Poruchy emotivity Emoce nkomplexní psychické pochody nprojev nnavenek - fyziologické reakce + motorické a mimické projevy nvnitřně – subjektivní prožitky ncharakterizují reakce člověka na podněty či situace nhodnotící význam nintenzitu, délku trvání i směr přibližování či oddalování nzúčastňují se regulace prožívání i reagování člověka, usměrňují jeho aktivitu Emoce npsychiatrické učebnice nepoužívají termín city – jsou zařazeny pod emoce ncity nvyjadřují jen zážitkový rozměr emoce nnemají fyziologické koreláty njsou emočním doprovodem základních vztahů k subjektům, objektům, nejbližšímu lidskému okolí n nvztahy k abstraktním pojmům a nejvyšším hodnotám – vyšší city Dělení emocí ndle hierarchie nnižší – u lidí i subhumánních jedinců, spojeny s podněty z vizuální oblasti, zahrnují elementární potřeby a jejich uspokojování nvyšší – specificky lidské, sociálně podmíněné ncity sociální – vztah k jiným skupinám, láska, nenávist, sympatie,.. netické – cit pro spravedlnost, čest, křivdu, povinnost,.. nestetické – cit pro krásu, vznešenost,.. nintelektuální – potěšení z intelektuální činnosti Dělení emocí ndle základního přízvuku nlibé – kladné (radost, láska) nnelibé – záporné (žal, hněv, nenávist) n ndle vlivu na svého nositele nstenické – mobilizující (hněv, zlost), aktivizují, zvýrazňují energii nastenické – demobilizující (smutek), pasivní emoce, inaktivizují Dělení emocí ndle intenzity a časového průběhu nafekty – krátkodobé intenzivní citové reakce ncity – trvalé citové vztahy nnálady – protrahované emoční stavy; různá intenzita; provází činnost a myšlení člověka nvášně – silné, dlouhodobé city; významný vliv na myšlení a činnost; např. vášeň sběratelská, cestovatelská,.. Poruchy afektů (nepřiměřená intenzita emocí ) nafekt nsilný, bouřlivý a krátce probíhající citový stav (zděšení, radost, hněv,..) nnáhlá, prudká emoční reakce na různé zážitky nepřiměřené intenzity nzpravidla doprovázeny zřetelnými vegetativními reakcemi, mimickými a pantomimickými projevy nafekty mírné intenzity jsou fyziologické, vyšší patologické ntypické rysy: rychlý vznik, bouřlivý průběh a krátké trvání nafekt má tendenci k okamžitému vybití, odreagování, jinak dochází k městnání emoční tenze a pocitům úzkosti nodreagování afektu: uvolnění afektivního napětí náhradním způsobem nvyskytne-li se více afektů současně, tendence sdružovat se npojem afektivita – pohotovost k emočním reakcím Afekt patický nod normálního nebo nezvládnutého se liší těmito znaky: nmá výrazně vyšší intenzitu – neobyčejně prudký ndelší trvání (ne vždy) nna jeho vrcholu dochází ke krátce trvající kvalitativní poruše vědomí (mrákotnému stavu) nchování a jednání neodpovídá osobnosti postiženého nzpravidla končí spánkem, únavou vyčerpáním npo jeho odeznění je na období afektu amnézie (ostrůvkovitá nebo totální) n Afekt patický nnásledkem krátkého mrákotného stavu je chování postiženého neuvědomělé, neúčelné, neovladatelné a automatické nmůže dojít k závažnému jednání i trestního charakteru nforenzní význam nporuchy osobnosti, epilepsie, alkoholová opilost (patická opilost), demence, encefalopatie nu normálních lidí po únavě, vyčerpání, hladovění, nevyspání, po zdrcujícím zážitku Zvýšená afektivní dráždivost nzvýšená pohotovost k patologickým afektivním reakcím nnení porucha afektu nu organických poruch CNS nPřesun afektu/afektů npřevedení afektu z jednoho objektu na druhý nna první silný podnět člověk nereaguje, ale na jiný, třeba již slabý podnět, bývá reakce bouřlivá nčasto v sociálních situacích (přesun agrese z nadřízeného na podřízeného) nMěstnání afektu nsérie nepříjemných podnětů se potlačuje a pak dojde k výbuchu na nepatrný podnět nSdružení afektu nvede k rozšíření emoční reakce na další předměty či osoby, které měly jen třeba náhodnou spojitost s událostí, která vyvolala afekt n Poruchy afektů Afektivní raptus nnastává v případě, kdy se afekt mimořádně vystupňuje, graduje a