Prezentace výsledků statistické analýzy ostruktura výzkumné zprávy oprezentace výsledků jednotlivých statistických procedur Struktura výzkumné zprávy onázev oabstrakt oúvod ometoda ovýsledky odiskuse ozávěr oseznam literatury opřílohy Název oměl by maximálně vystihovat obsah minimálním počtem slov očastá forma: obecnější první část názvu a za dvojtečkou upřesnění nRodičovské chování v pohledu dospívajících a sebepercepce v dospělosti: prospektivní studie nIndex životní spokojenosti LISIA: Test nástroje na datech českých seniorek n Abstrakt oshrnutí obsahu článku oměl by obsahovat vymezení problému, metodu, shrnutí výsledků a závěry z nich plynoucí Úvod oměl by sdělovat, jaký problém je v článku řešen, na jakou otázku odpovídá a proč je důležité znát odpověď odva různé postupy nnejprve vymezit výzkumný problém a pak shrnout, co je o něm dosud známo nopačný – přehled toho, jak se vyvíjela teorie a na konci úvodu vyvodit problém Úvod ou diplomové práce je vhodné probrat podrobněji základní koncepty tématu ou časopiseckého článku obvykle postačí zmínit hlavní odkazy, úvod bývá stručnější oúvod by měl (obvykle na závěr) vysvětlit, v čem je náš přístup nový, co náš výzkum má přinést Metoda oinformace o tom, jak byl výzkum proveden oobvykle dále děleno na nZkoumané osoby nNástroje nProcedura (postup) Metoda omělo by být zřejmé, o jaký typ výzkumu šlo – experiment, kvaziexperiment, korelační studie, případová studie, metaanalýza atd. oa o jaký přístup – explorační vs. konfirmatorní o Metoda odůležité je vymezit populaci, kterou zkoumáme – ovlivňuje to všechny závěry a interpretaci výsledků opokud je použita kontrolní nebo srovnávací skupina – vysvětlit, jak je vymezena o Metoda ovzorek – popsat postup výběru osob (zda šlo např. o prostý náhodný výběr, stratifikovaný náhodný výběr, kvótní výběr atd.) a počet osob ve vzorku ozvláště je nutné upozornit na nenáhodný (příležitostný) výběr ouvést všechna kritéria pro výběr (včetně vylučovacích) Metoda ouvádějí se charakteristiky vzorku – obvykle demografické a další, relevantní tématu studie osrovnání těchto charakteristik vzorku a populace může zvláště u nenáhodného výběru podpořit tvrzení o reprezentativnosti vzorku o Metoda onástroje – jak měříme zvolené proměnné odůležitý je i název proměnné – co nejpřesnější opro použité nástroje uvést psychometrické charakteristiky pro zkoumanou populaci Metoda oprocedura/postup – popis, jak probíhalo měření (čas a místo sběru dat, kdo data sbíral, jaké instrukce zkoumané osoby dostaly atd.) opříp. zde bývá uveden postup analýzy dat (častěji přímo v části Výsledky) Výsledky oshrnutí toho, co jsme zjistili oobvykle obsahuje popisné statistiky a výsledky statistických testů oměli bychom uvést výsledky pouze těch testů, které mají vztah k výzkumné otázce opokud máme důvod uvádět zdrojová data, pak je dáme do přílohy Výsledky opřed prezentací vlastních výsledků je třeba uvést všechny problémy, které v průběhu sběru nastaly (někdy uváděno v části metoda) Výsledky ohojně jsou zde užívány tabulky a grafy oměly by být jednotně značeny a číslovány (Tabulka 1, Tabulka 2 atd.; Graf 1, Graf 2…) a okomentovány výstižným popiskem o Výsledky ov textu, kde na tabulky a grafy odkazujeme, bychom měli čtenáře upozornit, čeho si v nich má všímat, co je v nich důležité (nikoli pouze opsat jejich obsah) oje možno uvést pro jedno zjištění jak tabulku, tak graf Výsledky ografy co nejjednodušší a zároveň informačně bohaté opozor na zkreslení (hodnoty na osách) otabulky přehledně – jinak graficky vyznačit součty, stat. významné výsledky atd., zaokrouhlování na několik málo desetinných míst atd. Výsledky ovýstupy a tabulky ze statistického programu je většinou nutné upravit Výsledky ou statistických testů je kromě hladiny významnosti (p) doporučováno uvádět rovněž tzv. effect size (velikost účinku) – bude ještě probráno v dalších přednáškách omísto bodových odhadů jsou vhodnější intervaly spolehlivosti (uvádět je i v grafech) o Diskuse ozačíná často shrnutím