Poruchy řeči



Poruchy řeči
nschopnost člověka pomocí verbálních výrazových prostředků vyjádřit obsah vědomí
nřeč je mluvená, písemná, znaková, vnitřní
nmá svou obsahovou a emoční složku
nodehrává se v jistém kontextu
nněkdy řazeny k poruchám myšlení, protože řeč je instrumentální složkou myšlení
n

Poruchy řeči
noblíbené slovo (expletivum) – vyplňuje zaváhání, hledání správného výrazu,  slovní tik, i vliv
současné módy; známka duševní nepohotovosti, vycpávka při zadrhnutí toku řeči nventilové slovo –
odreagování tenze nebo napětí, překvapení či zlosti; často zaklení nebo koprolalický výraz
nkoprolalie – užívání sprostých slov + pornolalie – obscénní líčení nějaké situace; i u normální
populace (pubescence, adolescence, nevychovanost), častější                   u alkoholiků,
psychotiků, pac. s demencí; i projev slovního sadismu

nverbigerace – řečová stereotypie, opakování stále stejného slova nebo věty; u schizofrenií nslovní
salát – různá slova bez logické i gramatické souvislosti; příznak rozpadlého myšlení nneologismy –
zcela nová slova vytvořená pacientem; někdy vycházejí z existujících slov, někdy jsou nová i
fonematicky, někdy zcela nová řeč; poruchy osobnosti a schizofrenie

npuerilní řeč – dětská mluva s mazlivým způsobem vyjadřování i artikulací, doprovází chorobné
vžívání se do dětství – puerilismus – u pithiatických osobností, v těžkých životních situacích, po
úrazech hlavy, epilepsii….
–někdy spojena s agramatismem – nemocný mluví v infinitivech
–někdy s paragramatismem – nemocný o sobě mluví v třetí osobě místo v první

nmutismus – úplný útlum řeči; vědomí, porozumění zachováno, pacient je schopen komunikovat
neverbálně, písmem
–selektivní mutismus – u dětí – nemluví jen       s někým nebo v určitých situacích
–u schizofrenií a hysterických osobností