VIKMA05
Organizace znalostí
15. 3. 2019: Kategorie a kategorizace (P4+K2)
FF MU, jaro 2019
Mgr. Josef Schwarz
126172@mail.muni.cz

Úvod
¢Praktická část
lPředstavení příkladů, jak jsou v různých oborech (doménách) metaforizovány jednotlivé pojmy a
výroky
¢Teoretická část
lPojem kategorie, vymezení, struktura; klasifikace jako systém a proces
lTradiční pojetí kategorie
lKategorie z hlediska kognitivní psychologie

Teoretická část
¢


Úvod
¢Kategorizace je myšlenkovou procedurou, kterou každý člověk provádí mnohokrát denně. ¢Kategorizace
je zásadní pro porozumění okolnímu světu a pro způsoby, kterými ho ovlivňujeme a měníme.
¢Kategorizace je východiskem pro všechny systémy věcného pořádání informací.

Klasická teorie kategorií
¢Klasická teorie kategorií (od starého Řecka po 19. století) kategorizaci vnímala jako činnost
bezrozpornou a jednoduše definovatelnou.
lKategorie = množina entit (pojmů) reálného světa, které mají společné vlastnosti.
lKategorie je abstraktním pojmem nezávislým na subjektu, který provádí kategorizaci.
¢Klasickou teorii kategorií lze označit jako objektivistickou.

Klasická teorie kategorií
¢Důsledkem klasické teorie jsou mj. tyto názory (podrobně LAK06, s. 12-13):
lmyšlení = mechanická manipulace s abstraktními symboly
lmysl = stroj na zpracování symbolů (= vlastně PC)
lsymbol = vnitřní zobrazení vnější skutečnosti
lmysl jako zrcadlo skutečnosti, které reflektuje logiku vnějšího světa
lmyšlení je abstraktní a nezávislé na těle
lmyšlení je atomistické
lmyšlení je logické v úzkém slova smyslu
¢

Trhliny v klasické teorii kategorizace
¢Postupně byly v klasické teorii kategorií objevovány nedostatky:
lLudwig Wittgenstein (1953)
•zaznamenal, že u členů některých kategorií nelze nalézt společné vlastnosti (objev rodinných
podobností) a všiml si rozšiřování hranic některých kategorií (objev centrality)
lRoger Brown (1958 a 1965)
•všiml si různých označení pro jednu věc, jejich hierarchizace a odlišné kvality těchto pojmenování
(základy bázových kategorií)
lBrent Berlin a Paul Kay (1969)
•ve své studii o základních kategoriích barev dokázali základní pravidelnosti v pojmovém uchopení
barevného spektra v různých jazycích (klasická představa přičítala různým jazykům arbitrární
rozdělení barevného spektra)

Trhliny v klasické teorii kategorizace
¢Další dílčí poznatky z různých oborů přinesli i jiní vědci (podrobně LAK06 28-50), až si Eleanor
Roschová mohla stanovit tyto dvě zásadní hypotézy:
l1) Pokud platí, že všechny členy kategorie jsou definovány pouze svými vlastnostmi, pak neexistuje
člen, který by byl „lepší“ (pro označování pojmů) než jiný člen kategorie
l2) Pokud definice kategorií závisí pouze na vlastnostech členů kategorie, pak je kategorizace
nezávislá na lidské neurofyziologii, možnostech a omezeních percepce, schopnosti učit se a dalších
parametrech, které souvisejí s kognitivním aparátem člověka.

Objev prototypů a bázových kategorií
¢E. Roschová svým dlouholetým výzkumem obě hypotézy vyvrátila a potvrdila existenci dvou jevů,
které se začaly označovat jako:
lcentralita (teorie prototypů)
lbázové kategorie
¢Tyto objevy se staly základem zcela nové teorie kategorií a kategorizace, která překonává
klasickou teorii kategorií.

