Laboratorní zpracování nálezů z archeologického výzkumu-keramika - vyzvednutí z nálezové situace - třídění, sáčkování, evidence v terénu - čištění, ošetření nálezů v laboratoři - restaurování, konzervování - inventarizace - zabalení, štítkování - uložení v depozitáři Na ploše arch.výzkumu •z nálezu vyjmutého ze země se na sucho odstraní hrubé nečistoty – hlína •zařazení do papírového sáčku s popisem důležitých informací o místě nálezu, lokalita, objekt, sektor, čtverec, číslo sáčku, datum atd… •papír je prodyšný, nezadržuje vlhkost, aby nález nenapadla plíseň, pokud není bezprostředně dále zpracován, igelit nevhodný Práce v laboratoři Mytí střepů vyjmutí z papírového sáčku, v této fázi nemá střep žádné označení, nutno dbát, aby se střepy nepomíchaly než dostanou inventární číslo •mytí střepů ve vodě •dle restaurátorského kodexu destilovaná voda, což se rozchází s praxí, velké množství střepů, podmínky přímo na výzkumu • jemné čištění kartáčkem s měkkými štětinami, tvrdé zanechávají na nízko pálených střepech stopy rýhy(záměna s výzdobou) •extra pozornost malované střepy MMK, malba nebývá vždy zřetelně vidět na střepu znečištěném hlínou a prachem, nutná zkušenost, který střep by mohl být malovaný, barva je velmi citlivá na mechanické poškození, po umytí kartáčkem by byla zničena •dbát opatrnosti při mytí nízko pálené keramiky 400-600°C např. halštatské misky, již za sucha se velmi drolí a po nasáknutí vodou se střep rozpustí •důležité při mytí jsou hrany střepu kvůli případnému lepen, nikdy nenechávat střepy ve vodě, namočit a ihned vyjmout •mytí ve vodě odstraní nečistoty od zeminy, další nečistoty jako např. vápenaté krusty se odstraňují mechanicky-skalpelem nebo chemicky-roztok kyseliny citronové, následně neutralizace střepu v destilované vodě Sušení •nejvhodnější na kovovém roštu, aby voda odkapávala a střep co nejrychleji uschnul, v praxi se tak děje přímo na papírových sáčcích, ideálně na sluníčku…..rozdíl v postupu jestli ve vybavené laboratoři nebo přímo v terénu na výzkumu •střepy musí být dobře usušené, aby bylo možné pokračovat v dalším zpracování jako lepení, popisování inv.č. atd. Třídění a kompletace střepů •-třídění střepů v rámci sáčku-okraj, výduť, dno, ucha, plastické výstupky tzv.pupíky apod., dále na podskupiny-tenkostěnné, silnostěnné, nezdobené, zdobené, malované, s obsahem grafitu •- toto třídění velmi usnadní další práci při kompletaci a hledání k sobě patřících fragmentů, popř. sestavení celé nádoby •-zatím se jedná o kompletování na sucho, při nalezení dvou a více navazujících střepů se označí křídou pro pozdější lepení Lepení pro lepení keramiky se používají různé druhy lepidel a to v souvislosti s určitým druhem keramického střepu, na určení vhodného lepidla má vliv více faktorů •dle slinutí keramiky-podle stupně výpalu, čím vyšší teplota, tím tvrdší, dle poréznosti, dle tvaru lepeného fragmentu, také k jakému účelu bude lepená nádoba určena a v jakých podmínkách bude uchovávána •při výběru adheziva se především klade důraz na respektování lepeného předmětu, lepidlo by mělo být snadno a šetrně reverzibilní •jelikož se jedná o pravěkou keramiku, nízko pálená, velmi porézní, je nejvhodnější vodou ředitelné disperzní lepidlo, na našem trhu Herkules, jsou i jiné, ale ze zkušenosti je Herkules nejvhodnější •speciální restaurátorská lepidla na keramiku, vcelku stejné vlastnosti, rozdíl v ceně….jinou kapitolou jsou lepidla na kameninu a porcelán, u kterého je vysoká chemická odolnost, tudíž širší výběr adheziv •pomůcky k lepení-lepidlo, štěteček na nanášení, vlhká houbička na odstranění přebytečného lepidla, injekční stříkačka s jehlou na vstřikování lepidla do spáry, na fixaci lepící páska papírová, nádoba se sypkým fixačním materiálem- písek, vhodnější potravinová rýže •při lepení více kusů střepů, popř. celé nádoby se spojují fragmenty postupně po dvou až třech kusech, po zaschnutí se přidávají další střepy, v případě celé nádoby se postupuje ode dna přes výduť až k okraji Doplňování chybějících střepů •fixace fragmentu •rekonstrukce tvaru nádoby •chybějící části střepů se doplňují sádrou, snadno se modeluje, je reverzibilní, jsou různé druhy tvrdosti, na pórovinu je nejvhodnější modelářská bílá •pomůcky: sádra, voskové plátky(Ceradent), kelímek, voda, špachtle, lepící páska, kolíčky •nahřátý voskový plátek se natvaruje na chybějící místo, vyplní se sádrou, po zatuhnutí se vosk sejme a sádra vybrousí do požadovaného tvaru Barevná retuš •z estetických důvodů se často provádí barevná retuš sádrového doplňku, zejména u rekonstrukcí celých nádob •iluzivní, neutrální, napodobivá •při restaurování archeologických artefaktů se nejčastěji užívá neutrální, napodobuje původní barvu střepu, ale je na první pohled viditelný rozdíl mezi střepem a doplňkem •druhů a vlastností barev je široká škála, určí se dle požadavku •na keramiku nejčastěji vodou ředitelné barvy, fixativ ve spreji Inventarizace •usnadňuje práci při dalším vědeckém zpracování a zařazení v depozitáři •každý střep je označen inventárním číslem •lepený fragment z více střepů je označen pod jedním číslem, proto následuje inventarizace až po lepení •inv.číslo je sestavené z údajů uvedených na sáčku s nálezem •pomůcky-tenký štěteček, pero s vyměnitelnou špičkou, syntetický lak a tuš nebo akrylový lak a akryl.barva, použití je v závislosti na prostředí, v uzavřených prostorách raději akryl •nanesení proužku laku na vhodné místo vnitřní strany střepu, po zaschnutí popis číslem a následně zafixování další vrstvou laku •po zaschnutí se nálezy vloží zpět do sáčku, zařadí se do krabice a do depozitáře