VIKMA05
Organizace znalostí
1. 3. 2019: Hlediska KO, doménová analýza (P2)
FF MU, jaro 2019
Mgr. Josef Schwarz
126172@mail.muni.cz

Úvod
¢Praktická část
l1. krok DA – volba domén
¢Teoretická část
lCelkový pohled na KO – složky
lCelkový pohled na KO – přístupy
lDoménová analýza
¢Zadání 2. kroku DA
¢

1.krok DA
(zvolená témata domén)
¢cestovní ruch
¢cyklistika
¢deskové hry
¢digitální marketing
¢ekologie (ochrana přírody)
¢fitness
¢gastronomie
¢grafický design
¢historické rekonstrukce
¢hlodavci
¢horolezectví
¢informační vzdělávání
¢informační vzdělávání
¢jachting
¢jezdectví
¢knihovnictví
¢kočky
¢komiks
¢koně
¢lékařská informatika
¢lékařské knihovny
¢literární věda
¢mediální vzdělávání
¢metalová hudba
¢muzejnictví
¢ornitologie
¢ošetřovatelství
¢počítačová bezpečnost
¢počítačové hry
¢polygrafie
¢programování
¢překladatelství
¢rocková hudba
¢řemeslná výroba
¢software
¢spisová služba
¢střelectví
¢teraristika
¢
¢umělá inteligence
¢volnočasová pedagogika
¢zážitková pedagogika
¢zdravá výživa
¢želvy
¢

Teoretická část
¢


Smysl, složky a východiska KO
•
•
Předmět organizace znalostí:
A. Informace (např.: <1. března 2019 byl pátek>)
B. Myšlenka / Sdělení / Výrok (informace A vyjádřená např. v podobě: „1. března 2019 byl pátek“)
C. Dokument / Informační objekt / Informační zdroj (sdělení B je zachyceno např. v článku)
D. Médium / Platforma (článek C je realizován např. v tištěné podobě)

Smysl, složky a východiska KO
•
•
Základní složky organizace znalostí:
1.(Přirozený) jazyk (lingvistika, sémiotika)
2.Principy / Pravidla (kategorizace/klasifikace, analýza, fazety, definice, řazení aj.)
3.Struktura (formáty, vztahy aj.)
4.Nástroje (selekční jazyky, sémantické sítě, ontologie, značkovací jazyky aj.)
5.Činnosti (obsahová analýza, indexace, klasifikace, shlukování aj.)
6.Technologie (klasické/tištěné, elektronické/digitální)
7.Subjekty (producent informace, zpracovatel inf., recipient inf.)
8.Kontexty (sociální, kulturní, ekonomické prostředí)

Hlediska KO
(HJØ08)
1.Tradiční přístupy
2.Manažerské přístupy
3.Fazetová analýza
4.Počítačově orientované přístupy
5.Bibliometrie
6.Uživatelsky a kognitivisticky orientované přístupy
7.Doménová analýza

1. Tradiční přístupy
¢Základní charakteristika
lEnumerace
lVědecké disciplíny
lPozitivistický pohled na svět
lBez specifické klasifikační metodologie a teorie
lNároky na předmětnou znalost
¢

1. Tradiční přístupy
¢Principy
lŘízený slovník
lCh. A. Cutter – princip specifičnosti (1876)
lE. W. Hulme – princip literární základny (1911)
lPrincip řazení od obecného ke specifickému
l
¢

1. Tradiční přístupy
¢Příklady:
lDDT – manažerský přístup
lLCC – klasifikace (nejen) pro jednu knihovnu
lMDT – sirotek jednoho velikášství
lBC (Bliss 1) – snaha vystihnout řád přírody a vědy
¢

2. Manažerské přístupy
¢Základní charakteristika
lDůraz na praktickou použitelnost, pragmatismus
lSnaha o standardizaci pořádání
lInstitucionální orientace

2. Manažerské přístupy
¢Příklad
lDDT

3. Fazetová analýza
¢Základní charakteristika
lVýchodiska v logice, formální pojmová analýza
lAnalyticko-syntetický přístup
lExplicitní pravidla (metodologie)

3. Fazetová analýza
¢Příklady
lDvojtečková klasifikace (S. R. Ranganathan - PMEST)
lClassification Research Group 1952-1968

3. Fazetová analýza
¢Omezení
l„Atomizace“ témat
lChybějící kritická analýza fazetového principu
lRanganathanova snaha najít jediný nejlepší klasifikační systém

4. Počítačově orientované přístupy
¢Základní charakteristika
lAlgoritmizovatelné postupy
lAutomatické nebo poloautomatické zpracování textu (přirozeného jazyka)
•Předpoklad: téma dokumentu je určeno jím samým a lze jej objektivně zjistit
lEmpirické testování na základě měr úplnosti a přesnosti
lNestrukturované vyhledávání
lTransformace dotazu do množiny dokumentů

4. Počítačově orientované přístupy
¢Cranfield I (1957-1962)
lUnitermy (82,0 %)
lPředmětová hesla (81,5 %)
lMDT (75,6 %)
lFazetové klasifikace (73,8 %)

