Výzkum v kontextu informačních studií a knihovnictví Jaro 2019 Výzkumy obecně (viz předchozí hodiny) •KRITÉRIA VÝBĚRU: •cíl, podmínky, prostředí apod. • •Základní výzkum •pomáhá rozvíjet vědu a je svázán s teorií •výsledky přispívají k rozvoji vědy (rozšíření její metodologické výbavy nebo stavu teoretického poznán) •obvykle financován z veřejných zdrojů (státní rozpočet) •Aplikovaný výzkum •zaměřen na praktické řešení problémů •cíl: použít výsledky v praxi (např. komerční výzkum) • •Kvantitativní •cílem: testování hypotéz = jejich potvrzení či vyvrácení •využívá kvantifikační či statistické metody •Kvalitativní •cílem: hlubší porozumění zkoumané skutečnosti a následné vytváření nových hypotéz, nového porozumění, nové teorie • • • Kvantitativní výzkum VERSUS Kvalitativní výzkum (K. Vlčková: Základy pedagogické metodologie) Kvantitativní výzkum VERSUS Kvalitativní výzkum (K. Vlčková: Základy pedagogické metodologie) KVALITATIVNÍ výzkum •Zabývá se •popisem procesů, vztahů, okolností, situací, systémů nebo lidí •interpretací, explanací a explorací •verifikací předpokladů, teorií nebo zobecnění •evaluací a komparací praktik, inovací programů KVALITATIVNÍ výzkum •Zaměření: JAK jednotlivci a skupiny nahlížejí, chápou a interpretují svět = cílem odkrýt význam informací •Neužívá statistických metod a technik kvantitativního výzkumu •Vychází z interpretativního paradigmatu (fenomenologie, etnometodologie, symbolický interakcionalismus) •Opírá se o indukci (pozorování - zjištění pravidelností - závěry - teorie) •Nenumerické šetření a interpretace • •Sociální vědy: nejčastěji kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu KVALITATIVNÍ výzkum •Snaha interpretovat pohledy subjektů na zkoumaný předmět tím, že výzkumník přejímá jejich perspektivu •Využití podrobného popisu každodenních situací s cílem porozumět akcím a významům v jejich sociálním kontextu •NEREDUKUJE SE počet proměnných ani vztahy mezi nimi, o jejich redukci rozhodují samy zkoumané subjekty. •AKCENT na otevřené a nestrukturované výzkumné plány •ANALÝZA vychází z velkého množství informací o malém počtu jedinců •Zájem o reálné celky, interakce mezi aktéry a individuální osudy •ÚČEL kvalitativního výzkumu: vytvořit holistický obraz zkoumaného předmětu / zachytit, jak účastníci procesů situace interpretují / zachytit interpretace těchto interpretací • KVALITATIVNÍ výzkum •Systematické či disciplinované použití mnoha metod, které nejsou apriorně kalibrovány na určitý typ interpretace •Výzva pro výzkumníka: bez předpokladů a přirozeně přistupovat k interpretaci většinou narativního materiálu •Implikace pro výzkumnou praxi: kvalitativní výzkumníci studují jevy ve svých přirozených podmínkách a pokoušejí se jim dát smysl nebo je interpretovat v termínech významů, které jim lidé dávají •Kvalitativní výzkum = kolekce rozsáhlého empirického materiálu: – texty zachycující každodennost a problematické momenty a významy v životě jednotlivce: založené na případové studii / osobní zkušenosti / životním příběhu / interview / pozorování / historii / vizuálních a interakčních textech •Metodologická tradice dotazování = explorace sociálního problému nebo problému jedince •- analýza slov i rozsáhlejších verbálních i neverbálních významových jednotek, zachycení podrobných názorů informantů •- provádění studie v přirozených podmínkách Zásady kvalitativního výzkumu •Otevřenost •Vůči zkoumaným osobám, včetně jejich zvláštností •Vůči použitým metodám •V tvorbě plánu, kdy hypotézy se dotváří během výzkumu •Zahrnutí