Kateřina Krčálová Konečná katerina.krcalova@gmail.com Podmínky ukončení —Docházka — - přednášky jsou nepovinné, ale doporučené —Praktické úkoly —Písemný test: teoretické + praktické znalosti — Témata předmětu —základ právní teorie —legislativa pro knihovnicko-informační činnost (knihovní zákon, autorský zákon, ochrana osobních údajů, zákon o svobodném přístupu k informacím atd.) —orientace v právních dokumentech —vyhledávání právních informací Podklady pro studium —prezentace v IS —doporučená literatura —právní předpisy Základy právní teorie —Co je to právo? -v širším pojetí: celá oblast právního života zahrnující právní normy, právní vztahy, činnost právních institucí, právní vědomí adresátů práva, právní jednání apod. -v užším pojetí: souhrn právních norem jako obecných závazných pravidel chování, uznaných státem a státem vynutitelných (tzv. právo objektivní) a právní normou zaručená možnost chování právního subjektu (tzv. právo subjektivní) — Prameny práva —Právní obyčej – dlouhotrvající a masové uskutečňování určitého modelu chování —Individuální právní akty (precedenty) – vydává je správní nebo soudní orgán, řeší případ jinými prameny práva dosud neregulovaný, stávají se závaznými do budoucna pro další obdobné případy, typické pro anglosaskou právní kulturu —Normativní smlouvy – typické pro mezinárodní právo —Normativní právní akty Právní norma —Základní jednotka práva —Státem vydávané nebo uznané a jím chráněné obecně závazné pravidlo chování, zakládá práva nebo právní povinnosti pro účastníky společenských vztahů, je státem vynutitelné —Materiální znaky: normativnost (regulativnost), obecnost, státní donucení, právní závaznost —Formální znaky: pravomoc a působnost tvůrce normy, publikování —Určena k regulaci společenských vztahů —Obsažena v právním předpise; jeden právní předpis může obsahovat více právních norem — Příklad právní normy —Zák. č. 257/2001 Sb., knihovní zákon —§ 17 Vyřazování knihovních dokumentů — 1)Z knihovního fondu knihovny lze vyřazovat pouze a)knihovní dokumenty, které neodpovídají zaměření knihovního fondu knihovny a jejím úkolům, b)multiplikáty knihovních dokumentů, c)knihovní dokumenty opotřebované, neúplné nebo poškozené tak, že přestaly být informačním pramenem. —2) Knihovní dokumenty z konzervačního fondu a z historického fondu lze vyřazovat pouze se souhlasem ministerstva. —3) Provozovatel knihovny je povinen nabídnout ke koupi knihovní dokumenty vyřazené podle a)odstavce 1 písm. a) a b) provozovateli jiné knihovny téhož druhu, a pokud takový provozovatel odmítne, provozovateli knihovny, která je součástí školy, b)odstavce 2 Národní knihovně. —Pokud nebyly tyto odkoupeny, provozovatel nabídne vyřazené knihovní dokumenty ke koupi jinému zájemci. Pokud nebyly ani takto odkoupeny, může je darovat nebo zlikvidovat. —4) Podle odstavců 1 až 3 se nepostupuje při vyřazování knihovních dokumentů chráněných podle zvláštního právního předpisu. —5) Při rušení knihovny je její provozovatel povinen postupovat podle odstavců 2 až 4. a) Normativní právní akty (NPA) —Obsahují právní normy (nositel právních norem): zákon, vyhláška, nařízení atd. —Od okamžiku publikace se označují jako právní předpis; soubor publikovaných právních předpisů tvoří právní řád —Nejvýznamnější dělení NPA je dle kritéria právní síly: — - NPA vyšší právní síly (zákonné, primární): ústavní zákony, zákony, zákonná opatření Senátu — - NPA nižší právní síly (podzákonné, sekundární): nařízení vlády, vyhlášky ministerstev, obecně závazné vyhlášky krajů a obcí — Právní předpisy (PP) —Struktura PP —Preambule —Zásady, na kterých právní předpis stojí —Definice pojmů —Části, hlavy, oddíly, paragrafy, odstavce, písmena —Přechodná a závěrečná ustanovení: zrušovací (derogační) ustanovení, stanovení účinnosti — —Platnost PP: dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, právní