4. Počítačově orientované přístupy
¢Omezení


5. Bibliometrie
¢Základní charakteristika
lCitační vazby
l„Sociální“ forma organizace znalostí
l

5. Bibliometrie
¢Výhody
lCitují odborníci
lHloubka „indexace“ je dána počtem citací
lDynamická forma reprezentace znalostí
lKontextová interpretace
l

5. Bibliometrie
¢Nevýhody
lVztah mezi citací a jejím obsahem je nejasný
lNeexistuje logická struktura a soustavná klasifikace
lOmezení na (převážně) vědecké články
l

6. Uživatelsky a kognitivisticky orientované přístupy
¢Základní charakteristika
lInformace o uživatelích nebo od uživatelů (uživatelské průzkumy)
lUživatel jako konečný cíl informačního procesu
lAktivní role uživatelů v organizaci znalostí - „samoorganizace“ (folksonomie)

7. Doménová analýza
¢Základní charakteristika
lMetateoretický nástroj
lOntologická, epistemologická a sociologická východiska
lDoménově chápaná organizace znalostí
lDiskurzní komunity
lZohlednění potřeb dané skupiny uživatelů nebo účelu pořádání
lKlasifikace dokumentů není objektivní nebo neutrální (univerzální)

7. Doménová analýza
¢Teoretické předpoklady
1.Klasifikace je pořádání entit na základě určitých vlastností
2.Vlastnosti těchto entit nejsou dané, ale určené pomocí jejich popisu a předporozuměním těmto
entitám; popisem nelze vyčerpat všechny vlastnosti entity
3.Reprezentace (popis) entity je daná vlastnostmi entity i subjektem, který tento popis provádí;
reprezentace entity je více či méně ovlivněná účelem popisu a teoretickými východisky
4.Výběr vlastností entity, určené pro klasifikaci, musí zohlednit účel klasifikace; neexistuje
žádný univerzálně platný výběr vlastností entity pro klasifikaci
l

7. Doménová analýza
¢Teoretické předpoklady
5.Předpoklad, že existují objektivní kritéria pro klasifikaci, lze označit jako pozitivismus (popř.
empirismus), předpoklad, že klasifikace jsou účelové, jako pragmatismus
6.Různé obory (domény) mohou používat různé popisy a klasifikaci entity na základě jejich
specifických potřeb. Kritéria pro klasifikaci entit jsou proto doménově předurčena.
7.V každém oboru (doméně) existují specifické teorie, přístupy, zájmy a paradigmata, která
ovlivňují způsob, jakým jsou entity popisovány a klasifikovány
8.Jakákoliv klasifikace je vždy výsledkem určitého pohledu nebo přístup k entitám, které jsou
klasifikovány
l

7. Doménová analýza
¢Teoretické předpoklady
9.Dokumenty, které mají být klasifikovány, jsou vždy více či méně průnikem různých domén a různých
přístupů, teorií nebo pohledů. Tyto přístupy mohou být v dokumentu vyjádřeny explicitně nebo patrné
pouze implicitně (v takovém případě je lze určit další analýzou).
10.Klasifikaci, která nezohledňuje různé účely a přístupy, vyjádřené v dokumentech, je možné
označit jako pozitivistickou. Kritéria pro klasifikaci by měla vycházet z porozumění specifickým
cílům, hodnotám a zájmům dané domény. Nelze je stanovit předem, ale pouze na základě
kvalifikovaného průzkumu literatury.
l

7. Doménová analýza
¢Doménová analýza může zahrnovat:
1.Tvorbu a hodnocení referenčních příruček a oborových portálů
2.Tvorbu a hodnocení oborových klasifikací a tezaurů
3.Výzkum v oblasti indexace a vyhledávání informací ve specifických oblastech
4.Empirické uživatelské studie
5.Bibliometrické studie
6.Historické studie o organizaci znalostí a informačních službách v dané oblasti
7.Studie o typech dokumentů a žánrů v dané oblasti poznání
8.Epistemologické a kritické studie různých paradigmat, východisek a zájmů v doméně
9.Oborovou terminologii, jazyk a diskurz
10.Strukturu a instituce odborné komunikace
11.Oborové poznání a reprezentaci znalostí
12.
l

Doménová analýza
¢Výběr domény
¢Informační zdroje
¢Pojmy a jejich charakteristika
¢Pojmy a jejich struktura
¢Notační systém
¢Formální struktura dokumentu
¢Obsahová analýza a věcné zpracování
¢Ontologie
¢Sémantika
¢Vizualizace
¢
¢

Doporučená literatura
k tématu:
¢K obecným otázkám epistemologie a informace: [STO15, s. 27-73] ¢K východiskům organizace znalostí:
[KUČ17, s. 15-104], [HJØ08] ¢K doménové analýze: [HJØ95], [HJØ10]
¢
¢[HJØ08] HJØRLAND, B. What is knowledge organization (OK)? Knowledge Organization, 2008, roč. 35,
č. 2-3, s. 86-101. (Dostupné v IS.) ¢[HJØ10] HJØRLAND, B. Domain analysis in information science.
In Encyclopedia of Library and Information Science. 3rd ed. Abingdon: Taylor and Francis, s.
1648–1654. (Dostupné v IS.)
¢
¢
¢