EGYPTSKÁ BOŽSTVA V ANTICKÉM SVĚTĚ JARO 2019 (4) BOHYNĚ ÍSIS • „Mocná, nejmocnější z bohyň. Vládkyně v nebi, královna země… Všichni bohové jsou pod jejím velením.“ • Ověřené zmínky od 5. dynastie (dynastie slunečních králů; 2510–2365 př. n. l.). • V pyramidových textech se objevuje 80-krát jako asistentka zesnulého krále. Eset - trůn ÍSIS JAKO SESTRA OSIRIDA • Podle teologie heliopolského slunečního kultu byli Osiris a Ísis děti Geba a Nút. • Ísis si svého bratra Osirida vzala za manžela a pomáhala mu, když vládl jako božský král. • Mýtus o Ísidě a Osiridovi u Plútarcha ÍSIS JAKO MATKA HORA • Ísis před Sutechem prchla do mokřad u Nilu, aby porodila Hora. • Byla těhotná 10 měsíců. • Egypťané vyrobili stovky tisíc sošek a amuletů znázorňující bohyni Ísidu kojící malého Hora. • Ísis měla před nepřáteli ukrýt malého Hora do listu papyru nebo na plovoucí ostrov na Nilu. • Horus omýván a olizován krávou (bohyní Hathor) • Horus otráven hadem nebo štírem – klasický motiv magie, kdy útočník posílá nebezpečné zvíře. • Ísis Hora zachraňuje a přivlastňuje si léčivé schopnosti. ÍSIS JAKO MATKA KRÁLŮ • Mytologicky pevně zakotvena jako opatrovnice vladařů. • V textech pyramid panovník pije mléko z ňader Ísidy • Panovníci Nové říše se nechali vyobrazovat jako synové Ísidy ÍSIS A KOSMICKÉ SOUVISLOSTI • Někdy konala jako oko boha Rea. • Ztotožněna s hvězdou Sirius (Sothis). • Sirius se po 70 denní absenci na obloze objevil až těsně před obdobím záplav, což bylo interpretováno jako průchod Ísidy a Osirida podsvětím. • Sirius ale také jako samostatná bohyně Sopdet. • Souhvězdí Orionu ztotožněno s Osiridem – je viditelné dříve než Sirius v souhvězdí Velkého psa. • V některých hymnech titulována jako Paní nebes, země a podsvětí, která je stvořila. ÍSIS A MAGIE • Osiris oživen magickými schopnostmi, stejně tak porozen a ochráněn Horus. • Legenda o pravém jménu boha Rea • Říkadlo 156 z Knihy mrtvých: Máš svou krev, Eseto, máš svou kouzelnou moc, Eseto. máš svou kouzelnou sílu, Eseto! Tento amulet je ochranou pro tohoto Velkého a zažene každého, kdo by mu chtěl uškodit. ÍSIS IKONOGRAFIE • Na hlavě nosí trůn, jehož je personifikací – nebo rohy a solární disk, který si později propůjčila od bohyně Hathor. (S Hathor ztotožněna v období Nové říše ca 1550 – 1077 př.n.l. a vedlo k většímu osamostatnění Ísis od Osirida) • V ruce někdy drží chrastítko sistrum, které mělo strašit Sutecha, ankh (kříž života) a papyrovou hůl. • Někdy klečí (truchlí) a drží ruce na kruhu šen (věčná ochrana, věčnost, nekonečno). • V okřídlené formě jako ochránkyně. • Ve zvířecí podobě jako pták (sokol) – v této podobě hledala Osirida. • Ve zvířecí podobě jako matka kráva (matka býka Apida). • Jako strom kojící Thutmose III. • Jako personifikovaný uzel (amulet pro ochranu). • Isis jako matka kojící Hora ÍSIS A HELÉNISTICKÝ SVĚT • Ikonografická transformace na počátku Ptolemaiovské dynastie • Podržela si egyptský ráz víc než například Sarápis. • Ikonograficky ji zůstalo sistrum. • Aretalogie (Hymny na Isidu) umožnily díky univerzalistické povahy bohyně v nich lepší proces ztotožňování • Epiteton Miriónymos – bohyně tisíce jmen, značí její univerzálnost. • Ztotožněna s Osudem-Tyché (Isityché – dárkyně vítězství) • S bohyní krásy Afroditou, která se zrodila z vln a byla ochránkyní mořeplavby (Pelagia – Námořní; Euploia – Plavbě příznivá, Pharia – odkaz na maják v Alexandrii, ztotožnění s Afroditou také díky atributům Hathor). Artemis. • S bohyní Démétrou, čímž získala spojení s eleusinskými