předpis se stává součástí právního řádu —Účinnost PP: 15. den po vyhlášení ve Sbírce zákonů nebo dnem stanoveným zákonodárcem, právní předpis se stává právně závazným —Legisvakanční doba: doba mezi platností a účinností právního předpisu —Derogační pravidla: — - lex posterior derogat priori (pozdější zákon ruší předchozí) — - lex specialis derogat generali (zvláštní zákon ruší obecný) — - lex superior derogat inferiori (zákon vyšší právní síly ruší zákon nižší právní síly) —Analogie v právu: řeší tzv. mezery v právu, kdy určitá skutečnost není výslovně právně řešena. Použije se proto jiná právní norma, která upravuje skutečnost co nejbližší, podobnou – analogickou. Při použití analogie je třeba velké obezřetnosti. V některých případech ji dokonce zákonodárce zakazuje nebo povoluje pouze odkazem na možnost jejího použití. Systém práva —Právo veřejné a právo soukromé — - právo veřejné: postavení účastníků právních vztahů je založeno na nadřazenosti a podřazenosti, tj. jeden z účastníků (orgán veřejné moci) rozhoduje o právech a povinnostech druhého účastníka — - právo soukromé: postavení účastníků právních vztahů je založeno na principu rovnosti v právních vztazích (např. obchodníci) —Právo hmotné a procesní — - právo hmotné: souhrn právních norem, které stanoví práva a povinnosti účastníků právních vztahů (např. občanský zákoník) — - právo procesní: stanoví postupy, jimiž se účastníci právních vztahů mohou domoci svých práv, postupy při aplikaci práva, postupy týkající se organizace veřejné moci (např. občanský soudní řád, soudní řád správní) —Právo mezinárodní, právo vnitrostátní a právo Evropské unie — - právo mezinárodní: zahrnuje právní normy upravující vztahy mezi subjekty mezinárodního práva (státy, mezinárodní organizace); hlavním pramenem mez. práva jsou mezinárodní smlouvy — - právo vnitrostátní: právní normy a právní předpisy jednotlivých států — - právo Evropské unie: primární právo EU – právo vyplývající ze zakladatelských smluv a sekundární právo EU – závazná nařízení (např. GDPR, nařízení o pravidlech dovozu), směrnice zavazující čl. státy k dosažení stanoveného cíle v konkrétní oblasti (např. obchod, právo a ochrana spotřebitelů), individuálně závazná rozhodnutí, nezávazná doporučení a stanoviska —Vztah českého práva, mezinárodního práva a práva Evropské unie — - mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána, jsou součástí českého právního řádu a mají přednost před českým vnitrostátním právem (dle Ústavy ČR čl. 10) — - právo Evropské unie je pro členské státy závazné a je také nadřazeno vnitrostátnímu právu — - závazná nařízení Evropské unie se automaticky stávají součástí českého právního řádu; směrnice musí být také začleněny do českého právního řádu, nicméně se tak může stát úpravou stávajících zákonů nebo přijetím nových zákonů; směrnice nemusí stanovit přesné zákonné povinnosti, ale pouze rámec, ve kterém se právní úprava musí pohybovat — Právní odvětví —Vyšší jednotka práva —Dělení práva dle předmětu zájmu —Veřejnoprávní odvětví: trestní právo, správní právo (knihovní zákon), finanční právo, ústavní právo —Soukromoprávní odvětví: občanské právo, obchodní právo, rodinné právo —Některá právní odvětví mají veřejnoprávní i soukromoprávní prvky, např. pracovní právo —V rámci odvětví zpravidla funguje mimo další právní předpisy jeden nebo dva hlavní (občanský zákoník, trestní zákoník, správní řád, ústava) Interpretace (výklad) práva —Jak porozumět právu? —Texty právních předpisů se zdají být těžkopádné a nesrozumitelné. —Lepšímu porozumění mohou pomoci tzv. komentáře k zákonům (především vydavatelství C.H. Beck a Wolters Kluwer), jejichž autoři jsou přední odborníci na danou problematiku nebo přímo autoři zákonů. Komentáře ale neposkytují právně závazný a stoprocentní výklad práva. —Problematické mohou být změny v textech právních