SEKULARIZACE Náboženství v moderní společnosti - sekularizační teze nPojmem sekularizace se původně označovala především snaha o odstranění tzv. světské moci církve nVětšina současných výkladů tohoto procesu staví na interpretacích, které podali ve svých dílech zakladatelé sociologie náboženství - Emile Durkheim a Max Weber Náboženství v moderní společnosti - sekularizační teze nWeber i Durkheim chápou sekularizaci jako komplementární proces úpadku role, místa a významu náboženství, který se skládá n n a) z přizpůsobování se současnému světu ze strany stávajících náboženských skupin n n b) z odmítání jistých prvků náboženství lidmi samotnými. n Náboženství v moderní společnosti - sekularizační teze nSekularizace podle Bryana Wilsona nSekularizace je součástí zásadní sociální změny, kterou lze vymezit jako přechod tradiční k moderní společnosti. nModerní společnost vznikla jako výsledek postupného spojování lokálních společenství (Gemeinschaften) a jednotlivců do velkých složitých celků (Gesellschaften), pro něž je typické racionálně artikulované předvádění rolí. nTento proces se nazývá societalizací SEKULARIZAČNÍ PARADIGMA PODLE BRYANA R. WILSONA KOMUNITA GEMEINSCHAFT DIFERENCIACE ÚPADEK PRAXE AUTONOMIZACE RACIONALIZACE SCIENTIZACE SPOLEČNOST GESELLSCHAFT (SVĚTSKOST NÁBOŽENSKÝCH ORGANIZACÍ) PLURALIZACE SOCIETALIZACE NE-VÍRA Definice: Sekularizace je proces, ve kterém náboženské instituce, jednání a vědomí ztrácejí sociální význam. Tento proces zahrnuje vyvlastnění majetku a ztrátu politické moci náboženských subjektů, posun od náboženské kontroly ke kontrole světské, úbytek množství času, energie a prostředků, jež lidé věnují nadpřirozeným věcem, úpadek náboženských institucí. V oblasti chování k tomu přistupuje nahrazení náboženských přikázání požadavky, které odpovídají přísně technickým kritériím, postupné nahrazování specificky náboženského vědomí empirickou, racionální a instrumentální orientací ve světě. Literatura: Bryan R. Wilson, Contemporary Transformations of Religion, Oxford: Clarendon Press 1976 / Bryan R. Wilson, Religion in Sociological Perspektive, Oxford: Oxford University Press 1982 / Bryan R. Wilson, The social Dimensions of Sectarianism: Sects and New religious Movements in Contemporary Society, Oxford: Clarendon Press 1990. Náboženství v moderní společnosti - sekularizační teze n n Sekularizaci je proces, ve kterém náboženské instituce, jednání a vědomí ztrácejí význam, přičemž tento proces zahrnuje dvě základní roviny. Náboženství v moderní společnosti - sekularizační teze 1.Ztráta politické moci náboženských subjektů spojenou s vyvlastněním majetku n cposun náboženské kontroly ke kontrole světské n cúbytek času, energie a prostředků, který lidé věnují nadpřirozeným věcem. n n = úpadek náboženských institucí Náboženství v moderní společnosti - sekularizační teze n2. V oblasti chování jsou náboženská přikázání nahrazena požadavky, které odpovídají přísně technickým kritériím. n cpostupné nahrazování specificky náboženského vědomí empirickou, racionální a instrumentální orientací ve světě. n n = opuštění mýtické, poetické a umělecké interpretace přírody a společnosti ve prospěch deskripce vycházející z faktů n n + přísné rozlišování hodnotících a citových dispozic od kognitivní a pozitivistické orientace NÁBOŽENSKÉ KOŘENY: RACIONALIZACE (DIFERENCIACE) AUTONOMIZACE „OBJEKTIVNÍ SEKULARIZACE“ „SUBJEKTIVNÍ SEKULARIZACE“ PLURALIZACE KOLAPS POHLEDU NA SVÉT SVĚTSKOST SEKULARIZAČNÍ PARADIGMA PODLE PETERA L. BERGERA Literatura: Peter Berger – Thomas Luckamnn, Sociální konstrukce reality, Brno: CDK 1999 / Peter L. Berger, The Sacred Canopy. Elements of a Sociological Theory of Religion, New York: Doubleday 1967 / Peter L. Berger, Vzdálená sláva. Hledání víry ve věku lehkověrnosti, Brno: Barrister and Principal 1997 Přednáška 2 Definice: Sekularizace je proces, v němž jsou jednotlivé sektory společnosti a kultury oddělovány od nadvlády náboženských institucí a symbolů. V rovině náboženských institucí představuje sekularizace v rámci moderní západní historie odsun křesťanských církví z oblastí, které byly do té doby pod jejich kontrolou nebo vlivem. V rovině kultury a symbolů představuje sekularizace něco více než tyto sociální strukturní procesy a zahrnuje celek kulturního života. Projevuje se na úpadku náboženských obsahů v umění, filosofii, literatuře, především v rozvoji vědy jako zcela autonomního sekulárního pohledu na svět. Proto lze mluvit nejen o objektivní stránce sekularizace, ale také o stránce subjektivní, což znamená, že se zvyšuje počet jedinců, kteří se při interpretaci světa a svého života obejdou bez náboženství. DIFERENCIACE SVĚTOVÉHO NÁZORU SOCIÁLNÍ DIFERENCIACE PRIVATIZACE SVĚTSKOST GENERALIZACE PLURALIZACE AUTONOMIZACE KOLAPS SVĚTOVÉHO NÁZORU Vysvětlivky: Světový názor = elementární sociální forma náboženství SEKULARIZAČNÍ PARADIGMA PODLE THOMASE LUCKMANNA Definice: Sekularizace je důsledkem institucionální specializace náboženství. Jeho současným projevem marginalita církevní religiozity, kterou ovšem nelze interpretovat jako symptom úpadku náboženství jako takového, ale spíše jako symptom změny, která povede k nahrazení stávajících forem náboženství novými, privatizovanými formami Literatura: Peter Berger – Thomas Luckamnn, Sociální konstrukce reality, Brno: CDK 1999 / Thomas Luckmann, The Invisible Religion: The Problem of Religion in Modern Society, New York: Macmillan 1967 / Thomas Luckmann, „The Privatization of Religion and Morality, in: Paul Heelas – Scott Lash – Paul Morris (eds.), Detraditionalization, Cambridge – Oxford: Blackcwell 1996 SEKULARIZAČNÍ PARADIGMA PODLE DAVIDA A. MARTINA „SEKULARIZACE“ DIFERENCIACE SCIENTIZACE (DALŠÍ FAKTORY) VYSOKÁ STŘEDNÍ NÍZKÁ NÁBOŽENSTVÍ NENÍ POLITICKÝ PROBLÉM TOLERANCE ZAČAROVANÝ KRUH STUPEŇ DIFERENCIACE STÁTU/NÁBOŽENSTVÍ VYSOKÝ NÍZKÝ STUPEŇ PLURALITY