Věda •deduktivní systém tvořený souborem výroků podávajících vysvětlení, organizovaný způsob znalostí a klasifikace (Nagel) •duchovní činnost, jejíž náplní je teoretické a systematické poznávání skutečnosti pomocí souboru metod na základě logického myšlení • Věda •Standartní model vědy: výzkumné otázky, hypotézy, metody, teorie a zákony, paradigmata •Investigativní pentagram – otázky co? proč? jak? kdy? kdo? •teorie – vědecky konzistentní výklad, soubor pravidel nějaké oblasti vzniklý na základě systematického seskupování vzájemně souvisejících koncepcí a principů, které dávají rámec nebo vzájemně spojují významnou oblast znalostí (Petráčková a kol., 2001) • Věda •metodologie – disciplína, která se zabývá metodami, jejich tvorbou a aplikací, nauka o vědeckých metodách •metodika – souhrn doporučených praktik a postupů k vykonání nějaké činnosti. V jejím rámci uplatňovány specifické postupy - metody •metoda (cesta někam) – vědomý a plánovitý postup, jak dosáhnout nějakého teoretického i praktického cíle •technika (postup) – souhrn pracovních postupů a prostředků vycházející z principů a zásad metody. Jak provádět metody, aby byly efektivní. • Vědecká komunikace •úzké pojetí: zahrnuje formální i neformální činnost související s využíváním a šířením informací prostřednictvím veřejných a soukromých kanálů •široké pojetí: zahrnuje růst vědecké informace, vztahy mezi výzkumnými oblastmi a obory, srovnání komunikačních činností mezi obory a odbornostmi, informačními potřebami a používáním jednotlivými uživatelskými skupinami, a vztahy mezi formálními a neformálními aspekty komunikace •hlavním prostředkem vědecké komunikace je publikace výsledků vědecké činnosti •heslo publikuj nebo zhyň (publish or perish) Motivy komunikace •prezentace výsledků své vlastní práce •získat uznání od vědeckých kolegů •posílení svého postavení •potvrzení priority při publikování nového objevu či vynálezu v případě sporu o prvenství •zisk informací o stavu vývojového, současného či nápadového poznání či techniky ve svém oboru •minimalizovat riziko opakovaného nebo méně účinného řešení daných úkolů Vývoj informační komunikační sítě •tvorba celosvětové informační struktury – až od 20. stol. •idea globálního informačního systému – 15. století, otevření mořských mezikontinentálních cest •J. C. R. Licklider – 1965, model informační sítě a knihovních služeb, internetová vědecká infrastruktura • Malá x velká věda •Velká věda (Big Science) •původ označení M. Weinberg •věda – stává se hlavním segmentem národní ekonomie •graduální vznik – dlouhodobé tendence investic do vědy: -observatoř Ulugh Beg v Samarkandu (15. st.) -observatoř na ostrově Hven - Tycho de Brahe (16. st.) -Jai Singh, Indie (17. st.) -průlet Venuše v 18. st. – vzbudil velký zájem a přinesl další investice do vědy • • • •observatoř v Ulugh Beg •http://images.cdn.fotopedia.com/flickr-410758293-image.jpg •observatoř Jai Singh •http://farm4.static.flickr.com/3063/2945345304_69141cea0f_o.jpg Rozvoj vědy •2-3 století exponenciálního růstu (čím větší, tím rychleji roste) •přibývá pracovních sil i publikací •zdvojnásobení každých 10 (běžná) – 15 let (kvalitní věda) •300 časopisů → abstrakty •koeficient blízkosti: 87½%, 45let pracovní činnosti. Většina celku poznání je současná, vědecké práce vyprodukovaná současnou generací vědců •populace roste mnohem pomaleji než věda •většina lidí, kteří kdy žili, jsou dnes mrtví – lidská populace je daleko od bezprostřednosti ve smyslu vědy •koeficient blízkosti platil i v minulosti – věda byla vždy moderní • • Životní cyklus informace •komunikační řetězec nebo informační řetězec či informační životní cyklus zaznamenaných informací •popisuje proces od vytvoření, přes distribuci, organizaci, indexování a ukládání až po odstranění • D:\Users\45308\Pictures\Životní cyklus.jpg Životní cyklus informace •Úrovně zdrojů: •nulární: prvotní informace předtím, než vstoupí do komunikačního řetězce, například výstupy z laboratorních přístrojů •primární: „původní informace“, například časopisecké články •sekundární: informace s hodnotou přidanou nějakou organizací materiálu první úrovně, například učebnice, přehledy, abstrakta •terciární úrovně: materiály poukazující na materiály první a druhé úrovně a usnadňující jejich používání, například bibliografie, adresáře •kvartérní