SEKTA, KULT, CÍRKEV Yingerova typologická inovace nYingerova typologická inovace n Na základě dvou základních kritérií – stupně inkluzivity členů dané pospolitosti a stupně funkce sociální integrace jako kontrastu s funkcí osobní potřeby – může být popsána šesti stupňová klasifikace. Yingerova typologická inovace n Rozšíření [hlediska] s ohledem na ty skupiny, které přijímají nebo odmítají sekulární hodnoty a struktury společnosti. […] Rozšíření [hlediska] k těm, které jako organizace, integruje jistý počet [lokálních] jednotek do vlastní struktury, rozvíjí profesionální zaměstnaneckou strukturu a vytváří byrokracii. Yingerova typologická inovace n Univerzální institucionální církev je takovou náboženskou skupinou, kde jsou základní funkce a instituce společnosti a náboženské skupiny téměř identické a je proto jen velmi těžké rozlišit, které hodnoty, normy či vzorce chování jsou náboženské a které nikoli n Yingerova typologická inovace n Univerzální rozptýlená církev je sice rovněž spojena s univerzalistickými nároky, relativní otevřeností vůči společnosti a poměrně velkou mírou konformity, ale přeci jen její instituce nejsou identické s institucemi okolní společnosti a nejsou tolik komplexní. Yingerova typologická inovace n Eklésia je značně blízká univerzální institucionalizované církvi. Na rozdíl od ní však nebyla s to tak úspěšně integrovat původní sektářské tendence. Yingerova typologická inovace n Denominace je obvykle okolní společností respektovaná náboženská skupina. Zároveň i ona je vůči okolní společnosti otevřená a do značné míry se jí také přizpůsobuje. Tím připomíná Troeltschovo vymezení církve. Základní rozdíl však spočívá především v hledisku dobrovolného a vědomého vstupu a rovněž ve větší míře tolerance vůči ostatním náboženským skupinám, která je u církve i u sekty relativně malá. n Yingerova typologická inovace n Etablovaná sekta představuje jakýsi přechod mezi denominací a sektou. Ta je zejména charakterizovaná tím, že je svým zaměřením méně exkluzivistická než sekta jako taková a s ohledem na to se i více přizpůsobuje okolnímu sekulárnímu světu. Oproti denominaci však není tolik tolerantní vůči ostatním náboženským skupinám. Yingerova typologická inovace n Sekta zahrnuje konfliktní náboženské skupiny, obvykle existující pouze krátkou dobu a preferující izolaci a striktní odmítání církevních či jiných mainstreamových praktik Yingerova typologická inovace n Kult je považován za antipod univerzalistické církve. Jde o malou, krátkou dobu existující skupinu, převážně lokálního charakteru a soustředěnou kolem charismatického vůdce. K dalším charakteristikám patří značná inovativnost a synkretistický charakter Typologie Rodneyho Starka a Williama Bainbridge nCírkev je konvenční náboženská skupina nSektovní hnutí je deviantní náboženská skupina s tradičními představami a praktikami nKultovní hnutí je deviantní náboženská skupina s novými představami a praktikami nDeviace je oddělení se od norem většinové kultury nNormy jsou pravidla, podle kterých se řídí chování v konkrétních podmínkách n Typologie Bryana Wilsona n (1) gnostické sekty (2) introversionistické sekty (3) konversionistické sekty (4) adventistické sekty Typologie Bryana Wilsona n Za gnostické sekty označuje Wilson takové náboženské skupiny, které kladou velký důraz na esoterické učení, případně mysticizmus a jejichž cílem není odmítnutí a rekonstrukce světa jako takového ale spíše dosažení skrytého poznání či mystického splynutí s transcendentnem. Typologie Bryana Wilsona n Introverzionistické skupiny, které Wilson občas označuje alternativním názvem pietistické, jsou naopak charakteristické tím, že okolní