l/lám j oko nábožen/ko-práyní •J /y/tém A/t*1-* Kurz: l/lám (RUÍfl08) U/toy rehcjioni/tikii íllUf f Brno flttilo Koyóc/ Sekundární zdroje ANDERSON, J. N. D., Islamic Law in the Modern World, New York, New York University Press, 1959. ARABI, Oussama & POWERS, David S. & SPECTORSKY, Susan A. (eds.), Islamic LegalThought: A Compendium of Muslim Jurists, Leiden - Boston, Brill, 2013. BEZOUŠKOVÁ, Lenka, Islámské rodinné právo se zaměřením na právo manželské, Praha, Leges, 2013. CALDER, Norman, Islamic Jurisprudence in the Classical Era, Cambridge, Cambridge University Press 2010. COULSON, Noel J., A History of Islamic Law, Edinburgh, Edinburgh University Press, 2005. GHAZALEH, Pascale (ed.), HeldinTrust: Waqfin the Islamic World, Cairo, The American University in Cairo Press, 2011. ■ HALLAQ, Wael B., The Origins and Evolution of Islamic Law, Cambridge - New York, Cambridge University Press, 2005. ■ HALLAQ, Wael B., Sharfa: Theory, Practice, Transformations, Cambridge - New York, Cambridge University Press, 2009. ■ HATINA, Meir (ed.), Guardians of Faith in Modern Times: cUlama,in the Middle East, Leiden - Boston, Brill, 2009. ■ KAMALI, Mohammad Hashim, Principles of Islamic Jurisprudence, Cambridge, Islamic Texts Society, 2005. ■ KAMALI, Mohammad Hashim, Shari'ah Law: An Introduction, Oxford, Oneworld, 2008. ■ MAKDISI, George, The Rise of Colleges: Institutions of Learning in Islam and the West, Edinburgh, Edinburgh University Press, 1981. ■ MASUD, Muhammad Khalid & MESSICK, Brinkley & POWERS, David S. (eds.), Islamic Legal Interpretation: Muftis andTheir Fatwas, Cambridge - London, Harvard University Press, 1996. MASUD, Muhammad Khalid & PETERS, Rudolph & POWERS, David S. (eds.), Dispensing Justice in Islam: Qadis and their Judgments, Leiden - Boston, Brill, 2006. MENDEL, Miloš & KOUŘILOVÁ, Iveta, Cesta kprameni. Fatvy islámských učenců k otázkám všedního dne, Praha, OÚ ČR, 2003. OTTO, Jan Michiel (ed.), Sharia Incorporated: A Comparative Overview of the Legal Systems of Twelve Muslim Countries in Past and Present, Leiden, Leiden University Press, 2010. POTMĚŠIL, Jan, Sarfa. Úvod do islámského práva, Praha, Grada, 2012. SAJOO, Amyn B., Muslim Ethics: Emerging Vistas, London, I.B. Tauris, 2004. SCHACHT, Joseph, An Introduction to Islamic Law, Oxford, Clarendon Press, 1982. WALBRIDGE, Linda S., The Most Learned ofthe Sh'fa, New York - Oxford, Oxford University Press, 2001. Formování islámské tradice ■ Procesy a techniky vytvářeni islámské nábožensko-právní tradice ■ Kodifikace a výklad Koránu ■ Vývoj, sbírky a výklad hadíthů ■ Geneze islámské nábožensko-právnítradice V rané islámském období ještě před vytvořením „islámských vzdělávacích a nábožensko-právních struktur", již se našli tací kteří se věnovali výkladu: předříkávači / recitátori {qáď, plur. qurrá1) a komentátoři Koránu, interpreti tratíce, „lidoví/veřejní" kazatelé (qáss, plur. qussás; wáciz, plur. wuccáz; mudhakkir) Podoby a vývoj islámské nábožensko-právní tradice ŠARČA ■ Etymologicky: „stezka vedoucí k vodě", pro muslimy je to norma pocházející od Boha, něco věcné, neměnné, co se stává známy zjevením, je Bohem inspirovaný a lidským intelektem rozpracovaný způsob života ■ Je súborem nábožensko-právních zásad a ne právním kódexom (tím\efiqh) ■ 5aríca je nejednou simplifikovaná, dezinterpretovaná a vulgarizovaná: islámofobie ji chápe jako barbarizmus a „systém zla", islamizmusji vnímá jako „všelék" Jsou tři hlavní oblasti saríce: ■ I. dogmatika (caqídá) nezpochybnitelné náboženské„pravdy" zformované v Koránu - II. etika (ádátAi) etické zásady kodifikované v Koránu (17:23-34) a prorocké tradici ■ III. normy lidského počínání samotná oblast islámských právních pravidel (fiqh) ■ I. islámská dogma (caqída) se dělí na „kořeny náb." (usúl ad-dín) a „větve náb." (furúcad-dín), „kořeny náboženství" tvoří: ■ i. monoteizmus (tawhíd), víra v jednoho Boha „není boha kromě Boha" jak to popisuje 112 súra K.: —m^r rz) ti 1. Rci: „On Bůh je jedinečný, ^ ^ i \ 2. Bůh sám o sobě věčný. , n \\\^ 3. Neplodil a nebyl zplozen I V^r^^ II 4. a není nikoho, kdo je mu roven.u ^^^W ^^^^ Tawhíd se dělí na víru (ímán) a „činyu (camal) a je protikladem „přidružovaná (s/r/c, z toho mušr/A^polyteista") ■ 2. víra v posvátné knihy (kitáb) Korán jako autentické slovo Boží I '4JJÍ ■w *' * * *<^^V* ***** # • * v i • .•"•».• .'^..'^f, —jff"? .«9- ■ 3- Proroctví (nubuwwa) a víra v proroky (od Adama k Muhammadovi), „a Muhammad je poslem Božím" M.je prorok (nabf) a posel (rasúl) ■ z,.- Víra v anděly (al-malá'ika) stvořeni ze světla, vykonávají Boží vůli 5. Víra v predestinaci {al-qadar) a (boží) spravedlivost {cadl/cadála) i zodpovědnost za své činy 6. Víra v nesmrtelnou duši, den posledního soudu (Jawm ad-dín) a zmrtvýchvstání {macád) U šícitů k caqíde patří i víra v imámát (šícitská podoba nábožensko- politického vůdcovství) a imámy (neomylní náb.-pol. vůdcové komunity) ■ II. etika (ádáth) „vykonávat dobro a odmítat zlo", hlavní etické zásady jsou založené na Koránu (zejména 17: 23-37 a jinde) a dále rozvinuté v prorocké tradici, přičemž M. je prezentovaný jako příklad vhodný následování, ne však jeho konkrétni počiny, nýbrž hlavní zásady jeho počínání. Buď shovívavý, přikazuj vhodné a vyhýbej se pošetilým! (7:199) Laskavé slovo a odpuštění je lepší než almužna, za níž následuje špatnost. (2: 263) (...) ten, jenž zabije jednoho člověka - nikoliv pro pomstu na někom anebo za to, te šířil pohoršení na zemi - byl souzen, jako by zabil lidstvo veškeré. A aby ten, kdo oživí jednoho, byl posuzován, jako by oživil lidstvo veškeré. (...) (5: 32) ■ III. normy lidského počínaní Patří to do oblasti islámského právního kodexu: FIQH-„pochopeni", výklad, aplikace a rozpracování šaríce nábožensko-právními znalci Hlavními oblasti//qf/?L/jsou: 1. cibádát (vztah člověk - Bůh) povinnosti člověka vůči Bohu, patří sem pět pilíř ů víry (arkán ad-dín) 2. mucámalát (vztah člověk-člověk) je to oblastí rodinného, dědičného práva 3. cuqúbát (zákazy a příkazy) je to oblastí trestního