EGYPTSKÁ BOŽSTVA V ANTICKÉM SVĚTĚ JARO 2019 (3) SARÁPIS - ATRIBUTY • Pán podsvětí (na egyptské straně ztotožněn s Osiridem a na řecké s Plútónem či Dionýsem). • V Serapeu v Memfidě sochy Dionýsa a psa Kerbera. • Na hlavě nosí kalathos (nádoba, která původně sloužila jako obilná míra) jako znak plodnosti a úrody • Hustý vous jako atribut otce. • Kerberos jako jeho společník, strážce podsvětí • Sarápis jako bůh léčení (V blízkosti chrámu Imhotepa/Asklépia se nacházelo Serapeum – uvnitř chrámu Asklépia/Imhotepa se nacházely oltáře pro Sarápida) SARÁPIS - ATRIBUTY • V některých inskripcích titul Sótér. • Obecná moc lidi zachraňovat, přinášet jim spásu. • Často děkovné dedikace námořníků, že je Sarápis nebo Ísis zachránili na moři. • Sarápis jako garant pokroku v souvislosti s výstavbou chrámů (zde se jedná o atribut propagovaný vládnoucí dynastií). • Nakonec jako Zeus-Sarápis v Alexandrii, kde kult čelil obrovskému tlaku křesťanských skupin. PŮVOD BOHA SARÁPIDA • Objevuje se velmi náhle (přelom 4. a 3. století př. n. l.) • Ve 4. století několik málo zmínek. • V průběhu 3. století př. n. l. se šíří napříč helénistickým světem. • Prameny si protiřečí (anachronismy) • Ne zcela jasná etymologie • Egyptské nebo řecké kořeny? • Encyklopedie v tom nemají jasno (nejasná terminologie vznik x uvedení kultu x vytvoření). • Stoletá (ale vlastně i dvatisíceletá) diskuze ROVINY BADATELSKÝCH HYPOTÉZ O PŮVODU • Časově-geografická: z jakého kulturně-geografického kontextu postava boha Sarápida pochází • Etymologická: zda a případně proč došlo k nějakým transformacím v pojmenování tohoto boha • Legitimizační: jestli je předpokládaný původ boha koherentní s úmysly, chováním či atributy zúčastněných postav, lokálními zvyklostmi a povahou pramenů. PŮVOD BOHA SARÁPIDA V BABYLONU • První hypotézy na přelomu 19. a 20. století. • Hledání původu v Mezopotámii • Panbabylonismus a Ašurbanipalova knihovna v Ninive PŮVOD BOHA SARÁPIDA V BABYLONU • První stopy existence lze podle těchto badatelů dohledat v babylonském mýtu o stvoření světa Enúma Eliš z 12. až 11. století př. n. l. • Ea bůh moudrosti a zaklínání v mýtu usmrcuje zploditele bohů a vládce vod Apsúa a staví si nad jeho doménou svatyni, kterou pojmenovává Apsú. • Ea tímto vítězstvím získává plodivou sílu (což badatelé srovnávali s totožnými atributy Sarápida) PŮVOD BOHA SARÁPIDA V BABYLONU • Ea na inkantačních tabulkách titulován jako „vládce Apsú“ a transliterace tohoto titulu je Šar Apsú. • C. F. Leuhmann-Haupt převedl Eův titul do řečtiny v podobě Σαράπ-ις (Sarapis). • Dochoval se řecký přepis Apsúa v podobě ’Απαζως (Apasós). • Řekové písmeno s v apsi počítali do jeho kořene a řeckou koncovku tedy připojili za něj. Po přidružení šar by se jednalo o jméno Σαράπαζ-ις, nebo lépe Σαράψις (Sarapsis). • Etymologická rovina tedy problematická. PŮVOD BOHA SARÁPIDA V BABYLONU • Do zmíněné hypotézy badatelé zapracovali legendu o soše Sarápida ze Sinópé. • Předpokládali, že díky své strategické poloze u Černého moře bylo Sinópé v kulturním styku s babylonskou kulturou a domnívali se, že importovaným sinópským božstvem byl ve skutečnosti Ea s titulem šar apsi. • Předložen je pouze nejistý předpoklad o kulturním přenosu boha Sarápida z Babylonu do Sinópé a odtamtud do Egypta. • Navíc legenda o Sinópé má příliš mnoho žánrových a legitimizačních vrstev na to, aby mohl její obsah sloužit jako pevný argumentační bod. • Původ boha Sarápida jako postavy, zavedení kultu a převoz sochy do Alexandrie jsou tři různé roviny a nelze s jistotou říci, které z nich se týkají legendy. PŮVOD BOHA SARÁPIDA V BABYLONU • Když Alexander Veliký poprvé vstoupil do Babylonu, přikázal, aby byly obnoven chrám boha Béla (Marduka), ve kterém také byla Eova svatyně. • Tento Alexandrův akt je možné považovat za historický, protože Babylonské kroniky dokládají průběžné odklízení trosek z chrámu. • Podle Královských deníků měli druhové Alexandra Velikého navštívit chrám boha Sarápida v Babylonu v době, kdy byl Alexander již vážně nemocný. Ve spánku se tam dotázali boha, zda mají Alexandra přinést, aby mohl být vyléčen. Sarápis ale jejich prosbu odmítl. • Problémem je, že Královské deníky se v úplnosti nedochovaly a epizoda z Babylonu je známa pouze sekundárně z kusých zmínek u Arriána a Plútarcha a jméno Sarápis může být doplněno anachronicky. • Argumentace badatelů: Alexandrovi druhové spali v babylonském chrámu, kde se setkali s bohem Eou pod jeho kultickým jménem šar apsi, které je v Královských denících přepsáno jako Sarápis. (Velmi spekulativní charakter, žádný prokazatelný důkaz). PŮVOD BOHA SARÁPIDA V EGYPTĚ • Diskuze a zmatky o egyptském původu Sarápida již u starověkých autorů. • Diodóros Sicilský v 1. století př. n. l. píše, že Osirida někteří ztotožňovali se Sarápidem, jiní s Dionýsem, Plútónem nebo Amonem. • Tacitus říká, že někteří věří tomu, že Sarápis byl přiveden ze Seleukie za časů Ptolemaia III. Euergéta. Jiní zase dle něj tvrdí, že Sarápis pochází z Memfidy v Egyptě. • Plútarchos zmiňuje poučení od kněží, že Osiris a Apis jsou spojeni do jednoho a Apida je nutné chápat jako tělesný obraz Osiridovy duše. • Nymfodóros ze Syrákús, který žil ve 4. nebo 3. století př. n. l., píše o mrtvém býku Apidovi uloženém v rakvi (ζορός). Egypťané ho údajně nazývali Soroapis a poté Sarápis. PŮVOD BOHA SARÁPIDA V EGYPTĚ • Jak z toho ven? • Vhodným řešením by byl nález pramene mimo prostorový či časový dosah již plně rozvinutého helénistického synkretismu, který by zároveň nějakým způsobem rezonoval v uvedené diskuzi starověkých autorů. • Takovým případem je papyrus ze 4. století př. n. l. z Memfidy, na kterém Artemísia, dcera Amasise, proklíná otce své dcery, že ji neposkytl řádný pohřeb. • Žena žádá boha Oserapida, aby ten muž nebyl nikdy řádně pohřben. • Jméno Artemísia je řecké, ale Amasis je egyptského původu. Pravděpodobně se tak jednalo o smíšenou řecko-egyptskou rodinu. PŮVOD BOHA SARÁPIDA V EGYPTĚ • Lokalita nálezu a pojmenování Oserapis odkazují ke kultu Osirida-Apida v egyptské Memfidě. Tam bylo také nalezeno pojmenování Osorapis v dalších exemplářích. • V tamním chrámu se chovali býci Apidové. • Když býk Apis zemřel, splynul s Osiridem v božstvo jménem Osiris-Apis. • Dalším ukazatelem ke kultu Osirida-Apida je i celkové vyznění textu na papyru. • Artemísia řeší problémy ohledně smrti a řádného pohřbu, což jsou témata odpovídající specializaci a atributům Osirida-Apida, boha plodnosti a podsvětí. PŮVOD BOHA SARÁPIDA V EGYPTĚ • Je tedy Osiris-Apis kořenem budoucího Sarápida/Serapida? • Důvody pro tuto hypotézu: a) Na rozdíl od babylonské etymologie, je přeměna ze jména Oserapis na Serapis/Sarápis legitimně možná. Buď se počáteční O mohlo oddělit jako člen, nebo vytratit jako v případě trůnního jména Ramesse II. (User-maat-re), kde počáteční samohláska vypadla a v řečtině zůstala podoba Zmanrés. b) Chrám mrtvých býků Apidů v Memfidě se později jmenoval Serapeum. c) Osiris a Osiris-Apis mají stejné atributy jako Sarápis. d) Je to téma, které rezonuje také u starověkých autorů. PTOLEMAIOS I. SÓTÉR, ALEXANDER VELIKÝ A SARÁPIS • Legenda o Sínópé • Pseudo-Kallisthenés • Královské deníky • Snaha badatelů spojit založení kultu spojit založení