• argumentování je taková podoba přesvědčování, kdy
  • předkládáme stanoviska
  • mezi kterými předpokládáme důsledkový vztah
  • a chceme tím zvýšit přijatelnost jednoho ze stanovisek
• argument je tedy soubor stanovisek, mezi kterými mluvčí předpokládá důsledkový vztah a s jejichž pomocí chce zvýšit přijatelnost stanoviska vyjadřujícího důsledek

Jak rozpoznat argument?

• krok 1: určit stanoviska obsažená v textu
• stanoviska vyjadřují postoj k propozici P: tvrdíme ji, nebo popíráme
  
• jazykový test tvrzení: lze smysluplně říci "je pravda, že P"
• jazykové ukazatele stanovisek: interpunkce, spojky
• možné problémy
  • stanoviska mohou být vyjádřena nejen oznamovacími větami
    
  • jediná věta může vyjadřovat více stanovisek
  • více vět může vyjadřovat jediné stanovisko
    • zvláštní pozor na podmínkové tvrzení: jde o jediné(!) stanovisko, které je vyjádřené pomocí více vět, navíc rafinovaně spojených
• krok 2: určit důsledkový vztah
  • možné vztahy mezi stanovisky
    • tvrzení B nesouvisí s tvrzením A (např. "Karel pije a navíc i kouří.")
    • tvrzení B rozvíjí tvrzení A (např. "Karel pije, ale jen o víkendech.")
    • tvrzení B je důsledkem tvrzení A (např. Karel pije, proto mu sebrali licenci.")
  • důsledkový vztah je ten nezbytný, bez něj není argumentování
  • má obecnou strukturu [A je důvodem pro důsledek B]
  • jazykový test důsledkového vztahu: lze smysluplně říci "A, tudíž B"
  • jazykové ukazatele důvodů: neboť A; kvůli A; protože A; na základě A; vždyť A; což je ukázáno A
  • jazykové ukazatele důsledků: takže B; proto B; z toho plyne B; což vede k B; což ukazuje na B
  • možné problémy
    • chybějící ukazatele důsledku; co je důsledkem čeho? (např. "Karel pije, má potíže v práci.")
    • opět pozor na podmínková tvrzení: mají strukturu "jestliže x, pak y", takže vypadají přesně jako dvě tvrzení v důsledkovém vztahu, ale jde o jediné tvrzení (např. "Pokud Karel pije, vyhodí ho z práce.")
• krok 3: určit záměr mluvčího
  • co se obhajuje? kde je možná pochybnost? kde vidí mluvčí případný nesouhlas?
  • mluvčí očekává, že se nepřijímá důvod A, ale přijímá se B
    • pak vysvětluje, proč platí B, co k tomu vedlo, co to vyvolalo
    • např. "Karel pije alkohol (B), jelikož trpí bolestí (A)."
    • jazykový test vysvětlování: dává smysl, když do důvodu A vložíte zpochybňující výraz asi/patrně/nejspíš, tj. "nejspíš A, tudíž B", případně "patrně kvůli tomu, že platí A, platí B" 
  • mluvčí očekává, že se nepřijímá důsledek B, ale přijímá se A
    • pak argumentuje, že platí B a že bychom měli s B souhlasit
    • např. "Karel pije alkohol (B), jelikož jsem u něj viděl prázdné láhve od vína (A)."
    • jazykový test argumentování: dává smysl, když do důsledku B vložíte zpochybnění asi/patrně/nejspíš, tj. "A, tudíž patrně B", případně "platí A, tudíž patrně kvůli tomu platí B"
  • při odhalování argumentů jde vždy o to, jak to chápe a předkládá mluvčí, jaký byl jeho záměr
    • nejde tedy o to, zda by to adresát přijat, zda s tím skutečně souhlasí či nesouhlasí, zda je to samozřejmost, zda mezi tvrzeními ve skutečnosti není žádný vztah atd. - to jdou otázky, které hrají roli při hodnocení argumentů, nikoli při samotném odhalování toho, zda vůbec máme co do činění s argumenty
  • možné problémy
    • víceúčelové spojky 'protože', 'jelikož', 'neboť': mohou se vyskytovat v argumentech i ve vysvětleních; stejné souvětí tedy může být v jedné situaci argumentem, jindy vysvětlením

procvičování

odkazy

• připravil jsem pro vás případovou analýzu prezidentského projevu z 18. března 2020