předpisů, tzv. novelizace. Novelizací se zruší nebo změní část právního předpisu, případně se do něj vloží nová ustanovení. Novela vychází odděleně od právního předpisu. Nedojde zpravidla k oficiálnímu vydání celého změněného textu předpisu. —Rozsáhlá změna textu právního předpisu se označuje jako rekodifikace (např. rekodifikace občanského zákoníku). Subjekty vykládající právo —Orgány veřejné moci (autoritativní výklad práva) —orgán veřejné moci, který právní předpis vydal: tzv. autentický výklad; výklad může být součástí předpisu (např. definice pojmů), v tomto případě je právně závazný. Jiná forma aut. výkladu právně závazná není (např. interpretace vyhlášky ve sdělovacích prostředcích) —orgán aplikující právo: výklad pro konkrétní případ, je individuálně právně závazný (např. pro účastníky sporu). —vyšší soudy: judikatura, má z hlediska výkladu práva a závaznosti největší význam, ovlivňuje nejen výklad práva v konkrétním případě, ale také do budoucna, především judikatura Nejvyššího soudu a Ústavního soudu —orgán veřejné správy: tzv. výklad oficiální (služebně závazný, interní); vydává jej nadřízený subjekt pro své podřízené, nezavazuje externí osoby —Ostatní subjekty (právně nezávazný výklad) —vědecký výklad: výklad ve vědeckých publikacích, statích, odborných časopisech, komentářích; provádějí ho zpravidla vědci a odborníci na danou oblast —výklad právní praxe: profesní odborníci, např. advokáti, není právně závazný —výklad laický: názory laiků na právní předpisy Interní normativní akty (INA) —Nepovažují se za pramen práva. —Označují se také jako akty řízení a napomáhají organizaci, řízení a správě různých institucí (také knihoven). —Účelem je organizovat chod instituce, stanovit pravidla činností (např. požární směrnice, pokyny pro práci s technikou, pravidla pro akviziční politiku, knihovní řády firemních nebo institucionálních knihoven). —Jedná se o pokyny, instrukce, směrnice, organizační řády, ale také zakladatelské smlouvy, zřizovací listiny. —Nemají výslovně stanovenou formu a k jejich vydání není potřeba výslovné zákonné zmocnění. Porušení práva —Rozpor lidského jednání s právní normou, tzv. protiprávní jednání (delikt). Výsledkem je porušení právní povinnosti. —Veřejnoprávní delikt: vztah mezi orgánem státní moci a delikventem; trestný čin, správní delikt —Soukromoprávní delikt: vztah mezi delikventem a poškozeným, kterému vznikla újma na jeho právem chráněných zájmech, mohou být rozmanité (způsobení škody, újmy na cti, poškození dobré pověsti, nekalá soutěž) —Disciplinární (kázeňský) delikt: má prvky veřejnoprávního i soukromoprávního deliktu; jedná se o porušení pracovní nebo služební kázně, studijní kázně, porušení povinností, porušení interních předpisů Delikty —Trestný čin (TČ) — - společensky nebezpečné jednání, které je výslovně zakázáno trestním zákonem (není trestného činu bez zákona) — - přečin: všechny nedbalostní TČ a úmyslné TČ s horní hranicí trestní sazby do 5 let — - zločin: úmyslné TČ s horní hranicí trestní sazby nad 5 let — - zvlášť závažný zločin: TČ s horní hranicí trestní sazby nejméně 10 let —Správní delikt (SD) — - jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti, nedosahuje takové společenské nebezpečnosti jako TČ, jeho znaky jsou vymezeny v zákoně — - přestupky: základní druh SD, např. rušení nočního klidu, úmyslné poškození turistické značky — - disciplinární delikty vybraných profesí Použitá literatura —DOSTÁLOVÁ, Jana a Jaromír HARVÁNEK. Základy teorie práva. Ostrava: Key Publishing, 2007. Právo (Key Publishing). ISBN 978-80-87071-21-2. — —VEČEŘA, Miloš. Teorie práva v příkladech. 2., přeprac. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011. ISBN 978-80-7357-551-9. — —VEČEŘA, Miloš. Základy teorie práva: multimediální učební text. 2., nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012. ISBN 978-80-210-4683-2.