Argumentační rekonstrukce textu

• vynechání části textu
  • pamatujme, že cílem je argument ukázat, zpřehlednit a ujasnit; některé výrazové prostředky mohou při ukazování argumentů překážet a mohou odvádět pozornost, jejich odstraněním proto zdůrazníme to argumentačně podstatné; vynecháváme proto:
    • tvrzení bez důsledkového vztahu
      • nepodílí se na argumentu, není tak důvod je při ukazování argumentu zmiňovat
      • např. rámující informace (kdo, kde, kdy, komu), rozvedení, detaily 
    • opakování
      • každé tvrzení stačí uvádět jedenkrát; jde nám o jeho funkci, nikoli o frekvenci
      • může být obtížnější odhalit, zda jsou drobné změny ve formulacích argumentačně významné, nebo zda se jedná o stylistický prostředek ozvláštnění textu, který můžeme při ukazování argumentu ignorovat 
      • jsme-li na pochybách, zda jde o samostatné, argumentačně významné tvrzení, uplatníme "interpretační sled", vizte níže
    • ilustrace
      • jde vlastně o zvláštní formu opakování
      • pomáhá nám věci pochopit, nikoli obhájit
    • projevy, které sice mají přesvědčovací funkci, ale nejde o přesvědčování pomocí vztahu mezi tvrzeními, tedy o argumentování
      • např. vulgární či naopak lichotivé označení protistrany či publika ("profesůrek"), zařazení názoru do nějaké širší skupiny ("islamofobní", "eurohujerské", "sluníčkářský")
• nahrazení částí textu
  • odpovídající hodnocení předpokládá porozumění argumentu; abychom učinili výpověď co nejsrozumitelnější, přizpůsobíme jazykové prostředky hodnotiteli (tj. dítěti budeme představovat argument jinak než vysokoškolákovi)
  • pozor, při nahrazení nesmí nikdy dojít ke změně významu, která by mohla ovlivnit kvalitu argumentu; usilujeme o věrnou a neutrální formulaci argumentu; nahrazujeme proto:
    • zvláštní výrazy: slangové, dialektické, technické, ...
      • např. místo "Karel glgá jako duha" raději "Karel pije alkohol"
    • složitá uvození vět, komplikované spojky
      • např. místo "na základě výše předložených důkazů se všichni společně domníváme, že A" raději "proto A"
    • odkazování, ale jen tehdy, pokud zlepšuje srozumitelnost, zjednoznačňuje
      • např. místo "on mu pak řekl, že s tím jejím názorem o pití nesouhlasí" raději "Karel odmítl Emino stanovisko, že alkohol je zhoubný"  
    • rozvláčná hodnocení, složité kvalifikátory
      • např. místo "s vašim názorem A by bylo možné s určitými drobnými výhradami, které však zde nejsou podstatné, souhlasit, za předpokladu, že tedy stále platí a vy jste se nerozhodl jinak" raději "tvrdím A"
• prohození částí textu
  • příprava argumentu k hodnocení zahrnuje i změnu pořadí jednotlivých částí; chceme, aby:
    • související důvody byly blízko sebe
      • např. místo "Karel pije, proto si nezaslouží náš soucit, navíc pije i v práci. S lidmi, kteří v práci pijí, je těžké vyjít." raději "Karel pije v práci a s lidmi, kteří pijí v práci, je těžké vyjít. Proto si Karel nezaslouží náš soucit."
    • důsledky následovaly až po důvodech 
      • tj. aby byla patrná posloupnost "A, tudíž nejspíš B"
      • např. místo "Karlovi se třesou ruce opravdu nezvykle, takže nejspíš pije, vždyť jsem viděl, jak si skoro nemohl nasadit rukavice." raději "Karel si nemohl nasadit rukavice, tudíž se mu silně třesou ruce, a tudíž nejspíš pije."
• doplnění částí textu
  • nejobtížnější a zároveň nejdůležitější operace; zásadním způsobem interpretujeme text; chceme, aby:
    • důsledky byly odlišitelné od důvodů
      • tj. doplňujeme jednoznačné jazykové ukazatele důsledků ("tudíž"), je-li to vhodné, tak i jednoznačné ukazatele důvodů ("kvůli")
      • např. místo "Karel pije a jeho otec se hněvá." raději "Karel pije, tudíž se jeho otec hněvá."
    • byly vyjádřeny všechny prvky, které mohou hrát roli při kritice argumentu:
      • doplňování implicitních prvků předpokládá pochopení toho, co je to jednoduchý argument a jak je vystavěný, vizte níže 
        
      • doplňujeme nevyjádřený závěr
        • např. místo "Karel pije a pití zkracuje život, takže..." raději "Karel pije. Pití zkracuje život. Tudíž Karel si zkracuje život."
        • např. místo "Kdo by zvolil černou raději než veselejší růžovou?" raději "Růžová je veselejší barva než černá, tudíž bychom měli zvolit růžovou."
      • doplňujeme nevyjádřené premisy
      • buď jde o doplnění faktuální premisy co-se-děje, vizte dále
        • např. místo "Kdo pije, ten zpívá. Takže Karel bude zpívat." raději "Kdo pije, ten zpívá. Karel pije. Takže Karel bude zpívat."
      • nebo jde o doplnění přemosťující premisy jak-to-souvisí, vizte dále
        • např. místo "Karel pije. Takže Karel bude zpívat." raději "Karel pije. Kdo pije, ten zpívá. Takže Karel bude zpívat."