Organizační formy výuky Design vzdělávacího procesu Duben 2019 Co je obsahem • •Co je organizační forma výuky •Vymezení a popis jednotlivých organizačních forem •Klady a nedostatky •Téma vs organizační forma výuky Organizační forma výuky •Uspořádání celého vyučovacího procesu (složky a vzájemné vazby v čase a prostoru) •Každá z organizačních forem vytváří vztahy mezi žákem, vyučujícím, obsahem a prostředky vzdělávání •Má vnitřní strukturu •Ovlivňuje např. výběr metod výuky • •KLASIFIKACE: Pohled do historie • • •Od individuální formy k projektové výuce Organizační formy výuky - členění a)Individuální výuka b)Hromadná (frontální) výuka c)Individualizovaná výuka d)Projektová výuka e)Skupinová a kooperativní výuka f)Týmová výuka g)Otevřené vyučování • •(Jedná se o jeden z několika možných přístupů k členění) 1. Individuální forma výuky 2. Vzájemné vyučování •Ad 1. •Trvalejší interakce učitel – jeden žák (při individuální i hromadné výuce) •Pro běžnou výuku na ZŠ a SŠ spíše ojedinělá –např. doučování • Pasáže individuální formy v běžné výuce –Při samostatné práci žáků •Učitel se věnuje „slabšímu“ žákovi individuálně –Při výkladu •Vysvětlování /odpovídání na dotazy jednotlivců • •Umělecké vzdělávání / Jazykové vzdělávání / Domácí vzdělávání / Autoškola • •Ad 2. •Tzv. Bell-Lancasterův systém –Pozice tzv. MONITORŮ (POMOCNÍKŮ) mezi žáky –Typické pro církevní školy (chudí žáci) • • • 3. Hromadná (frontální) výuka •J. A. Komenský - vytvořil didaktický systém hromadného vyučování •Třída vytvořena podle stejného věku dětí •Probírána stejná látka, stejné úkoly ve stejném čase •Hlavní cíl: aby si žáci osvojili maximální rozsah poznatků • •Učitel dominantní - řídí učební činnost všech žáků najednou •Orientace na poznávací procesy •Vysvětlování učitele –slovní působení učitele doplňováno zápisem na tabuli, prezentací, demonstrací obrazů a předváděním •Komunikace jednosměrně od učitele k žákům •Žáci pracují v určitých fázích také individuálně (tj. nemají formální kontakty s ostatními spolužáky) • •Uspořádání učebny stanoveno zasedacím pořádkem, v popředí je místo pro učitele •Organizaci školního dne určuje rozvrh hodin - jedna vyučovací hodina, oddělená přestávkou, trvá obvykle 45 minut • 3. Hromadná (frontální) výuka •Při regulaci učebních činností žáků učitel: –1. vytváří podmínky pro učení žáků –2. seznamuje žáky s novým učivem –3. umožňuje, aby si učivo upevnili a prohloubili, –4. diagnostikuje (hodnotí) žáky a sebe, jak byl splněn stanovený cíl edukace – •• Podle toho, která etapa ve vyučovací hodině převládá, se rozlišují hodiny: –přípravy / osvojování / opakování / upevňování vědomostí / vytváření a upevňování dovedností / použití / ověřování a hodnocení (diagnostika) –nejpoužívanější typ vyučovací hodiny = kombinovaná hodina (zahrnuje všechny předešlé etapy) 4. Individualizovaná forma výuky •Východiska: •Od 19. století v reakci na nedostatky hromadné výuky (potlačení individuality žáka, samostatného myšlení, samostatné práce…) •Ne vždy efektivní v době potřeby masového vzdělávání novověku • •Principy: •Zdůrazňuje didaktický princip individuálního přístupu, vnitřní diferenciaci (cílů a metod)- PŘI ZACHOVÁNÍ frontální výuky •Pedagog Václav Příhoda (30. léta) •Současnost: –zejména v tzv. alternativních školách (např. waldorfské, montessoriovské, daltonské, freinetovské a jenské) Daltonská soustava (daltonský plán) •Nejběžnější typ individualizované formy výuky •Zakladatelkou Helena Parkhurstová •Alternativní / 1919 / USA •Dnes nejpočetnější v Nizozemí • •Učitel v roli rádce •Učivo je žákům „naservírováno“ k samostatnému studiu •Měsíční smlouva mezi učitelem a žákem –Učivo v podobě dokonale rozpracovaného obsahu učební látky (učebních problémů) –Žák spolurozhoduje o učebním obsahu •Žák si sám vyhledává informace a fixuje si je •Převaha samostatná práce •Značná