 Archeologický terénní výzkum
 Povrchové sběry
 ……
 Archeologický terénní výzkum je
nejdůležitějším z postupů, pomocí kterých
keramiku získáváme.
 Výpovědní hodnota keramiky je úzce
provázána s metodikou archeologického
terénního výzkumu, způsobem laboratorního
zpracování, inventarizací i následným
uložením.
 velikostí fragmentů, které je možno danou
metodikou zachytit
 rozsahem souborů, který je možno danou
metodikou terénního výzkumu získat
 způsobem lokalizace nálezů v terénu a jejich
dokumentace
 Inventarizace a „skartace“
 Studium procesů, ke kterým docházelo v průběhu a po
vyloučení keramiky z živé kultury, je metodologicky velmi
závažné
 Působením těchto transformací byly součásti původní živé
kultury (i keramika) výrazně proměněny (tzv.
archeologizovány)
 Podstatným způsobem to determinuje naše možnosti poznat
přímo prostřednictvím archeologických pramenů minulost
 middle range theory: theories linking human behavior and
natural processes to physical remains in the archaeological
record (Lewis Binford)
 V české archeologii lze pozorovat degradaci
kritického myšlení
 Způsobila to nedostatečná úroveň kritiky
pramenů v polovině 20 stol., kdy se pozornost
přesunula od pohřebišť k sídlištím – od
pramenů vyšší kvality k pramenům vyšší
kvantity
 Hlavní zdroj omylů: statické pojetí pramenů
a podceňování postdepozičních procesů
 Hlavním cílem archeologie je poznávání historické
skutečnosti
 Historická interpretace archeologických pramenů je možná
pouze pokud proběhne jejich transformace v archeologická
data
 Archeologická data teprve vznikají při aplikaci archeologické
metody
 PROBLÉM: prameny archeologické jsou výsledkem řady
transformací
 Musíme se zabývat:
▪ původní existencí archeologického pramene v živé kultuře
▪ postepozičními procesy, které ovlivňují výslednou strukturu
archeologických pramenů
▪ procesem terénní exkavace a jeho dokumentace
▪ tvorbou archeologických dat
 Intruzi definujeme jako kontaminaci objektu cizorodým (ve
smyslu časovém) materiálem
 "Přestože je problém intruzí, resp. neporušenosti a
uzavřenosti nálezových celků v prostředí pravěkých sídlišť
základní otázkou spojenou s kritikou pramene, je mu
věnována poměrně malá pozornost" (Rulf 1997, 439)
 Bylo by vhodnější, i v souladu s převládajícími
terminologickými zvyklostmi v zahraničí (cf. např. Harris
1979, 93), označovat artefakty (ekofakty) přemístěné ze
starších do mladších stratigrafických jednotek jako
reziduální, nálezy mladší proniknuvší do starších situací
(např. propadnutím v nesoudržné uloženině, vlivem
bioturbace, kryoturbace apod.) pak jako nálezy infiltrované„
(Nováček 2003 )
 Vlivem reziduí, resp. intruzí můžeme získat i zcela falešný
obraz historického vývoje
 Při výzkumech v Yorku byly zjištěny i velmi zajímavé
údaje, týkající se reziduálních nálezů, tj. takové
keramiky, která se, ač datovaná do dřívějších
období, nachází v mladších kontextech
 Na příkladu nezaměnitelného římského zboží ve
středověkých vrstvách Yorku se ukazuje, že
reziduální keramika může tvořit až 55 % veškerého
materiálu z kontextu (v průměru 27%).
