Laboratorní zpracování nálezů z archeologického výzkumu-keramika - vyzvednutí z nálezové situace - třídění, sáčkování, evidence v terénu - čištění, ošetření nálezů v laboratoři - restaurování, konzervování - inventarizace - zabalení, štítkování - uložení v depozitáři Práce v terénu - na ploše •• po vyzvednutí z nálezové situace se z •ker.střepu na sucho odstraní hrubé nečistoty – •hlína •• zařazení do papírového sáčku s popisem o •místě nálezu, lokalita, objekt, sektor, čtverec, •číslo sáčku, datum, popř. další údaje pro •laboratoř:“ke slepení“,“nemýt“,“křehké“ apod. •• pro uložení ker.střepů je nejvhodnější papírový •sáček, je prodyšný, nezadržuje vlhkost, igelit •nevhodný Práce v laboratoři Mytí střepů •• v této fázi nemá střep žádné označení, nutno dbát, aby se střepy nepomíchaly než budou opatřeny inventárním číslem •• mytí střepů ve vodě •• dle restaurátorského kodexu destilovaná voda, což se rozchází s praxí, velké množství střepů, podmínky přímo na výzkumu •• jemné čištění kartáčkem s měkkými štětinami, •tvrdé zanechávají na nízko pálených střepech •stopy rýhy(záměna s výzdobou) •• extra pozornost malované střepy např. MMK, •malba nebývá vždy zřetelně vidět na střepu •znečištěném hlínou a prachem, nutná zkušenost, •který střep by mohl být malovaný, barva je velmi •citlivá na mechanické poškození, po umytí •kartáčkem by byla zničena •• dbát opatrnosti při mytí nízko pálené keramiky 400- •600°C, již za sucha se velmi drolí a nasáknutí vodou •je destrukční •• důležité při mytí jsou hrany střepu kvůli •případnému lepení, nikdy nenechávat střepy ve •vodě, namočit a ihned vyjmout •• mytí ve vodě odstraní nečistoty od zeminy, další •nečistoty jako např. vápenaté krusty se odstraňují •mechanicky-skalpelem nebo chemicky-roztok •kyseliny citronové, následně neutralizace střepu •v destilované vodě Sušení •• nejvhodnější na kovovém roštu, aby voda •odkapávala a střep byl co nejrychleji usušený, •v praxi se tak děje přímo na papírových •sáčcích, ideálně na sluníčku…..rozdíl v postupu •ve vybavené laboratoři nebo přímo v terénu •na výzkumu •• střepy musí být dobře usušené, aby bylo •možné pokračovat v dalším zpracování jako •lepení, popisování inv.č. atd. Třídění a kompletace střepů •• třídění střepů v rámci sáčku-okraj, výduť, dno, •ucha, plastické výstupky tzv. pupíky apod., •dále na podskupiny-tenkostěnné, silnostěnné, •nezdobené, zdobené, malované, s obsahem •grafitu atd. •• toto třídění do skupin velmi usnadní další práci •při kompletaci a hledání navazujících •fragmentů, popř. sestavení celé nádoby •• zatím se jedná o kompletování na sucho, při •nalezení dvou a více navazujících střepů se spoje •označí křídou pro pozdější lepení Lepení •• pro lepení keramiky se používají různé druhy •lepidel a to v souvislosti s určitým druhem •keramického střepu, na určení vhodného •adheziva má vliv více faktorů •• slinutí ker.střepu-podle stupně výpalu(čím •vyšší teplota, tím tvrdší), poréznost, tvar •lepeného fragmentu, také v jakých •podmínkách bude keramika uchovávána •• při výběru adheziva se především klade důraz na •respektování lepeného předmětu, lepidlo by mělo •být snadno a šetrně reverzibilní •• v případě archeol.artefaktů se jedná o porézní •keramiku, nízko pálená, je nejvhodnější vodou •ředitelné disperzní lepidlo, na našem trhu Herkules •• speciální restaurátorská lepidla na keramiku, •vcelku stejné vlastnosti, rozdíl v ceně….jinou •kapitolou jsou lepidla na kameninu a porcelán, u •kterého je vysoká chemická odolnost, tudíž širší •výběr adheziv •• pomůcky k lepení-lepidlo, štěteček na nanášení, •vlhká houbička na odstranění přebytečného lepidla, •injekční stříkačka s jehlou na vstřikování lepidla do •spáry, na fixaci lepící páska papírová, nádoba se •sypkým fixačním materiálem- písek, vhodnější •potravinová rýže •• při lepení více kusů střepů, popř. celé nádoby se •spojují fragmenty postupně po dvou až třech •kusech, po zaschnutí se přidávají další střepy, •v případě celé nádoby se postupuje ode dna přes •výduť až k okraji Doplňování chybějících střepů •• fixace fragmentu •• rekonstrukce tvaru nádoby •• chybějící části střepů se doplňují sádrou, snadno se modeluje, je reverzibilní, jsou různé •druhy tvrdosti, na pórovinu je nejvhodnější •modelářská bílá •• pomůcky: sádra, voskové plátky(Ceradent), voda, špachtle, lepící páska, kolíčky •• nahřátý voskový plátek se natvaruje na chybějící místo, vyplní se sádrou, po zatuhnutí se vosk sejme a sádra vybrousí do požadovaného tvaru Barevná retuš •• z estetických důvodů se často provádí barevná •retuš sádrového doplňku, zejména u •rekonstrukcí celých nádob •• iluzivní, neutrální, napodobivá •• při restaurování archeol. artefaktů se •nejčastěji užívá neutrální, o stupeň světlejší •než barva střepu, ale je na první pohled •viditelný rozdíl mezi střepem a doplňkem •• druhů a vlastností barev je široká škála, určí se dle požadavku •• na keramiku nejčastěji vodou ředitelné barvy, •umělecké temperové, akrylové, práškové pigmenty, •fixativ ve spreji Inventarizace •• Zahrnuje přiřazení inv.čísla a popis předmětu •do inv. Seznamu •• Slouží k přesnějšímu určení a nalezení •artefaktu ve sbírce-depozitáři •• každý střep je označen inventárním číslem •• lepený fragment z více střepů je označen pod •jedním číslem, proto následuje inventarizace •až po lepení •• inv.číslo je sestavené z údajů uvedených na •sáčku s nálezem •• pomůcky-tenký štěteček, pero s vyměnitelnou •špičkou, syntetický lak a tuš nebo akrylový lak a akryl.barva, použití je v závislosti na prostředí, •v uzavřených prostorách raději akryl • •• nanesení proužku laku na vhodné místo vnitřní •strany střepu, po zaschnutí popis číslem a následně zafixování další vrstvou laku Zabalení a uložení nálezů •zainventované střepy se vrátí zpět do sáčků •sáčky se řadí do kartonových krabic opatřených cedulkou s informacemi o obsahu •krabice jsou uložené v depozitáři •vhodné depozitní podmínky, teplota, vlhkost