žákova svoboda / cvičení v odpovědnosti, vůli, spoléhání na sebe sama, sebeovládání • • Nedostatky daltonské soustavy •Chybí systematické opakování a procvičování učiva •Nesystematičnost získávání poznatků •Idea učitele o žákově aktivitě a silné vůli •ČR – několik škol např. v Brně (Asociace českých daltonských škol, 1996) • 5. Samostatná práce žáků •Žák získává vědomosti a dovednosti –vlastním úsilím –relativně nezávisle na pomoci jiných –s využitím problémového učení –rozvíjí samostatné, tvořivé a kritické myšlení – •Čtyři úrovně samostatnosti –Napodobující (opisování , překreslování) –Reprodukující (reprodukce textu) –Produkující (řešení problémové úlohy, výrobek) –Přetvářející (objev originálního řešení úlohy) – •Využití •např. při pozorování různých jevů, při zobecňování dřívějších zkušeností žáků, při práci s textem, při používání vědomostí v praxi, při provádění experimentů a laboratorních prací a také při ověřování znalostí a dovedností v písemných pracích • •Někdy pracují žáci samostatně i v případě, že byli formálně rozděleni do skupinek. Výhody - samostatná práce - Nevýhody •Realizace VLASTNÍCH myšlenek a plánů •Zodpovědnost za svou práci •Volby vlastního tempa práce (time management) •Podpora diferenciace třídy •Respektovány specifické předpoklady jednotlivých žáků •Malá (žádná) vzájemná spolupráce a komunikace •Nepodporovány sociální vztahy ve třídě •Nerozvíjeny formy sociálního učení ve třídě Metody vedoucí k samostatnosti •1. Předběžné učební činnosti –Výroba pomůcek / zjišťování potřebných údajů / návštěva knihovny … – •2. Cílené a soustavné pozorování předmětů a jevů • •3. Práce žáka s dokumenty –Čtení s porozuměním –Informační gramotnost 6. Skupinová výuka •Třída rozdělena do menších skupin 3-5 žáků podle různých hledisek, např. podle druhu činnosti, obtížnosti činnosti, zájmu žáků, pracovního tempa, dovednosti spolupracovat apod. • •Určující rysy: ospolečná práce žáků v menších skupinách na řešení problémového učebního úkolu orozdělení práce jednotlivých žáků ve skupině (role, pozice) osdílení názorů, zkušeností a prožitků ve skupině, ovzájemná pomoc / hodnocení práce členů skupiny, oodpovědnost jednotlivých žáků za výsledky společné práce o •Učitel poradce / pomocník opodněcuje žáky ke spolupráci, někdy dokonce vyžaduje aktivitu žáků při formulování úloh – •Učební úlohy: orozdílné svým obsahem a náročností oumožňují spolupráci žáků – • •Komunikace: oprobíhá mnohostranně – ve skupině a mezi skupinami a učitelem • •Uspořádání třídy: oflexibilní, umožňující konfiguraci pracovních míst žáků podle velikosti skupiny i charakteru úloh • •Tvoření skupin: losem, direktivně, prostorově, žáci sami atd. •Homogenní skupiny (diferencované vzdělávání) •Žáci přibližně stejné úrovně intelektu a vědomostí •Výhody a nevýhody: • •Heterogenní skupiny •Žáci s různým prospěchem •Výhody a nevýhody: • 6. Skupinová výuka Srovnání Frontální výuka Skupinová výuka Činnost učitele Činnost žáků Učební úlohy Pedagogická komunikace Uspořádání třídy Skupinová výuka Přednosti Nevýhody Uspořádání učebního prostoru pro skupinovou výuku 7. Kooperativní výuka •Pojem používán jako synonymum ke skupinové výuce –Kasíková NE: skupinová práce se nemusí kooperativní výuce rovnat •Kooperativní výuka: –Princip spolupráce při dosahování cílů –Výsledky jedince podporovány činností celé třídy –Skupina má prospěch z práce jednotlivce –Úspěch každého člena skupiny závisí na úspěchu všech členů –Spolupráce třída-učitel-žáci 8. Projektová výuka •Definována různě –…organizační forma výuky –…metoda řešení komplexního problémového úkolu •Charakteristický rys: CÍL s konkrétním výstupem (výrobek, řešení problému …) •Žáci s pomocí vyučujícího řeší určitý úkol (projekt), který vychází z praktických potřeb nebo je s praxí úzce spojený – Znaky projektu •Vychází z potřeb a zájmů žáka •Vychází z konkrétní a aktuální situace (i mimo školu) •Interdisciplinární - integrace tradičních předmětů •Podnik žáka •Konkrétní produkt – výstup (prezentace žáků) •Realizován zpravidla ve skupině (není nutné) •Podpora místně zakotveného učení (komunita) Typologie projektů (podle J. Kratochvílové) •a) Projekty s cílem uskutečnit myšlenku nebo plán (např. stavba člunu) –zamýšlení – plánování – provedení – posouzení – •b) Projekty se záměrem najít zkušenost (estetický požitek )př. Poslech hudby) • •c) Projekty s cílem řešit intelektuální problém • •d) Projekty s cílem osvojit si předmět / znalosti / stupeň dovednosti Typologie projektů (dle W. H. Kilpatricka) Základní kroky projektu •Realizace projektu podle W. H. Kilpatricka: 1.fáze: zpracování záměru projektu → smysl a cíle projektu 2.fáze: zpracování plánu → (žáky) do jednotlivých kroků (čas, místo, účast, pomůcky apod.) 3.fáze: provedení projektu → jsou však možné i určité korekce 4.fáze: vyhodnocení projektu → podílejí se společně vyučující i žáci • • Tradiční – výuka – Projektová •Výhody: –umožňuje systematické vzdělávání –organizace je jednoduchá •Nevýhody: –neustálé hledání motivace –nepřihlížení k individuálním potřebám a zájmům žáků •Výhody: –projekt motivem sám o sobě, přispívá k individualizaci výuky –žáci se učí spolupracovat, řešit problémy –rozvoj tvořivosti, vedení k odpovědnosti a toleranci •Nevýhody: –časová náročnost • PROJEKTOVÁ výuka a žák •Pozitiva –Individualita –Silná motivace k učení –Zodpovědnost –Samostatnost –Informační gramotnost –Řešení problémů –Konstruování poznání (práce s prekoncepty) –Organizační, řídicí a plánovací dovednosti –Spolupráce v týmu –Respekt –Tvořivost, aktivita, fantazie – – •Negativa –Časová náročnost –Nedostatek potřebných kompetencí Projektová výuka a učitel •Pozitiva –Nová role – facilitátor, mentor, poradce –Vnímání dítěte jako celku –Změna myšlení o žácích –Rozšiřování vyučovacích strategií –Nové možnosti hodnocení, sebehodnocení –Organizační dovednosti •Negativa –Časová náročnost na přípravu –Náročnost na hodnocení • 9. Otevřené vyučování •Reformní / ve dvou směrech: • 1. Organizační opatření ve vyučování –týdenní plán, volná práce –vedou žáky k větší odpovědnosti za plánování a vlastní průběh učení •žáci plní úkoly obsažené podle připraveného týdenního plánu a zpracovávají časově vymezené bloky - tzv. volné práce •při volné práci se podporuje vzájemná kooperace •žákům doporučeno pracovat individuálně nebo ve skupinách • •2. Otevírání školy navenek –vytváření sítě kontaktů s mimoškolním prostředím (rodiče, obec, podnikatelé, různé organizace) •realizace různých školních projektů 10. Týmové vyučování •Od 60. let 20. století •Podstata: spolupráce více učitelů v různých funkcích –Specialisté –Třídní učitelé –Odborní učitelé •Velký nárok na prostor – sály / malé laboratoře a učebny •Výhody a nevýhody týmového vyučování: –Výhody: respekt individuálního učebního tempa, zaměření na schopnosti každého žáka, různé úhly pohledu na totéž téma –Nevýhody: časová náročnost, střet zájmů v týmu učitelů • Domácí úkol na duben 2019 • •Vyberte 3 oborová témata (např. podle RVP ZV a vzdělávacího oboru Informační a komunikační technologie) a navrhněte pro jejich edukaci vhodné organizační formy výuky (různé) pro žáky ZŠ a SŠ. •Svou volbu zdůvodněte J • Zdroje - výběr • •KYRIACOU, Chris. Klíčové dovednosti učitele: cesty k lepšímu vyučování. Vyd. 4. Překlad Dominik Dvořák, Milan Koldinský. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0052-9. •PETTY, Geoffrey. Moderní vyučování. 6., rozš. a přeprac. vyd. Překlad Jiří Foltýn. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0367-4. •ZORMANOVÁ, Lucie. Obecná didaktika: pro studium a praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 2014. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-4590-9. •