prodlouží v trvání nspojen nejčastěji s úzkostí (anxiózní raptus) nvybije se jako úzkost, zlost, vtek nje spojen s PM excitovaností, dezintegrací chování, a poškozením sebe nebo okolí nnásledně může dojít k psychogenní amnézii nu úzkostných poruch a lidí v extrémně tíživých situacích Afekt nezvládnutý nmimořádně silný afekt, při němž není člověk schopen ovládnout své chování, přestože si uvědomuje, co dělá nnejde o absolutní neschopnost ovládat své jednání nschází zde porucha vědomí a nedochází k amnézii; je zachována vzpomínka njednání může být nepromyšlené a mohou se vyskytnout násilné činy Afektivní ztlum (útlum), Baelzův (1901) nnastává po nadlimitním emocionálním podnětu – živelné katastrofy, válka, násilí,.. nspočívá v chybění, resp. odsunutí afektu, postižený zprvu nereaguje změnou emotivity, zůstává klidný, jeho chování je adekvátní, ale bez emočního doprovodu, automatické nemoční reakce i adekvátní nebo patické prožívání se projeví až pomine nebezpečí Afekt s prodlouženou latencí nje podobný afektivnímu ztlumu, ale: nméně hluboký nnení vyvolán mimořádnou situací nčlověk se chová, jako by nevnímal nebo správně nepochopil nteprve po několika sekundách až minutách propukne afektivní reakce v plné síle Afektivní stupor noproti normálnímu průběhu afektu je fáze prvotního zárazu vystupňována ve stupor nčlověk strne, není schopen pohybu ani řeči, vymizí gestikulace a mimika npo hrůzné události či katastrofě nnedochází k poruše vědomí, člověk si svůj stav uvědomí ndo několika sekund nebo minut pomine Paroxysmální afekt (ictal emotion) nnáhle, bez zjevné příčiny, jeho obsahem je nejčastěji úzkost, někdy zlost ntrvá hodiny i déle nsouvisí s poruchou temporálního laloku (např. při temporální epilepsii) nhypersenzitivita nsnadný vznik emocí; jsou trvalejší než při emoční labilitě nemoční (afektivní) oploštělost (tupost) nzúžení emocí, jejich nevýraznost, nezájem, snížená aktivita, snížená reaktivita, citová lhostejnost nu schizofrenie, depresí, org. duševních poruch, ev. některých poruch osobnosti nemoční labilita ncitová nestabilnost, měnlivé, střídající se emoce, vyvolané i slabými podněty nčasto organicky podmíněna; i u histriónských osobností n n nemoční ambivalence nu schizofrenie, poruch osobností nsoučasně přítomny kladné i záporné emoce (láska x nenávist; smutek x radost) nu schizofrenie, u fobií, v rámci bezradnosti u deprese nparatymie (paradoxní emoce) nafektivní inadekvátnost nmimická inadekvátnost n nemoční inkontinence nvětší stupeň emoční lability, neschopnost udržet emoce v jednom směru nebo emoční projevy na slabé nebo neutrální podněty nnapř. záchvaty pláče nebo smíchu nčasto organicky podmíněna (arteriosklerotické poruchy mozku) nemoční tenacita ndlouhé přetrvávání emocí, opak lability; emoce obtížně odklonitelné (malá pohyblivost a dlouhé přetrvávání citů) nu psychogenní deprese, poruchy osobnosti (fanatické) n n nemoční inkongruence (nepřiléhavost) nemoční prožívání neodpovídá myšlenkovému obsahu či charakteru podnětů, pacient nezaujatě líčí hrůzné představy, typické u schizofrenie ncitový doprovod neodpovídá sociálnímu kontextu nnapř. zpráva o úmrtí vyvolá veselí a smích nalexitymie nneschopnost rozumět svým emocím a hodnotit je, výkyvy nálady jsou hodnoceny tělesně n n nidiosynkrazie nselektivní emoční přecitlivělost a odpor vůči určitým jevům, vjemům či předmětům nnapř. pachům, zvukům, taktilním vjemům, přeneseně osobám i situacím (pohled na krev) nkatatymie nemoční zkreslení některých psychických funkcí jako je myšlení, chování, úsudek nvyskytuje se i u duševně zdravých jedinců nsouvisí s myšlenkovými stereotypy, lokálními či klubovými zájmy,.. Fobie npatologický (vtíravý) strach, trvalý a iracionální, z konkrétní specifické situace, objektu a činnosti nmají určitý a konkrétní obsah nnení je schopen potlačit vůli, je si vědom nesmyslnosti npři přemáhání se objevují nepříjemné vegetativní reakce nanticipační