práva Fiqh pracuje s těmito klasifikacemi lidských činů (camalíját): fard I wádžib - povinnost mandúb - doporučené, „bohumilé" mubáh - ambivalentní u * On A kv» rt\xirťtlr\ r\ r\ m r\ v m Á hárám-zakázané, opozici w íř íT ^ je halál („povolené", „správné") vše ostatní základy//qf/?L/jsou Bohem inspirované principy, zatím co další segmenty fiqhu, teda samotné právní postupy a pravidla jsou lidským výtvorem. ■ Ke kanonickým zdrojům práva patří: Korán hadíthy qijás- analogie idžmác- konsenzus ■ K nekanonickým zdrojům práva patří: cáda I curf- zvykové (napr. kmenové) právo camal- soudcovská praxe qánún - civilní zákonodárství (např. osmanské) 1 ^ { f*".i.. ff//*^ I fit ^ i ■ idžtihád objektivní, originální, inovativnía kreativní rozhodnutí založené na absolutním vlastním úsilí vysoko kvalifikovaného nábožensko-právního experta (mudžtahid), který má mimořádné osobní a odborné kvality. Ten na to aby rozpoznal základní principy práva používá ■ rďj- samostatný názor (především v ranním islámském období) ■ istihsán - na základe racionálního úsudku založeném na cilla {ratio decindendi) rozeznat to co je dobré a následně to uplatnit ■ istisláh - veřejně prospěšné, sloužící „obecnému blahu" (maslaha) V opozici k idžtihádu jakožto „pozitivní inovaci" stojí „nepřípustná novota" (bidca) Idžtihád byl poměrně běžně používaný v ranním období islámu, ale v sunnitském islámu v období 10. až 12. stol. „se brány idžtihádu uzavřely". Dochází tomu postupně dle míry a druhu idžtihádu Idžtihád bzl obnoven v sunnitském islámu reformními hnutími a mysliteli v 19. stol. a používají ho i některé islamistické hnutí Šíciti idžtihád nepřestali nikdy používat Paralelně s idžtihádem funguje prax „napodobňovaní" (taqlíd), když v absenci potřebných kvalit a kvalifikace muslim (muqallid) se řídí příkladem mudžtahida. ■ Trestní právo I. hadd (plur. hudúd), tzv. koránské tresty (5: 33-38) ■ smilstvo (ziná), cizoložství a jiné sexuální prohřešky, sankce: bičování (100 ran), případně vyhnanství ■ falešné obviněni z cizoložství (qadhf), nebo podobných druhů smilnění, sankce: 80 ran ■ opilství {šurb al-chamr) jenom v případě, když lze dokázat, že dotyčný se opil z vlastní vůle, (platí i pro jiné omamné látky) sankce: 40, příp. 80 ran ■ krádež (sariqa) platí nad určitou hodnotou a jnom v případě, když lze dokázat, že ukradená věc byla řádně střežena, sankce: uťatí pravé ruky v zápěstí a v případě recidivistů amputace dalších končetin ■ loupežné přepadnuti (qať al-taríq), sankce: smrt (ukřižovaní, statí) ■ odpadlictví od víry (ridda), sankce: v případě mužů smrť, u žen vězení a bičování než se nevrátí k islámu K udělení hadd trestu je nutné svědectví „spolehlivých a věruhodných svědků", minimálně 2 a v případě ziná až 4 svědkové, kteří viděli i samotný akt, jinak by se tresty hadd nesměli vykonávat. II. Džináját (tresty za prohřešky proti životu a fyzické integritě) ■ Vražda: tresty se určují na základě míry provinění a rozlišují se 3 okruhy sankcí: pomsta - qisás (2:178) výkupné - dija (4: 92) pokání -kaffára III. Taczír (menší provinění a tresty) ■ Ve většině muslimských zemí platí ne islámsky nýbrž civilní právní systém, který často byl vytvořený na základě západních (občas koloniálních) modelů, nebojsou uplatňovanéjenom některé prvky islámského práva (např. dědičné a rodinné právo). ■ Islámské právo je více uplatňován (včetně trestního práva) v Saudské Arábii, Jemenu, Iránu, na území IS v Iráku, Súdáne, Mauritánii, Afganistane a v některých oblastech Pákistánu a Indonésie. ■ To co se obnažuje za „islámské právo" je ale nejčastěji směsí prvků islámského a zvykového / kmenového práva. ■ V různých nábožensko-správních školách konkrétní podoby trestů a sankcí se různí. Islámské pravo nehraje žádnou roli | Jsou uplatňování jenom některé prvky islámského práva | Islámské právo je uplatňované masivně (trestní právo) I Kombinace islámského a zvykového práva Islámské nábožensko-právní školy (madhhab) Sunnitské: ■ hana.fi- Abú Hanífa (z. 767) ■ málikí- Málik ibn Anas (z. 795) ■ šáffí - Muhammad ibn Idrís aš-Šáficí (z. 820) ■ hambalí -Ahmad ibn Hambal (z. 855) Šicítske: ■ džacfarí - Dzacfar as-Sádiq (z. 765) (usúlía achbárí) ■ 6át//i/'(ismácilovci, alaviti, nusajriti-alawiti, nizáriti) ■ zajdi Cháridžovská: ■ Ibádí Náboženský a nábožensko-právní specialisté a jejich typologie i ■ V I / I IV.. I / VI.. |. I v/ Jiz od ranních dejín islamu se nash jedinci, kten na základě svých znalostí tradice získali (nebo dělali nárok na) výsadní postavení mezi muslimy stali se veřejně uznanými interprety v záležitostech islámu. Takto „specializovaní muslimové", postupně začali být označováni jako ■ culamá' (sing. cálim) náboženský znalci ■ fuqahá' (s\ng. faqíh) nábožensko-právní znalci Tradiční muslimské stanovisko je, že: „místo culamá' (afuqahá^je hned za proroky a ještě před králi a vládci" Došlo k tomu přesto, že v islámském učení - až na proroky - není prostředníka mezi člověkem a Bohem, teda neměla by se vytvářet privilegovaná skupina sprostředkovatelů, hierarchicky uspořádaná a centrálně organizovaná mocenská struktura podobná církvi. Všícitské doktríně je to trochu jinak. Je tomu tak jako z důvodu výjimečného postavení šícitských imámů, ale taky proto, že nábožensko-právní specialisté sehrávají mnohem aktivnější roli u šícitů než u sunnitů. Každá muslimská (i nemuslimská) politická struktura (panovník, stát, vláda apod.) se snaží vytvořit své vlastní kontrolní orgány a islámskou náboženskou hierarchii nebo instituce. I. příslušníci „islámských právních struktur" faqíh (plur./i/qfa/íá7) ■ qádí- islámsky soudce v klasickém období qádíové Qadi, Egypt, 13. stol. ■ muftí- vykladač islámského práva, vydávající nábožensko-právně závazné stanoviska (fatwá, p\ur.fatáwin) ■ fatwá\e konkrétní odpověď na konkrétní otázku: vydávající (muftí) odpovídá ptajícímu (mustaftf), Posudek ne rozsudek! Fatwá musí mít určitou strukturu a musí přejít verifikačním procesem. ■ Stru ktura/aťwy: basmala, otázka, odpověď (od Koránu k vlastnímu názoru) „a Bůh