subjektivity •Identifikace výzkumníka se zkoumaným jevem •Procesuálnost •Sociální procesy i komunikace mají procesuální charakter, jeho prvky se mění (metody, způsoby interpretace výzkumníka apod.) •Reflexivita •Interpretativní porozumění, schopnost reagovat na nové nečekané momenty •Zaměření na případ •Pozornost jednotlivým případům, podrobný popis, pomocí nich se navrhují teorie, které se také jimi přezkušují •Historicita a kontextuálnost •Všechny závěry se musí validovat pro daný kontext •Problematizace determinovanosti •Determinismus je prolamován interpretací člověka; určitý řád je nutné brát jako dohadovaný pořádek, ve kterém se lidé kontinuálně dohadují při vzájemném dorozumívání o svých záměrech a očekáváních • Přednosti / Nevýhody kvalitativního výzkumu (Hendl, J.: Úvod do kvalitativního výzkumu) Vztah kvantitativního a kvalitativního výzkumu v praxi •Kvalitativní výzkum často předchází výzkumu kvantitativnímu: •kvalitativní metody – přinesou data ve formě nápadů, možností, podnětů – jejich uspořádání a protřídění •kvantitativní metody – přinesou data důležitá pro rozhodnutí o řešení na větší či menší ploše – impakt na cílovou skupinu • Zdroj: http://vyzkumy.knihovna.cz/ucebnice/faze-vyzkumu • •Kvalitativní výzkum •NE lineárně •Děje se v cyklu (analýza, vzorkování a interpretace probíhá v cyklickém procesu) Zadání (projekt) výzkumu •Cíl výzkumu •Účel výsledných zjištění výzkumu •Kdo bude s výsledky pracovat především •Cílová skupina, základní soubor •Témata výzkumu (hypotézy, případně i otázky) •Časový harmonogram •Zdroje (lidské, finanční i nefinanční) •Požadované výstupy z výzkumu •Dále: –Formát výzkumu, typ výzkumu, technika dotazování –Způsob výběru respondentů –Propagace výzkumu, způsob oslovení respondentů – • Výzkumná zpráva (výstup) - struktura •Název a anotace •název musí být výstižný •anotace obvykle popisuje zaměření výzkumu, jeho cíle a charakteristiku, ne konkrétní výsledky •Úvod •základní informace o výzkumu a sběru dat •přehled dosavadních výsledků v dané oblasti •seznam témat, kterým se věnujeme •Metody výzkumu •jak jsme prováděli výzkum •užité metody •Výsledky výzkumu •vyhodnocení výzkumných otázek a hypotéz •interpretace dílčích výsledků •Závěry •možnosti dalšího výzkumu •nové otázky •Literatura •veškerá použitá i citovaná literatura •přílohy • Výzkumný problém •Stojí na počátku a udává směr celému výzkumu •Sděluje informaci o tématu a ve zkratce říká, jak se šetření provede •Při stanovení výzkumného problému je třeba: –Ujasnit si cíle výzkumu –Seznámit se s předchozími výzkumy na dané téma –Diskutovat o ideji výzkumu s kolegy –Objasnit si rozsah a náročnost zkoumané problematiky –Formulovat výzkumný problém jasně a srozumitelně • Typologie (kvalitativního) výzkumu podle cíle •Orientační výzkum –Mívá podobu tzv. předvýzkumu (pilotního výzkumu, sondáže) –Využití: je-li znalost badatele o problému minimální •Deskriptivní výzkum –Má popisný charakter, zabývá se pouze dílčími otázkami –Cíl: zjistit, jak se již šetřené parametry proměnily v čase •Explanační (výkladový, objasňovací) výzkum –Předpokládá uchopení problematiky na základě rozsáhlých výzkumných činností –Cíl: výklad určitého problému •Prognostický (predikční) výzkum –Přináší výpověď o budoucnosti na základě zjištěných empirických poznatků –Zpracovává názory odborníků pro určitou oblast • Otázky v kvalitativním výzkumu •Výzkumník NEMÁ představu o tom, jak by mohly vypadat odpovědi na výzkumné otázky (obecné otázky, zájem o to, jak široké jsou možnosti odpovědí, nové