Práce č. 1

Vývoj příjmí a na ně navazujících příjmení

Rozsah: minimálně 2 normostrany, tj. 3600 znaků včetně mezer.

Odborná literatura: Pleskalová: Vlastní jména osobní v češtině, 2014; táž: Vývoj vlastních jmen
osobních v českých zemích v letech 1000–2010, 2011 (není nutné); učební texty v ISu; NESČ – Příjmí,
Příjmení.

Osnova:

1)      Definice příjmí.

2)      S oporou o výše citovaná skripta (popř. další literaturu) popsat vývoj příjmí (jednotlivých
druhů příjmí), a to postupně v obdobích: 1000–1300, 1300–1500; 1500–1786.

3)      Vznik, definice příjmení a jejich charakteristika, současná situace.

4)      Uvést hlavní typy současných českých příjmení (skripta, s. 22–23) a každý druh doložit
příkladem z vlastní zkušenosti.

5)      Podat charakteristiku uváděných příkladů: vyložit, jak vznikla (za pomoci onomastické
literatury, např. Moldanová, a webových stránek, např. nasejmena.cz aj.). Příklad: Kovář: časté
příjmení v ČR (67. v pořadí, 7038 nositelů). Příjmení patří do skupiny jmen zvolených podle
zaměstnání. Vzniklo z apelativa kovář ´řemeslník zpracovávající kov, zejména železo´ a označovalo
povolání prvního nositele. V dřívějších dobách bylo toto řemeslo velmi důležité a potřebné (kováři
bývali téměř ve všech větších obcích), proto je také jméno Kovář poměrně časté; srov. stejně
motivovaná jména v jiných zemích: např. slovenské Kováč, ukrajinské a polské Koval´, německé
Schmied ´kovář´ atd.  (cizojazyčné ekvivalenty však uváděny být nemusí).