svět považují za ztělesněné zlo, v němž nelze dosáhnout spásy. Z tohoto důvodu hledají spásu mimo tento svět a vytvářejí alternativní svět, který představuje náboženská komunita. Příslušnost k takovéto komunitě je pak považována za nezbytnou podmínku spásy. Typologie Bryana Wilsona n Konverzionistické sekty také vnímají okolní svět jako nepřátelský a ve své podstatě špatný, ale jejich reakce na něj není tak izolacionistická. V jejich pohledu je možné se z tohoto špatného světa dostat a dosáhnout spásy pouze v důsledku změny osobnosti každého jedince. Vyzývají tedy k mravní a náboženské konverzi jedinců, kterou zaručí přijetí norem a hodnot hlásaných danou náboženskou skupinou. Typologie Bryana Wilsona n Adventistické sekty. Jejich základní charakteristikou je přesvědčení, že špatný svět, kterým jsou obklopeni, je možné změnit pouze díky supranaturálnímu zásahu, který s sebou přinese nové, lepší hodnoty a potrestá všechny, kteří se podíleli na konstituci a udržování starého světa. Spása je v pojetí těchto skupin dosažena prostřednictvím náhlého, v jistém smyslu slova revolučního, transcendentního zásahu. Z tohoto důvodu označuje Wilson tyto skupiny také jako revoluční sekty. SEKTA - CÍRKEV nSekta a církev jako ideální typy podle T. O´Dea nCírkev nčlenství je dáno narozením nformalizace v oblasti dogmatu a hierarchie ninkluzivní sociální struktura, která se často shoduje s geografickými nebo etnickými hranicemi norientace směrem na konverzi všech ntendence k dohodě a kompromisu s existující společností, jejími hodnotami a institucemi SEKTA - CÍRKEV nSekta nseparativismus od okolní společnosti, odmítnutí nebo odpor ke světu a jeho hodnotám a institucím nexkluzivita jak v postojích, tak v sociálních strukturách nvědomá zkušenost konverze je považována za nezbytný předpoklad členství ndobrovolné přičlenění se ke skupině nduch obnovy netická střídmost často spojená s asketismem SEKTA - CÍRKEV nVymezení sekty podle Keitha A. Robertse: nČlenství je dáno vůlí (důraz na konverzi a přijetí závazku v dospělosti) nPolitika exkluzivního členství nPartikularismus – odsuzování těch, kteří neakceptují cestu jediné skutečné pravdy a konstruování obrazu sebe sama jako skupiny vyvolených nebo „věrného zbytku“ nMalá skupina nSpása dosahována morální čistotou, včetně etické přísnosti a asketismu SEKTA - CÍRKEV nKněžství všech věřících, duchovenstvo málo zdůrazněno nebo vůbec neexistuje, vysoká spoluúčast laiků nNepřátelský nebo indiferentní vztah k sekulární společnosti a státu nFundamentalistická teologie – pouze původní zjevení je autentické vyjádření víry nPřevážně skupina osob z nižších tříd nebo jinak sociálně znevýhodněných skupin. Základem vnitřní stratifikace jsou duchovní nebo charismatické kvality nNeformální spontánní bohoslužba nRadikální sociální etika – hlásání rovnosti všech n SEKTA - CÍRKEV nNapětí se společností jako základní identifikátor nNapětí s okolní společností jako hlavní identifikační znak je v sociologii náboženství spojena s Bentonem Johnsonem nCírkev je náboženská skupina, která akceptuje sociální prostředí, v němž existuje. nSekta je náboženská skupina, která odmítá sociální prostředí, v němž existuje. n Postojové aspkety Skupiny s nízkým napětím (denominace) Skupiny s vysokým napětím (sekty) 1. vlastnictví majetku členů Vlastníci majetku Nemajetní 2. ekonomický status Spíše bohatí Spíše chudí 3. vztah k okolní kultuře V centru Na periférii 4. vtah k běžné kultuře a společnosti přijímání Odmítání či lhostejnost 5. náboženský styl Sociální instituce Osobní zkušenost 6. postoj k etablovanému náboženství spolupráce Odmítání spolupráce, zesměšňování 7. postoj k ostatním sektám Pohrdání