výsledků ovracíme se zde k výzkumné otázce a interpretujeme, co nám o ní řekly naše výsledky (a co neřekly) – a proč odiskutují se zde omezení naší studie Diskuse odále jsou zde uvedeny implikace našeho výzkumu onaše výsledky srovnáváme s výsledky předchozích studií a tak podporujeme jejich věrohodnost a zobecnitelnost Diskuse oněkdy bývá diskuse spojena s výsledky nvýhoda: výsledky jsou probírány přímo v příslušném kontextu a je jim tak možno lépe porozumět nnevýhoda: diskuse není plynulá, přerušována statistikou, tabulkami atd. Závěr oněkdy chybí, nahrazuje ho poslední odstavec diskuse okrátké shrnutí hlavních závěrů studie Literatura oseznam literatury, obvykle abecedně řazený (v rámci jednoho autora pak podle data publikace) opodle citačního manuálu (různé časopisy a instituce mají obvykle svoje vlastní) ocílem je umožnit čtenáři najít zdrojový text Přílohy odokumentace nástrojů (zvlášť pokud nejsou běžně dostupné, byly sestaveny pouze pro účel studie, jsou nové atd.) ozdrojová data (např. přepisy rozhovorů) Prezentace výsledků statistických procedur odeskriptivní statistiky – pro parametry populace jsou jako zkratky užívána řecká písmena, pro statistiky vzorku latinka opokud je údajů (např. průměrů a směrodatných odchylek, výsledků statistických testů) více, je vhodné uvést je do tabulky Kontingenční tabulky ouvedeme tabulku s rozumně zvolenými procenty (tzn. ne současně řádková, sloupcová a z celého souboru) ovýsledky testu Chí-kvadrát (hodnota Chí-kvadrátu, počet stupňů volnosti a hladina významnosti) a/nebo koeficienty asociace můžeme uvést buď v textu nebo např. v zápatí tabulky o o Kontingenční tabulky opříklad prezentace výsledků testu Chí-kvadrát v tabulce o Kontingenční tabulky opříklad prezentace výsledků testu Chí-kvadrát v textu o Kontingenční tabulky opříklad prezentace výsledků testu Chí-kvadrát v textu o Kontingenční tabulky ovýsledek testu i obsah tabulek (např. směr rozdílů) bychom měli vždy v textu komentovat Korelace ouvádíme hodnotu korelačního koeficientu, hladinu významnosti a velikost souboru opokud je větší množství koeficientů uvedeno v tabulce, označuje se někdy hladina významnosti hvězdičkami (legenda v zápatí tabulky) oscatter se obvykle do textu článku nevkládá, v DP je to obvyklejší Korelace opříklad prezentace výsledků korelace v tabulce o Příklad studie využívající test Chí-kvadrát a korelace oJošt, J. (2007). Budeme moci predikovat čtení a jeho poruchy (dyslexii) pomocí očních pohybů? Československá psychologie, 51, 3, 253-268. o Korelace ostudie testuje Pavlidisovu hypotézu – oční pohyby jsou prediktorem čtení a jeho poruchy (dyslexie) ovýzkumný vzorek – 85 dětí (47 dívek) ooční pohyby byly hodnoceny relativně složitým způsobem (podle 62 vzorců) v předškolním věku dětí ovýsledná proměnná odráží tzv. okulomotorický výkon – vysoké skóre značí obecně „dobré“ oční pohyby o Korelace oautor použil Pearsonův korelační koeficient ke zjištění vztahu mezi okulomotorickým výkonem a výsledkem z testu čtení v 1.,2.,3. a 5. ročníku o o Korelace očím lepší okulomotorický výkon, tím lepší výkon čtenářský ozávěr týkající se testované hypotézy: signifikantní korelace předškolních očních pohybů s pozdějším vývojem čtení mluví ve prospěch testované hypotézy oautor zohledňuje i nepříliš vysokou úroveň korelací: oční pohyby odrážejí u předškolního dítěte alespoň zčásti informace o tom, jak bude dítě v příštích pěti letech školní docházky číst... o Pearsonův chí-kvadrát ove studii byl sledován také vztah mezi čtenářským vývojem dětí a vzděláním matky očtenářský vývoj dětí v prvních 5 letech školní docházky klasifikován pomocí diskriminační analýzy do tří skupin – nadprůměrný, průměrný, podprůměrný o Pearsonův chí-kvadrát ovzdělání matky – vysoké, střední, základní ovztah proměnných sledován pomocí kontingenčních tabulek a chí-kvadrátu Pearsonův chí-kvadrát oZávislost mezi proměnnými je významná. Děti, jejichž matky mají středoškolské či vyšší vzdělání, jsou významně častěji nadprůměrnými