úzkost nu fobických poruch, OCD, schizofrenie, úzkostných poruch nasi přes 200 fobií popsáno; může být v podstatě na cokoli Fobie nAgorafobie: strach z prostranství nAkrofobie: strach z výšek nAndrofobie: strach z mužů nArachnofobie: strach z pavouků nBacilofobie: strach z bacilů nDipsofobie: strach z napití nDysmorfofobie: strach ze znetvoření nEreutofobie: strach z červenání nFobofobie: strach ze strachu nGynefobie: strach z žen n nHypnofobie: strach ze spánku, z usnutí nKlaustrofobie: strach z uzavřených prostor nKancerofobie: strach z rakoviny nNosofobie: strach z nemoci nMysofobie: strach ze špíny, z ušpinění nTanatofobie: strach ze smrti nZoofobie: strach ze zvířat nXenofobie: strach z cizinců n Poruchy s nepřiměřeným trváním emocí (poruchy nálad) nnálada ndéletrvající pohotovost k emočním reakcím určitého druhu, jako déletrvající emoční nastavení nervového systému nnásledkem této pohotovosti podporuje určitá nálada emoční reakce stejného směru a naopak tlumí emoční reaktivitu opačně zabarvenou Faktory ovlivňující náladu nfyzikální nteplota, délka denního světla, roční období, denní doba nchemické ndrogy včetně alkoholu (euforie a potom deprese), depresogenní léky (reserpin, metyldopa, cimetidin, maniogenní léky (psychostimulancia, AD, levodopa) Faktory ovlivňující náladu nsomatogenní a metabolické npopudlivost při hypoglykémii a hypertyreoze, deprese u hypotyreozy, poporodní deprese, úzkost kardiaků a astmatiků, deprese u ca plic a tlustého střeva norganické nafekce CNS – hypothalamus, limbický systém, orbitofrontální kortex npsychologické nnepříjemné a příjemné zážitky Charakteristika patické nálady nneobvyklá intenzita ndlouhé trvání nnezávislost nna psychogenních podnětech nneodklonitelnost nžádný nebo nedostatečný vyvolávající podnět nvliv na ostatní psychické funkce (myšlení, jednání, vzhled, osobnost) npodmíněnost chorobnými změnami CNS nje vždy součástí duševního onemocnění Rozdělení patických nálad nzvýšené – expanzivní nsnížené – depresivní a úzkostné nparadoxní nemoční stav, kdy dochází k protikladu mezi zážitkem, který ho vyvolal a vyvolanou náladou npříjemný zážitek vyvolá depresivní náladu Expanzivní nálady neuforie nspokojená, blažená nálada; pasivní tupá spokojenost nnení spojena se zvýšenou aktivitou nu afektivních a organických duševních poruch, u intoxikací, bývala u progresivní paralýzy nmanická a hypomanická nálada nveselá, radostná, rozjařená nálada; spojená se smíchem, živou psychomotorikou, zvýšenou aktivitou a sebevědomím, zrychleným myšlením a tempem řeči nhypománie – kvantitativně mírnější nu afektivních poruch, schizofrenie, symptomatické při organických poruch nextatická (exaltovaná) nálada npocity blaženosti, povznesenosti, vytržení, štěstí nbývá při extázi spolu s religiozními nebo erotickými prožitky nvyskytuje se u poruch osobnosti, epilepsii, intoxikací halucinogeny, afektivních poruch n Expanzivní nálady nrezonantní (zlobná) nálada nnáchylnost k zlostným a nepřátelským reakcím nsebevědomí zvýšené; přítomny prvky expanzivní i depresivní npodrážděnost, nevlídnost, někdy agresivita nexplozivní (dráždivá) nálada nvyšší pohotovost k emocím vzteku a k agresivním reakcím, tendence k výbušnosti nu chronických alkoholiků a epileptiků nmoria nveselá nálada s nemístným, netaktním a vulgárním žertováním, příznakem léze orbitofrontálního kortexu ndysforie (rozlada) nmírnější (co do trvání a intenzity) než rezonantní nálada nnení sklon k expanzivitě, sebevědomí není zvýšeno nepilepsie, mentální retardace, součástí manického syndromu n Depresivní (mikromanické) nálady ndepresivní nálada nv popředí smutek, snížené sebevědomí i reaktivita, tichá a zpomalená řeč, skleslost, utlumenost, pesimistický pohled do budoucnosti, strach, plačtivost, výčitky, riziko sebevraždy nu afektivních poruch, schizofrenie, demence, epilepsie nbezradná nálada nbezradnost a neschopnost rozhodování, neschopnost orientace v situaci