podněty, nápady, souvislosti) –vytyčuje pouze široce formulované otázky a témata a poté odpovědi analyzuje –vybírá to zajímavé a podstatné, co se opakuje, a hledá vzorce v odpovědích Výzkumné otázky •Vycházejí z obecného určení cíle výzkumu •Převádějí obecný cíl do konkrétnější podoby •Obvyklý přístup k výzkumným otázkám: –Formulace jedné zastřešující výzkumné otázky, ke které lze stanovit dílčí výzkumné otázky – •Příklad hlavní výzkumné otázky: –Jak se učící knihovníci při edukaci žáků primární školy v informační gramotnosti vyrovnávají se situací integrace dítěte se středně těžkou nebo těžkou mentální retardací? –Jak jsou uživatelé spokojeni se službami fakultní knihovny? • •Příklad podotázek (jimiž bude směřován sběr dat): –Jsou uživatelé spokojeni s referenčními službami? –Jsou uživatelé spokojeni s výpůjčními službami? –Liší se celková spokojenost uživatelů podle socioekonomických charakteristik? –Liší se celková spokojenost uživatelů podle jejich věku? (atd.) • Výzkumná hypotéza •Výzkumná hypotéza: Forma studia má vliv na celkovou spokojenost se službami knihovny. •Dvě proměnné: forma studia / celková spokojenost •Zjištění formy studia: •Zjištění celkové spokojenosti??? •Dekompozice (podle Martensena a Gronholdta, 2003) celkové spokojenosti uživatele knihovny: –Spokojenost s elektronickými zdroji, –Spokojenost s tištěnými publikacemi, –Spokojenost s technickým zázemím, –Spokojenost s knihovním prostředím, –Spokojenost s personálem (případně s dalšími službami, které knihovna poskytuje). •Každou z těchto komponent můžeme například změřit v dotazníku mírou souhlasu s výrokem. Spokojenost s elektronickými zdroji měříme tedy mírou souhlasu s výrokem "Knihovna disponuje dostačujícím počtem kvalitních elektronických zdrojů". •Pro příklad postačí tato baterie otázek (ve skutečnosti je možné s kompozicí pokračovat a dále zjemnit znaky a indikátory) • Typy proměnných •Proměnná je měřenou vlastností, kterou můžeme vyjádřit konkrétní hodnotu. •Znaky proměnné - podoby: •fyzických a demografických vlastnosti lidí (např. věk, vzdělání, pohlaví), •vztahových vlastností jedinců (např. vztah ke službám poskytovaných knihovnou). • •Rozlišujeme tyto druhy proměnných: •Proměnné nominální •Jejich hodnoty se většinou vyjadřují slovně (např. hodnoty proměnné pohlaví jsou žena a muž). Příkladem nominální proměnné je třeba pohlaví nebo rodinný stav. •Proměnné ordinální •Mohou se také vyjadřovat slovně, ale oproti nominálním proměnným můžeme určit pořadí hodnot. Typickou ordinální proměnnou je třeba vzdělání (můžeme říci, že existuje pořadí hodnot, ale nelze přesně říci, o kolik je například vysoká škola vyšší hodnota než škola základní). •Proměnné intervalové (kardinální) •Hodnotou bývá zpravidla číslo a můžeme i přesně říci, o kolik je jedna hodnota vyšší než druhá. Typickými intervalovými proměnnými jsou např. věk nebo plat. • Strategie výběru vzorku v kvalitativním výzkumu •Nejedná se o reprezentativnost směrem k populaci •Jedná se o reprezentaci konkrétního problému (např. sledování strategie výběru partnerky u mužů starších padesáti let) • •Př.: Metoda nabalování (metoda sněhové koule) •pokud neznáme dobře naši populaci (neexistují například žádné seznamy skalních fanoušků hororů), můžeme začít výzkum u jednoho informanta; od něj se dozvíme o dalších příslušnících komunity, od těch o dalších... •klíčový při výběru je první informant • •Př.: Účelové vzorkování •při tomto typu výzkumník rozhoduje o tom, co má být pozorováno •tento výběr lze doporučit jen expertům na danou problematiku • •Př.: Ankety •založeny na samovýběru, ochotě jednotlivců participovat na výzkumu a také na tom, kdo je právě "při ruce„ •poskytují nereprezentativní, zkreslené vzorky •o výsledky anket se nelze opírat při důležitém rozhodování • • Strategie výběru vzorku v kvalitativním výzkumu – základní přehled (K. F. Punch: Úspěšný návrh výzkumu) Výběr vzorku (kvalitativního) výzkumu - podrobněji •Kvótní výběr – ve vzorku jsou zastoupeny známé vlastnosti populace podle kvót populace, •Náhodný výběr – každá vlastnost populace má stejnou pravděpodobnost, že bude zastoupena ve vzorku, •Náhodný stratifikovaný výběr – populace je podle stanovených kritérií rozdělena do homogenních skupin, ze kterých je vzorek náhodně vybrán, •Systematický výběr – v populaci je náhodně určen první jedinec a od něj každý N-tý (podle požadované velikosti vzorku), •Účelový výběr – reprezentuje obvykle pouze určitou, jasně definovanou část populace; výběr založený na úsudku výzkumníka o tom, co by mělo být pozorováno a zkoumáno, •Technika sněhové koule – významná role informátora, který do vzorku přivádí další jedince cílové skupiny • Metody sběru dat v kvalitativním výzkumu •Kvalitativní data = nejčastěji SLOVA •Metody sběru dat - definovány při návrhu výzkumu •Kritéria výběru metod: •výzkumné potřeby a záměry výzkumníka •finanční a časové možnosti výzkumníka • •Metody sběru dat TYPICKÉ v kvalitativním výzkumu: •Pozorování •Analýza dokumentů •Dotazování (osobní, telefonická, poštovní či on-line varianta) •Případová studie •Biografický výzkum •Zakotvená teorie •Etnografický terénní výzkum (zahrnuje pozorování a participantní pozorování) •Akční a kritický výzkum … •Analýza diskurzu, sémiotika • Metody sběru dat v kvalitativním výzkumu •Využití metod kvantitativního výzkumu v šetření kvalitativním: •Dotazníky s otevřenými otázkami •Formuláře pro kvalitativní interview standardizované pro všechny respondenty • – •Sekundární analýza dat (sekundární výzkum) –využití (opakovaná analýza) již shromážděných a analyzovaných dat • Pozorování •Předpoklad: disproporce mezi tím, co lidé tvrdí nebo co si myslí, a tím, co skutečně dělají a jak se chovají •Účel pozorování: zachytit a analyzovat reálné jevy a procesy, které nelze odhalit pomocí dotazování • •Pozorování zúčastněné –pozorovatel JE jedním z aktérů procesů a jevů, které pozoruje – •Pozorování nezúčastněné –Pozorovatel NENÍ aktérem procesů a jevů, které pozoruje •A) pozorovatel z odstupu nezaujatě sleduje jevy v jejich přirozeném prostředí (naturalistické pozorování) •B) účastníci výzkumu nejsou předem informování o tom, že jsou pozorováni (skryté pozorování) • Analýza dokumentů •Využití tehdy, nemůžeme-li se přímo dotazovat •Výpovědi z minulosti - jakýkoliv vytvořený artefakt, který nebyl primárně vytvořen pro účely našeho výzkumu (např. osobní deníky, korespondence, telefonní účty, historie prohlížení a vyhledávání na internetu atd.) •Náročná výzkumná metoda •Při existenci dostatku zdrojů potenciál nejzajímavějších výsledků výzkumu •V současnosti: datová žurnalistika = využití a propojování veřejně dostupných (i nedostupných) databází a rejstříků – •Další forma analýzy dokumentů: analýza sociálních sítí, blogů nebo komentářů • Dotazování / Experiment •Dotazování •Rozhovor strukturovaný •Rozhovor polostrukturovaný •Rozhovor nestrukturovaný • •Experiment •Využívání na ústupu •Příčina: etika (experiment je založen na rozdělení zkoumané populace na kontrolní skupiny, manipulaci s proměnnými a zajištění neměnného prostředí; to v přirozeném prostředí