evropský sociální fond v ČR EVROPSKÁ UNIE MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Slezská univerzita V INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ KONZERVACE PŘEDMĚTŮ Z KERAMIKY Klíčová slova hrubá keramika, jemná keramika, stavební keramika, hrnčina, majolika (fajáns), pórovina, kamenina, porcelán, užitková keramika, umělecká keramika, čištění, petrifikace, desalinace, lepení, doplňování, uložení Cíle a) Interpretovat předmět, zjistit poškození předmětu, identifikace skrytých informací (materiálové zbytky) b) Odstranit příčiny degradace - retardovat korozní proces c) Udržet dosažený stav (vhodný ochranný režim) Průzkum a) Materiály použité při výrobě a používání předmětu; tvar a výzdoba (materiál střepu, povrchová úprava) optická mikroskopie, zkoušky nasákavosti, pevnostní zkoušky, termoluminiscence b) Podmínky v nichž se předmět nacházel RV, rozbor půdy - určení pH, nálezové skutečnosti, salinita c) Materiály z druhotných zásahů (při rekonzervaci) identifikace konzervačních materiálů d) Aktuální stav předmětu viz bod a), hmotnost, rozměry, barva, salinita, pevnost, krusty... PRŮLINČINA (N>5%) Cihlářské výrobky porézní, nasákavé, zemitý lom, škrabatelný ocelí, glazované i neglazované Hrnčina (Töpferware) porézní, nasákavé, zemitý lom, škrabatelný ocelí, glazované i neglazované, měkké, tvrdé, kameninové (přechodné mat.) Majolika, f aj áns méně nasákavé, lom zemitý, ale s jemnou strukturou, škrabatelný ocelí, glazované neprůhlednou olovnatociničitou glazurou Pórovina (Steingut) méně nasákavé, střep tvrdší než u majoliky, škrabatelný ocelí, bílý nebo žlutobílý, glazura většinou průhledná olovnato-alkalicko silikátová, nebo boritá, novější velmi rozmanitá Kamnové kachle cihelné, hrnčinové (glazované a neglazované), fajansové, pórovinové, šamotové SLINUTINA (N<5% resp. N<2%) Kamenina nenasákavý, neprůsvitný, tvrdý, lom hladký, (Steinzeug) bílý i barevný střep, nelze škrabat ocelí Porcelán nenasákavý, průsvitný, tvrdý, lom lastúrovitý, nelze škrabat ocelí, měkký porcelán - níže pálený(více taviv), tvrdý porcelán - výše pálený (méně taviv) Bisquit totéž - bez glazury průlinčina - hrnčina slinutina - porcelán Měření nasákavosti • střepy očistíme od nečistot (např. zbytků hlíny) • vysušíme a před testováním ponecháme 14 dnů ve stejné R V a T v laboratoři • zvážíme suché střepy (mx) • vzorky ponoříme na 24 h (resp. 48 h) do destilované vody za laboratorní teploty • Zvážíme mokré střepy (m2) • naměřené hodnoty dosadíme do vzorce kde nasákavost (%) = ((m2- m^l . 100% Měření nasákavosti ((225,52 - 218,52)/218,52). 100 = 3,2 % označení vzorku suchá hmotnost (g) vlhká hmotnost (g) nasákavost (%) 1. 218,52 225,52 3,2 2. 42,79 44,08 3 3. 20,82 21,22 1,9 4. 29,81 30,85 3,5 X 34,39 38,76 13 Degradační faktory • chemické vlivy (kyseliny i alkálie) • fyzikální vlivy (vlhkost, kryštalizační tlaky, vnější mech. sily, abraze...) • biokoroze (řasy, lišejníky...) Zásady pro vyzvednutí archeologické keramiky • Vyzvednutí: - bezprostřední (pevné střepy) - po zpevnění (málo pevné střepy) - konzervace „in situ" (silně narušené a soubory) Narušené střepy (málo pevné, glazované ap.): - predbežne očistení - pozvolné sušení - zpevnění * Pozor na málo odolnou povrchovou úpravu a stopy po používání! Čištění keramiky • Vlhké - voda (upravená i neupravená) voda s tenzidem (Syntapon L, Ajatin, Septonex) organická rozpouštědla - výjimečně chemikálie rozpouštějící krusty * střepy vždy namáčet i vysušovat postupně! • Suché (mechanické): ruční nástroje (kartáčky, skelná vlákna,...) otryskání mikrobruska Desalinace keramiky • Odstraňování vodorozpůstných solí vyluhováním do vody (ponorem či obklady) Odstranění krust Mechanické (otryskáni, obroušení...) Chemické (Chelaton 3, hydrogenuhličitan amonný, hexametafosforečnan sodný) Zpevnění a) Záchranné zpevnění (střepu, povrchové výzdoby) - cyclododecan (dočasné), akryláty (vodné disperze Sokrat 2802 A - Sodur, Plextol B 500 příp. roztoky v org. rozpouštědlech) b) Petrifikace nesoudržných střepů - akryláty (vodné disperze), na suchý střep roztoky v org. rozpouštědlech (Paraloid B 72); organokřemičitany (Ifest OH - Imesta, Aqua, Keim, Wacker), aplikace nátěrem, ponorem, ve „vakuu" Shledávání Střepy se třídí dle struktury, barvy, rozměrů, znečištění, výzdoby, původní polohy na předmětu ap. Vhodná je kresebná rekonstrukce. Lepení a) Tavná lepidla (kopolymer PE-PVAC); prac. teploty 70-200°C, reverzibilní; porézní i slinutý střep, nelze nanášet v tenké vrstvě Obchodní názvy: lepidlo „U"(EVA), tavné lepidlo b) Vy tvrzení odvedením rozpouštědla (univ. lepidla, vodné disperze PVAC/špatně reverzibilní/ či akrylátů), první skupina vhodná na porézní i slinutý střep, druhá jen na porézní Obchodní názvy: UHU-Alleskleber, Bison, Disperkoll, Herkules, Sokrat 2802 - Sodur, Plextol B 500 c) Vy tvrzení chemickou reakcí (epoxidová lepidla), ireverzibilní příp. špatně reverzibilní, porézní i slinutý střep, Obchodní názvy: Lepox univerzál, tempo, CHS Epoxy 371, 514 * Nutno rozlišovat lepidla pro průlinčinu a slinutinu! Postup lepení 1) Shledání střepů, určení pořadí lepení (POZOR na negativní úhly) 2) Kontrola lomových ploch (nepoškodit!) 3) Zkouška sesazení 4) Příprava fixačního systému (balotina, pásky, pera...) 5) Odmaštění lomových ploch 6) Lepení 7) Fixace Doplňování a) Porézní střepy doplňujeme většinou sádrou (často modifikovanou) b) Slinuté střepy doplňujeme tmely na epoxydové, akrylátové či cementové bázi (Eprosin, Evicrol) Tuto operaci je třeba vždy pečlivě zvážit! Ochranný režim a) R V = do 40 % pro glazovanou keramiku, R V = do 60 % pro neglazo vanou teplota do 18 °C, osvětlenost do 200 lx celková roční světelná expozice 100000 lx.h/rok podíl UV záření do 75jiW/lm, optimálně 0 jiW/lm b) Kontrola stavu cca za 2 roky c) Vyloučit mechanické namáhání d) Ochranný obal - dle charakteru předmětu (např. PE fólie) - lze přidat prostředky pro vysušení mikroklimatu (silikagel) Doporučená literatura • BUYS, Susan, - OAKLEY Victoria: The Consertvation and Restoration of Ceramics. Buttenworth-Heinemann, Oxford 1993. • JOSEF, Jan: Technologie výroby keramiky. Učební text pomaturitního konzervátorského studia Národního muzea Praha 1994. • KOMENDOVA, Alena. Zkoušky lepidel při aplikaci na silikátech. In Sborník z konzervátorského a restaurátorského semináře. Technické muzeum v Brně, Brno 1999, s. 135-142. • KOTLÍK, Petr a kol.: Stavební materiály historických objektů. Skriptum VSCHT, Praha 1999. • RADA, Pravoslav: Techniky keramiky. Praha 1995, 208 s. • SVOBODOVA, Ljuba. Možnosti využití moderní počítačové techniky PC při zpracování keramického střepového materiálu. In Sborník z konzervátorského a restaurátorského semináře. Technické muzeum v Brně, Brno 1999, s. 123-130. • VELEB ILO VA, Magdaléna: Využití tavných lepidel k lepení pravěké keramiky, Zajímavosti a novinky z konzervátorské, restaurátorské a preparátorské praxe, Metodický list. Brno 1997, s. 118 - 120 • TENNET, Norman H.: The Conservation of Glass and Ceramics. James&James, London 1999. ISBN 1-873936-18-4 • Reclams Handbuch der künstlerischen Techniken, Stuttgart 1997, s. 69 - 133. • Kamenná, pálená a dřevěná dlažba. Zpravodaj STOP, sv. 3, č. 1(2001), 49 s.