Lekce 6 Buozus Go Máhtte boahtá sotnabeaivve Biret-Iŋggá lusa, son gáddá álggos, ahte nieida čierru. Biret-Iŋggás oainnat golget čalmmit ja njunni. Son nissu njuni ja lea nu buozus. – Mii dus lea? jearrá Máhtte. – In dieđe. Oaivi lea nu bávččas, čoavjedávdage dáidá leat. – Leago feber? – Várra lea, go lean nu veajuheapmi ja goalun. – Leatgo riŋgen doaktárii? – In leat. – De galggat dalán riŋget. Mun ozan nummira ja don šiehtat áiggi. Máhtte riŋge buohccevissui, muhto Biret-Iŋgá lea nu buozus, ahte son ii veaje hállat. Nuba Máhtte hállá doaktáriin ja Biret-Iŋgá galgá vuolgit seammás johtui. – Boahtti dalán, dadjá doavttir. Máhte biila lea šiljus ja soai mannaba biillain. Doavttir dutká Biret-Iŋggá ja jearrá: – Gokko dus lea bávččas? Leago dus nuorvvu, go njunni nu golgá? Biret-Iŋgá čierru, ahte sus lea čoavji bávččas. Njunni golgá measta oppa áigge. Feberge dáidá leat. Doavttir jearrá, leatgo Biret-Iŋggás láhtteránut, leatgo eal'lit, leatgo dálus ollu gavjjat. Son dadjá, ahte Biret-Iŋggás sáhttá leat allergiija. Biret-Iŋgá ii jáhke, muhto doavttir áigu dutkat ášši ja nu son váldá vara, addá dálkasiid ja lohká vel: – Muitte váldit dálkasa iđ'đes ja eahkes. Vahku geažes boađát fas deike, moai gehčče, mii varas lea. Ja go boađát, de it oaččo borrat iđ'đes. Amma nu? – Na juo, in mun bora. Máhtte áigu boahtit Biret-Iŋggá lusa dikšut su. Máhtte boahtá iežas etniin ja oappáin Biret-Iŋggá geahčai ja sii basset láhttiid ja vuššet biepmu. Biret-Iŋgá ii sáhte borrat. Sus ii leat borranmiella. – Mun geahčan ihttin, jos dalle sáhtán borrat. – Galgágo buktit juoidá, go mii boahtit? – Na ii, giitu. Máhtte, boađe ja govčča mu, mun nu goalun. Máhtte dikšu Biret-Iŋggá, vuoš'šá sávtta ja addá dálkasiid. Biret-Iŋgá lea nu buozus, ahte son gáddá Máhte eadnin ja čuorvu su. Iđ'đes sus lea čoavji ain hui bávččas, iige sus leat buorre dilli. Máhtte lea fuolas ja riŋge fas doaktárii. – Buorre beaivi, dáppe lea Sarre Máhtte. Mun riŋgen, go Aikio Biret-Iŋgá lea ain nu fuotnin. Sus lea ain čoavjige hui bávččas. Son gáddá mu iežas eadnin. Mun lean nu fuolas. – Riŋge ámbulanssa ja buvtte su dalán deike! Slovíčka buozus /puocuus/ nemocný gáddit – gáttán /kädtiih(t) – käättään/ myslet, domnívat se álggos /aa'lkkos/ nejdříve, prve čierrut – čierun /čierruuh(t) – čieruun/ plakat oainnat /oa'jnnah(t)/ totiž (zkrácené oainnát) golgat – *golggan /kolkah(t) – koolkkaan/ téct čalbmi – čalmmi /čâlmii – čââlmmii/ oko njunni – njuni /n^juunnii - n^juunii/ nos nissut – nisun /niissuuh(t) – niisuun/ smrkat nu /nuu/ tak oaivi – oaivvi /ŏąjvii – uäjvvii/ hlava bávččas – bákčasa /paavhčaas – pakčasa/ bolest; bolavý čoavji – čoavjji /čŏąvjii – čuävjjii/ břicho dávda – dávdda /tavta – taavtta/ nemoc feber – febera /feeper – feepera/ horečka várra /vaarra/ určitě veajuheapmi /viäjuuhtiäpmii/ nemohoucí, slabý goallut – goalun /kualluuh(t) – kualuun/ mít zimnici, třást se zimou doavttir – doaktára /tuävhtiir – tŏąktäära/ lékař dalán /tâlään/ hned ohcat – ozan /oohcaah(t) – oocaan/ hledat šiehttat – šiehtan /šĭĕhtah(t) – šiehtaan/ hodit se; vejít se; dohodnout se buohcci – buohcci /pŭĕhcii/ pacient viessu – viesu /viessuu – viesuu/ dům, obydlí buohcceviessu /pŭĕhceviessuu/ nemocnice seammás /siämmääs/ zároveň johtu /joohtuu/ chod, pohyb johtui /joohtuj/ do pohybu boahtti /pŏąhtii/ pojďte! (Du2p. imper. od boahtit) dutkat – dutkkan /tutkah(t) – tuutkaan/ zkoumat, vyšetřovat gokko /koo'kko/ kde nuorvvu – nurvo /nuorvvuu – nurvo/ rýma measta /mĕăsta/ skoro, téměř oppa áigge /oo'ppa ää'jkke/ celou dobu sáhttit /sähtiih(t) – säähtään/ moci, být schopen gavja – gavjja prach allergiija – allergiija /allergiija/ ~ /allerkiija/ alergie jáhkkit – jáhkán /jähkiih(t) – jäähkään/ věřit ášši – ášši /ääššii – ääššii/ věc, záležitost (nesklonné!) varra – vara /vâârra – vââra/ krev dálkkas – dálkasa /taalhkaas – tal^hkasa/ lék muitit – muittán /muj^htiih(t) – muujhtään/ vzpomínat, pamatovat si geažes /keä'čes/ po (časově) geahččat – geahčan /kĕăhčah(t) – kiähčaan/ dívat se oažžut – oaččun /ŏăžčuuh(t) – uaččuun/ dostat; smět amma nu? /ââ'mma nuu/ že? dikšut – divššun /tikšuuh(t) – tiivššuun/ starat se o iežas /ie'čas/ vlastní bassat – basan /pââssaah(t) – pââsaan/ mýt biebmu – biepmu /pĭĕpmuu – piepmuu/ jídlo miella – miela /miella – miela/ mysl; nálada borranmiella /poorraanmiella/ chuť k jídlu ihttin /ihtiin/ zítra juoga – juoidá /jue'.a – jŭĕjtää/ něco gokčat – govččan /kokčah(t) - koovhčaan/ zakrýt, přikrýt; zavřít (okno atd.) sákta – sávtta /sakta – saavhta/ šťáva ain /ââ'jn/ stejně buorre, #buorre /pue'rre/ dobrý dilli /tiillii – tiilii/ stav fuolla – fuola /fuolla – fuola/ starost leat fuolas /liäh(t) fuolaas/ mít starost fuotni, #fuones /fuotnii – fue'nes/ špatný ámbulansa – ámbulanssa /ampulansa – ampulaanssa/ sanitka Mluvnice A. Essiv Essiv vyjadřuje časově omezený či předpokládaný stav, vlastnost či identitu: Máhtte veal'lá seaŋggas buohccin. Máhtte leží na posteli nemocný. Čuohpa dan bihttán. Rozstříhej to na kousky. (bihttá ‘kousek’) Iŋgá bargá čál'lin. Iŋgá pracuje jako sekretářka. Mun jáhkán su čeahppin. Věřím, že je šikovný. Mun gádden dan somán. Myslel jsem, že to bude fajn. Mun gádden su Máhtten. Myslel jsem, že je to Máhtte. Mun barggan oahpaheaddjin. Pracuju jako učitel. (srov. Mun lean oahpaheaddji. Jsem učitelem.) Při tvorbě essivu se postupuje u všech jmenných typů stejně: SgNom + koncovka -n tai -in. Pokud základní tvar slova končí na vokál, použijeme koncovku -n; pokud na konsonant, použijeme koncovku -in. Pro připojení koncovky essivu se používá i ten základní tvar slova, v němž došlo ke ztrátě konsonantu. Tam, kde konsonant zůstal, dochází k úpravě jeho kvality jako v jiných pádech: mánná ‘dítě’ > mánnán gávpot ‘město’ > gávpogin čál'li ‘sekretářka’ > čál'lin fiskat ‘žlutý’ > fiskadin bivttas ‘oblečení’ > bivttasin beana ‘pes’ > beanan boaris ‘starý’ > boarisin eana ‘země’ > eanan Essiv nemá zvláštní plurálový tvar, jeho jediný tvar se používá s významem plurálu i singuláru: Gádden du boazoolmmožin. Myslel jsem, že jsi sobí pastevec. Gádden din boazoolmmožin. Myslel