mystérii. • Ísis jako garant štěstí v tomto životě. Především ale garant šťastného posmrtného života. • Díky léčitelským schopnostem byla ztotožněna s Hygieiou (dcera Asklépia). • Ísis Thermutis (ztotožnní s kobří bohyní plodnosti Renenutet) POPULARITA ÍSIDY V HELÉNISTICKÉM SVĚTĚ Dříve: • Rodina žila na jednom místě po několik staletí • Božstva spjatá s polis (Athény=Athéna) • Identita vázaná k domovu a lokálnímu božstvu • Nebe i podsvětí na dosah POPULARITA ÍSIDY V HELÉNISTICKÉM SVĚTĚ Helénistické období: • Svět se Alexandrovým tažením rozšířil. • Lidé cestovali za lepším výdělkem po celém Středomoří • Člověk vyvázán z rodinných a původních sociálních vazeb • Na cestách se setkával s lidmi jiných etnik POPULARITA ÍSIDY V HELÉNISTICKÉM SVĚTĚ Helénistické období: • Ztráta ochrany lokálního božstva • Úpadek božstev Olympu/obroda kultů chthonických božstev • Na cestách byl člověk v rukou vrtkavé Štěstěny • Spása nejistá • Touha po univerzálním božstvu a zároveň touha po individuální spáse teď i po smrti. • Pod názvem Velká Matka se objevuje Démétér, Ísis, syrská Atargatis a frýžská Kybelé. • Egyptská božstva nabízela obojí. Stará božstva se stávala univerzálními (Ísis, jedna, která jsi vše). • Navíc v egyptském náboženství silně rezonovala eschatologická témata (obzvlášť v souvislosti s Osiridem a Ísidou). • Egyptské chrámy otevřenější než řecké či římské. STRATEGIE EXISTENCE V HELÉNISTICKÉM OBDOBÍ • Pietas – vážnost/ctnost, řád je všeobecně známý a přístupný, filozofie, harmonie, věštění • Mystérium – řád není všeobecné známý a přístupný, zasvěcení, myó (zavřít oči, držet jazyk za zuby), zasvěcení jako znovuzrození do řádu věcí, identity (mužská, ženská, městská, venkovská). Řád je těžko poznatelný, ale pozitivní. • Gnosis – podobné jako mystérium, ale důraz na znalosti a učení oproti rituální praxi. Řád je negativní, zpochybnění vlády feminina (pád Sofie) Ísis Luciovi: „Tvůj život však bude pod mou ochranou slavný, a až prožiješ dobu, která ti je určena, a sestoupíš do podsvětí, budeš sídlit na élysejských polích… Věz také, že jestliže si to oddanou poslušností, plněním náboženských povinností a přísným dodržováním čistoty od mé božské milosti zasloužíš, já jediná ti mohu prodloužit život i za hranice doby určené tvou sudbou. KULT BOHYNĚ ÍSIDY V HELÉNISTICKÉM SVĚTĚ • Kněží denně sehráli mýtus, jak Ísis hledá ostatky Osirida a oživí je. • Ostatní přihlíželi v mlčení – smutek střídala radost (jako například u eleusinských mysterií). • Marcus Minucius Felix v obraně křesťanství Octavius (22,1): „Pozoruj konečně samy posvátné obřady a sama mystéria: shledáš v nich žalostné konce životní, smrtelné osudy, pohřby, kvílení a nářek ubohých bohů. Isis s nářkem a pláčem hledá za pomoci psohlavého Anubida a holohlavých kněží svého ztraceného syna a ubozí vyznavači Isidini se bijí v prsa a napodobují bolest přenešťastné matky. Když je potom synáček nalezen, Isis se raduje, kněží bouřlivě jásají, psohlavý nálezce se pyšní. A oni neustávají rok co rok opět ztrácet to, co nalézají, a nalézat to, co ztrácejí…. Ale tyto obřady, kdysi jen egyptské, provozují se nyní i v Římě.