nafektivita nemusí být snížená, může být přítomen neklid nu afektivních poruch, demence, schizofrenie napatická nálada nlhostejnost, nedostatek emočního prožívání a zájmu o prožívané, snížená celková aktivita a iniciativnost, nedostatek vůle nu deprese, demence, závislostí n Depresivní (mikromanické) nálady nanhedonická nálada nneschopnost prožívat radost a štěstí; nezájem o zábavu, o práci; skepse vůči všemu nnic je netěší nnejčastěji u depresí nmorózní nálada ndepresivně zlostná nnevrlá, mrzutá, obsahuje depresivní i zlostné reakce bez zvýšení aktivity nriziko sebevraždy nu epilepsií Úzkostné nálady nanxieta a anxiózní nálada nanxieta nebo-li úzkost je subjektivně nepříjemný pocit obav a strachu nstrach na rozdíl od fobie nemá konkrétní obsah nsoučást anxiety tvoří vegetativní příznaky nnapětí, nejistota, neklid, obavy z budoucnosti, pocit neurčitého ohrožení nčasto zvýšena aktivita (agitovanost), bývá neklid, může vést k TS nebo raptu (anxiózní raptus) nparadoxní nálada nnálada opačná, než vyplývá z kontextu nprožitek není adekvátní podnětu nje nepřiměřená zážitku, který ji vyvolal Poruchy citů ncity ntrvalé emoční vztahy nspecificky zaměřené především k živým bytostem, neživým předmětům, k sobě samému nvyšší city – k abstraktním jevům, pojmům vyjadřujícím nejvyšší hodnoty nsilné city – víceméně trvalé motivační zaměření, nepřetržitě přítomné Poruchy citů noslabení až plné chybění citů nu osob s demencí, mentální retardací – lze pozorovat krátkodobé afektivní vztahy, nikoli však hlubší citové vazby nvýrazné utlumení citů nu schizofrenie nparciální neschopnost sociálních citů nu anetických osobností nnepevnost citových vztahů nu lidí s mánií, s emočně nestabilní poruchou osobnosti nhypertrofické sociální cítění nu poruch osobnosti reformátorského typu nchorobně silné egocentrické city nu paranoidní poruchy osobnosti, někdy u epileptiků n Poruchy vyšších citů nsociální tupost notupení sociálních citů, snížená schopnost navazovat sociální kontakty nu některých poruch osobnosti, demence nasociální city nspojení snížení sociálních citů se snížením (aplazií) etických citů nantisociální city nkrajní egoismus, výrazná bezcitnost a bezohlednost Poruchy vyšších citů nanetičnost (dříve moral insanity) nnerozvinutí vyšších citů nebo jejich zánik nnedostatek soucitu, empatie, vřelosti, pochopení; krajní egoismus, bezohlednost nminimální morální zábrany, často protispolečenské jednání nmůže být vrozená, někdy podmíněna citovou deprivací v dětství nebo vlivem psychosociálního prostředí ni důsledek chorobného procesu – při organickém postižení CNS nmůže být u osob s intaktní inteligencí Poruchy vyšších citů nemoční depravace nodpadnutí etických zábran a gradace pudového chování při celkovém úpadku osobnosti nmizí morální zábrany, vyšší city otupují nčasté zanedbávání zevnějšku, bezohlednost, netaktnost, zaměření na vlastní prospěch nčasto u závislostí nemoční degradace ncelkový úpadek vyšších citů, které jsou součástí globálního úpadku celé osobnosti npři organických mozkových onemocněních Poruchy vyšších citů nporuchy estetických citů nsoučást emoční degradace a depravace njejich úpadek záleží na stavu poruchy osobnosti a postupující demenci nnevystupují zvlášť v nějaké výraznější formě nporuchy intelektuálních citů nsouvisí s úpadkem osobnosti, hlavně s demencí nbývají i součást emoční degradace npřehnané sociální cítění nmůže mít reformátorský či charitativní obsah i motivaci nje opakem anetičnosti Poruchy vášní nvášeň nsilný dlouhodobý cit nvýznamně ovlivňuje myšlení a činnost člověka (vášeň sběratelská, cestovatelská, čtenářská) npatická vášeň nvelká intenzita, ovládá člověka ve vystupňované míře nobsah vášně je inadekvátní a škodlivý nčlověk se může dopustit nepromyšlených i dokonce trestných činů nnapř. pijácká vášeň, gamblerská vášeň, žárlivost, kariérismus Doporučená literatura nHöschl, Libiger, Švestka. Psychiatrie. Tigis 2002