jsem, že jste sobí pastevci. B. Perfektum (čas předpřítomný) V sámštině se perfektum tvoří perifrasticky za pomoci slovesa leat ”být”. Významové sloveso je ve stejném tvaru jako v záporné větě s predikátem v preteritu (viz lekci 5). Tvar významového slovesa se proto nazývá participium perfektum: mun lean vuoš'šan vařil jsem / vařím don leat vuolgán odešel jsi / jsi na odchodu son lea dolvon odnesl moai letne váldán ve dvou jsme si dali / si dáváme doai leahppi geahččan ve dvou jste se dívali / se díváte soai leaba oahppan ve dvou se učili / se učí mii leat oaidnán viděli jsme dii lehpet fitnan šli jste sii leat čuohppan uřízli Sloveso leat má však výjimečně dva různé tvary pro préteritní zápor a perfektum: mun in lean... nebyl jsem... mun lean leamaš... (byl) jsem... C. Konsonantní zesílení V sámštině se v rámci konjugace vyskytuje tzv. konsonantní zesílení: v některých tvarech může mít sloveso i stupeň III, přestože u něj jinak dochází k pravidelnému střídání stupňů II a I: III: -htt- II : -ht- I: -đ- boahtti! boahtit boađán ‘pojďte (2)!’ ‘přijít’ ‘přijdu’ D. Imperativ 1. a 2. osoby duálu a plurálu Imperativ 1. a 2. osoby duálu a plurálu se tvoří následovně: Du1p: konsonantní zesílení + vokalická změna (všechny vokály > u) Du2p: konsonantní zesílení + vokalická změna a > i Pl1p: narovnání diftongu + vokalická změna (všechny vokály > o) + znak -t Pl2p: narovnání diftongu + vokalická změna (a > e, i > e, u > o) + znak -t Duál Plurál jearrat ’ptát se’ > jear'ru ’ptejme se!’ jerrot ‘ptejme se!’ jear'ri ‘ptejte se!’ jerret ‘ptejte se!’ boahtit ’přijít’ > boahttu ‘pojďme!’ bohtot ‘pojďme!’ boahtti ‘pojďte!’ bohtet ‘pojďte!’ goarrut ’šít’ > goar'ru ‘šijme!’ gorrot ‘šijme!’ goar'ru ‘šijte!’ gorrot ‘šijte!’ Pokud ve slovese dochází ke střídání mezi stupni III a II, konsonantní zesílení nemůže nastat: Duál Plurál geahččat ’dívat se’ > geahčču ’hleďme!’ gehččot ’hleďme!’ geahčči ’pohleďte!’ gehččet ’pohleďte!’ vuolgit ’odejít’ > vuolgu ’pojďme!’ vulgot ’pojďme!’ vuolgi ’odejděte!’ vulget ’odejděte!’ láibut ’leipoa’ > láibu ’pečme!’ láibot ’pečme!’ láibu ’pečte!’ láibot ’pečte!’ Užití. Imperativ v první osobě se užívá pro výzvu: Vuolgu gávpái. Pojďme do obchodu. (my dva) Vulgot Sápmái. Pojeďme do Laponska. (my tři a víc) Man'nu sávdnái. Pojďme do sauny. (my dva) Vuš'šot gáfe. Uvařme kávu. (my tři a více) Nota bene: V mnohých dialektech dochází ke konsonantnímu zesílení i v imperativních tvarech plurálových: jer'rot ‘ptejme se!’ jer'ret ‘ptejte se!’ bohttot ‘pojďme!’ bohttet ‘přijďte!’ gor'rot ‘šijme!’ gor'rot ‘šijte!’ Cvičení. 1. Přečti si text a odpověz na otázky s pomocí uvedených slov. Podtržená slova jsou preteritní tvary. allat, #alla vysoký lahka blízko -áigásaš -letý liekkas, #liegga teplý dálá současný luohkká kopec dálostallat bydlet (”talostella”) oktiibuot celkem dárbbašit potřebovat olgeš pravý (opak levého) diibmá loni ovddeš bývalý gáhttu ulice riegádit narodit se gurut levý vuollegaš, #vuollegis nízký Text: Gos Máhtte ja Iŋgá orruba? Issát, Biret, Ánde ja Márjá