zná nejlépe" wa Alláhu cálim, datum, podpis. Je nutný verifikační proces. Může mít různé podoby od ústního vyjádřeni ke knižním sbírkám. mmm email: darulifta@gmail.com | web: www.onlinefatawa.com | ph: +92 21 32570077 | fax: +92 21 32564586 26914 žó-s. 4/17/2016 fa V/ Lety aa Měsíc Je v Koránu určeno nebo naznačeno, že člověk doletí na Měsíc? Postačí nám, odpovíme-li na takovouto otázku - za předpokladu, že se takovéto problémy objeví - že v Koránu nic nenaznačuje, že by člověk nemohl dospět na Měsíc. Tato otázka patří k věcem, které Korán ponechal lidskému rozumu k bádání o tajemstvích a zákonitostech, jež Buh vložil do svého stvoření. Bůh nám dal k užívání vše, co je na celá zemi, e stejně nám dal i slunce, měsíc, noc a den, a otevřel nám cesty k poznání těch Božích divů, které nás v Jeho království obklopuji. Úkolem Koránu je správné vedení a orientace (hidája wa iroád) a není nutná, aby se Korán vyjadřoval o všem anebo ukazoval i na tyto lidská vynálezy a na nejzazaí mez, k níž mohou dospět. Podle mého názoru koranické verše nepřinášejí žádné takovéto náznaky* Přijímáme Korán podle smyslň verau, které obsahuje, podle jeho záměru a podle jazyka, v němí byl seslán, tj. arabštiny* 0 všech nových vynálezech ae v Koránu nic nepraví* Korán jen usměrňuje pohled na království nebes a země a seznamuje a Božskými zákony jeho bytí a jeho využívání. Ve své obecnosti nevyalovuje Korán soud ani o možnosti dospět na Měsíc ani o nemožnosti takovéhoto činu* <óé*Wl (> l*»li*J 4>J ^Yl JJ>UI dUiwii J* J^i-i j>*J J* "O" lili] pUli j_>- Ji x J.i ^ UJUi Ji jl ^ (0*1 Jl~- -ctil j ^ ^Jih Jí J~i- f U %Vl Jl— Ol i^^il j {CL^ J-ŮI l^-í ($SÍ Ul^-Í jij) : ju «il J>b ^^4^ jí. ^jj-i j ^aji j ^ íju.1 ^j^íji iiiij. .uí*Si j* íí->ii ^-ai íu;>i JíS }lJ>\ li] JJJ.iji >VS3l JO, ji >^UI fJ>j(Mj } vJLJl .l«i jUJ aij % (c+ISt j .X j.i j t^^l-l Já *J j ... " : JÍÍi>r) ^ >jl\ f U)f i J ^i * o_J.l <_iJ lilii 1,^^- A.r...^j>u. Ji jli obli í <_i ^ j^l^ iSX£> Uia ^j^I JL JSl >»iJJ 1 _,jl>-i .l+iil jlí liji V tLáí-ij lJ-Í jl jjZ Jij \~Py~a>- i j Jjl v^l. *J lili] (J—il J] OJ^i »Lá*Sl ýŽV J-UJI Jw»kjl J* »U XjJ.1 >• ijUi_ll .Li*\l j I jji- i^Ap ^» J ."Sil*- . j^J-i l*j »m»y JJ ^ íjUí-Vi jí^i »l~a*i - ^ :,>j*-» J* j>3 ^>ii JJ V] lf> íjUl-^i i>SUí N .U*i -X DAR AL - 1FTA »1. - hi,i;sti:m\ RAMAI.I Alli Al.HI R| H DISIKIC I —2011/12/4 ^^fl 1433/.Jw9_jýJia p 2/3/2011/ 4055^ j a I . •*"SS;júli#>jJp1 j-t >jl ji»»hi. jl ^ui> jjij*. _$\ j+i mj j5 .4 •V^x-V1 j ÍííjJ J jJÍ >g l|V,'«i'i - £ jj-i—I' i jSi Ub . jikj1 —1 5 íT> 1 •*! j 1 j^*!UIi ^ |í -^^j*4 1 **V*i -» «." JIM J*»a j. „usu jui ^ jí J°f- j*^ m*Ij^| j^jji •j*11 J «Hl ,»1J 4j)«Uj Jiú Dvě/atwy: o transplantaci orgánů (vydaná IS / Dáciš) a o fungování on-line sexshopu (vydaná palestinským Dáral-iftá') Dáral-iftá'al-misrija, úřad pro kontrolu vydávanífatev, Káhira umaii - Message Page 1 of 1 darulifta nadwatululama< daruliflanadwa@gmail.com> Message 1 message V. M. Khaleelur Rahman< vmk1234@yahoo.com> Reply-To: "V. M. Khaleelur Rahman" To: "daruliftanadwa@gmail.com" Thu, May 23, 2013 at 6:46 AM Assalamu Alaikum 1 would like to know if a Muslim girl can have higher education like Medical and Engineering. There are some people who say that sending girls to schools and colleges is not permitted (jayiz naheen hai). I will be thankful to you if you enlighten me on this subject in detail. Thanks and best regards, V.M. Khaleelur Rahman g ■y J* https://mail.googlexorn/mail/u70/?ui=2&ik=dd64d0ebae&view^t&search=inbox&th=l... 34/07/17 JUJL>JI J (<^j§6 2000 16f) O A https://twitter.com/efatwa Home ^Notifications Messages V Search Twitter 'M 13 FatwaOnline | eFatwa @eFatwa Online since 1999: Bringing you Islaamic legal rulings from the Senior Scholars of our time.. V Madeenah Saudi Arabia (P fatwa-ontine.com [ijD Joined December 2010 ^ Tweet to FatwaOnline | eFatw A 4 Followers you know ß 80 Photos and videos Tweets Tweets & replies Media □ FatwaOnline | eFatwa eFatwa 15m OFFICIAL: High Judiciary Council of Saudi Arabia announces 1st day of #Ramadhaan 1437 - Monday 6 June 2016 t.-* 69 V 33 FatwaOnline | eFatwa eFatwa 28m Official announcement from the High Judiciary Council of Saudi Arabia regarding beginning of #Ramadhaan to follow shortly in shaa.-Allaah... ♦> t3 14 • 15 ■ šajch al-islám (tur. §eyhulislám, perz. sejch-ol-eslám), tento titul se začal udělovat pro nejvyšší náboženské představitele od 10.-11. stol. a stalo se to označením pro nejvyšší „duchovní" instanci v Osmanské říši. Šajch al-islám by měl být mudžtahídem, schopným samostatně používat právní metodu idžtihádu. Na základě osmanského vzoru se i vjiných muslimských zemích (např. v Egyptě, Palestině, Saudské Arábii, Libyi a jinde) ujala funkce „velkého muftího" (al-muftíal-akbar), který zpravidla stojí na čele „kolegia pro vydávaní fatev" a rozhoduje ve věcech náboženských. Mustafa Sabri Efendi (z. 1954) jeden z posledních osmanských §eyhúlislámů II. příslušníci „islámských vzdělávacích struktur" ■ „učitelé" (sing. mucallim, mu'addid, faqíh) jak nižších {kuttáb) a taky ■ „profesoři" (sing. mudarris) vyšších škol (madrasa j hawza), na různých úrovních (sing. mucid, mufíd, mutasaddir) a specializace (šajch al-hadíth, a iné) ■ kuttáb - „škola Koránu" (základní poznatky, zejména pro děti), škola Koránu, Bitlis (Turecko) ■ madrasa (tur. medrese) islámská vyšší škola / „univerzita1 Ruiny mešity a madrasyv Harránu (Turecko) zal. v r. 745 umajjovským kalifem Marwánem II fungovala zde pravděpodobně první „islámská univerzita". wlešita a madrasa al-Qaráwíjín ve Fezu zal. v r. 859 Fátim] al-Fihrí# je nejstaršímu dodnes fungující univerzitou na světě Bagdadské madrasy al-Nizámíja (zal. v r. 1065) a al-Mustansiríja (zal. v r. 1227) Mešita a madrasa al-Azhar v Káhiře zal.vr. 970 hawza (hawza cilmfja) šícitská vyšší „teologická" škola / „univerzita" Hawza cilmija (imáma cAlího) v Nadžafu (Irák), zal .v r. 1054 Hawza cilmija vQomu (Irán), zal. v 10. stol., obnovena v r. 1922 ..ji: «. r.:- i;;1, v» ľ. • .W4 Šíitské náboženské instituce