úrovně: umožňující přístup k seznamu zdrojů na vyšší úrovni, v podstatě se jedná o „seznamy seznamů“ •kvintární úrovně: seznamy seznamů seznamů • Informační exploze •vědci měli pocit, že jsou zaplaveni množstvím literatury již v daleké historii •raný novověk – korespondence: vzdělávací dopisy, sdílení a posouzení myšlenek před tiskem •Vznik časopisů – ani ne nové vědecké články, spíš monitorování publikací a dopisů •1665 - Philosophical Transactions, Anglie, vydával Henry Oldenburg, tajemník Royal Society, měsíčník v počtu 1200 kopií, 20 stran, technické novinky, články a pokusy Královské společnosti •1665 - Journal des Sçavans, vydával Denis de Sallo, týdeník, knižní recenze a novinky z vědy, práv a teologie Informační problém •Rostoucí množství literatury – řeší se zavedením 1. časopisů, 2. abstraktů, 3. abstraktů abstraktů •abstrakt - souhrn větší, obvykle akademické práce, který poukazuje na podstatné skutečnosti práce, referenční nástroj •každý pokrok generuje sérii dalších pokroků – konstanta •množství časopisů se násobí každé půlstoletí deseti •počet titulů knih a velikost knihoven se zdvojnásobuje každých dvacet let •RSS kanály (Rich Site Summary ) – poskytování obsahu webových stránek, webový agregator Neviditelná univerzita •dobrovolná nadnárodní sdružení vědců bez oficiální organizace •komunikace vědců – vyměňují separáty a preprinty, profesní korespondenci, kolaborují •smyslem je maximální výměna informací mezi členy pomocí neformálních kanálů •diagnostika: seznam, komu jeden člověk poslal preprint a kontrola seznamu každého z nich •skupina vědců, kteří spolupracují s ostatními •členové loajální spíše ke skupině, než k instituci •kruh institucí, kam dojíždějí – výzkumná centra, , místa se špičkovým vybavením, letní školy – místa setkávání •řešení komunikační krize – meziosobní vztahy •trend: na psaní článku se podílí stále více autorů • Současnost vědecké komunikace •e-science – John Taylor, 1999. Synonymum cyberscience. Výpočetně náročná věda, která se provádí ve vysoce distribuovaném síťovém prostředí. E-science používá obrovské datové soubory, které vyžadují grid computing. •vědecko-výzkumná činnost ve virtuálním prostoru, generovaná pomocí počítačů připojených k síti a ICT •gridové technologie - distribuované clusterové počítání, paralelní zpracovávání výpočetních úloh •věda 2.0 - on-line publikování, upravování a spolupráce vědců pomocí technologií webu 2.0 (blogy, tagy a sociální sítě) •repozitář – úložiště, zařízení pro uskladnění akademických prací, např. vědeckých časopisů •dnes vznikají institucionální repozitáře, s jejichž pomocí vědecké instituce zpřístupňují veřejnosti publikované práce svých zaměstnanců. Viz https://is.muni.cz/repozitar/ Současnost vědecké komunikace •princip Open Access (OA) – model vědecké komunikace, poskytující pomocí internetu bezplatný přístup k vědeckým publikacím •tři modely: •Zelený: článek je publikován v konvenčním předpláceném časopise a kopie se archivuje ve volně přístupném zdroji (repozitáři) •Zlatý: článek je publikován v konvenčním předpláceném časopise, ale je volně přístupný. Autoři musejí za publikování platit. •Platinový: články jsou publikovány v plně volně přístupných časopisech a autoři nemusejí za publikování platit • Současnost vědecké komunikace •otevřená věda – přístup ke zdrojovému kódu numerických experimentů •cíle: •transparentnost experimentálních metodologií, pozorování a sbírek dat •veřejná dostupnost a znovupoužitelnost vědeckých dat •veřejný přístup a transparentnost vědecké komunikace •používání webových nástrojů k usnadnění vědecké spolupráce LITERATURA •BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Introduction to information science. London: Facet Publishing, 2012. ISBN 978-1-85604-810-1. •BORGMAN, Christine L. Scholarship in the digital age: information, infrastructure, and the Internet. Cambridge: MIT Press, 2007. 336 s. ISBN 9780262026192. •CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha : Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 802461037X. •PRICE, Derek J. de Solla. Little Science, Big Science. New York: Columbia University Press, 1963. •WATZLAWICK, Paul. Pragmatika lidské komunikace: interakční vzorce, patologie a paradoxy. 2., rev. vyd. Brno : Newton Books, 2011. 283 s. ISBN 9788087325001. • •