kultu buď výhradně s Ptolemaiem nebo s Alexandrem. • Např. P. M. Fraser chápe převoz a instalaci sochy jako akt zakládající Sarápidův kult, za který je zodpovědný Ptolemaios I. Sótér. • J. E. Stambaugh oponuje, že Ptolemaios v legendě o Sínópé už boha Sarápida zná a je „pouze“ jeho patronem. PŮVOD BOHA SARÁPIDA • Přílišná omezenost badatelů datovat vznik boha Sarápida do jednoho času a do jednoho místa. • Dikce je často taková, že Alexander nebo Ptolemaios boha „vytvořil“. • Změna perspektivy: kult boha Sarápida a jeho postava obecně jako pozvolný výsledek demografických procesů v Egyptě. PŮVOD BOHA SARÁPIDA • Kult Osirida-Apida byl v Egyptě, konkrétně v Memfidě, praktikován již v době Nové říše (1550-1069 př. n. l.). • V 5. století př. n. l. je možné doložit obeznámenost řeckých obyvatel Egypta s kultem boha Apida. • V deltě Nilu byla nalezena bronzová soška Apida, na jejíž podstavě se nachází řecký nápis, který je datován do začátku 5. století př. n. l. • Egyptský král Amósis (Ahmose II.) ještě předtím v průběhu 6. století př. n. l. přivedl do Memfidy řecké námezdní vojáky z oblasti delty Nilu. Ti se v Memfidě usadili a manželskými svazky se smísili s původním obyvatelstvem. • Ze smíšené rodiny pocházela také dívka Artemísia, která oslovila Osirida-Apida výrazem Oserapis. PŮVOD BOHA SARÁPIDA • V nekropoli Memfidy, Sakkáře, byla nalezena řecká malba znázorňující slavnostní procesí, které vede býka Apida. • Pokud tedy Řekové v Egyptě uctívali Apida nejpozději na začátku 5. století př. n. l., jeví se jméno Oserapis, které použila Artemísia v kletbě, jako logické vyústění této kultické praxe a demografických procesů. • Alexander v Memfidě obětoval ze všech bohů hlavně Apidovi a také uspořádal hry. • Neukázal tak smíšené komunitě v Egyptě nový kult, ale podpořil egyptsko-řecké uctívání Osirida-Apida - Sarápida. Legitimátor praxe. • Poté přichází Ptolemaios I. Sótér, který pravděpodobně systematizoval teologii a propojil tuto postavu s ptolemaiovskou dynastií. • Tyto historické postavy tedy netvoří kult, ale usměrňují již vzniklý produkt řeckoegyptské komunity. SARÁPIS: EGYPŤAN NEBO ŘEK? • Ptolemaios představil postavu boha Sarápida a jeho kult širšímu publiku, když jej propojil s královským úřadem. • Ptolemaios ho tak použil jako božskou záštitu • Ptolemaios I. Sótér mohl přistoupit k obvyklému interpretatio Graeca, ale v kulturním kontextu Memfidy či Alexandrie by tento nástroj nebyl srozumitelný pro egyptskou a přistěhovaleckou část obyvatelstva. Proto Ptolemaios I. Sótér pravděpodobně podrobil kult Osirida-Apida/Oserapida pouze částečnému interpretatio Graeca. • Zachování jména Sarápis totiž v sobě udržuje řeckou i egyptskou složku a je tak srozumitelné pro všechny. SARÁPIS: EGYPŤAN NEBO ŘEK? • Původní egyptské obyvatelstvo ale v mnoha případech boha Sarápida vnímalo pouze jako interpretatio Graeca boha Osirida. • Tento trend v myšlení Egypťanů lze ilustrovat na dvojjazyčném nápisu původního obyvatele, který má formu věnování. V řečtině nápis zní: „Velkému bohu Sarápidovi, Paniskos, syn Serapióna.“ V démotickém písmu je ale nápis psán takto: „Koptský Osiris, nejpřednější ze Zlatého Domu, dává život Paminovi, synovi Pa-šer-Usira.“ • Naopak řecké obyvatelstvo vnímalo Sarápida jako původem egyptské božstvo. • Sarápis tak byl vlastně ve výsledku egyptským božstvem hlavně pro Řeky a smíšené obyvatelstvo. • Těžko odhadovat, kam přesně Ptolemaios cílil. Zda chtěl teologii směřovat ke všem obyvatelům Egypta a selhal…nebo zda chtěl smíšeným komunitám a řeckým přistěhovalcům představit boha, který by je pojil s novou krajinou.