 V časně slovanských Roztokách bylo zjištěno, že
hustota v objektech kultury pražského typu byla
mimořádně vysoká a její podíl přesahuje i 80-90%
 při zaplňování sídlištních objektů se vedle
přírodních činitelů (splachy) významně podílel i
člověk (antropogenní působení – planýrky)
 při zjišťování intruzí může být prosté
kvantitativní hledisko zavádějící, je třeba jej
konfrontovat s terénními souvislostmi i velikostí
střepů keramiky
 důsledná kritika sídlištních pramenů může být
znehodnocena např. nedomyšlenou skartací
ČS
VM
0,0%
10,0%
20,0%
30,0%
40,0%
50,0%
čistý
ČS
pravěk
pravěk, ČS
pravěk, VM
VM
ČS
VM
datace Celkem c_komplexu čistý ČS pravěk pravěk, ČS pravěk, VM VM
ČS 31 12 14 2 3
VM 36 10 6 6 14
datace Celkem c_komplexu čistý ČS pravěk pravěk, ČS pravěk, VM VM
ČS 38,7% 45,2% 6,5% 9,7%
VM 27,8% 16,7% 16,7% 38,9%
 Michael Brian Schiffer (1972; 1976; 1987):
▪ Schiffer, M.B. 1976. Behavioral Archeology. Academic Press.
▪ 1. c-transformace, způsobené aktivitami lidí
▪ 2. n-transformace, způsobené přírodními pochody.
 Ulrike Sommer (1991): tafonomické fáze:
▪ 1. biocenóza - živoucí společenství, skupina organismů, která společně žije
na jednom místě
▪ 2. thanatocenóza - skupina organismů zemřelých na jednom místě
▪ 3. tafocenóza - skupina pozůstatků organismů, „pohřbených“ na jednom
místě (nemusí odpovídat místu, kde zemřely)
▪ 4. oryktocenóza - skupina pozůstatků tak, jak se zachovala dodnes a byla
odkryta výzkumem
 E. Neustupný (1986, 1996):
▪ 1. transformací kvalitativní: zániková, polohová, destruktivní
▪ 2. transformace kvantitativní: fragmentarizace, akumulace, redukce.
 Orton-Tyers-Vince (1993):
 Nenáhodné kvantitativní transformace (především akumulace)
způsobuje velké problémy při statistickém vyhodnocení
keramiky ze sídlištních objektů a jiných stratigrafických jednotek
 Statistické metody jsou totiž postaveny na předpokladu práce s
náhodným výběrem ze základního souboru
 Řešení:
▪ práce s dostatečně rozsáhlými soubory, ve kterých dochází k vyrovnání
těchto nenáhodností (snad řádově stovky střepů)
▪ použití některých speciálních postupů:
▪ minimální/maximální počet jedinců v souboru
▪ dichotomizace (škodlivé zvýšení významu reziduální a infiltrované keramiky)
▪ sledování hodnot odchylek od hodnot očekávaných
▪ kvantifikace za základě hmotnosti keramiky (řeší jen fragmentarizi) atd.
▪ ARCHEOLOGICKY HOMOGENNÍ SOUBOR
 Soubory keramiky se shodnou postdepoziční
historií (Orton-Tyers-Vince 1993)
 Standardní soubor sídlištní keramiky (Salač
1998)
▪ důležitý při určování kvality nálezových celků.
▪ s jeho pomocí lze zjistit, které soubory jsou
dostatečně reprezentativní pro formulaci
obecných závěrů
 Salač (1998): nutno definovat typický soubor keramiky a s jeho pomocí i standardy, jež nám pomohou
při určování kvality nálezových celků
 Sledujeme tyto charakteristiky:
▪ celkový počet střepů v objektu
▪ celková váha střepů v objektu
▪ vztah mezi počtem, resp. hmotností střepů a idealizovaným objemem objektu (hustota)
▪ poměr jedinců složených z třech a více fragmentů k celkovému množství střepů v objektu vyjádřenému
hmotností
▪ poměr střepů z jedinců tvořených třemi a více fragmenty k celkovému množství střepů z objektu vyjádřenému
jejich počtem