není vždy možné) • • Focus group(s) •Skupinové rozhovory (typicky 5-12 lidí) •začínají širším tématem, ale končí úzkým zaměřením na jedno konkrétní téma •Vhodné použití: –zjišťování motivů jednání –zjišťování důvodů odmítání produktu –zjišťování informací kvalitativního charakteru –tvorba hypotéz –testování nových služeb či kampaní, inovací ... –identifikace problémů, které nejvíce vadí –evaluace efektivity / dopadu edukačních programů – •http://100metod.cz/post/45757084845/5-focus-group • Jak na focus group (FG) •Skupina 5-12 jedinců (některé zdroje 3-15) •Ideální počet je 6-10 účastníků •Skupiny mohou být přirozené (např. žáci třídy, senioři kurzu, návštěvníci knihovny) nebo uměle vybrané podle různých kritérií •Klíčová podmínka úspěchu použití metody FG - výběr moderátora: –najmout si profesionála z výzkumné agentury (typicky odborníka s psychologickým vzděláním), v tomto případě je nutné zasvětit experta do problematiky výzkumu, –zajistit si moderaci sami a odborník pouze pomáhá se záznamem dat a analýzou výsledků, –vše si zajistit vlastními silami (jedná se o ekonomicky nejméně náročnou variantu, ale riziko chyb je veliké) – •Příprava otázek posléze kladených ohniskové skupině • Focus group - výhody a nevýhody •Výhody •Využitelné na studium komplexních témat, která zahrnují velkou škálu pocitů a postojů. •Existence skupinové dynamiky = nové názory se projeví právě v interakci mezi účastníky •Využití v rámci zvyšování validity výzkumu (tzv. triangulace) •Metoda vhodná jako zpětná vazba při testování nových služeb, produktů apod. • •Nevýhody •Uměle vytvořené prostředí •Přítomnost vůdčích typů, kteří ovlivňují diskuzi •Náročnost na provedení •Požadavek zkušeného moderátora (ideálně psychologa) hlídajícího skupinovou dynamiku • Příklady využití focus group •V informační vědě a knihovnictví až v 80. letech pro výzkumy vyhledávání v katalozích •V současné době: např. pro získání zpětné vazby na testování nových informačních služeb, identifikaci příležitostí atd. (Connaway, 2010) –Př.: v australském Brisbane výzkum s cílem definovat vlastnosti a dovednosti knihovníka 2.0 (Partridge, 2012) - 14 focus groups, část z nich probíhala online formou telekonferencí • Etnografický výzkum •Využití: zjišťování a potřeba pochopit chování, postoje a názory respondenta vznikající a vyvíjející se v čase (např. zpřesnění analýzy životního stylu specifické skupiny obyvatel) •Provázán především s antropologií, sociologií, psychologií a dalšími společenskými vědami •Stále více také ve výzkumech zákazníků a uživatelů služeb (pochopit, nikoli pouze popsat chování, postoje a názory) –(např. v USA přibližně polovinu spotřebitelského výzkumu dnes tvoří etnografická individuální pozorování spotřebitelů, zatímco před deseti lety většina (80 %) výzkumů byly skupinové diskuse) Etnografický výzkum •Výzkumník součástí každodenního života respondenta = terénní pracovník •Etnografie používá holistický přístup – celistvý, komplexní (vedle přímého výzkumu v terénu výzkumníky zajímají kontextové informace o instituci získávané z různých zdrojů informací, účastní se např. různých akcí souvisejících se životem a chováním zkoumané cílové skupiny) • •Znalost detailů napomáhá dosáhnout širší interpretace • Etnografický výzkum Etnografický výzkum – cíle a metody jejich dosažení •Cílem výzkumníka nalézt v terénu odpovědi na otázky: –Co se děje v daném zkoumaném prostředí? –Co znamenají události pro účastníky situace? –Co lidé musí vědět, aby byli schopni udělat to, co dělají v dané situaci? –Jak