háleštit. - Diehtibeahttigo, gos Máhtte ja Iŋgá orruba? - Dat orruba dáppe Guovdageainnus, Hánnoluohkás. - Gokko? Hánnoluohká alde vai vuolde? - Na Hánnoluohká alde. Oaidnibeahttigo don rukses dálu doppe luohká alde? - De oidne. - Dat lea gávpi. Sudno dállu lea dan gávppi duohken. - Man ivdnás dállu sudnos lea? - Dat lea ruškat. Gáhttu gal lea čáhppat. Das lahka, olgeš gieđa bealde, ii go gurut gieđa bealde, lea ránes stohpu. Šiljus láve leat vel vilges biila. - Velgo doai dálostallabeahtti dáppe Guovdageainnus? - Ean dálostala šat. Ean moai orron dáppe go dušše jagi. Dál moai dálostalle Kárášjogas. - Gos doai dáppe oruide? - Moai oruime dás lahka. Duon alla viesu duohken. Doppe lea unna vuollegaš dállu, mii ii lean gal nu liekkas. - Makkár dállu dudnos lea Kárášjogas? - Na dál munnos gal lea liegga dállu. Dakkár ođđaáigásaš dállu. - Galle lanja das leat? - Das leat orrunlatnja, gievkkan, hivsset, sávdni ja golbma oađđinlanja. - Dathan lea stuorra dállu! - Moai dárbbašetne dál stuorra dálu. Miihan leat oktiibuot njeallje olbmo ja vel beana ja bus'sá. Moai oaččuime diibmá nuppi nieidda. Vuosttas riegádii golbma jagi dás ovdal. 1. Gos Issát, Biret, Ánde ja Márjá leat go sii hállet? 2. Gos Máhte ja Iŋggá dállu lea? 3. Makkár dálut Máhte ja Iŋggá dálu lahka leat? 4. Gos Ánde ja Márjá orruba dál? 5. Makkár sudno dálá dállu lea? 6. Manin soai dárbbašeaba nu stuorra dálu? 2. Doplňte daná slova ve vhodném tvaru a přeložte. a. Máhtte njoarrá gáfe /gohppa/ ________________. b. Mun máhtán čállit /sámegiella/ ________________. c. Jovnna gáttii Bireha mu /oabbá/ ________________. d. Dusgo leat guokte /biila/ ________________? e. Soai vuodjiba duoddarii /mohtorgielká/ ________________. f. Áhčči finai /gávpi/ ________________ ja osttii /vuodja/ ________________ ja /márfi/ ________________. g. Dat /girji/ ________________ ii gal lean buorre. h. Mun liikon /beana/ ________________ ja maid /bussá/ ________________. i. Ánde vulggii /duottar/ ________________ čuoigat. j. Bijatgo /mielki/ ________________ dahje /sohkar/ ________________ gáffii? k. Manin it viečča /gahpir/ ________________ ja /jáhkka/ ________________, go goalut? l. Febera sáhttá dikšut /dálkkas/ ________________. m. Máret ii lean ikte /ruoktu/ ________________. n. Mun oidnen min /šillju/ ________________ njoammila. o. Min beana láve ciellat (‘štěkat’) /njoammil/ ________________. p. Mun áiggun mannat eahkes gallestallat /Niillas/ ________________. q. Gosa don leat bidjan mu /gáma/ ________________? r. Iŋggá guovttos orruba /Ohcejohka/ ________________. s. Moai bohte /duorastat/ ________________ /don/ ________________ geahčai. 3. Jak řekneš sámsky, když chceš, aby... ...se okno zavřelo? ...se šlo na kávu? ...se šlo večer do města? ...se dívalo na televizi? ...se dnes vařila lososí polévka? ...se v obchodě koupil sýr? ...se koupilo nové auto? ...se studovala sámština? ...se jelo do Laponska? ...se zůstalo doma? ...se spalo? Ke každé variantě napiš pět vět, jejich predikáty budou v imperativu Sg1p, Du1p, Du2p, Pl 1p, Pl2p.