nebo lítost Podezřívání 8. požadavky na členství Sociální akceptibilita Morální důstojnost 9. duchovenstvo profesionální Neprofesionální 10. psychologie Úspěch, dominance Perzekuce 11. základna členství Sociální předpoklady Dobrovolné 12. důraz na věkové skupiny Dospělí a děti Především dospělí 13. socializační důrazy Náboženské vzdělávání Evangelizace, konverze 14. primární zájem v budoucnosti Tento svět (země) Jiný svět (nebe) 15. zdroj formálních norem Obecné kulturní standardy Striktně biblické standardy 16. členové v administrativě skupiny Malá množství Vysoké množství participujících 17. chování při bohoslužbách Zdrženlivost, pasivní poslouchání Horlivost, zapojení 18. počet bohoslužeb Přesně vymezený “kalendář” Velké množství 19. struktura bohoslužeb Fixovaný řád Spontánní 20. typy hymnů klasické Současné folková hudba 21. místo náboženského života Církevní organizace Domov SEKTA - CÍRKEV nDefinice církve a sekty podle Rodneyho Starka a Williama Bainbridge nCírkev je konvenční náboženská skupina nSektovní hnutí je deviantní náboženská skupina s tradičními představami a praktikami nKultovní hnutí je deviantní náboženská skupina s novými představami a praktikami nDeviace je oddělení se od norem většinové kultury nNormy jsou pravidla, podle kterých se řídí chování v konkrétních podmínkách SEKTA - CÍRKEV nDefinice: Sekta je náboženská skupina, která vznikla a) jako důsledek „deviace“ v rámci domácích náboženských tradic, b) nemá rozvinutou byrokratickou strukturu, c) je v konfliktu se sociálním prostředí, ve kterém existuje, d) členství je dáno volním aktem odmítnutí pluralismus monopol akceptace Etablovaná skupina Sekta Dynamická sekta Denominace Pevně zakotvená sekta Církev KULT nKult nKult je druhem náboženského chování, které se v mnohém překrývá s rituálem nMalá náboženská skupina, vnitřně silně spjatá, bez byrokratické struktury, se značným charismatickým vůdcovstvím a orientací na esoterické ideje. nNáboženská skupina, v níž hlavní důraz nemá vzhledem k volnosti vnitřních vazeb disciplína. Členství ve skupině je dosti volné a dočasné, nevyžadují se hlubší závazky. Světový (esoterní) názor skupiny není kompaktní, není aplikován na všechny oblasti reality. Charismatický vůdce není nezbytností nKult označuje fázi vzniku nového náboženství. Bez ohledu na vnitřní vazby a strukturu musí skupina představovat radikální odklon od existujících náboženských tradic. Zatímco sekty představují pokusy znovuobnovit nebo očistit dominantní náboženství, kult uvádí náboženství zcela nové. KULT nVymezení kultu podle Roberta S. Ellwodda a Haryho B. Pertina nSkupina, která dává v oblastech náboženského života zřetelnou alternativu vůči dominantním vzorcům společnosti nSkupina s prvky silného charismatického vůdcovství, což v těchto případech znamená soustředěnost kolem jedné osoby, jež je a) zakladatelem, b) nositelem zvláštního zjevení nebo zasvěcení, c) kvalifikovaná vyučovat nebo předávat zvláštní duchovní techniky, d) oprávněna přijímat nové členy, e) objektem kultu, v němž se symbolicky zpřítomňuje nKult míří na silné individualistické prožitky a na osobní potřeby členů, přičemž posiluje pocit odlišnosti a nastoluje novou vnitřní identitu nKult udržuje zřetelnou hranici mezi sebou a svým okolím. KULT nDefinice: Kult je označení pro počáteční etapu vývoje náboženské skupiny, která nevznikla v důsledku odštěpení od domácích tradic, které mají být očištěny, ale vznikla jako a) výraz snahy zavést nové náboženství b) nemá rozvinutou byrokratickou strukturu c) je v konfliktu se svým sociálním okolím, a také s převládající domácí náboženskou tradicí. Přítomnost charismatického vůdce není nutná.