▪ průměrná hmotnost keramického fragmentu v objektu
▪ průměrná hmotnostfragmentů patřících do různých kategorií - celé nádoby, okraje s výdutí, okraje, zdobené
výdutě, nezdobené výdutě, dno, dno se zdobenou výdutí, drobné zlomky
▪ průměrná hmotnostfragmentů vyrobených z různých druhů keramické hmoty, s různou výzdobou či typem
okraje
▪ procentuální poměr okrajů s výdutí, okrajů, zdobených výdutí, nezdobených výdutí, den, den se zdobenou výdutí
a drobných zlomků k celkovému počtu střepů v objektu
 Popis souboru pomocí základních statistických pojmů:
▪ průměr
▪ medián
▪ maximální a minimální hodnota
▪ standardní odchylka
▪ variační koeficient
▪ rozpětí
 Grafické vyjádření: histogram, boxplot (krabicový diagram)
HMOTNOST
g
60000
50000
40000
30000
20000
10000
0
224
251
235
215
177
263
210
 147 nálezových celků
 průměrná hmotnost 3961 g;
 směrodatná odchylky 7831 g;
 variační koeficient 197,7;
 medián 1090g;
 minimální hodnota 5g;
 maximální hodnota 54652 g;
 rozpětí 54647 g
 54 nálezových celků (>100 frag. nebo
>2000 g keramiky)
 průměrná hmotnost 9483 g;
 směrodatná odchylky 10855 ;
 variační koeficient 114,5;
 medián 6398 g;
 minimální hodnota 1330 g;
 maximální hodnota 54652g;
 rozpětí 53322g
g
52800-57200
48400-52800
44000-48400
39600-44000
35200-39600
30800-35200
26400-30800
22000-26400
17600-22000
13200-17600
8800-13200
4400-88000-4400
HMOTNOST
početobjektů
120
100
80
60
40
20
0
Std. Dev= 7830,82
Mean = 3961
N = 147,00
g
52570-56840
48300-52570
44030-48300
39760-44030
35490-39760
31220-35490
26950-31220
22680-26950
18410-22680
14140-18410
9870-14140
5600-9870
1330-5600
HMOTNOST
početobjektů
30
20
10
0
Std. Dev= 10855,10
Mean = 9483
N = 54,00
HMOTNOST
g
60000
50000
40000
30000
20000
10000
0
235
215
177
263
210
pru_hmot
0
5
10
15
20
25
30
35
pru_hmot
PRHMDROB
PRHMDNA
PRHMNEZV
PRHMZDVY
PRHMOK
PRHMOKSV
PRUM_HM
g
60
50
40
30
20
10
0
DROBNEZL%
DNO_VYD%
DNO%
NEZDOB%
ZDOB%
OKR_VYD%
OKR%
%
60
50
40
30
20
10
0
 - celkový počet střepů v objektu (ANZHAL)
 - hustota (DICHTE): poměr mezi počtem střepů a idealizovaným objem
zahloubeného objektu, který byl vypočítán vynásobením maximální hloubky a
plochy půdorysu objektu na úrovni podloží; hodnota byla vypočítána pouze
v případě, že jsou známy všechny nutné rozměry objektu
 - poměr střepů z jedinců tvořených třemi a více fragmenty k celkovému množství
střepů z objektu vyjádřenému jejich počtem (INDIVID_AN): definování jedinců
vycházelo z okrajových střepů jedné nádoby, k nimž byly dohledávány další
kategorie fragmentů; skupiny fragmentů z jedné nádoby, které neobsahovaly
žádné okrajové střepy, nebyly do této kategorie zahrnuty
 - průměrná hmotnost keramického fragmentu v objektu (DR_GEW)
 - průměrná hmotnost fragmentů ze dna (GEW_BOD)
 - průměrná hmotnost okraje s výdutí (GEW_RANB)
 -procentuální poměr okrajů s výdutí (RAN_B_P), okrajů (RAN_P), zdobených výdutí
(VR_PR), nezdobených výdutí (UNVR_PR), den (BOD_PR) a den se zdobenou
výdutí (BOD_B_PR) k celkovému počtu střepů v objektu
 - minimální počet jedinců v nálezovém celku podle okrajových střepů (INDIVID)
 -idealizovaný objem zahloubeného objektu (INHALT): byl vypočítán vynásobením
maximální hloubky a plochy půdorysu objektu na úrovni podloží.
N Range Minimum Maximum Mean Std.