lze vztáhnout to, co se děje v dané situaci, k dění v širším sociálním kontextu? –Jak se liší organizace dění v této situaci od dění na jiných místech a v jiných časových okamžicích? – •Metody etnografického výzkumu •pozorování (zúčastněné) •rozhovory •analýza diskursu •sběr dokumentu •historická analýza Metody etnografického výzkumu (konkrétněji) •Hlavní metodou zúčastněné pozorování •Snaha porozumět zkoumané 'kultuře' zevnitř a zblízka •Výzkumník PŘIROZENOU součástí výzkumu terénu (v oblasti vzdělávání například přímá účast v hodinách výuky či praxe, zkoušky, knihovna, školní bufet… vztahy se subjekty pozorování, účast na dění v sociální situaci…rozhovory se studujícími, vyučujícími a personálem…) •Hledání odpovědí na „otázky“ co se děje / kdo nebo co se účastní dění / kdy a kde se věci dějí •Přístupy v zúčastněném pozorování: • rozhovory • dokumenty • přímé pozorování • •Zhuštěný neboli detailní popis •Dlouhodobý pobyt výzkumníka přímo v terénu a v rámci zkoumaného prostředí •Dva procesy zkoumání: –zapisování všech výsledku pozorování (událostí, chování apod.) –vlastní interpretace sesbíraných dat • • Úskalí etnografického výzkumu •Získání přístupu do terénu •Provádění rozhovorů •Přípravná fáze •Správná formulace otázek Záznam dat v kvalitativním výzkumu •Zahrnutí všech detailů •Pečlivost a úplnost terénních poznámek(co výzkumník slyšel, viděl, prožil / o čem uvažoval v průběhu shromažďování dat •Terénní poznámky: –popisné – popis prostředí, lidi a jejích činnosti –reflektující – úvahy výzkumníka o tom, co pozoruje Příklady kvalitativních výzkumů informační gramotnosti •Téma výzkumu: Měření efektivity informačního vzdělávání na MU(G. Šimková, KISK – projekt CEINVE, 2015) •Podrobná prezentace k výzkumným šetřením: •http://www.infolib.sk/files/infos_2015_prezentacie/mereni-efektivity-informacniho-vzdelavani_gabri ela_simkova.pdf – •Oblasti zkoumání: •evaluace kontaktní výuky informační gramotnosti – semináře a workshopy IV na MU •evaluace distančního vzdělávání v informační gramotnosti – e-learningový kurz KPI 11 Výzkum evaluace lekcí informační gramotnosti na VŠ (výňatek z prezentace) •Výstupy konference ECIL 2013 až 2017 – http://ecil2016.ilconf.org/ –Např. sborník abstraktů, viz http://ecil2016.ilconf.org/wp-content/uploads/sites/5/2016/11/ecil2016_abstracts.pdf – •Kvalifikační práce KISK, např. : –IG na uměleckých VŠ (Iva Kašpárková) –Rozvíjení IG v činnosti knihoven se zaměřením na inkluzi (David Kudrna) –Učící knihovník a příprava lekcí IG s využitím ICT (Radim Chalupník) … –Evaluace informačního vzdělávání na VUT (Eva Sedláková) … – •Výzkumy prezentované ALA (ACRL) – viz např. ACRL releases Undergraduate Research and the Academic Librarian: Case Studies and Best Practices, dostupné z: http://www.ala.org/news/member-news/2017/11/acrl-releases-undergraduate-research-and-academic-libra rian-case-studies-and • •Výzkumy na univerzitách, v akademických knihovnách, v primárním a sekundárním školství ve firemním a korporátním prostředí, ve státní správě … Zdroje pro příklady kvalitativních výzkumů informační gramotnosti Zdroje k tématu (výběr) •BECK, Susan E a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, xv, 309 p. ISBN 15-557-0591-X. •HENDL, Jan. Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum, 1999. 278 s. ISBN 80-246-0030-7. •PUNCH, Keith. Úspěšný návrh výzkumu. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-468-7. •WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn.: Libraries Unlimited, 2009, 421 s. ISBN 15-915-8503-1. •