DESIGN VZDĚLÁVACÍHO PROCESU Úvodní hodina 19. 2. 2019 Pavlína Mazáčová KISK FF MU MOTIVACE – OČEKÁVÁNÍ – CÍLE •Společná aktivita VZDĚLÁVACÍ OBSAH PŘEDMĚTU •Znalostní rovina: •vhled do témat týkajících se edukačního procesu •zaměření na obor ISK •zaměření na ped minimum a kompetenční potřeby studentů ISK •Zkušenostní rovina – studenti prezenčního studia: •Společné designování edukačního procesu v tématu Digitální stopa pro žáky ZŠ •Společná edukace – příprava a aplikace designu v reálné praxi ZŠ (SCIOŠkola) – květen 2019 •Reflexe práce na edukační jednotce Digitální stopa •Zkušenostní rovina – studenti kombinované formy studia: •Odborný esej – téma z vybrané odborné publikace k tématu •Osobní e-portfolio antovaných a komentovaných zdrojů k tématům výuky •Příprava a prezentace edukační jednotky • • • VZDĚLÁVACÍ OBSAH PŘEDMĚTU •Formální a neformální vzdělávání •edTech v realitě učitele a žáka •Andragogické aspekty vzdělávání •Speciální a sociální pedagogika •Pedagogická psychologie •Alternativní / inovativní pedagogika 21. století (domácí vzdělávání, mezigenerační učení apod.) •Edukace seniorů •E-learning v kontextech • •Výzkumná teorie a praxe •Témata pro diplomové práce, praxe, stáže ve školách… ORGANIZACE PŘEDMĚTU •Docházka •Prezenční studenti: max. 3 absence •Kombinovaní studenti: 2 celodenní bloky – oba povinné • •Aktivity + výstupy z předmětu dle studijního programu studentů: •A) Osobní portfolio zdrojů - interakce s různými zdroji k problematice předmětu •B) Odborný esej •reflektivní pojednání o vybraném odborném tématu z oblasti pedagogiky se zaměřením na vzdělávací technologie •nebo •reflexe společné vzdělávací aktivity se žáky ve SCIO Škole •C) Strukturovaná didaktická příprava edukační jednotky zaměřené na vzdělávací oblast Mediální a informační gramotnost v kontextech / tvorba Metodiky k tématu Digitální stopa •D) aplikace přípravy v edukační praxi – Digi stopa ve Scioškole • •Aktivizace v hodinách ORGANIZACE PŘEDMĚTU •Ukončení předmětu: KOLOKVIUM •Znalostní a reflektivní rozprava nad všemi výstupy předmětu •Reflektivní shrnutí obsahové roviny předmětu POHLED DO HISTORIE – ZRCADLA VZDĚLÁVÁNÍ •Společná časová vývojová osa pedagogiky ve světovém i českém kontextu •Antika •Středověk •Novověk •20. a 21. století STAROVĚK, STŘEDOVĚK •Učitelství – vzdělávání – magie •Šíření elementárního školství – zkáznění dítěte •Žák – lat. discipulus – disciplína •Zkáznění – vytvoření univerzálního světa – vznik ideálu vzdělance •Vzdělání – osvojení literárních pramenů (kánon autorit), znalost trivia a kvadrivia – otevření cesty do světa univerzit (septem artes liberales), do mezinárodního společenství učenců • NOVOVĚK •Průvodní jev systematizace výchovy – povinná školní docházka •Dítě – zmenšenina dospělého •Vrcholem tohoto směru – Johann Friedrich Herbart (18./19. st.) •Výchova je v režii vychovatele •Předem jsou dány požadavky na výchovu, učitel je plně zodpovědný za formování osobnosti žáka •Dítě-žák se plně přizpůsobuje předem daným/vytyčeným požadavkům na „správnou“ výchovu • NOVOVĚK •Respekt k jinakosti dítěte, k jeho zvláštnostem •Projevem dílo J. A. Komenského – široký teologicko-filozofický kontext vzdělanosti veškerého lidstva •J. J. Rousseau – spis Emil čili o výchově – dítě žije ve vlastním větě, který vyžaduje respekt a porozumění •Rozpor Rousseauova vnímání soudobého světa: umění a vědy, ale také hluboký mravní úpadek •Výchova není indoktrinace – je třeba uznat všechny zvláštnosti dítěte jako jedince a jeho vnitřních potřeb •Do centra výchovy se staví dítě, jedinec (pedocentrismus) •Respekt k osobnosti dítěte • JOHN DEWEY •Jeden z největších pedagogů 20. století (pragmatická pedagogika) •Základem pedagogiky je myšlenka podpory růstu dítěte – v kontextu změn ve výrobě a civilizačních proměn •Proces výchovy zahrnuje nejen intelektuální aktivity, ale i praktické dovednosti, návyky, utváření sociálních vztahů k druhým lidem • Přizpůsobit školu životu, naplnit ji živou aktivitou žáků • ODBORNÁ TERMINOLOGIE – ZÁKLADNÍ POJMY •Pedagogika (dle J. Průchy): Věda, která „se zabývá vším tím, co vytváří a determinuje nějaké edukační prostředí, procesy, jež se v těchto prostředích realizují, výsledky a efekty těchto procesů. •Didaktika: teorie vzdělávání, která se zabývá formami, postupy, cíli vyučování a interakcí učitel-žák •Vzdělávání: proces osvojování znalostí, dovedností a postojů •Vzdělání: souhrn znalostí, které získáváme pomocí vzdělávání (výsledek procesu vzdělávání) •Výchova: (nebo též edukace) cílevědomá, plánovitá a všestranná činnost směřující k přípravě člověka pro jeho společenské úkoly a osobní život •Andragogika: věda o výchově a vzdělávání dospělých lidí, která respektuje zvláštnosti s tím spojené •Heutagogika: teorie založená na konceptu sebeurčujícího rozvoje, podporuje nezávislost v oblasti učení dospělých •Gerontagogika: nauka o vzdělávání starších (starých) lidí • ODBORNÁ TERMINOLOGIE – ZÁKLADNÍ POJMY •Speciální pedagogika: disciplína zabývající se zákonitostmi rozvoje, péče, výchovy a vzdělávání lidí s nějakým druhem postižení či znevýhodnění, jejich socializací, a to od jejich narození do konce života. Jejím předmětem je zkoumání podstaty a zákonitostí výchovy a edukace jedinců se speciálními potřebami. •Sociální pedagogika: aplikované odvětví pedagogiky zabývající se výchovným působením na rizikové a sociálně znevýhodněné skupiny mládeže a dospělých. •Inkluzivní vzdělávání: praxe zařazování všech dětí do běžné školy (do tzv. hlavního vzdělávacího proudu). •Strategické dokumenty: zásadní dokumenty ovlivňující rozvoj či změny (reformy) v oblasti / oboru v delším časovém horizontu •Kurikulární reformy a dokumenty: obsahové a organizační předpisy na úrovni škol i státu, které jsou určeny především pro učitele ve školách k vedení a řízení učebního procesu •Edukační metody: systém vyučovacích činností učitele a učebních aktivit žáků směřujících k dosažení daných edukačních cílů •Edukační formy: uspořádání podmínek k funkční realizaci edukačního procesu •