Deviation
ANZAHL 117 3178 72 3250 455 552,6
BOD_B_% 117 2 0 2 0, 2 0,4
BOD_% 117 13 3 ,16 9,2 2,7
DICHTE 99 487,2 14,4 501,7 94,3 88,9
DR_GEW 117 19,3 11,9 31,2 18,5 4,1
GEW_BOD 117 70,3 15,7 86 37,9 11,1
GEW_RANB 117 95 0 95 33,7 13,2
INDIV_AN 117 0,71 0 0,71 0,16 ,15
INDIVID 117 227 0 227 31 35
INHALT 99 47,1 0,25 47,4 7,4 8,2
RAN_B_% 117 10 0 10 4,2 2,3
RAN_% 117 14 0 14 8 2,4
UNVR_% 117 77 14 90 32,7 10,7
VR_% 117 65 0 65 45,6 10,1
117117N =
VR_PRUNVR_PR
1,0
,8
,6
,4
,2
0,0
-,2
183
28
50
25
40
200c
9958
67
34
50
28
25
40
117117N =
GEW_BODGEW_RANB
100
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
-10
248a
214
50
28
25
254a
13958
134
203
248a
243
254a
Mean Std. Deviation Analysis N
INDIV_AN .1568 .1466 99
RAN_B_P 4.051E-02 2.342E-02 99
DR_GEW 18.0828 3.7025 99
BOD_B_PR 2.299E-03 4.147E-03 99
INHALT 7.3901 8.1562 99
ANZAHL 481.7778 592.7714 99
GEW_BOD 38.3450 10.9600 99
VR_PR .4477 .1035 99
Initial
Eigenvalues
Rotation
Sums of
Squared
Loadings
Component Total % of
Variance
Cumulative
%
Total % of
Variance
Cumulative
%
1 2,268 28,348 28,348 1,926 24,072 24,072
2 1,708 21,350 49,698 1,733 21,660 45,732
3 1,308 16,348 66,046 1,625 20,314 66,046
4 ,939 11,738 77,784
5 ,610 7,619 85,403
6 ,501 6,264 91,667
7 ,384 4,796 96,463
8 ,283 3,537 100,000
Scree Plot
Component Number
87654321
Eigenvalue
2,5
2,0
1,5
1,0
,5
0,0
Component
1 2 3
INDIV_AN ,808
RAN_B_P ,802
DR_GEW ,647 ,552
BOD_B_PR ,375
INHALT ,908
ANZAHL ,901
GEW_BOD ,879
VR_PR ,220 ,294 -,714
 Shluková (clusterová) analýza:
▪ procentuální poměr okrajů s výdutí (RAN_B_P)
▪ celkový počet střepů v objektu (ANZHAL)
▪ průměrná hmotnost fragmentů ze dna (GEW_BOD)
Dendrogram using Ward Method
Rescaled Distance Cluster Combine
C A S E 0 5 10 15 20 25
Label Num +---------+---------+---------+---------+---------+
133 20 -+
144 25 -+
188 40 -+
113 11 -+
108 7 -+
143 24 -+
107 6 -+-+
255 83 -+ I
1 1 -+ I
218 60 -+ I
22 61 -+ I
145 26 -+ I
168 33 -+ I
151 28 -+ +-+
183 38 -+ I I
164 32 -+ I I
82c 107 -+ I I
204 51 -+ I I
82 105 -+ I I
111a 10 -+ I I
85a 110 -+ I I
201 49 -+-+ +-----+
227 67 -+ I I
84 109 -+ I I
200c 48 -+ I I
45 93 -+ I I
106b 5 -+ I I
223 63 -+ I I
253 79 -+ I I
224 64 -+ I +---+
235 69 -+---+ I I
251 78 -+ I I
247b 74 -+ I I
248 75 -+ I I
158 30 -+ I I
233 68 -+ I I
109 8 -+ I I
57 98 -+---------+ I
197 45 -+ I
125c 15 -+ I
82a 106 -+ +---------+
106 3 -+ I I
156 29 -+ I I
8 104 -+ I I
187 39 -+ I I
15 27 -+ I I
88 111 -+ I I
208 53 -+ I I
254b 81 -+ I I
248a 76 -+-----+ I I
25 77 -+ I I +-------------------+
13 18 -+ +-------+ I I
65 101 -+ I I I
226 66 -+ I I I
254c 82 -+-----+ I I
225a 65 -+ I I
4 90 -+ I I
91 113 -+ I I
214 56 -+ I I
50 95 -+-+ I I