Vznik šícitského „duchovenství" je spojený působením šestého imáma Džacfara as-Sádiqa, který rozpracoval učení o funkci „sprostředkovatelů" (ráwí). Na rozdíl od svých sunnitských kolegů mají velké pravomoci, jsou oprávnění na základě Koránu a šíitské tradice samostatně velký ájatolláhsejjid . . Ruchollah Chomeini rozhodovat pomoci idztihadu. Šíitský mudžtahidje aktivní znalec a interpret tradice a práva (jako legitimní soudce, hákim šari), je nositelem imámové autority (ná'ib al-imám). Běžný styk s věřícími v mešitách obstarávají nižší duchovní, kteří zpravidla nejsou mudžtahidové: mmollá (arab. maulá, perz. taky píšnamáz) mhudždžat al-islám (perz. hodždžat ol-eslám, důkaz, nebo argument islámu), střední pozice ■ ájatulláh (perz. ájatolláh, Boží znamení), vysoko postavená autorita, nositele toho titulu mají právo na jednoznačné právně rozhodnutí, jejich fatwyjsou nezpochybnitelné a neodvolatelné. Jejich hlavní rolí je vést ummu za nepřítomnosti (gnarjba) imamu a spravovat ....... , . ,v _ velký ájatolláh sejiid ii do ieiich návratu (radzai. cvr-J ■ — J J J cAh Chamenei, nejvyssi Nejvýznamnějšíznichje vůdce {rahbar) ,ránu ■ ájatolláh al-cuzmá („nejvyšší znamení Boži") Velký ájatulláhje považován za ■ mardžic (plur. marádžř, „věrohodný pramen"), mudžtahida, který stojí v určitém období na čele šícitské hierarchie a tím aj celého (šícitskeho) společenství, jeho činy, výroky a názory platí za všeobecně následováníhodné.Taká osoba je ■ mardžic at-taqlíd (perz. mardžcŕ-e taqlíd, „zdroj napodobňovaní" resp. „vzor hodný následovaní"), \ehofatwy tvoří základ novely právního systému a jeho práce o problémech každodenního života (arab. risála 'l-camalíja, perz. risálat-e camalíja) mají sloužit jako praktická rukověťv každé situaci. Mardžac-e taqlíd stojív čele mudžtahídún a je i hlavním garantem odkazu imámů a samotného proroka Muhammada. III. příslušníci administrativy mešit ■ „předmodlívač" (imám) a ■ „páteční" kazatel {chatíb) IV. správcové (mutawallf) islámských náb. nadací waqf (plur. awqáf) (či hubs nebo hubus, tur. vakif) Jsou tři druhy waqfu: rodinné, filantropické a náboženské. Často fungují u mešit a financují různé činnosti. Business sector Donors donations donations Founders Wac|f donations Community members and other physical persons Profit revenue za k at khurns Budova waqfu u Laleli camii, Istanbu Úpadek autority culamá' ■ Od 50. let 20. stol. oslabenou autoritu ci//a/77á'začali čím dál tím více uzurpovat někteří „laický kazatelé" z řad „islamských aktivistů" a od 70. let, když nastává tzv. „islamský obrat" náboženská a politická autorita a popularita těchto „nových" náboženských aktivit se rapidně posilnila. ■ Dochází k fragmentaci islámské autority. ■ cUlamá'ztrácejí monopol na sakrální autoritu, na které se začínají podílet aktivisté, politikové, učitelé ale i lékaři nebo inženýři a vojenský velitelé apod., kteří začali mluvit „ve jménu islámu". ■ Přispělo to sice k větší pluralitě výkladu islámu ale také k nepřehledností a chaosu.