čtenáři a naopak, u dětí, jejichž matky mají základní vzdělání, je pozorován významně častěji podprůměrný čtenářský výkon osocio-kulturní klima ovlivňuje čtenářský vývoj dětí oautor vlivem socio-kulturního klimatu na čtenářský výkon vysvětluje také s věkem se snižující korelace mezi okulomotorickým výkonem a výsledky z testů čtení v 1. až 5. ročníku (viz příklad korelace) T-testy ouvádějí se obvykle průměry, směrodatné odchylky a počty osob, příp. rozdíly mezi průměry (příp. intervaly spolehlivosti), u párových t-testů korelace ohodnota t, počet stupňů volnosti a hladina významnosti nRozdíl mezi průměrným reakčním časem u sprinterů a vytrvalců byl statisticky významný (t=5.89; sv=60, p<0.05). T-testy opříklad výsledků t-testu v tabulce T-testy opříklad prezentace výsledků t-testu v textu o Analýza rozptylu opodobně jako u t-testů popisné statistiky očasto jen hodnota F, v závorce za ním stupně volnosti a hladina významnosti, někdy i SS nebo MS; ou vícenásobných porovnání či pro post-hoc testy nutno uvést, o jaký test šlo (např. Wilksova lambda, Tukeyho test atd.) o Analýza rozptylu ouvádět vždy směr efektu nnapř. Nízké dávky léku způsobily, že malé krysy usnuly ihned, zatímco velké krysy i s velkými dávkami léku zůstávaly vzhůru (F váha*dávka (2,31)=14.56, p<0.001) Analýza rozptylu opříklad výsledků analýzy rozptylu v textu článku: o Příklad studie využívající t-test a analýzu rozptylu oHnilica, K. (2002). Kvalita života onkologických pacientů. Československá psychologie, 46, 1, 22-34. o Párový t-test ovzorek – 384 onkologických pacientů od 24 do 89 let oposuzovali problémy, se kterými se potýkají, na škále 1-4 (1= vůbec ne, 4 = velmi) o5 oblastí problémů: núnava nbolest npsychická tenze nnevolnost nzácpa/průjem o Párový t-test oautora zajímalo, zda jsou problémy v těchto oblastech stejně časté nebo zda se jejich (subjektivní) výskyt navzájem liší oporovnal všechny dvojice oblastí problémů párovým t-testem o Párový t-test o Párový t-test ovšechny rozdíly byly statisticky významné opacienti si např. častěji stěžovali na únavu než na bolesti, častěji na bolesti než na psychickou tenzi atd. o Analýza rozptylu ov téže studii, jen na odlišném vzorku 448 žen s karcinomem prsu (ve věku 32-83 let) autor zkoumal, jak forma léčby ovlivňuje prožívání problémů a kvalitu života o o Analýza rozptylu o5 skupin žen podle aktuální hlavní formy terapie: hormonální léčba, rehabilitace, ozařování, chemoterapie, operace (počty pacientek nejsou v článku uvedeny) otěchto 5 skupin bylo porovnáno v průměrných skórech prožívání problémů (bolesti, tenze, … nevolnosti) o o Analýza rozptylu o o Analýza rozptylu o o onejvíce si na bolest stěžovaly pacientky po ozařování nebo operaci, nejméně pacientky s hormonální léčbou Literatura oHendl: kapitola 15 + Příloha A oUrbánek, T. (2007). K prezentaci výsledků statistických analýz – 1. část. Československá psychologie, 51, 6, 601-609. Literatura oWilkinson, L., & Task Force on Statistical Inference (1999). Statistical methods in psychology journals: Guidelines and explanations. American Psychologist, 54, 594-604. Literatura oukázky výsledků procedur (v IS): nParker, J. D. A., Austin, E. J., Hogan, M. J., Wood, L. M., & Bond, B. J. (2005). Alexithymia and academic success: Examining the transition from high school to university. Personality and Individual Differences, 38, 1257-1267. nSamuels J., Bienvenu O.J., Cullen B., Costa P.T. Jr, Eaton W.W., Nestadt G. (2004). Personality dimensions and criminal arrest. Comprehensive Psychiatry, 45, 275-280. nMiles, D.E., Johnson, G. (2003). Aggressive Driving Behaviors: are there psychological and attitudinal predictors? Transportation Research Part F: Traffic Psychology and Behaviour, 6(2), 147-161. Literatura oJošt, J. (2007). Budeme moci predikovat čtení a jeho poruchy (dyslexii) pomocí očních pohybů? Československá psychologie, 51, 3, 253-268. oHnilica, K. (2002). Kvalita života onkologických pacientů. Československá psychologie, 46, 1, 22-34. o o