28 85 -+ +---------------------+ I
40 91 -+ I I
254a 80 ---+ I
125 14 -+ I
126 17 -+ +---+
125d 16 -+ I I
9 112 -+ I I
134 21 -+-------+ I I
205 52 -+ I I I
110 9 -+ I I I
7 103 -+ I I I
83b 108 -+ I I I
56 97 -+ I I I
139 23 -+ I I I
58 99 -+ I I I
99 117 -+ I I I
12 13 -+ I I I
192 43 -+ I I I
203 50 -+ I I I
243 72 -+ +-----------------------------------+ I
92 114 -+ I I
21 54 -+-+ I I
114 12 -+ I I I
175 35 -+ I I I
105 2 -+ I I I
49 94 -+ I I I
135 22 -+ I I I
106a 4 -+ I I I
200 47 -+ I I I
159 31 -+ I I I
130 19 -+ I I I
97 116 -+ +-----+ I
189 41 -+ I I
241 71 -+ I I
67 102 -+ I I
245 73 -+ I I
44 92 -+ I I
60 100 -+ I I
55 96 -+-+ I
18 37 -+ I I
191 42 -+ I I
93 115 -+ I I
3 86 -+ I I
196 44 -+ I I
216 58 -+ I I
221 62 -+-+ I
236 70 -+ I
172 34 -+ I
34 87 -+ I
199 46 -+ I
217 59 -+ I
39 89 -+ I
210 55 -+ I
38 88 -+-----------------------------------------------+
177 36 -+
263 84 -+
215 57 -+
Ward Method
4
3
2
1
R
A
N
B
P
4000
0,00
38
210
,02
100
254a
,04
215
3000
263
,06
177
28
,08
80
,10
2000
50
40
ANZAHL
214
,12
60
GEW_BOD
1000
25
40
248a
0 20
Typologická
skupina
Fáze prvního výskytu Průměrná
hmotnost
fragmentu (všechny
kategorie fragmentů)
Fáze maximálního výskytu
Průměrná
hmotnost
fragmentu (všechny
kategorie fragmentů)
Fáze prvního výskytu –
Poměr okrajů s výdutí
k celkovému počtu
fragmentů ve skupině
Fáze maximálního
výskytu - Poměr okrajů s
výdutí k celkovému počtu
fragmentů ve skupině
E a E_A 26,8 g 23 g cca 1:5 cca 1:15
F - 22,8 g - cca 1:15
B (B_2) 27 g 22,9 g cca 1:5,5 cca 1:11
Okraje
10,2%
13,0%
6,4%
0%
2%
4%
6%
8%
10%
12%
14%
SH II III I IV
Skupiny
%
OD2
OE1
OE2
Výzdobné motivy
16,8%
9,5%
19,1%
8,7%
1,4% 2,0%
0,9%
3,7%
1,2%
0%
5%
10%
15%
20%
25%
SH II III I IV
Skupiny
%
D2
F4
F5
První výskyt
Maximální
výskyt První výskyt
Maximální
výskyt
 Druhy odpadu:
▪ primární: odpad (vyloučené/vyhozené předměty a
jejich části) zůstává na místě svého vzniku
▪ sekundární: místo uložení odpadu je odlišné od
místa jeho vzniku, k přesunu dochází působením
c-transformace (antropogenní)
▪ terciární: odpad sekundární je přírodními silami
(n-transformace) přemístěn na nějaké další místo
▪ de facto: není nikdy formálně vyhozen (vzniká
např. opuštěním domu)
 Odpadové areály jsou intencionálním produktem
lidí a mají proto charakter artefaktových pramenů
(E. Neustupný)
 podzemní
▪ obecně se přepokládá (asi chybně), že k odkládání odpadu
přirozeně sloužily především zahloubené objekty
 povrchové
▪ místa uložení původního primárního či sekundárního
odpadu byla (převážně ?, podle E. Neustupného) na
povrchu; do zahloubených objektů se pak dostává až jako
terciární odpad (tedy odpad vzniklý n-transformací)
KOSTI
KERAMIKA
MAZANICE
VŠE
1
2
3
4
5
6