace by měly odrážet proměnlivost projevů (dynamiku) a komplexitu problémů • •pracovník by se neměl snížit k moralizování a k příliš obecným radám