“ KULT BOHYNĚ ÍSIDY V HELÉNISTICKÉM SVĚTĚ • Popis iniciace ve Zlatém oslu: Když konečně podle veleknězových slov přišel čas, odvedl mě v doprovodu zástupu věřících do blízkých lázní. Nejdřív mě nechal vykoupat jako obyčejně, potom prosil bohy o milost, nato mě pokropil ze všech stran a tím mě očistil. Pak mě odvedl zpátky do chrámu, zastavil mě před samotnýma nohama bohyně, dal mi několik tajných příkazů, o kterých se nesmí mluvit, a přede všemi svědky mi nařídil, abych si po deset dní za sebou odpíral potěšení z jídla, nejedl maso žádného zvířete a nepil víno…. … Pak pošlou pryč všechny nezasvěcené, mne obléknou do obyčejného šatu z hrubého plátna, velekněz mě vezme za ruku a zavede mě do nejvnitřnější části svatyně. Možná, že se teď zvědavě ptáš, pozorný čtenáři, co se říkalo a co se dálo potom. Řekl bych ti to, kdyby bylo dovoleno říci to, dověděl by ses to, kdyby bylo dovoleno takové věci slyšet. Ale sluch i jazyk by byl postižen stejným trestem za opovážlivou zvědavost…. … Došel jsem na rozhraní života a smrti, vkročil jsem na Proserpinin práh, projel jsem všemi živly a vrátil jsem se. Uprostřed noci jsem spatřil slunce jiskřící jasným světlem. K bohům podsvětním i nebeským jsem přistoupil na dosah ruky a vzýval jsem je z bezprostřední blízkosti. KULT BOHYNĚ ÍSIDY V HELÉNISTICKÉM SVĚTĚ • Každý den ráno kněz Ísidy v bílém rouchu otevřel chrám, s tonzurou nebo oholenou hlavou oživoval božstvo tím, že ho oslovil pravým jménem. • Kultovní socha byla omyta, oděna do slavnostního roucha a zdobena šperky (doloženo z inventářů). • Ozdobená socha poté pokropena nilskou vodou (buď ji přivezli poutníci z Egypta nebo ji měli v chrámovém bazénku) NAVIGIUM ISIDIS • Navigium Isidis – slavnost k poctě Ísidy (Isidina loď) • Slavila se 5. března a zahajovala plavební sezónu, která byla od listopadu uzavřena. • Procesí na moře vypustilo ozdobenou loď s obětními dary pro Ísidu. • Misijní aspekt • Vazba na mýtus PŘIJETÍ KULTU ÍSIDY V ŘÍMĚ • Nejprve odpor proti orientálním kultům. • V období Augusta politická nenávist k politickému rivalu Egyptu. • Kleopatra i Antonius měli ale v Římě mnoho příznivců. • Další ctitelé Ísidy: Caligula, Nero, Vespasianus, Commodus, Septimius Severus, Caracalla. • Císař Hadrián měl slabost pro egyptské a řecké kulty (ve své vile měl mnoho artefaktů a bazén ve tvaru Nilu). • Caracallův dekret z roku 212 odstranil právní překážky mezi římskými a neřímskými bohy. Ísis se tak stala právoplatným obyvatelem Říma. • Za císaře Flavia Gratiana (367-383 n.l.) pořád doklady o slavnostech Navigium Isidis ÍSIS A MARIE • Mateřská/spasitelská božstva korespondovala s individuální nejistotou Helénistického světa. • Pod názvem Velká Matka se objevuje Démétér, Ísis, syrská Atargatis a frýžská Kybelé. • Přestože se křesťanství chtělo vymezit vůči pohanství a herezím, vstřebalo antické formy zbožnosti (mystéria) • Protoevangelium Jakubovo z ½ 2. století n. l. se snaží povýšit pozici Marie na úroveň bohyní matek. ÍSIS A MARIE • Jak byla Marie postupně identifikována s velkými bohyněmi helénistického světa, objevovala se pro ni také nová titulatura. Jedním z nejvznešenějších byl titul královny. Postava královny interpretovaná mariologicky je zachycena i ve 12. kapitole Zjevení: „A ukázalo se veliké znamení na nebi: Žena oděná sluncem, s měsícem pod nohama a s korunou dvanácti hvězd kolem hlavy. Ta žena byla těhotná a křičela v bolestech, neboť přišla její hodina..." Pak následuje popis draka a boje, který se strhl na nebi, když Michael a jeho andělé proti němu začali bitvu. • Zlatý osel: „Tělo bohyně halilo mnohobarevné roucho ... a plášť, jenž docela oslňoval můj zrak: byl neobyčejně černý, skvěl se tmavým leskem ... splývajíc v mnoha náběrech dolů ... Jak na obrubě, tak na plášti samém třpytily se roztroušené hvězdy a v jejich středu měsíční úplněk vydechoval své ohnivé paprsky. • Křesťanství převzalo ikonografický motiv Ísidy s malým Horem