Centralita (teorie prototypů)
¢Členy jedné kategorie nemají stejnou hodnotu. Některé členy dané kategorie jsou „nejlepšími
příklady“ pro danou kategorii. Tyto členy se nazývají prototypy. Jejich existence byla mnohokrát
experimentálně prokázána.
lPříklad:
•Skupině studentů sedících v jedné místnosti je poskytnuta informace, že za oknem sedí pták. (Ve
skutečnosti tam žádný není.) Poté mají studenti říct, jaký konkrétní pták jim vytanul na mysli při
sdělení dané informace. Většina studentů si vybavuje např. vrabce, kosa, sýkoru, minimum (žádní)
kondora, tučňáka, pštrosa. Vrabec, kos a sýkora jsou tak (v daném kontextu) prototypy kategorie
„pták“.

Bázové kategorie
¢Jisté kategorie jsou užívány „přirozeněji“ než jiné, což je doloženo např. i z výzkumů schopnosti
klasifikace u dětí. Tyto kategorie leží „uvnitř“ hierarchie a vztahuje se k nim řada specifických
vlastností (viz Lakoff 45, 57).  Jsou nazývány bázovými kategoriemi.
lPříklad
•Stromy v parku rozlišujeme obvykle podle rodů (lípa, tis, dub). Z hlediska botanické taxonomie
(tedy specializované klasifikace) např. dub patří do této hierarchie:
•(pokr. na další straně)
•

Bázové kategorie
•nadříše (eukaryonta)
•.říše (rostliny)
•..podříše (cévnaté rostliny)
•...oddělení (krytosemenné)
•....třída (dvouděložné)
•.....řád (bukotvaré)
•......čeleď (bukovité)
•.......rod (dub)
•........druh (dub zimní)
•.........odrůda (dub zimní převislý)
lDub je tedy v dané hierarchii bázovou kategorií, kterou běžný člověk rozlišuje, když má
klasifikovat entitu tohoto typu. Nadřazené kategorie jsou odvozené (umělé), podřazené kategorie
dokážou rozlišit obvykle jen odborníci.
lBázové kategorie lze rozpoznat jednoduchých testem: členy bázové kategorie si totiž dokážeme
představit, „materializovat“ je ve své mysli. Např. „židli“ si dokážeme představit (je bázovou
kategorií), nadřazenou kategorii „nábytek“ nikoliv.

Jak skutečně lidé kategorizují
¢Objevy kognitivní vědy související s prototypy a bázovými kategoriemi vedly mj. k těmto poznatkům
nejen o principech kategorizace, ale i lidském myšlení obecně (blíže LAK06 14):
lmyšlení je závislé na těle (pojmové systémy odrážejí naši tělesnou zkušenost)
lmyšlení má imaginativní charakter (pojmy jsou zastoupeny metaforami, metonymiemi a dalšími
mentální obrazy)
lmyšlení má povahu celistvého tvaru (gestaltu)
lmyšlení je založeno na principech efektivity, nikoliv mechanické manipulace s abstraktními symboly
¢Tuto teorii kategorizace lze označit jako subjektivistickou, resp. jako zkušenostní realismus či
experiencialismus.

Aplikace nové teorie kategorizace v KIV
¢V oblasti teorie, metodiky a praxe knihovní a informační vědy lze uvažovat např. o těchto
aplikacích teorie kategorií podle kognitivní vědy:
lprezentace hierarchických klasifikací pomocí bázových kategorií
lzohlednění metaforického způsobu lidského myšlení při návrhu struktury řízených slovníků (např.
při definici vztahů asociace)
lpoužití prototypů jako efektivního nástroje při rešerších, resp. při analýze informačních
požadavků

Literatura
¢Pro klasickou teorii kategorií, kategorizace a souvisejicích pojmů: [DAL74] DAHLBERG, I.
Grundlagen universaler Wissensordnung. Probleme und Möglichkeiten eines universalen
Klassifikationssystems des Wissens. Pullach bei München: Verlag Dokumentation, 1974. – pracovní
překlad patřičné kapitoly do češtiny dostupný v IS.
¢
¢Pro kognitivistickou teorii: [LAK06] LAKOFF, George. Ženy, oheň a nebezpečné věci: co kategorie
vypovídají o naší mysli. Praha: Triáda, 2006. Zejména Předmluva (s. 11-16), Část I: Kategorie a
kognitivní modely (s. 17-159) a doslov překladatele (s. 587-627) – tyto partie knihy dostupné v IS
¢